Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SVĚT: Porovnávání s čínskou zkušeností
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
J. Kanioková 5.7.2016 19:39Díky za fajn čtení, zajímavé osudy.. |
Z. Lapil 5.7.2016 10:28Re: Zase zajímavé...jenom jednu drobnost nutno poopravit: Já jednou viděl podobný zápas s hadem, ale tam ho dotyčnému nasazovali do jakéhosi dvojitého nelsona, takže o škrcení nemohla být řeč, spíš o zlomení vazu. Spíš si ale říkám: i takovej menší cirkusovej had musí něco vážit. Kdyby to deset kilo bylo, nést to v kleče na krku... |
J. Veselý 5.7.2016 7:48Moc pěkné počtení ... Děkuji pane Ulči. |
B. Volarik 5.7.2016 4:55Zase zajímavé...jenom jednu drobnost nutno poopravit: "najednou se jí něco slizkého dotklo a ona to krajta" Jednou na čundru v okolí Semil jsme zabloudili do Bozkova, kde byla zrovna pouť. Světští potřebovali dobrovolníka na zápas s hadem. Byl jsem na tom čundru se dvěma kamarádkami, tak jsem se hned přihlásil za hrdinu. Komedianti mne vysvlékli do půl těla a z pochvy u pasu mi vytáhli nůž, za dramatického provolávání, že jako aby nedošlo k jeho použití, kdyby bylo zle. Klekl jsem si, opřel ruce o zem a oni mi na krk pověsili hada. A tehdy jsem zažil velké překvapení: Had vůbec nebyl slizký!!! Naopak, byl docela suchý, měkký a na omak hebký, docela příjemný. Nemínil mne uškrtit... asi byl napapaný a nebyl dostatečně prohřátý. Omotal se mi celkem líně kolem krku..nic moc, mezi hada a krk by se daly vložit dvě dlaně. Jenom se mu asi nechtělo spadnout na zem, tak si klidně visel. Toto komedianti doprovázeli dramatickými výkřiky jako:" Třetí smyčka" a podobně. Já jsem se snažil, co jsem mohl, nafukoval jsem tváře a různě chroptěl, pak jsem začal podklesávat v loktech a poulil jsem oči, seč jsem mohl. Mělo to úspěch, kamarádka Milča byla tak vzrušena a vyděšena. že zapomněla fotit a tak nemám žádnou fotku, škoda. Milča prý málem omdlela. Světští mi pak vrátili kudlu a dali mi dvacku, kteroužto jsme hbitě prohýřili v poutních radovánkách a mlsotě.... |