I. Fencl 14.7.2016 16:14

Re: dokončení

Také děkuju - za oba příspěvky. IvoFencl

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kraus 14.7.2016 15:35

dokončení

Spíše než v antice nebo v montovně nalezneme dnes otrocké povahy, a to hned v jejich nejrozvinutějším stadiu, při pohledu nikoli kolem sebe na sobě rovné, nevzdělané a primitivní spoluobčany, ale při pohledu na televisní obrazovku nebo odvážíme-li se otevřít noviny.

A k těm dnešním filmům. Probůh jak se na to může někdo, odkojený starou kinematografií, výčet jmen by se konce nedobral, dívat? Ano, mladí, řečeno s klasikem, to sají už s mateřským mlékem a zrůdnost mají za normu. Ty prázdné jalové obličeje lidí vnitřně rozvrácených, vyžilých, neschopných opravdového citu a prožitku, že divák při přepínání televisních kanálů rychle uhýbá pohledem, aby na něj něco nepřeskočilo, náměty, prostředí, vše jako průhledy do různých oddělení pekla. Ale je dobře občas se na nějaký takový film pozorně a dobře obrněn podívat, třeba jen proto, abychom poznali kam nás ti otroci vedou. Stejně tak jako si sběratel starých vojenských pochodů občas pustí i nějakou moderní úpravu, zprzněnou a zparodovanou, aby se ujistil o svém souznění s harmonií a Řádem a vůbec o dobrém vkusu svém i starých dob. Díky za článek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kraus 14.7.2016 15:34

otroctví

V Belgickém Kongu pochopitelně nebyli otroci černí ani jiní. Zrušení otroctví bylo jedním z prvních počinů všech koloniálních mocností a i jedním z hlavních důvodů, proč se vlastně k nelehkému údělu správy zaostalých zemí uvázaly. V centrální Africe, jak je možno dovodit ze starých cestopisů, bylo otroctví tam, kde byli muslimové, nebylo ale v rámci samotných černošských kmenů. Otrokáři byli vždy muslimové, buď přímo Arabové nebo v porovnání s nimi, tedy jejich pohledem, podřadní černoši přijavší islám. Otroci, netřeba dodávat, byli vždy černoši, buď získaní lovem nebo prodaní svými náčelníky coby pro kmen přebyteční. Ostatně staří Slované, a zdaleka ne jen oni, praktikovali v dobách hladu a nouze něco podobného. V rámci bílé rasy zřejmě ale otroci nebyli považováni za podzvíře jako v té centrální Africe.

Dnešní démonisace otroctví vychází z přenesení současných, řekněme, paradigmat do jiných časů a prostorů a třeba i z toho, že někdejší výjimky z jihu USA tehdejší američtí romanopisci zevšeobecnili. Tak to ale nefunguje, člověk si vždy zvykne a okolní svět a poměry přijme za normu. Otrok byla cenná pracovní síla, o kterou bylo nutno se starat, aby neztratila výkonnost. A návštěva křesťanských modliteben černocha jistě duchovně pozvedla více než černá magie kmenových kouzelníků. Ostatně ty spirituály a gospely vypovídají o mnohém. Dnes si toho dělník v montovně, zítra už vyždímaný a odhozený, moc nezazpívá, natož aby ještě v písni kritisoval manažera. Otrocká povaha? Asi v té antice něco takového existovalo, i když třeba Spartakovo povstání byla vzpoura gladiátorů, kteří kvůli větší síle na sebe přibalili dobrým životem zbujnělé otroky, Římu nepřátelské Galy atd atd. Otroci se často se svými pány identifikovali – byla to širší rodina, zázemí, záruka bezpečí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek