Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Rpuťová 20.3.2016 17:50Re: Jenny, Chobotnice jsou sympatická stvoření. Malé chobotničky jsem jedla jen jednou a bylo to utrpení - čistě psychické. Jakž jsem uváděla, neoblibuji cokoli, co má moc nožiček, chapadélka nevyjímaje. A ty pidichobytničky byly součástí "mořskéhoé koktejlu" a já to nechtěla aplégrovi zeklovat ošklíbáním. Tak jsem každou obalila spoustů omáčky, aby na ně nebylo vidět a rychle jsem je strčila do pusy - ale trpěla jsem u toho jak zvíře, takže ani nevím, jak to chutnalo! :) |
|
Z. Lika 20.3.2016 18:18Re: Jenny, Vzpomínám si na video, které jsi sem vkládala, s tou chobotnicí, jak si uzmula skořápky od kokosáku a metla s nimi v podpaží jako shánčlivá hospodyně. A jak se v nich pěkně uvelebila :-) |
|
M. Pajakerryková 19.3.2016 20:45zítra ráno jedu na cvi tak hlášení bude až odpoledne tak se nelekejte :) |
|
V. Glover 19.3.2016 20:41bezpečná exotica já mám ráda cizí a exotické kuchyně, ale ne hnusy. ráda dám indické, thaiské, mexické, japonské, a všemožné cizokrajné jídlo, plno jich i vařím, ale maso musí být "normální " jako drůbež, vepřové, případně hovězí. sushi se syrovou rybou sním, je to dost exotické? a jednou jsem měla tři uzené ústřice |
|
T. Zana 19.3.2016 20:39Ještě jedny fotky Já už šla z botanické domů, ale Franta pokračoval na oslavu 120 let zprovoznění elektrické dráhy Praha - Libeň - Vysočany (tehdy to byly samostatné obce na okraji Prahy, které iniciovaly spojení do města). Zdá se, že to proběhlo jako velká nostalgická vzpomínka na rakousko-uherskou monarchii, resp. na Čechy té doby. http://1234zana.rajce.idnes.cz/120_let_elektricke_drahy_Praha_-_Liben_-_Vysocany_19.3.2016 |
|
J. Jovo 20.3.2016 15:38Re: Ještě jedny fotky Krásná fotoreportáž!!! |
|
O. Bernsteinová 19.3.2016 20:12Zajímavé recepty Vzhledem km tomu, že táta nebyl Čech, jsem zvyklá na ne snad exotická, ale nezvyklá jídla. Jehněčí dušené dohromady s rýží a listovým špenátem, podávané s bílým jogurtem. Smažené kuličky z mletého masa dušené v kaši z pečeného lilku. Dušená bamja (okra, tedy plod ibišku jedlého) s rajčaty. A tak podobně. Hmyz mi je nepříjemný zaživa, že bych to jedla mrtvé asi néé. |
|
|
Z. Lika 19.3.2016 20:22Re: Zajímavé recepty Páni, tady vidím nový zdroj Mlsotníků!!! To by bylo bájo, všechno to vypadá náramně jedle :-) |
|
M. Crossette 19.3.2016 20:25Re: Zajímavé recepty Okra je velmi oblíbená jižanská zelenina, jen já jí zatím na chuť nepřišla. Tady se pojídá hlavně obalená a smažená (Jižani milují smažené snad všechno),ale snad i dušená je oblíbená, o tom by vice věděla HankaW, ta má za muže pravého Jižana, ten můj je Yankee :) |
|
H. Williamson 20.3.2016 19:41Re: Zajímavé recepty Okra prisla do Ameriky spolu s cernochama a brzy se stala na Jihu oblibena bez ohledu na rasovy puvod. Povestne je vyuziti v gumbo. Ona okra, kdyz se rozkroji, tak ma hodne slizu. V tom gumbu je to fajn, okra to zahusti. Ale kdyz se upravi rychle tepelne, tak sliz zmizne -odtud popularita smazene okry. Jak vsechno smazene, muze to byt dobre I hnusne - zalezi na kvalite a teplote oleje. Ovsem po cem se muzu utlouct, je dusena okra s rajcatama. Tohle jidlo je velmi popularni v te zvlastni krajine v Jizni Karoine zvane Lowcountry - primorska oblast. Podusi se cibule s cesnekem a pripadne I angl. slaninou. Na to se soupnou rajcata na kousky. Pokud nemate opravdu zrala rajcata ze zahradky, tak lepsi je pouzit italska z konzervy-jako San Marzano. Neco ostreho dle chuti - ja pouziju drcene suche palive papricky - s rozvahou. Prihodit okru na platky, tak aby rajcat bylo asi o tretinu vic nez okry. A zde je moje obohaceni jizanske kuchyne. Na tu podusenou cibuli prihodim vrchovatou lzicku sladke madarske papriky a neco madarske uzene. A teprve pak rajcata. Udela to divy. Podava se bud jako priloha k masu nebo jako hlavni jidlo s ryzi. |
|
|
V. Glover 19.3.2016 19:58ach bože mě se tak zdá, že chorvati mají nervy a žaludky z oceli |
|
Z. Jenny 19.3.2016 18:49Jako správná rybářka jsem ochutnala sumce, byl děsně mastný,chytli jsme ho na našem rybníku, měřil 150cm. pak jsem od rybářů dostala candáta a to byla pochoutka. Jako dítě jsem s kamarády ochutnala hodně rostlin, jak třeba šťovík,pak takové ty zelené tobolky, říkali jsme jim tvarůžky,zkoušeli jsme i různé květy, ty byly sladké, tedy některé. Taky mám ještě v plánu zkusit topinambur, pořád někde o tom čtu a nevím jak to chutná.Mořské plody mi nejvíc chutnaly v Řecku ale nesmí to mrkat. |
|
|
Z. Lika 19.3.2016 20:29Re: Jako správná rybářka Na toho sumce jste snad museli mít jeřáb... Rostliny jsme jako děti taky jedli - "koláčky" ze slézu, šťovík, šťavel, pupavu, "solili" jsme kokoškou, mlsali květy kostivalu... a ve školce soutěžili, kdo sní víc písku na pískovišti a sní víc pecek ze švestkového kompotu. Žížaly a jinou živou žoužel jsme nepojídali (mouchy jen omylem a mohly si za to samy, nemají lítat jak střelené). |
|
|
T. Zana 19.3.2016 20:41Re: Jako správná rybářka Synek se po čase přiznal, že se na táboře vsadil, že sní žížalu. A vyhrál :-))) |
|
R. Enatae 19.3.2016 23:33Re: Jako správná rybářka Kdysi měl exík taky rybářské období a přinesl jak sumce (120 cm), tak úhoře, taky nějakého nadměrného. Sumec byl nechutně tučný, úhoř mě nezaujal. Ale taky jednou donesl štiku, takovou dorostenku těsně nad míru, a ta byla vynikající. Jedlé plané rostliny - Liko, to by byl zajímavý článek. Já jich znám málo, z toho, co tu padlo jen šťovík, šťavel, pupavu a ještě hluchavku. |
|
|
Z. Lika 20.3.2016 6:36Re: Jako správná rybářka Kdysi jsem nadšeně rozdávala jednoduché recepty z jarní "zeleniny", a pak poslouchala znechucené referáty a dívala se na kyselé obličeje. Ale teď z jara by se to docela hodilo, možná někomu :-) |
|
|
T. Zana 20.3.2016 9:47Re: Jako správná rybářka Jo, takovej velikonoční Mlsotník :-) |
|
Z. Xerxová 19.3.2016 18:30sýček nebo kulíšek ??? u NIghta v týdeníčku je album z dneška. A tam jsou kromě jiných fotek tři ne moc kvalitní záběry na malou sovičku. Velikost tak kos... Podle literatury se moc tyhle dvě sůvičky neliší - kulíšek je menší (ale pravítko s rozměry vedle sebe neměl), sýček o něco běžnější, ale v lese je to zase spíš kulíškovo... prostě nevím. Ví někdo o sovách víc ??? |
|
|
T. Zana 19.3.2016 19:04Re: sýček nebo kulíšek ??? Máte hezké fotky :-) Ale bohužel netuším. |
|
|
Z. Rpuťová 19.3.2016 22:06Re: sýček nebo kulíšek ??? Bych řekla, že Kulíšek http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=297 |
|
|
H. Williamson 19.3.2016 23:09Re: sýček nebo kulíšek ??? O suvickach nic nevim, ale potesila jsem se fotkama. Zejmena fotka c. 15 z martinskeho vyletu. Tam dama doguska pohlizi na Najta oddane a s obdivem a Najt se spokojene prsi a tlemi jako: no nejsem frajer? To se fakt povedlo. :) A pak ta uplne poslendi fotka u parezu. To musel byt nejaky lesni poeta, co ty koreny upravil, ze to vypada jako muz a zena lezici spolu. |
|
|
Z. Xerxová 20.3.2016 6:22Re: sýček nebo kulíšek ??? kořeny a staré stromy prostě umí mluvit... Možná nějaký Stromovous tím lesem chodí... Bučiny jsou tam nádherné. A máme je za humny - to je prostě fajn |
|
|
R. Enatae 19.3.2016 23:58Re: sýček nebo kulíšek ??? Myslím, že kulíšek- svislé proužky na bříšku. |
|
|
Z. Xerxová 20.3.2016 6:24Re: sýček nebo kulíšek ??? Jo - taky se kloním pomalu k tomu kulíškovi. I proto, že prý neuletí před lidmi - že je to sice naše nejmenší, ale zároveň "nejoprásklejší" sova. Seděl sice bezpečně vysoko - ale chození kolem stromu a focení by moc ptáků v klidu neustálo. |
|
|
Z. Rpuťová 19.3.2016 18:28Já to mám jednoduchý! Když to má moc nožiček, tak s tím nekamarádím ani za živa, natož v pečeném stavu. Žáby, užovky, ještěrky, slepejši a podobná žoužel se mi tu hlemejždí po zahradě, dyť bysem si připadala jak Herodes! Kdepak, to chce pořádnou flákotu! A když stehno, tak z kuřete nebo kachny! :)))) |
|
|
M. Crossette 19.3.2016 16:57Liko, další zajímavý recept jak píšeš, kdyby se uvedená masa nahradila tím “co je v běžné kuchyni”, tak s ostatními přísadami by to mohlo být dobré krmě. Úhoře jsem jedla pouze jednou. Byli jsme na pár dní v severoněmeckém městečku Husum a tak je prodávali jako sandviče ve stáncích. Protože jsem ho jedla prvně nemohu posoudit, jestli maso bylo tak děsně tuhé úpravou, nebo má úhoř maso tak tuhé (hádala bych to druhé, to svalstvo, co musí na svůj pohyb mít!) Já si na žádnou exotiku nevzpomínám, ale když jsme tady bydleli první rok, tak jsem jednou koupila silné žraločí steaky. Prodávali je v obchodě jako normální rybu, byly nabídka týdne a moje zvědavost zvítězila. Podle rady “řezníka” jsem je udělala v troubě pod grillem a byly moc dobré. Když jsme se sem zase po letech vrátili z Německa, hledala jsem je v obchodech, ale nenašla. Škoda, zkusila bych je znovu. Dneska jsem měla sen “s vůní”. Normálně si sny nepamatuji, nebo jen zmatené momenty, které dohromady nedávají smysl. A jakmile otevřu oči, jakoukoliv souvislost zapomínám. Ne tak včerejší(dnešní) noc. Zdálo se mi, že jsem se ocitla ve vlaku a na uzoučké chodbičce byl děsný smrad. Někdo z ostatních lidí, co tam byli vysvětloval, že od začátku jízdy jsou ucpané všechny roury záchodů. Ve snu jsem smrad tak živě cítila, že mě to probudilo. Ale to nepomohlo, zápachu jsem i probuzená měla plný nos. Mám někdy snové asociace, třeba se mi chce čurat – tak se mi zdá o tekoucí vodě a probudím se. Takže jsem vstala a nejprve “pročuchala” ložnici a pak celý dům, jestli náhodou některá z koček neměla nehodu a přeneslo se mi to do snu. Nic a nos stále plný odporného smradu. Tak jsem si v koupelně opláchla obličej a pod nos mázla voňavku. Musela jsem tu “vůni” zamaskovat, jinak jsem věděla, že jí budu stále cítit a už neusnu. Pomohlo to. Nikdy dřív se mi “čichací sen” nezdál a doufám, že už víckrát nebude (příjemná vůně ano, tenhle smrad tedy ne). Máte někdo stejnou zkušenost ? |
|
Z. Dalmi 19.3.2016 18:15Re: Liko, další zajímavý recept Taky si dnešní sen pamatuji, ale nebyl o smradu, ale o docela příjemné a překvapivé situaci :-) |
|
|
T. Zana 19.3.2016 19:03Re: Liko, další zajímavý recept Maričko, sen ne, ale tu situaci jsem zažila. Vraceli jsme se z Německa od Baltu a přesně - nějak se jim porouchal záchod na naší straně... no, jak píšeš. My v kupé (samozřejmě s místenkami) jsme to ještě neměli tak strašné, ale chodbičky byli plné a tam to fakt bylo strašlivé. |
|
|
Z. Tora 19.3.2016 20:24Re: Liko, další zajímavý recept Já tedy s čichacím snem nemám až tak zkušenost, ale vím, že když mi někdy v nose uvázně nějaký smrad (vůně mi samosebou nevadí, ale smrad ano), tak mi pomůže vytřít nos vodou, asi to zní blbě, ale prostě dojdu do koupelny a namočeným prstem si holt vytřu nos. Fakt mám pocit, že v tom nose ulpí nějaké mikročástečky toho smradu a i když smrad ve skutečnosti už je vyvětraný - no máme kočky, a záchodky doma, v zimě to holt občas je na delší větrání :) - tak v tom nose to pořád mám... |
|
|
M. Crossette 19.3.2016 20:37Re: Liko, další zajímavý recept Zano, tak to si o smradu ve vlaku nechám raději jen zdát, než ho skutečně dýchat :) Pamatuji na sílu "chmelovských latrýn", těch byla pod ubytvnou řada a když večer zavanul vítr směrem k nám do otevřených oken.... Toro, máš pravdu, příjemná vůně nevadí, odpuzující ano. Já mám ráda kolínské. Voňavky také, ale raději mírnější kolínské, aby na sebe už z dálky neupozorňovala :) Takže, abych si vůni více "užila", trochu si ji máznu pod nos, přesně jako jsem to udělala po tom snu. |
