28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

FEJETON: Líbí? Nelíbí?

Zhruba před půl rokem jsem jela do Vratislavi autobusem a ten mne k mému nesmírnému údivu nedovezl tam, kam měl, tedy na známé autobusové nádraží, ale na nějaké jiné autobusové nádraží v témže městě.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Charvát 24.3.2016 1:37

Ať hodí kamenem...

Plně souhlasím, tedy vyjma toho, že v první větě máte - nerad to říkám - gramatickou chybu. Totiž to "mě". Jo jo, čeština upadá...

P. Kersch 21.3.2016 12:17

o úpadku doby

jo, jo, kultura "mizí", gramatiku "neovládáme", mluvit "neumíme", mladá generace "je nepřipravena", společnost "se rozdělí ještě více"....

A co proti tomu děláte, diskutéři? Zameťte si napřed před svým prahem!

M. Pivoda 21.3.2016 17:42

Zametáme, zametáme. Ale od prahu se dál nedostaneme!

Někteří diskutéři intenzivně zametají, zametají, ale stávající systém je příliš tvrdošíjný. Diskusní příspěvky pod články, to je tak asi vše, co vám dnes ještě na blogu zveřejní a nesmažou.

Máte chuť a peníze založit novou politickou stranu, která tu přípravu mladé generace na budoucnost u nás prosadí? Na revoluce je už jaksi pozdě. A ta poslední revoluce byla v Česku evidentně ukradena.

M. Pivoda 21.3.2016 9:47

Rychlost a dopady změny

Vůbec jsem tu slátaninu od Šustrové nechtěl číst (nechtěl jsem ztrácet svůj osobní čas ve světě, který se mění tak rychle), ale zaujala mne nakonec tato věta od Šustrové, která je charakteristická nejen pro ní: "... Jenže (svět) se mění na můj vkus trochu moc rychle. ..."

1. Ano, svět se mění rychle a měnit se bude ještě rychleji. Technologický vývoj nelze zastavit a důsledky budou ohromující (měřeno dnešními měřítky). Cestovatel Miroslav Zikmund to vyjádřil vtipně, když řekl, že lidojedi (z exotických zemí, které kdysi navštívil) mu dnes posílají pozdrav prostřednictvím počítače.

2. Ochota přizpůsobit se přicházející změně nesouvisí ani tak se stářím, je to spíše už vrozená schopnost lidského mozku (mindset). Mne spíše dnes ohromuje nepřipravenost mladé generace (bez ohledu na stupeň jejich vzdělání) na ty velké přicházející technologické změny.

Takže jaký ten proces změny může mít dopad na současnou lidskou společnost? Asi se lidská společnost rozdělí ještě více, než je rozdělena dosud. A to bude dobře nebo špatně, bývalá disidentko Šustrová?

K. Janyška 21.3.2016 9:39

Vás, zrovna vás, se ptát nebude,

trockistko... Dzp.

F. Houžňák 21.3.2016 8:43

Na to je jednoduchý recept, jak říká pan Kaplan,

"Račte se pověsit na chodbě".

I. Procházková 21.3.2016 1:05

Konec češtiny v Čechách;-(

Také mě vadí prznění češtiny, věta "ty opatření, které byly přijaté" je charakteristická pro dnešní ústní i písemné vyjadřování - a to i v tzv. seriózním tisku. Také výrazy "byl jsem na baru, na hotelu, šel jsem na bar, na hotel" - to je rovněž pěkná hrůza. Ještě horší je používání "na" a "v" v případě pražských městských částí. Za posledních více než sto let se vžilo u některých čtvrtí "v/ve" (v Dejvicích, v Břevnově, v Košířích, v Krči, v Liboci, v Ruzyni, ve Strašnicích, ve Vršovicích, v Suchdole, ve Veleslavíně...), jinde zase "na": na Vinohradech, na Žižkově, na Proseku, na Smíchově, na Novém/Starém Městě, na Malé Straně. Poslední léta slyším ale všude jen "na", například "na Břevnově" (na Košířích, na Dejvicích, na Krči, na Vršovicích) - to mě docela štve, protože pocházím z Břevnova a bydlela jsem tedy vždycky v Břevnově.

A to nemluvím o hrubých pravopisných chybách, kterými se denní tisk (i titulky a popisky na tv obrazovce) jen hemží. Věty jako "mějte pěkný den" apod. - také nejsou zrovna moc české.

Češi se snaží učit cizí jazyky, ale ten svůj mateřský vlastně moc neovládají (a to ani profesoři na vysokých školách).

Lituji dnešní žáky ZŠ, kteří se nemůžou bezchybnou češtinu pořádně naučit (pouhým čtením), protože téměř nikde nenajdou text bez pravopisných chyb (nehledě na esemesky a emaily, tam je to vůbec nemožné). My jsme tu možnost měli, ale už je to dávno.

F. Lesniak 21.3.2016 6:58

Re: Konec češtiny v Čechách;-(

Naprostý souhlas a přidám: " budeme to projednávat na vládě".

I. Procházková 21.3.2016 10:16

Re: Konec češtiny v Čechách;-(

Jo, to taky - na tu vládu jsem zapomněla. Politici (a nejen ti) vůbec používají zajímavé patvary, např. si pletou pády a bohužel to můžeme i číst v médiích. Nedávno jsem viděla záběry ze sešitů žáků ZŠ (5.-6. třída), za několik chyb v diktátu dostane žák jedničku, v 50. letech by za to byla elegantně vykroužená sardel, jak říkávala naše třídní učitelka.:-) Tak se pak nedivme, že se blíží konec češtiny v Čechách.

J. Berger 21.3.2016 9:27

Re: Konec češtiny v Čechách;-(

Jo, taky se kdysi říkalo TY Hostivice "jedu do Hostivic"), novináři typu Ján Hriňo z Hriňovéj je přejmenovali na TA Hostivice. Ulice na Hanspaulce, když jsem v r. 1957 přišel do Prahy, byla Vilémovská, teď Vilímovská. Ono by se toho našlo víc... Noviny a rozhlas (TV) jsou dost tragické, co se češtiny týče. Nevadí mi, když se v rozhovoru užívá lidová čeština (např. rozhovory pana Šípa), tam by dokonce používání spisovného jazyka působilo nepřirozeně, ale v oficiálním projevu (jako jsou zprávy, projevy politiků) by se mělo používat spisovné češtiny.

I. Procházková 21.3.2016 10:32

Re: Konec češtiny v Čechách;-(

Jo, Hostivice - často jezdím kolem vlakem a dodnes doma říkáme "ty Hostivice", protože jsme to tak nazývali odjakživa. Mám dojem, že se to změnilo až poté, co si tam Rath postavil dům a Hostivice se začaly mohutně rozvíjet. U místopisných názvů, končících na "ce" je někdy těžké uhodnout, jestli se jedná o jednotné nebo množné číslo (ta Vrbice, ta Strážnice, ty Leškovice, ty Klimkovice).

Běžná hovorová čeština samozřejmě do televize a rozhlasu patří (Šíp, Kraus, Cibulka, Izer), s tím vřele souhlasím. Ale ty projevy politiků a moderátorů by fakt měly být aspoň trochu spisovné...

P. Harabaska 21.3.2016 10:56

Re: Konec češtiny v Čechách;-(

Ač strojař, trpím často jak při čtení novinových textů, tak při poslechu rozhlasu a televize. Pravopis, syntaxe, logická stavba vět. Utrpení! (BTW: funkce korektora byla zrušena patrně i v knihtiskárnách?) Zvládnutí pravopisu, jak mi sdělil jeden diskutující "vzdělanec", to už je ́jinej level. To ke svojí práci nepotřebuju. ́ Trpím nejenom komolením spisovné češtiny, ale uši mi trhá i všudypřítomný pražský výslovnostní úzus. Plíny, rozvíst se, utýct. Televizní moderátor říká, že něco je pěknä, veselä a vysílanä. A největší ́gól ́ byli prvorepublikoví brněnští policajty v televizním seriálu, kteří všichni mluvili jako Pepíci ze Žižkova. Vzpomínám s nostalgií na starší českou filmovou tvorbu, kde i hrdinové, kteří mluvili potichu, mluvili srozumitelně. Nejen Höger, Lukavský, Smolík a další. Sedíme s manželkou v křesle před televizorem a při sledování českého filmu se na sebe často otáčíme a ptáme se vzájemně: "Co říkal/a?" Dnes snad ty herce nikdo ani mluvit neučí. Často se vyjadřují jako klackovití puberťáci líní otevřít ústa. Kultura jazyka zmizela.