T. Pansky 23.5.2016 16:20

Re: V Česku je ten základní problém, že tu NEEXISTUJÍ

Pokud chceme debatovat pouze o lecivech, mate castecnou pravdu v tom, ze uvadeni leciv na trh je velmi nakladne a firmy si delaji vlastni vyzkum. Jenze ten vyzkum musi byt overen nezavislym vyzkumem, bez ktereho by uznani leku nebylo mozne - to tedy pokud se bavime pouze o lecivech. Ale vyzkum neni pouze o lecivech, aplikovany vyzkum se dela v jakekoliv oblasti produkce. Vyzkumna strediska si musi uvedomit, co jsou schopna delat a svoje schopnosti nabizet na trhu. Mnohdy by firmy uvitaly, kdyby jim nekdo zpracoval prognostiku, overil novou technologii nebo material, spocital rizika, atd atd. Je treba hledat a to se nedela, nebot drtiva vetsina vyzkumnych center byla zvykla na statni penize. Co je vysledkem dnesni situace? Za poslednich dvacet let technika zestarla a malo se investovalo, protoze nebyly penize. Takze nam pomalu ujel vlak. Dnes se casto buduji za "evropske penize" obrovska vyzkumna centra, ale nikdo nevi, co se tam vlastne bude zkoumat a jak. Takze je to takovy socialisticky zacarovany kruh. Na druhe strane je par pracovist v Cesku, ktera maji evropsky a dokonce svetovy standard na provadeni vyzkumu, ale tech je zatracene malo (treba oblast nanotechnologii).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 23.5.2016 15:10

Ani pes nekouše ruku, která ho krmí.

Když kouše, nic nedostane.

To považuji za srozumitelné a také spravedlivé.

Když veřejně útočíte na grantovou agenturu, neměl byste od ní pak již ničeho žádat - to mně přijde nejen zpozdilé, ale i značně nemravné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vaňura 23.5.2016 10:30

Ruka ruku myje. Jsou tu vzájemně se podporující

kliky a člověk mimo nemá šanci. Objektivně je to tak, že řada pracovišť nemá ŽÁDNÉ výsledky, dokonce ani v podobě publikací a nikomu to nevadí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vaňura 23.5.2016 10:28

V Česku je ten základní problém, že tu NEEXISTUJÍ

firmy, které by vůbec měly zájem o nějakou vědu! Takže věda se dělá de fakto pro to, aby na to mohli navázat zahraniční vědci a aby se tak přispělo k celkovým znalostem. Vedlejším výstupem je to, že tu máme lidi, kteří dané oblasti rozumí, což se ne vždy využije (v důsledku politiky!).

DOKONCE je to tak, že se v Česku už vůbec nevyplatí patentovat již vyvinutý lék.

Problém je, že aby firma vůbec mohla dát lék na trh, musí provést zkoušky, které stojí MILIARDU DOLARŮ. To v Česku nikdo nedá a zahraniční farmaceutické firmu mají dost vlastních výzkumů, aby si z nic VYBRALY to, na co vynaloží tem milion dolarů. Pokud ty zkoušky nemají, hrozí jim žaloby od amerických právníků, přisátých na zdravotnictví. Zavést v dnešní době něco jako penicilin, tak, jako se to provedlo za WW2 je něco naprosto nemožného!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 23.5.2016 9:17

Re: Vedecky 'dubcek'

přesto je pozoruhodná jedna z posledních vět článku - totiž že mnohé projekty, které grant nezískaly přesto pokračují i bez finanční podpory ze strany grantové agentury a dosahují lepších výsledků než ty co podporu získaly... Pokud je tomu tak pak je přímo trestuhodné, že nikdo nevyhodnocuje účinnost práce takové grantové agentury a nevyhází lidi / údajné odborníky / kteří dají přednost špatným projektům před dobrými tak, že by bylo lepší podpořené projekty vylosovat...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 23.5.2016 5:45

Vedecky 'dubcek'

tak vidim autora clanku. A pro Dubceka jsem nemel sympatie, jako jsem je nemel pro komunismus, socialismus.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Pansky 23.5.2016 4:41

Vazim si autora clanku, ale ... Zmenilo se neco v CR ...

... v oblasti financovani vedy za poslednich 25 let? Mel jsem moznost se podilet na vyzkumu v zahranici v oblasti veterinarni mediciny. Uvedu nekolik pozorovani. a) Vyzkum byl samovydelecny !!! Jak je to mozne? Nove nastupujici (prijati) vyzkumnici dostali vypomoc od fakulty (laborator) a 2-3 roky na osamostatneni se, to znamena psani vyzkumnych planu a ziskavani zajemcu o vyzkum z rad firem nebo jinych organizaci. Pokud by vyzkumnik nebyl schopen ziskat soukrome sponzory sveho aplikovaneho vyzkumu, nebyla mu prodlouzena smlouva a byl nucen odejit. Pokud ziskal penize na vyzkum, 20 % z techto penez automaticky musel odevzdat fakulte na provozni naklady. Se zbytkem si mohl hodpodarit podle platnych vyhlasek. b) Ze by nove nastupujici vyzkumnik delal zakladni vyzkum? To byl holy nesmysl. Nejdrive musel prokazat, ze vubec vyzkum delat umi, to znamena udelat si jmeno v dane oblasti. Nekteri vyzkumnici, ktere jsem poznal, byli tak uspesni, ze nemeli nouzi o penize a tak vedle aplikovaneho vyzkumu delali v dane oblasti i vyzkum zakladni. Na zakladni vyzkum (u renomovanych vyzkumniku) prispivaji soukrome subjekty dobrovolne, nebot vyzkumnikovo jmeno bylo zarukou kvality vyzkumu a dana firma chtela spojit sve jmeno s potencionalnim pokrokem v dane oblasti. 3) V Ceske republice se toleruji kradeze v oblasti vyzkumu. Jak to funguje? "Vyzkumnici" pracujici ve statnich firmach nebo organizacich prijdou na zajimavy nalez. V tom okamziku rozvazi pracovni pomer se statem a zalozi si vlastni firmu, pod kterou zpenezi vysledky prace dosazene za statni penize. V zahranici je tento proces hodnocen jako kriminalni a dotycny by skoncil ve vezeni. ... V oblasti vyzkumu je v Ceske republice pekny bordel. GACR je stale statni organizace s nekontrolovatelnou praci. Hodnoceni vyzkumnych vysledku podle citaci je hezke, ale mozna tak u zakladniho vyzkumu. Podstatne je, kolik soukromych subjektu je ochotno za vysledky vyzkumne prace zaplatit !!! top0625top@live.com

• reagovat
• nahlásit příspěvek