25.4.2024 | Svátek má Marek


Diskuse k článku

ÚVAHA: Dobro a zlo v nás

Malé dítě v rodině v okamžiku, kdy začíná chápat okolí, má ony dvě krajní polohy naprosto přesně definované. Pohádky jej v tomto duálním světě jenom utvrzují. Na jedné straně statečný princ a na druhé drak či černokněžník. Krásná princezna proti intrikářské čarodějnici.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Vaclavik 1.8.2016 22:45

Karl Popper se fatalne myli.

"Karl Popper říká, že kdo chce nastolit nebe na Zemi, stvoří peklo."

To muze rici jen nekdo, kdo ma prevracene hodnoty - kdo vlastnim pomylenim vidi zlo jako 'dobro' a proto vzdy, kdyz chce nastolit 'dobro', tak mu to v praxi nefunguje a ma to zly vysledek. Z takovych lidi se pak stavaji skeptici verici v ten vyrok a dluzno dodat, ze Popper v tom nebyl sam, prave naopak. Dobro a zlo zamenuje naprosta vetsina lidi, protoze je v tom vychovavaji a utvrzuji cely zivot nasi intelektualove, kteri jsou zaprodani kolektivisticke ideologii.

Ta ideologie hlasa, ze altruismus je dobro a egoismus zlo, zatimco ve skutecnosti je to presne obracene.

Naprosta vetsina lidi je v tahu dnesnich intelektualu a tak vidi egoismus (sobectvi) jako zlo a altruismus jako dobro, tedy presne naopak, nez je objektivni skutecnost, pravda. Neni to vzdy takto presne, cernobile rozdelene, velky pocet lidi jsou uzitecni hlupaci, kteri v obetovani vlastnich hodnot neveri, ale vidi altruismus jako podavani pomocne ruky, pricemz zapominaji na biblicke 'nastrc certu prsticek...'

V. Čermák 1.8.2016 12:34

Pan autor, jak jinak, zase poučuje.

Pravdu má jen v tom, že dobro a zlo má v sobě každý z nás. Ale, co je dobro a co zlo už je naprosto subjektivní. V kolektivu a ve společnosti by to měl rozhodovat, a to průběžně, demokratický konsenzus většiny subjektů. Ale pan autor je menšinový elitář, který ví Lépe než jiní, co je dobro a co zlo a chtěl by o tom ostatní poučovat. Např. nám sdělí, že "Současná doba je plná nenávisti vůči všemu odlišnému (rasa, náboženství,

filosofické zaměření) a člověk málo imunní se snadno nakazí tímto zlem." Takže už od něj víme, co je to to zlo v současné době, které nás ohrožuje. Naopak Dobrem v současné době by tedy podle něj byla naprostá laskavá vztřícnost ke všemu odlišnému (rasa, náboženství,

filosofické zaměření), takže v duchu toho dobra do ČR začne bez konzultace s ostatními lidmi zvát neomezené množství těch odlišných. Většina lidí ale ze svojí zkušenosti ví, že nás ohrožuje úplně jiné konkrétní zlo. Já vás pane autore taky poučím: Přestaňte ty odlišné do ČR zvát, když je tady většina lidí nechce a nenávist ve společnosti ke všemu odlišnému okamžitě rapidně poklesne.

O. Prokop 1.8.2016 14:03

Re: Pan autor, jak jinak, zase poučuje.

Demokratický konsensus většiny subjektů ještě neznamená, že ta většina má patent na dobro. A subjektivní posuzování dobra a zla? To jako myslíte, že psychopat má empatii?

R. Brzák 1.8.2016 17:05

Re: Pan autor, jak jinak, zase poučuje.

Dobro a zlo jsou lidské filozofické kategorie. Psychopat v podstatě není člověk - takže jediným měřítkem pro něj je prosté sobectví, které není jakkoliv korigováno. Důvodem je absence zkušenosti s láskou svých rodičů, především matky, v prvních měsících jejich života. Proto o empatii u psychopata nemá cenu hovořit.

V. Čermák 1.8.2016 17:10

Re: Pan autor, jak jinak, zase poučuje.

Většina patent na dobro samozřejmě nemá, ale to nemá ani ta menšina. V demokratické společnosti, alespoň do nedávna, rozhodovala ta většina. Poslední roky se to dost zvrtlo, takže demokratické společnosti jsou prošpikovány různými dobře placenými neziskovkami, které mají jediný ůkol, manipulovat tou většinou v zájmu té menšiny. Co je ale moc, je příliš, s tou záplavou migrantů to ale přehnaly, takže lidi se probudili. Podobně i se servilní láskou k USA a nekompromisní nenávistí k Rusku ( přesný opak toho, co za minulého režimu). Míra prostě přetekla a o tu se vždycky jedná. A i psychopat má svoji vnitřní představu o dobru a zlu, i když psychopatickou.

V. Klepetko 1.8.2016 14:11

Re: Pan autor, jak jinak, zase poučuje.

O tom , co je dobro a zlo, rozhoduje "demokratický konsenzus většiny subjektů"? :-)))

V. Čermák 1.8.2016 16:57

Re: Pan autor, jak jinak, zase poučuje.

O tom, co je dobro a zlo si musí v duchu a podle svojí individuální víry rozhodnout každý sám. Ale co je pro kolektiv, či společnost dobré a co zlé, tedy spíše prospěšné či škodlivé musí jednoznačně rozhodnout, alespoň v demokratické společnosti, konsenzus většiny lidí. Ale menšina elitářů v EU i v ČR si přisvojuje právo vnucovat většinové společnosti Svoje Dobra, ačkoliv na to právo nemají.

B. Rameš 1.8.2016 12:03

Letos je to již

dvaašedesát let od vydání Pána much Williama Goldinga, kde je hezky podán rozvoj sociopatické společnosti. Bohužel, univerzální metodu jak "do sebe nevpustit zlo" lidstvo nezná. Já se spíše přikláním k názoru, že lidé se rodí se sklony k dobru či zlu a v příhodné situaci se jejich predispozice rozvine.

V. Čermák 1.8.2016 12:39

Re: Letos je to již

V rámci osobního růstu-vývoje má smysl bojovat výhradně s vlastním zlem. Naopak okázale bojovat proti zlu druhých je na první pohled pokrytecké a navíc to odvádí pozornost od boje proti vlastnímu zlu v sobě. Toto rádi dělají oni "pachatelé dobra".

P. Princ 1.8.2016 11:38

Tristní je,

že tento jednoduchoučký, ideologicky poznamenaný pohled na lidskou psyché pochází z pera lékaře.

K tématu si dovolím si odkázat na příspěvek pana Brzáka v 11:06, a také na práce Františka Koukolíka, Richarda Dawkinse ...

R. Brzák 1.8.2016 11:06

dobře míněný žvást...

Rodíme se jako sobci a jestliže žijeme dobré životy, jestliže se ze svých chyb učíme (protože je přijímáme jako součást svých životů), pak umíráním se zbavujeme posledního sobectví, poslední závislosti (našich buněk na kyslíku)...

Sobectví je potřebné - bez něj nepřežijeme. Ale už jako malé děti se o sobě a svém okolí dozvídáme, že je pro nás výhodnější se svými kamarády spolupracovat. A také zjišťujeme, že nám dělá radost pěstovat přátelské či rovnou láskyplné vztahy. Proto čistě sobecky (neb i přátelství či altruismus je genová strategie přežití našich genů) děláme vše proto, abychom byli "dobří své matky synové". Samozřejmě, v rámci svých schopností, které, v ideálním případě, po celý život zdokonalujeme (či přizpůsobujeme změnám). Vždy tam, kde tuto ukrytou touhu každého člověka nenaplňujeme, objevíme naši konkrétní neschopnost. Je přirozené, že neschopnosti máme. Důležité je poznat je u sebe. A to nelze jinak, než je s láskou přijat jako součást sama sebe, jací jsme. To neznamená rezignovat na změnu u sebe. Naopak, rezignace není spojena s láskou k sobě, ale se strachem ze sebe, ze svých chyb. S láskou k sobě mohu nahlédnout nejen na důsledky svých chyb, ale i na vnitřní příčinu své neschopnosti. A tou bude obvykle opět strach...

J. Kanioková 1.8.2016 17:57

1***

J. Václavíková 1.8.2016 11:05

Díky, pane Vodvářko.

Je to možná banalita,ale je velice nutné si toto memento neustále připomínat a nedovolit zlu v nás pod jakoukoliv záminkou se prosadit. Člověk je bohužel velice náchylný k tomu, aby si svou agresivitu nějak zdůvodnil.

P. Rudolf 1.8.2016 12:19

Re: Díky, pane Vodvářko.

Pan Vodvářka je myslím neurolog z Ostravy. Ví tedy, o čem píše.

O. Prokop 1.8.2016 10:09

Děkujeme za článek a opět

se vracíme k tomu ,jak vzrůstá moc psychopatů i v současnosti... např. více na :

http://na-severu.blogspot.cz/2008/06/psychopatie-psychopati-mezi-nmi.html

V. Klepetko 1.8.2016 8:40

Dobrý článek. Možná že na rozdíl od sousedů to dokážeme!

V kontextu tohoto článku bych se rád vrátil k jedné své poznámce, viz. Pes, Re: "Když je organismus nemocný, tak je potřeba jej vyléčit" Datum: 27.7.2016 12:16. Patřím totiž k těm, kdo považují za čiré zlo jak současnou vlnu masové migrace do Evropy, tak doprovodné eurofederalistické běsnění, které tuto vlnu - jak se domnívám - umožňuje a významně podporuje. Proto jsem napsal že nám jde vlastně o kejhák a že se musíme zachránit a že "...problém je v tom, že za daných okolností musíme postupovat čistě pragmaticky. Ta "záchrana" je kategorickým imperativem! A jsem si jistý že k záchraně je třeba zmobilizovat výraznou většinu společnosti. 50% ani 60% nestačí! To ale znamená, že musíme najít nejmenší možný společný jmenovatel pro velkou spoustu různorodých skupin lidí, kteří se nechtějí utopit. A sjednotit je kolem nějakého krátkého hesla, jasné a stručné myšlenky, jednoduchého a konstruktivního plánu. Co nejméně ideologického, co nejméně kontroverzního!".

Zní to dobře. Nesmíme ale zapomínat, že na této cestě budeme muset vybojovat rozhodující bitvu nejen s externím zlem, ale i s naší vlastní lidskou přirozeností! Přečtete si pozorně na síti popis nejen Stanfordského vězeňského, ale i tzv. Milgramova experimentu :

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Milgram%C5%AFv_experiment

Na dně našich duší číhá prehistorická bestie. Doba je zlá a bude si žádat činy! V rámci "efektivních a konstruktivních řešení" si ale musíme zachovat odstup od vlastních zvířecých instinktů. Nedehumanizovat své nepřátele, jsou to lidé jako my! Nepodléhat panice a dezinformacím. Musíme ochránit i své menšiny, včetně té muslimské. Tolerance k této menšině, doprovázená sriktním vymetením saláfistických radikálů, je v Rakousko - Uherské tradici. Toto vše musíme ne protože nás k tomu vybízí vystrašení demofobní "vědci", xenofobofobní "sluníčkáři" nebo snad bláznivá baba Merkel! Ale protože jsme sebevědomý a hrdý evropský národ, ve kterém dobrý člověk Romeina Rollanda ještě žije.

J. Kyselková 1.8.2016 18:18

Re: Dobrý článek. Možná že na rozdíl od sousedů to dokážeme!

Pane Klepetko, zachytila jsem se hlavně o poslední Vaše slova "jsme hrdý a sebevědomý evropský národ". Ráda používám emotivní a burácející slova, ale nějak se mi smysl těchto slov vytrácí.

Vlastně se hledá - "co dál" - i když už jsme tak civilizovaní, usměrnění k dobru, sytí, velkorysí, na úrovni a víme, co se má a co je "v poho". Ano, najít nejmenší možný společný jmenovatel. Pragmaticky. A získat pro to většinu ! Není to vtip, že ?

V. Klepetko 1.8.2016 21:17

Re: Dobrý článek. Možná že na rozdíl od sousedů to dokážeme!

Není. Já bych si to opravdu přál. Jenže nevím, jak na to ... :-(((

J. Sova 1.8.2016 8:06

"Katolická nauka říká,

že ráj nastane až po skončení věků, nikoli během nich."

Lk 23,43 Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“

Lk 4,21 „Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli!“