25.4.2024 | Svátek má Marek


Diskuse k článku

EVROPA: Pražský mír 1866

Na letošní červenec připadlo 150. výročí bitvy u Chlumu, více známé jako bitva u Hradce Králové, která zakončila prusko-rakouskou válku. Velkolepá připomínka této bitvy (dokonce jsem v některých komentářích četla oslava) budí rozpaky.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Jurax 10.8.2016 0:10

Re: Západ není východ

Pokud zůstanou všechny ty Evropy v EU, nebudou nahoře či dole, nýbrž v perdeli.

J. Kraus 9.8.2016 19:42

Bitvě u Hradce

předcházela bitva u Jičína, ke které ale vůbec nemělo dojít. Zkráceně, na rakouské straně zoufale nefungovalo spojení mezi Benedekovým operačním velitelstvím a jednotlivými armádami. Posel s novými rozkazy jel z Josefova do Jičína devatenáct hodin a další posel major hrabě Sternberg, vezoucí saskému princi Albertovi k Jičínu nový operační plán nařizující okamžité stažení od Jičína, se stavil na půldenní oběd na zámku v Miličevsi. Místní velitelé se drželi starých plánů a marná byla statečnost a obětavost vojska, když očekávané posily se už stahovaly k Hradci. Byly i úvahy, že šlechtici to dělali Benedekovi, který začal od píky a nebyl z nich, schválně aby ukázali jeho neschopnost. Jiný rakouský šlechtic, jméno bych teď asi zkomolil, nechal několik hodin stát u Lochova (Jičín) svůj seřazený prapor v dešti kulí pruského dělostřelectva, pálícího z blízké výšiny. Když se vesničané vrátili po bojích zpět, našli tam v sadě čtvercovou plochu pokrytou stovkami mrtvol. Jejich velitel čekal na rozkaz, co má dělat.

Tu válku mohlo Rakousko snadno vyhrát, jeho pušky střílely mnohem dál a byly přesnější než pruské jehlovky, ale hrabata a baroni se drželi staré francouzské taktiky masových čelních útoků. Pak proti jehlovkám skutečně nemohli obstát. Atd. atd.

Proč to píšu. Úloha jednotlivce v dějinách. Kdyby se major hrabě Sternberg nestavil na oběd, nedošlo by k bitvě u Jičína, která vlastně zdecimovala saský sbor a některé oddíly První armády Clam-Gallasovy. U Hradce, kde byla bitva dlouho nerozhodná, by ji ušetřené rakouské síly pravděpodobně zvrátily k vítězství. A nebylo by nic z toho, co autorka tak pěkně řetězí. Náhoda, vyšší řízení, bohové, Bůh? A kolik takových příkladů bychom v dějinách našli?

P. Vaňura 9.8.2016 19:40

Ono to není pravda. Porážka v bitvě u Hradce Králové

naprosto neznamenala, že je Rakousko na kolenou, ALE Maďaři využili situace k vydírání císaře. Ten jim ustoupil, ukončil válku nevýhodným mírem a zavedením dualismu nastavil vyhýbky k první světové válce.

S. Tomáš 9.8.2016 15:38

Západ není východ

V podstatě je jedno, jaké žabomyší války se na západě Evropy povedou, jaká bude EU, jestli bude EU nebo, nebo nebude, výsledkem bude vždy stav, že západní Evropa bude nahoře, střední a východní dole.

J. Pražák 9.8.2016 10:25

výborně napsáno.

Takové osvěty je třeba více.

K. Frauknecht 9.8.2016 9:30

Hezký čtení.

Díky.

J. Urban 9.8.2016 8:06

Na připomínce bitvy jsem byl a je pravda,

že jen jedenkrát v přípěvcích zaznělo, k čemu následně sjednocení Německa pod pruským diktátem vedlo. Analyzovat, proč Rakousko tolik pohořelo, by ale bylo na déle.

R. Langer 9.8.2016 7:59

Re: Moc nerozumím

Hm, jak jste přišel na to, že něco zkostnatělého je snadno čitelné? Přání otcem myšlenky? :-P

D. Bystriansky 9.8.2016 6:36

Re: Moc nerozumím

Všechna určitě ne, osmdesát hlasování za jednu hodinu! To vám zřejmě zapadá do demokratického schvalování zákonů. Sakmarovci "hadr", denní diety za účast na schůzi ve výši 318,-Euro nemůžou propadnout!

D. Bystriansky 9.8.2016 5:44

Re: Moc nerozumím

Vám pane rozumím až moc!

Článek autorky se mi líbí. Vaše replika na vaši smyšlenku je průhledná-tolik k vašemu prvnímu odstavci.

Za totáče lid taky neznal rozdíly ve strukturách a posluhování tisku

i když se snažil, bylo nakonec marné. Smysluplné věci nejsou dílem počtu pisálků, tak jako počet právníků nezajistí spravedlnost.

K. Pavlik 9.8.2016 4:49

Re: Moc nerozumím

Ja nic ja muzikant. Takova malickost ze vsechny rozhodnuti EU jsou udelany s plnou podporou poslancu z Ceska se nesmi ani naznacit. Jak rikam ja nic ja muzikant.

J. Vozábalová 9.8.2016 1:30

Hodně potřebný článek!

Jj, dnes se mnoho lidí historickými souvislostmi nezabývá, vnímají události jednotlivě a často nejsou ochotni k hlubšímu zamyšlení. Je to asi dáno "tryskovým" způsobem dnešního života, přemírou informací a tím logicky k jejich povrchnímu vnímání. Nemá valného smyslu se nad tím nějak významně pozastavovat - svět je dnes takový.

O to potřebnější a důležitější jsou podobné "historické exkurzy" - samozřejmě osvětlí souvislosti některých událostí a mohou vést i k tomu, že se někteří hlouběji zamyslí nad jinými "souvislostmi dějin".

Jen jeden omyl - respektive "upsání" - bych autorce vytkla - březen 1939 nebyl zábor pohraničí, to už bylo obsazení Čech a Moravy - vznik protektorátu. Ne, že bych autorku podezdřívala, že to neví, jen nastala noční můra všech publicistů - šotek zapracoval a chybička se vloudila.

P. Scheck 9.8.2016 1:14

Moc nerozumím

Moc nerozumím, paní Kozumlíková. Nejdřív mluvíte o zkostatělé EU a potom o nevypočitatelné EU. Jedno s druhým moc nekoresponduje. Zkostnatělé společenství je přece obvykle dopředu vcelku snadno čitelné. To druhé dává tušit, že je to společenství živé.

Jinak zcela s vámi souhlasím, že se EU stala zcela nečitelnou pro naše občany. Není to ale tak trochu chyba našich médií? Kolik novinářů se tam pohybuje(napovím, za ČR - 3...porovnejme s Maďarskem - asi 15!! Německo - asi 130)?. Kdo u nás tuší jaký je rozdíl mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a třeba Evropskou radou? A kdo za co odpovídá? Možná byste potom zjistila, že pod vámi zmiňované nařízení o sekačkách se podepsali i vámi volení poslanci za ČR. Tuším, že se tu ozvou hlasy, že jsou všichni z jednoho pytle. To je ale jen slaboduché vykřikování těch, co neznají rozdíly už výše jmenovaných částí EU. Chápu je, naše media nestojí o vysvětlování - mnohem zajímavější jsou negativní zprávy...