29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

JAZYK: Genderová korektnost

V dnešní prekérní době, kdy uprchlíci cloumají volbami, teroristé chystají další útoky a Andrej Babiš se chystá zrušit senát i kraje, jsou moje starosti opravdu, ale opravdu malicherné.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kanioková 18.10.2016 21:51

Hmm... trápení s přechylováním..

pro mě je to jeden z nejmenších problémů Politické Korektnosti..

V. Vaclavik 18.10.2016 20:48

Nejsem pritel moderniho feminismu

ale toho zdraveho feminismu a proto bych hodil rucnik do ringu a zpochybnil bych to tradicni prejimani jmen kvuli manzelskemu svazku jako takove.

Nechapu, proc by si zensky partner v manzelskem svazku mel prebrat jmeno po muzi a to dnesni protestovani zen proti tomu 'ponizovani' je pak vede ke zdvojovani prijmeni.

Je nejaky duvod, proc by se partneri v manzelskem svazku nemohli jmenovat kazdy jinak? Prece uz nezijeme v dobe, kdy by to cinilo potize napriklad s ubytovanim v hotelu ve spolecne mistnosti, jako tomu kdysi byvalo a jiste byly i jine prekazky.

Na druhou stranu bych rekl, ze to prebirani jmen po manzelovi mu svuj puvod do jiste miry v tom, ze zena zdrave vzhlizi, ci ma zdrave vzhlizet k muzi, ktereho si chce vzit za manzela, jako na nekoho, jehoz jmeno si preje pouzivat. Je to podobne tomu, kdyz se treba fanousci nekdy i chteji jmenovat jako jejich hrdinove, jejich vzory.

Jediny platny pripad, kdy by si pote zena mela ponechat sve jmeno po rodicich (ovsem ktere, ze ano -;) ) je kdyz je jeji jmeno vseobecne zname, jako u uspesnych a proto sireji znamych sportovkyn, ci uspesnych spisovatelek apod.

Ohledne ktere jmeno by si deti mely prebrat po rodicich, kteri jiz meli kazdy sve jmeno, tam bych rekl, ze muzsti potomci by se meli jmenovat po otci a zensti po matce. V pripade ze by deti byly jen zenskeho, nebo muzskeho rodu, by pak jmeno rodice opacneho pohlavi skoncilo. Ale tohle nemam promyslene, nejspis v tom, v te logice nekdo hned najde nejakou diru.

V. Vaclavik 18.10.2016 21:30

Re: Nejsem pritel moderniho feminismu

U toho prechylovani, neprechylovani velkou roli hraje nase vlezdozadnictvi tomu udajne, z naseho pohledu, tak vyspeleho vnejsiho sveta, cili nase nizke sebevedomi, nizka hrdost na narod, na nas jazyk.

To ze nektere narody, jako ty asijske, zachovavaji svou primitivni minulost v mnohocetnem a pro nas mnohdy krkolomnem pojmenovani, se vyuziva jako argument proti nasim zvyklostem, proti nasim jazykovym pravidlum, proti jejich logice. Pritom nase vlastni jazykove a kulturni prostredi je v tomto ohledu moderni, ci lepe receno zmodernizovane, oproti nasi vlastni minulosti, zatimco to prostredi mnohych cizych narodu je zaostale (vedle te jmenne mnohocetnosti asijskych narodu taky napriklad ty zimenene 'dottir' apod.)

Stejne jako v pripade tech dnesnich najezdniku, po vsech smerech nekompatibilni s nasi kulturou, se i zde mame upozadit, prizpusobit se svetu, jinym kulturam, zatimco ony nikoli, ony nemusi vyvijet zadne usili ohledne nasich jmen, nasi gramatiky, nasi kultury... Poddanska mentalita vuci okolnimu svetu dnes zase hraje prim, jako dobe predchazejici nase narodni obrozeni pred par sty lety.

M. Prokop 18.10.2016 21:49

Re: Nejsem pritel moderniho feminismu

Jako mnoho jiných věcí bych to opět nechal na zvyklostech i předsudcích jednotlivců a nesral se jim do toho nařizováním. Funguje to i ono, ať se lidi trochu snaží porozumět.

M. Prokop 18.10.2016 21:47

Re: Nejsem pritel moderniho feminismu

Tak ono už to není povinné, záleží na dohodě. Což považuji za nejlepší možný stav, dokud manželství vůbec nezmizí.

B. Carina 20.10.2016 0:28

Je nějaký důvod, proč by se partneři v manželském svazku nemohli jmenovat každý jinak? Není, rozhodně ne legislativní. Povinnost mít stejné příjmení v manželství neexistuje.

B. Carina 18.10.2016 19:55

Z přechylování, respektive nepřechylování, se stal v poslední době fenomén. Málokdo si uvědomuje, že přechylování ženských příjmení není nutné proto, aby se rozlišilo zda jde o muže či ženu, ale proto, aby tato příjmení mohla být začleněna do gramatického systému češtiny. Čeština je flexivní jazyk, který vyjadřuje pády koncovkou.

Nejde-li ve slovech změnit koncovku k vyjádření pádu, stává se česká větná stavba nesrozumitelnou. Věta: "Williams porazila Seleš ve finále překvapivě snadno," nedává smysl. Nedokážeme rozlišit, co je předmět a podmět, nedozvíme se, která z tenistek vyhrála finále.

Setkal jsem se i s bohorovným tvrzením, že podmět je vždy před předmětem, že to je jasné. Jasné je to patrně pouze tomu, kdo nevládne češtinou. A to je v současné době bohužel stále častější případ. Na Internetu lze též dohledat názory, že lidé nechtějí přechylovat cizí ženská příjmení proto, aby cizí ženské jméno neprznili. Když jsem se s jedním ze zastánců nepřechylování bavil osobně, nabyl jsem dojmu, že nepřechyluje cizí ženská příjmení ne proto, že nechce cizí jméno prznit, ale proto, že je to pro něj obtížné.

Obé souvisí s nízkou jazykovou kulturou současné doby. Cit pro jazyk je třeba si osvojit. Nelze ho nabiflovat. Lze ho nejsnáze získat čtením literatury, knih a časopisů. Ale čtenáře knížek dnes aby pohledal.

M. Prokop 18.10.2016 21:52

Re:

Nevím jak vy, ale já té větě rozumím docela bezproblémově.

Souhlasím s potřebou citu pro jazyk, který mi velí kdy a co přechylovat a kdy a co ne.

Načteno mám ovšem dost a nepoužívám "vtutochvílijetootom", případně "být rád za".

J. Jurax 19.10.2016 19:10

Re:

Hm, já nerozumím ... Williamsová porazila Selešovou ve finále překvapivě snadno versus Williamsovou porazila Selešová ve finále překvapivě snadno ... kdo koho vlastně porazil?

Z. Lapil 18.10.2016 13:05

Zvyk a cit

Z přechylování a nepřechylování se poslední dobou dělá dogma, a to je vždycky problém. Podle mě je klíčová srozumitelnost: budu-li psát do USA slečně Williamsové (už se jí tak říká, a to žádný jazykový ústav nepředělá), napíšu do adresy miss Williams, protože americký pošťák fakt není povinen znát "každý evropský dialekt". Důležité je i to, že - jak v komentářích zmíněno - čeština a slovanské jazyky vůbec znát rod potřebují.

Proč to píšu. Jméno Jana Bílek Marečková mi přijde v pořádku. Slečna Marečková se zřejmě vdala a do jména si doplnila příjmení svého muže; ten se pochopitelně nejmenoval Bílková. Něco podobného, ovšem v mezinárodním měřítku, kdysi dávno hrozilo v mém okolí: Němec si bral Češku. Také si její příjmení chtěl zařadit do jména, ale nakonec to vzdal, uznav, že Dietter Kožíšková Kindermann, ač použité zcela v souladu s pravidly češtiny i němčiny, vypadá blbě v mateřských jazycích obou snoubenců (jména změněna, skutečnost zcela neněmeckých nabodeníček zachována).

Z. Žíkovecký 18.10.2016 14:54

Re: Zvyk a cit

Angličan by mohl psát "Kozhishek", ale Němci nemají "ž", takže asi "Koschishek" nebo jednoduše "Pelzchen" :-)

Z. Lapil 18.10.2016 16:18

Re: Zvyk a cit

Nemohl, stejně jako Čech nemůže psát Džorč Uošintkt`n. Což platí pro jména, dostatečně dlouho přejatá slova český (obecně "lokální") verzi dostanou (džez, fotbal), a ta už není vždycky košer (zrovna ten fotbal/futbol).

Ačkoliv - Škvorecký občas podobnou transkripci používá, ale to už je jiný případ. Tam je to z důvodů přímo umělecké charakteristiky (Čech mluvící mizerně anglicky).

Z. Žíkovecký 18.10.2016 17:02

Re: Zvyk a cit

Podívejme se třeba na takového Šimáka. Ten si jednoduše odstranil nabodeníčka a psal se SImak, a sám to vyslovoval Sim'k, což ovšem většina čtenářů nemohla tušit a tak ho Rusové přepisují jako Sajmek.

M. Prokop 18.10.2016 14:55

Re: Zvyk a cit

Jo.

Zvyk velí přechylovat a cit často chybí.

L. Severa 18.10.2016 15:44

Re: Ježkovy oči.

"ten se pochopitelně nejmenoval Bílková ". Máme tu emancipaci, takže muž by si mohl doplnit své příjmení také o manželčino. Podle toho by se měl jmenovat Jan Bílková Mareček.

Z. Lapil 18.10.2016 16:21

Re: Ježkovy oči.

Opačně: Jan Marečková Bílek.

Z. Žíkovecký 18.10.2016 13:02

-ová, -ový a -iný

Ta koncovka -ová vyjadřuje nejen ženský rod, ale hlavně má také posesivní/genitivní význam.

Novákova svobodná dcera je slečna Nováková. Když se provdá a je z ní Dvořákova manželka, tak je Dvořáková. Pokud manžel po sňatku přejme příjmení své manželky, pak by logicky neměl být Novák, ale Novákový, protože je Novákův zeť. Genderová nerovnováha je v tom, že tradiční příjmení se dědila po meči, tedy dnešní terminologií je bychom mohli nazývat Y-příjmení. Místo jalových sporů o přechylování bychom měli zavést mt-příjmení dědičná po přeslici. Potom by svodná žena byla například Novačka jako její matka, bába a prabába; a po sňatku by byla paní Novačka Dvořáková, zatímco její manžel by byl pan Novák Dvořaččiný.

Z. Lapil 18.10.2016 13:20

Re: -ová, -ový a -iný

A to ještě nevíte, že původně byla slečna čí - NovákovA, ale paní která - NovákovÁ. Mi bylo tvrzeno. Potvrzení z nezávislých zdrojů nemám.

Co mě - a to už trochu odbočuju - překvapilo. Jirásek napsal mj. hru Vojnarka. Mimochodem to před pár lety dávali v pardubickém divadle, a nebylo to vůbec špatné představení. Pro příběh je podstatná skutečnost, že nejen nezletilá dívka, ale vdova(!) nebyla ze zákona svéprávná (majetek, svatba...), takže "nafasovala" poručníka. Z čehož se ve hře odvíjí klasická variace "Já ho miluju" kontra "Žádný takový, vezmeš si tamtoho". Je tam i sebevražda a teď ten grunt do toho... Jak říkám, dobře se na to koukalo.

Z. Žíkovecký 18.10.2016 14:25

Re: -ová, -ový a -iný

Podobný rozdíl v kvantitě samohlásek je také ve jménech obcí. Liběchův (<- Liběchóv, s dlouhým ó) dvůr je Liběchov (s krátkým o), zatímco naopak Libušin dvůr (s krátkým i) je Libušín (s dlouhým í). Také stojí za povšimnutí, že nemáme Dvůr a Hradec *Královny, ale Králové. Tedy manželka (nebo vdova) krále je králová, zatímco například britské královně bychom mohli říkat králka a jejímu manželovi králčiný (což je kratší než používané "princ manžel"). A co se týče nesvéprávnosti žen, ono to tak brzo zase bude, jen co sem xenofilové #přijmou dostatek uprchlípníků. Ani nemusíme čekat až jich připrchne, sloučí a následně se namnoží nadpoloviční většina, při současném nezájmu domorodého obyvatelstva o volby a politiku vůbec je kritické množsví pro převzetí moci daleko nižš

K. Janyška 18.10.2016 9:23

Nepřechylování jmen je pohrdáním češtinou a českým národem.

Je to jen falešné světáctví... Dzp.

V. Heidlerová 18.10.2016 9:25

Re: Nepřechylování jmen je pohrdáním češtinou a českým národem.

Poprvé souhlas.

M. Prokop 18.10.2016 10:23

Re: Nepřechylování jmen je pohrdáním češtinou a českým národem.

Kajan zase v extrému, vše (druhý je nic).

Cit člověku dá, kdy ano, kdy ne, případně jak.

S. Netzer 18.10.2016 9:47

Re: Nepřechylování jmen je pohrdáním češtinou a českým národem.

Zkuste přechýlit Aun Schan Su Ťij (česká transkripce), abyste nepohrdal českým jazykem a nebyl falešným světákem.

P. Dvořák 18.10.2016 10:09

Nepřechylování jmen je pohrdáním češtinou a českým národem.

Vy abyste nevymyslela něco extravagantního, to by nešlo.

Ale dobrá, zkuste přechylovat indiánská jména. Třeba Letící Vítr, Rychlá Noha nebo Černý Mrak. Ani nevíte, zda jde o bojovníka nebo squaw :-))

Vlastně taková Nšo-Či byla průkopník v nepřechylování. A co Inču-Čuna, mohla by být paní Inču-Čunová? Klekí-Petra je typicky ženské jméno, až by jeden řekl, že její (vlastně jeho) manžel je Klekí-Petr.

S. Netzer 18.10.2016 10:13

Re: Nepřechylování jmen je pohrdáním češtinou a českým národem.

Musí se v češtině přechylovat i George Sand, aby jeden nepohrdal mateřštinou a nebyl falešným světákem?

R. Langer 18.10.2016 10:20

Re: Nepřechylování jmen je pohrdáním češtinou a českým národem.

Nemusíš, pátá kolono, nemusíš, ale budeš vypadat jako nevzdělaný buran. Ale tak vlastně na tebe to bude sedět naprosto přesně. :-D

M. Prokop 18.10.2016 10:28

Re: Nepřechylování jmen je pohrdáním češtinou a českým národem.

Tady bych na ni nebyl tak přísný. I slepé kuře ...

R. Gramblička 18.10.2016 12:47

xxx

to je voříšek, když si ženská dá mužský pseudonym. jde ale o zcela výjimečný případ

M. Prokop 18.10.2016 14:57

Re: xxx

Ne zas až tak, našlo by se i více.

P. Dvořák 18.10.2016 13:40

Re: Nepřechylování jmen je pohrdáním češtinou a českým národem.

Řekl bych, cizí jméno cizího státního příslušníka, resp. příslušnice není třeba přechylovat za každou cenu. Ale pokud by se jednalo o Jiřinu, za svobodna Vocáskovou, která si vzala pana Sanda, říkal bych jí u nás Jiřina Sandová.

Nikdo mi nenamluví, že když bude v dokladech napsáno Sandová (Netzerová, Smetanová), že s tím budou mít úřady jakékoliv cizí země problém. Jména jsou tak specifická a mnohdy neopakovatelná, že koncovka -ová se mi jeví jako absolutní marginálie.

Na rozdíl od toho, když se v češtině dáma jmenuje např. Smetana a v druhém pádě mám říkat "bez Smetany"? V šestém pádě hovoříme "o Smetaně"? To je velice hloupé. Nebo mám ve všech pádech používat pouze "Smetana"? To se mi zdá ještě hloupější.