25.4.2024 | Svátek má Marek


Diskuse k článku

KOSMONAUTIKA: Zpátky do „železného objetí Země“

Když se vrátil v roce 1995 Valerij Poljakov z nepřetržitého pobytu ve vesmíru, který trval takřka 438 dnů, k překvapení záchranného týmu ušel dvacet kroků bez pomoci.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Vaclavik 7.3.2016 16:22

Re: Let na Mars

Mozna by se energeticka narocnost magnetickeho stitu snizila, kdyby slo jen o osobni stit kazdeho kosmonauta jednotlive. Nemuselo by jit o skafandr, ale o oblek protkany vodivymi vlakny, jimiz by koloval el, proud, ktery by vytvarel magneticke pole kolem tela astronauta... ale asi by to bylo problematicke a to nejen proto, ze by kosmonaute mohli citit mezi sebou pritazlivou a odpudivou silu ;) ale taky proto, ze mensi 'tloustka' magnetickeho pole by nestacila na dostatecnou zmenu drah toho tvrdsiho zareni.

Mozna by ovsem stacilo chranit hlavne jen hlavu? Tedy mozek?

V. Vaclavik 7.3.2016 16:11

Re: Let na Mars

Mozna by to slo resit lepe 'zapnout' zrychleni g jen na dobu spanku a ne pro celou kosmickou lod, ale jen pro spaci kapsule, ktere by se v parech vysunuly na vysuvnych tycich ven z lodi na dostatecnou vzdalenost, treba tech 13m+ a po dobu odpocinku by rotovaly kolem lodi. V parech proto, aby celkove uhlove urychleni kosmicke lodi kolem jeji osy bylo nulove - jedna spaci kapsule by se tocila jednim smerem kolem osy lodi, druha opacnym, a roztacely a zastavovaly by se soucasne. Ctyrclena posadka by se na spani stejne nejspis stridala a asi by vic jak ctyri kosmonauti neleteli, takze by stacily ty dve kapsule.

Ty kapsule by melo jit otacet na konci tech tycich tak, aby se simulovala gravitace jako kdyz clovek stoji na zemi na nohou, nebo jako kdyz pololezi a do polohy lezici. Pro spani ve 'vertikalni', tedy nejvice zadane poloze, by asi bylo treba mit podporu nejakych trmenu podporujici cloveka v pase a pod rameny, protoze 've stoje' spanek asi moc vydatny neni.

Mozna by slo ty kapsule pouzivat i mimo spani, pro praci, kterou lze vykonavat bez spolecnosti ostatnich kosmonautu, v te kapsuli.

M. Starý 7.3.2016 13:13

Re: Let na Mars a co tam??

Lidé byli na Měsíci (což je proti Marsu za humny) a zjistlili, že tam nic zajímavého není. Tím to skončilo. Nevím v čem tam bude astronaut v těžkém a neforemném skafandru užitečný. Dnešní robotické automatické sondy ho tam plně zastoupí. Pouze jeden ze sci-fi snů se rozplyne...

J. Lepka 7.3.2016 12:20

Re: Let na Mars

To je technicky realizovatelné nebo by se to také dalo vyřešit setrvalým zrychlením a posléze zpomalením / pokud se najde vhodný druh energie /, ale je to furt jen náhražka. Nikdo zatím stále neví, jestli by to stačilo, jestli gravitace nemá nějaký další trumf v rukávu.

J. Hruška 7.3.2016 10:22

Re: Let na Mars

Dobrý den. "Gravitace se dá uměle simulovat"??? Aby človíček (astronaut) nevnímal rotaci ale umělou gravitaci (odstředivé zrychlení) musí být poloměr rotace větší než 13 m. Představte si kosmickou loď dlouhou 30 m rotující příčně úhlovou rychlostí (z hlavy to teď nespočítám) tak aby bylo dosaženo aspoň srovnatelné gravitační (odstředivé) zrychlení. To by byl kolotoč na dva roky cestování. Hezký den přeje Josef.

J. Hruška 7.3.2016 9:46

Re: Let na Mars a co tam??

Dobrý den. Doletět na Mars, -- a co tam ?? Dokázat si jen, že to lze? Možným výsledkem, snad užitečným pro civilizovaný svět by bylo, že by se dozvěděl a pochopil jak hrozně daleko to je. V jednom z mála příhodných období by manželka astronauta na Marsu by na svůj pozdrav manželovi dostala odpověď tak asi za deset minut a více. Konečně by si jistí lidé uvědomili vesmírné vzdálenosti a přestali by fantazírovat o cizích civilizacích. Zdař Bůh. Josef.

A. Alda 7.3.2016 8:30

Dík za článek.

Zajímavé. Velmi.

J. Sinnreich 7.3.2016 4:44

Let na Mars

Nejvetsim, zatim nevyresenym problemem dlouhodobych letu je tvrde kosmicke zareni. Gravitace se da umele simulovat. Ochrana pred zarenim z duvodu energeticke narocnosti (elektromag. pole), nebo vahy (olovo, voda, umele hmoty) neprichazi v uvahu. Zbyvaji biologicke metody "ochrany" zarenim poskozenych bunek, ktere snad budou v budoucnu vyvinuty. Bohuzel tyto ucinky nemuze ani dlouhodoby pobyt astronautu na nizke obezne draze ISS sledovat.