Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
GLOSA: Sucho, které cítíme
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Šejna 5.6.2016 12:22pro pana Haška mám pocit, že vůbec netušíte, co, kdy a jak tvrdil V.Klaus o globálním oteplování. Stačí si tedy koupit jeho proslulou popíračskou knihu "Modrá nikoli zelená planeta". Dá se to stáhnout i z internetu. Ta kniha se dá rozdělit na dvě části - klimatologickou a politicko-ekonomickou. A zatímco v politicko ekonomické části lze s V.Klausem téměř zcela souhlasit, pak v části klimatologické se dopouští Klaus jedné lži za druhou. Já mám na boj proti klimatu podobný názor, jako V.Klaus. Ale neprotřebuji tento svůj názor podepírat lhaním o tom, že antropogenní oteplování neexistuje a že ledovce tají jen ve filmech AlGoreho. |
|
L. Křivan 5.6.2016 8:04Přehrady a rybníky potřebují rozdílnou krajinu. Takže si nekonkurují. Míst pro přehrady není moc, jen pár, ale je hodně míst na malých a středních řekách pro jezy. Stačí zvednout hladinu o metr,... ale to zas budou protestovat vodáci. |
|
P. Rada 5.6.2016 8:36Re: Přehrady a rybníky neřeší sucho v krajině Trochu jinak. Přehrady jakožto velké zdroje mají několik významů a jedním z nich je třeba zásobování velkých aglomerací vodou - jiným je energetika, dalším rekeace atd. Malé rybníky - typicky vesnické bývaly jak rezervoárem ryb pro místí - tak zásobárnou vody pro případ požárů které v dobách kdy bylo prakticky vše ze dřeva znamenaly skoro podmínku k přežití. Sucho v krajině ale ani přehrady ani rybníky zásadně neovlivní. To podstatné je v tomto případě její RETENČNÍ schopnost kombinovaná s průběhen srážek. Půdní sucho má také několk aspektů a jedním je dostatek vláhy pro tu kterou plodinu, dřevinu... a jiným je hladina spodních vod jako zdrojů pitné vody. Hranice mezi oblastí kde se za rok vody víc odpaří než naprší leží doposud někde na Balkánu ale se změnou klimatu se k našemu územmí stáleblíží a nejohroženější je takto právě velmi úrodná jižní Morava. |
|
|
M. Šejna 4.6.2016 11:44tomu se říká adaptace na globální oteplování stranické úkoly spočívající socialistickém závazku omezit produkci skleníkových plynů svět neplní. Takže zbývá jen adaptace na teplé klima. Tou adaptací jsou investice do zadržování vody v krajině a do stavby ochranných hrází. V budoucnu budou následovat investice do zdravotnictví, protože tropické nemoci se postupně budou šířit i k nám společně se subtropickými plodinami. Jestli je to dobře nebo špatně, ať si každý posoudí sám. Určitě se ale nekoná Klausova představa, že lidmi způsobené globální oteplování neexistuje a že je to podvod století. |
|
|
Š. Hašek 4.6.2016 22:36Re: tomu se říká adaptace na globální oteplování Opravím Vás. Václav Klaus pouze říkal, že klimatické změny nejsou zcela jistě způsobeny (pouze) člověkem a za podvod století považoval/považuje snahu Zelených je za šílené prachy uregulovat (podle plánu). Teď dochází na Klausovo "budeme se muset stejně přizpůsobit, máme na to rozhodně delší dobu než roky mezi volbami". Pozorujete? Nebo si myslíte, že fakt budeme/snadno můžeme štelovat soustavu Slunce-Země (a to ještě zjednodušuji)? Něco jako ubrat/přidat DPH. Nebo udělat tabulky na topení v kamnech?? Vzpomínáte, jak byla překroucena jeho známá věta o špinavých penězích, resp. "useknuta" druhá část souvětí? Věty, co řekl Václav Klaus o klimatu už také žijí svým životem, interpretovány Bursíkem. Hodně se zapomíná. |
|
M. Prokop 5.6.2016 0:38Re: tomu se říká adaptace na globální oteplování Spíše zkresluje, než zapomíná. |
|
|
P. Rada 5.6.2016 1:08Re: tomu se říká adaptace na globální oteplování? Pane Hašku to opravování děláte pokřiveně. Jedna věc může být co V.K. říkal někde mezi řečí.... - a na to možná reagujete. Vaše slova totiž příznačně nelze nezávisle ověřit a tak je pokládám za obhajobu V.K. dle vaší představy. Nejde tedy o zapomínání jak tvrdíte protože jste nic faktického nepřipoměl. Zásadní je to co přednášel veřejně, s čeho jsou tedy záznamy či dokonce vydal písemně a to za stavu, kdy byl nikoli soukromou osobou ale presidentem s adekvátní odpovědností. Konkrétně ve své knize vydané v roce 2007 "Modrá nikoli zelená" píše na str 105: ... "Osobně se domnívám, že k mírnému oteplování dochází. Ale myslím, že oteplování bude daleko menší než predikují součastné modely klimatologů. Mnohem menší. BUDE TĚŽKO MĚŘITELNÉ."... Srovnejte si toto tvrzení např s už tehdy známými údaji NOOA ....http://www.ncdc.noaa.gov/cag/time-series/global/globe/ocean/ytd/12/1880-2015 Mezi jeho písemným projevem a realitou je tedy hluboká disproporce kterou neváhám označit jako zkreslování, zamlčování až za lživost která je v rozporu s přísahou. Trend vývoje klimatu jako podstaný fenomén je a byl i při vydání této knihy nejen měřitelný ale už stonásobně vyšší naž v konci poslední doby ledové. Takové tempo nemůže ustát ani biosféra ani civilizace na ní závislá. Důsledkem takového zlehčování je oddálení jakýchkoli opatření zmírnujících dopad na obyvatelstvo. Lonské horké léto napovědělo jaké extrémy i unás budou běžné v polovině století a migrační vlny jako důsledek daleko horších dopadů klimatu jinde, budou naší nepřipravené zemi další přítěží které V.K. ve své knize nereflektoval i když byly v té době tyto rizika známé. |
|
|
Š. Hašek 5.6.2016 10:45Re: tomu se říká adaptace na globální oteplování? Pane Rado, napište si prosím na papír objemy/hmotnosti/jejich vzájemné poměry co do velikosti. Tedy hmotnosti atmosféry Země, obsah CO2, hmotnost Slunce, Země také není jen Brusel, je to také také např.Indie - a potom si odpovězte na otázku, zda to "ureguluje k všeobecné spokojenosti" nějaký Bursík s Babišem, nebo komisař brusele! Tedy ty persony, kteří "ovládají tak leda řepkové pole, pekárnu, lidskou rovnoprávnost a cyklostezku"! Jinak nemám samozřejmě nic proti "racio-sedláckým" nápadům, jak "pomoci krajině" na základě zkušeností generací! A hlavně se nepodělat, všichni víme, co se dělo na sever od Alp ještě před pouhými 12000 lety! Zkráceno, zjednodušeno. |
|
|
P. Rada 5.6.2016 11:05Re: tomu se říká adaptace na globální oteplování? Pane hašku nejen že reagujete na něco jiného - tedy až lživá tvrzení V.K. která jsem dokladoval - ale zkrátil a zjednodušil jste si "papírově" ledacos podstatné. Předně jste pominul, že některé vzájemné poměry prvků v biosféře se mohou měnit a jiné na např bilanci vody v půdě (což je tématem) nemají prakticky vliv a to i když jsou o několik řádů vyšší. Srovnejte si nejprve sám v hlavě alespon množství pitné vody na planetě a jeho celkové množství a pak i množství vody v půdě alespon v té samé lokalitě a v čase. Konkrétně obsah CO2 a CH4 či v atmosféře či kyselost oceánů a množství aktivního dusíku... to vše se mění dnes tempem vyšším než kdy v geologické historii planety s dopady na místní rozložení vláhy. To vše navíc za stavu kdy začíná být přelidněná a tak dřívější zdravá adaptace migrací na podnební podmínky a s ními spojené změny úživnosti už nepřicházejí prakticky v úvahu. |
|
|
M. Prokop 5.6.2016 0:37Re: tomu se říká adaptace na globální oteplování To je vaše představa, ne Klausova. Klaus jen pochybuje, zda je zeleně zlodějský (ne)způsob boje s věčně se měnícím klimatem pro nás vhodný. |
|
|
P. Rada 4.6.2016 9:01Pohybuje se autor na Zemi - nebo spíš v "Supermarketu? Velmi pochybuji. Předně proto že žine v ideologizované představě kterou dokládá slovy: .... "Globální oteplování či změna klimatu způsobená člověkem jsou ideologické pojmy"... Zatímco realita je o nástupu nové geologické éry Antropocénu a to tempem v řadě parametrů větším jak v celé geologické hstorii planety a změna klimatu je jen jedním s mnoha měnících se parametrů. Představa o "boji se suchem" autorovo obecné neporozumění situace jen dokresluje tím, že řešení ve fantazii polarizuje mezi rybníky a přehrady kde ale není! Když už tak tkví celkově v krajině a zejména v orné půdě které už dlozuhodobě ubývá retenční schopnost v která je stále častěji vystavovaná jak extrémnosti počasí tak extrrémnímu vytěžování. Kdo nevěří at se alespon podívá na aktuální barvu řek kolem sebe. Jsou po deštích zkalené od odnášené půdy. Ti pozornější to vnímají i v mezidobí na barvě pozemků kde hospodaří a které začínají v obnažení světlat jak skály prostě proto, že v nich přibývá písku kaménků a kamení. To vše dokumentuje devastaci krajiny která může uniknout tak akorát nějkomu myšlenkově slepému. Taková slepota je pro publicistu smutnou vizitkou. Horší je, když si dotyčný nevšímá i dalších symptomů o kterých psal nedávno v rubrice Věda Jaroslav Petr na téma ... "Třicet led do hladomoru" ... .(http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-tricet-let-do-hladomoru-d17-/p_veda.aspx?c=A160530_171806_p_veda_wag)..... Pak totiž nejen slepým ale celým národům může hrozit HLAD. Ignorování takto vážných nebezpečí už hovoří o patologicko fantazijním životě dotyčných kteří na "pevnou zem" jež je živí dávno pozapoměli a žijí v představách typu, že potraviny vznikají v supermarketech kterých si můžeme postavit kolik libo a tak lze nejsnáze napravit event. neblahé dopady vlastních chyb. |
|
|
R. Brzák 4.6.2016 9:52Re: Pohybuje se autor na Zemi - nebo spíš v "Supermarketu? Vidím, že budeme-li se bavit o hmatatelných věcech, jakou je péče o půdu, dojdeme ke shodě. Protože to, co dělají především velcí nájemci s lány ornice, je tristní. Zvažuji, že i ten poslední kousek, co ještě mám v "péči" místních družstevníků, jim seberu a nechám to zarůst náletem. Protože to bude lepší, než pozorovat to plundrování, za které stejně nedostanu nic, než co zaplatí daň z nemovitosti. Navíc ten nálet snad trochu vody udrží. |
|
|
R. Brzák 4.6.2016 9:56Re: Pohybuje se autor na Zemi - nebo spíš v "Supermarketu? Anebo se pokusím vyměnit ten sv§j úsek za jiný, na kterém rok co rok po dobu několika měsíců stojí voda. Družstevníci ale mají dotaci na obdělávanou půdu - takže jakmile voda opadne, honem to zorají a osejí čímkoliv, co stejně nikdy nedozraje - protože zaprší a je tam zase jezero. Rád bych tam najel s bagrem a uprostřed toho místa bych vykopal 10 krát 10 metrů díru, stačilo by metr hloubky - a vzniklo by nebeské oko, kolem kterého by se postupně snad rozbujel život. Takhle se musím dívat, jak daňový poplatník v podobě dotace platí nesmyslnou práci, která jen přispívá k rychlejšímu odparu a tím odvodu vody z krajiny. |
|
|
P. Rada 4.6.2016 10:24Re: Pohybuje se autor na Zemi - nebo spíš v "Supermarketu? Dotace ledacos pokřivují ale dávám Vám zejména zapravdu, že největší pokřivení s nejhoršími důsledky vzniká při pokřivení vlastnických vstahů k půdě. Oproti všem posametověrevolučním proklamacím - zejména jak významné jsou přímé vlastnické vstahy - došlo k tomu, že v ČR dnes osobně na svém hospodaří jen cca cca 20% zemědělců - kdežto dominantní je nájemné využívání půdy systémem vytěž maximum ...."a po nás potopa". Poctivá práce zřejmě nenese tak enormní zisky jak podnikavost tunelaření. To je právě vidět i na zakalené vodě po deštích náhle rozvodnědněných řek. Zajímavé přitom je, že podobné symtomy vykazují dnes už i řeky Amazonie... Celosvětově už jen toto přímo viditelné svědčí o velmi nebezpečném trendu za kterým stojí lidská chtivost. |
|
|
J. Pechouš 4.6.2016 13:31Re: Pohybuje se autor na Zemi - nebo spíš v "Supermarketu? Pane Rado, je mi skoro 80, ale nepamatuji, že bych kdy v životě viděl nezakalenou, náhle rozvodněnou řeku! |
|
|
M. Prokop 5.6.2016 0:40Re: Pohybuje se autor na Zemi - nebo spíš v "Supermarketu? Pan Rada, ve svém snění, ovšem viděl. Ideologie je sviňa. |
|
|
P. Rada 5.6.2016 1:42Re: Pohybuje se autor na Zemi - nebo spíš v "Supermarketu? Pane Prokope když už tak "svina" a přitroublá k tomu - budete spíše Vy! Jednak pro rétoriku a pak pro to, že se zřejmě ve svém chlívku/supermarketu krmíte hloupostmi a dáváte je na odiv dál aniž by jste z něj vystrčil nos do světa bez lidí. Jiná situace by totiž mohla nastat, pokud by jste vycestoval do divoké člověkem nezmrzačené přírody a zažil tam bouřku a po ní řeku jen s mírně vzedmutou hladinou. Donedávna to bylo možné pozorovat třeba leckde v té Amazonii kterou jsem záměrně zmínil. |
|
|
P. Rada 5.6.2016 1:26Re: Pohybuje se autor na Zemi - nebo spíš v "Supermarketu? Věřím Vám, že nezkalenou řeku si po bouřce nepamatujete. Už za totality se totiž k půdě přistupovalo těžařsky. A nejen k půdě i k lesům. Daleko extréměji se ke krajině ale zachovali i naši předci už v konci 19 století. Potřeba dřevěného uhlí byla v té době tak vysoká, že došlo i k odlesnění hory ŘÍP. Krajina se tehdá dokonce tak zabahnovala, že hrozila nedostupnost úrody. S této doby pochází tradice výsadby ovocných stromů kolem spevněných cest a řada dalších opatření. Lidnatost i měrná spotřeba ale byly dříve s dneškem nesrovnatelné. Máteli opravdu zájem podívat se jak vypadá zdravá řeka i po bouřce, musíte si proto udělat výlet do oblastí kam liská chtivost doposud nedosáhla. |
|
|
Z. Lapil 4.6.2016 13:05Re: Pohybuje se autor na Zemi - nebo spíš v "Supermarketu? Já jsem ZÁSADNĚ proti dotacím, ale taky pro objektivní informace, takže: v jisté východočeské obci vznikl soukromý EU dotovaný rybníček velikosti Vaší představy s tím, že břehy byly osázeny tou správnou místní vegetací. A sluší mu to. Pokud Vás to zajímá, dejte vědět, během několika málo dní sem přilepím, kde hledat informace (jaké dotace, jak velké, podmínky...). |
|
|
R. Brzák 4.6.2016 14:52Re: Pohybuje se autor na Zemi - nebo spíš v "Supermarketu? Děkuji za nabídku - ale ať se propadnu do západního Německa, jestli si někdy vezmu jakoukoliv dotaci! Stačí, že jsem jako sociální pracovník v jedné neziskovce byl léta z dotací placený - víc už moje "karma" neunese! Potíž bude spíše v "ochotě" oněch družstevníků a vlastníků půdy se do toho vyměňování se mnou pustit. Mnoho lidí i na vesnici nemá dnes k půdě žádný vztah, byť ji třeba vlastní - a je jim celkem jedno, co se s ní děje. Visí to tedy na mé schopnosti to s nimi vykomunikovat. Ten bagr a nějaké náletové dřeviny apod, to už by se nějak zvládlo... |
|
|
L. Křivan 5.6.2016 8:10Re: celým národům může hrozit HLAD TTo hrozí už dnes a nebýt "bílých hlupáků", tak by například Egypt měl dávno hladomor. Takhle se dál množí a během 20 let se zdvojnásobí. Musíme nechat Afriku vymřít. Když není schopná samostatně přežít,.... |
|
|
P. Rada 5.6.2016 9:19Re: celým národům může hrozit HLAD Pokud by jste byl trochu všímavější, vnímal by jste třeba to, jak nejen Česko ale celý technicky rozvinutý svět už snižuje svou populaci a to až tak, že jsou mu pracovní síly odjinud momentálně vítané. Postupně se u nás vyvinulo nevhodné věkové složení obyvatelstva které navozuje propad prostředků na důchody a tedy sociální nestabilitu a to třeba už tím jak se emancipovaly ženy a svou hodnotu začaly odvozovat od úspěchů na trhu práce. Materiální chtivost západu hnaného konzumem pro konzum je tak odvrátila od dřívější role úspěšných matek. Dalším momenem je pokles natality s hlubších biologických důvodů kdy tato u všech savců nepřímo úměrně klesá s mírou konzumované energie na -1/3. Podobný vývoj může už historicky brzo potkat rozvojový svět kde rodiny doposud mají v průměru cca 5 dětí (jak ještě před stoletím u nás). Historicy "brzo" ale přeto může znamenat konec dnešní západní civilizace. Tím vůbec nechci tvrdit, že problém se vyřeší jen tak snadno sám - naopak ukazuje na nestabilitu, která je v přelidněném světě krajně nebezpečná. Reálné cesty tedy leží mnohdy mimo naší pozornost. Neohrožoval by nás totiž zdaleka tolik populační vývoj jinde - pokud bychom nebyli na těchto regionech zároven skrze globalizaci surovinově závislí. Mgrační vlny hnané válkou o tsmní zdroje, klimatickou změnou a navíc i motivované snahou bezpracně a na dluh se přidat ke spolrčnosti "blahobytu" která své vymoženosti nekorektně propaguje do širšího světa skrze všudypřítomnou reklamu. Doposud sice máme vybudovanou infrastrukturu jako dobře fungující stroj ale už závislý na povozech paliva a surovin. Podobné a ještě lepší "stroje" se však budují i jinde - např v Číně. To znát na sortimentu zboží které s dnes a odkud převážně nakupujeme. Zároven tak postupně ztrácíme i technologickou převahu a tím potenciál si suroviny ze světa efektivně nakoupit. |
|
|
L. Popovský 4.6.2016 7:34Myslet globálně, jednat lokálně. Dříve byl od každé chalupy trativod na louku,, kde se vsakovala voda. Kamarád si postavil dům mimo intravilán obce na velkém pozemku, kde by mohl nechat zasakovat dešťovou vodu, přesto si musel vybudovat jímku na dešťovou vodu bez přepadu... |
|
|
P. Rada 4.6.2016 9:15Re: Dříve deštová i odpadní voda domácností obsahovala docela něco jiného jak dnes a byla jinak s hlediska množství i času rozložená atd. Trativody tak mohly relativně úspěšně fungovat. Dnes se nedivím požadavku aby každý dospodařil s vodou především na vlastním pozemku, umožnil tam postupné vsakování náhlých přebytků ze střech... a nedělil se o své neblahé externality s okolím. |
|
|
L. Popovský 4.6.2016 9:27Souhlasím. Chápu i to, že by dnešní kanalizace bez zaústění dešťové vody byla problémová. Nicméně mnou zmiňovaný případ je jiný, pozemek má 4 000 m2 a okolo je pouze lesopark. |
|
|
P. Rada 4.6.2016 10:39Re: Můžete mít pravdu a možná jde o pochybení českých úřadů - ale daleko častější je situace, že úřady nestíhají, nekonají .... Nebo je něco nejasného za těmii tečkami které uvádíte. Znám případy, že právě naopak soudně se chovající úřad využil své poslední možnosti a nevyhověl jinak běžné žádosti o povolení napojení "přepadu".... - ale proto, že dotyčný něco vystavěl sice na svém avšak "načerno". Konkrétně ale právě deštová voda se už často nesmí zaústovat do běžné fekální kanalizace. Když už nelze zajistit akumulaci a postupné vsakování po předčištění..., tak se vede odlišnou stokou vyústěnou ale přímo do řeky - běžně se to týká kumunikací. Přímo v obci kde bydlím se však i za připojení k deštové kanalizaci musí navíc zaplatit atd. |
|
|
L. Popovský 4.6.2016 13:22Lidský faktor je problém. Vše je zneužitelné. Nějak se však vsakování dešťové vody řešit musí. Chápu, že nejdůležitější opatření se musejí udělat v krajině, ale i v sídlech v se jistě nějaké možnosti najdou. On se ten pokles hladiny podzemních vod sám nezastaví. |
|
|
P. Rada 5.6.2016 13:12Re: Obávám se, že pokleshladin spodních vod lidé nedokáží zastavit. Musely by napřed změnit ledacos podstatného ve svých převládajících charakterech. Pro městské aglomerace kde je dnes koncentrována většina obyvatel planety se ale nějaké cesty ke zlepšení mikroklimatu a tedy i půdní vlhkosti hledají. Nedávno o tom vyšla inspirativní publikace jako výstup s projektu UrbanAdapt: http://urbanadapt.cz/cs/praha-spolecne-s-odborniky-zahajuje-pripravu-adaptaci-na-zmenu-klimatu-ve-meste http://urbanadapt.cz/cs/system/files/downloads/publikace-urbanadapt.pdf Sucho v krajině je ale daleko vážnější problém a nám v ČR konkrétně hrozí změna krajiny na takovou, kterou si turisté dnes mohou prohlédnot v zemích balkánu nebo Španělska kde se krajina vyznačuje prakticky holými kopci s řídkou křovinatou vegetací, V konci století lze totiž čekat v průměru ročně sto dní s teplotami nad 30C. Zimní srážky budou pravidelněji deštové a tedy stečou a letní přívalové podobně a s erozním účinkem navíc. Půdní eroze umožnuje španělům efektivně pracovat jen v rovinnatém terénu a hladiny v přehradních nádržích pro zásobování měst tam kolísají v průběhu roku o podstatnou míru svého objemu. Všem doporučuji zadívat se zavčas na naše husté porosty kopcovité krajiny a srovnat si to s obrázky ve Španělsku a v podobné nedmořské výšce. |
|
|
L. Popovský 5.6.2016 16:20Děkuji Vám. To jsou smutné vyhlídky. |
|
|
P. Rada 5.6.2016 19:44Re: Smutné asi nejvíce je, že dnešní člověk i přes historicky naprosto unikátně rozvinutou vědu i informatiku, nedokáže reflektovat poznání ke svému dlouhodobému prospěchu. Tento problém tkví v lidské emotivitě, jako doposud stále rozhodujícím faktoru konání. Vědní poznání proto bývá často přehlíženo. Když si např na velitelský můstek národa stoupne sice narcisticky nemocný ale zároven sebevědomý panovník, který při své vysoké inteligenci šikovně předvádí divadlo sebevědomého a plného rádobynadhledu - dav tleská a jde ovcovitě za ním třeba i do propasti. Reakce na kritiku V.K. od Šejny kterou výše předvádí třeba pan Prokop je příkladem, jak lid "věří" sebevědomě vystupujícím a často chrání i faktického vlastizrádce. Důsledek je ten, že v ČR se doposud spíš diskutuje zdali je globální změna klimatu pravdivý fenomén či nikoli a případně kolik vlivu na to má vlastně člověk. Tím všichni ztrácí čas na některý s typů interakce či spíše na celou možnou plejádu aktivit omezujících dopady. Naopak v sousedním německu a dalších občasky vyspělejších zemích... se už diskuse spíše vede na téma, které s potenciálních kroků jsou efektivnější, rychlejí, dlouhodobější či smysluplnější... My spíš doposud vykazujeme časovou ztrátu na reakci (cca desetiletí?) a to může mít zbytečně negativní následky. V tom tkví můj smutek nad situací. Biosféra planety totiž začíná odumírat (druhy už vymírají více jak 1000x rychleji jak před antropocénem, klima a další se mění...) - a lidsto na to prakticky nereaguje. Jako lidé jsme totiž od přírody velmi reaktivní na náhlé podněty (války, živelné katastrofy...) ale naopak velmi neteční k dlouhodobému ohrožení (kouření, stáří...) a tento typ vrozené emotivity nás paradoxně v nečekaně nových podmínkách může stát ztrátu udržitelného civilizačního života. |
