Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POLSKO: Náš neznámý a vzdálený soused
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Kanioková 14.2.2016 15:45Změna v Polsku - 1. Odklon od politické korektnosti a eurohujerství... pro mě plus 2. Příklon spíš doleva... pro mě mínus Přes určité rozdíly jsou pro mě "bráchové" jako Slováci |
|
|
J. Kanioková 14.2.2016 15:49Myslím, že to máme podobně - "Vždy jsme odmítali být podřízeni někomu jinému. Nechtěli jsme patřit pod Vídeň, Berlín či Moskvu, a stejně tak se i dnes – alespoň někteří – nemůžeme smířit s tím, že bychom měli patřit pod Brusel. Někteří naši spoluobčané si ve své tragické nevědomosti myslí, že to nehrozí, jiní jsou naopak přesvědčeni, že přidat se k Bruselu není a nebude žádnou ztrátou, že naše rozplynutí se v EU nehrozí. V této souvislosti musím připomenout svůj dvacet let starý výrok, který předvídavě přirovnával důsledky našeho členství v EU k rozpouštění se kostky cukru v čaji. Já jsem si to nepřál a věděl jsem, že to hrozí." VK |
|
|
V. Mlich 14.2.2016 11:53Televize Polština je příbuzná češtině téměř jako slovenština. Kdyby existoval televizní kanál, kde se ty dva jazyky střídají, tak za 10 let by nejen všichni rozuměli oboum jazykům, ale by i víc věděli o sobě. V pohraničí, kde je možný příjem, tomu tak je už dnes. |
|
|
J. Kanioková 14.2.2016 15:38Ano, já sleduji TVP denně a hlavně jsem jim vděčná za to, že jsem mohla vidět v časech totáče leccos, co naši nevysílali. I jejich zprávy v rozhlase byly výživnější než naše.. |
|
|
J. Vintr 13.2.2016 12:40Možná ze změny v Polsku odrážejí daleko vetší míru chápání dramatického ohrožení Evropy vetřelci z muslimských zemí, než je tomu u nás (a už vůbec nemluvím o zemích na západ od nás). Přitom v podstatě jediná naděje, že se vyhneme pohromě, která neodvratně čeká západní Evropu, je v tom, že se nám ji podaří zadržet na hranicích bloku zemí, které nejsou beznadějně zamořeny morem multikulturalismu - to znamená právě Polska, Slovenska, Maďarska a nás. S tím, že budeme muset ještě čelit z druhé strany Rusku ... |
|
|
J. Schwarz 13.2.2016 15:51Re: Možná ze změny v Polsku Mám zato že by se k nám mohlo přidat i Rumunsko, Bulharsko a možná i Srbsko - i když tamní elity dnes ve snaze dostat se k "EU fondům" lezou bruselu do (_._) víc než kdo jiný... |
|
|
13.2.2016 10:58Omyl vše je naopak jednodušší než se zdá. PiS a duda vyhráli volby hlavně díky populismu a podle hesla "nikdo vám nedá tolik co my vám slíbíme, diskuzi nepřipustíme, politické oponenty ukřičíme a ještě k tomu na ně nakydáme tuny špíny". Tedy vyhráli volby zcela v duchu tradičních metod, které v ČR léta uplatňuje ksčssd, ovar, nově ano a například na Slovensku ficův smer. Důvod proč mnoho mladých poláků volilo dudu a PiS je stejný jako, když třicetikorunoví důchodci v ČR volili socany. Jediné co je překvapivé, že mladí poláci na to těm populistům skočili. Zřejmě to souvisí s dlouhou vládou PO, která i když byla velmi úspěšná, tak se z ní nevyhnutelně dostavila únava. Na tom, že se promíchali konzervativci, liberálové, levice a pravice opět není nic překvapivého a nového. Podobný jev je možno sledovat mnoho let v celé Evropě a částečně i v USA. Například nepochybuji, že komunistická verbež se kdysi před mnoha desetiletími považovala za stranu liberální, progresivní, vítající každou změnu, a dnes jsou to ty největší konzervy v českém politické rybníku. Tedy na tom, že PiS náckovatí a při tom jsou tak velmi doleva není nic překvapivého a nového. Vždyť už dlouhá desetiletí po celé Evropě platí, že nikdo při smyslech nemůže považovat nacisty za pravicovou stranu. V čem se liší polský PiS třeba od slovenského Smeru? Takřka v ničem - politický koktejl nabízený jednodušším voličům je založen na kombinaci levicového a nacionalistického populismu. Samozřejmě drobné rozdíly zde jsou, fico leze do puťkovi do zadku, kdežto poláci v čele s PiS z pochopitelných důvodů nikoliv, a puťku považují oprávněně za zrůdu. A jedině v tomto ohledu může inteligentnějšímu voliči připadat PiS sympatická. |
|
|
S. Kalužík 13.2.2016 10:53To se mi málokdy stane, abych mohl souhlasit s celou diskusí :) |
|
|
K. Janyška 13.2.2016 9:41Poláci jsou naši a hotovo !!! Dzp. |
|
|
S. Rehulka 13.2.2016 9:29Polsko a Poláci ? Konzervativní, nábožní, stateční a loyální spojenci ! Od těch by se měli učit nejenom "Pepíčci - knedlíčci", ale hlavně připodělaní politici "bývalé západní" Evropy ! A že (moc) nevěří Němcům a nenávidí Sověty (Rusy), není nic překvapivého, po historických zkušenostech s nimi. |
|
|
A. Reček 13.2.2016 8:20Dobře napsaný článek autorem Většině našinců je neznámá historie Polska a pohled na tuto zem je přebrán od dřívějších postojů našich státníků a sdělovacích prostředků. Negativní postoj začal hned po první válce, po vzniku ČSR a Rzeczpospolity Polskiej snahou naši vlády na jaře 1919 získat celé Těšínsko do své kompetence aniž se bral ohled na osídlení této oblasti. Pak to bylo přehlížení Varšavy Prahou po celou dobu politického působení Beneše a i Masaryka. Už tehdy zvláště levici konzervativní Polsko bylo značně proti srsti. Zabránilo v létě 1920 vojenské expanzi bolševické Moskvy do středu Evropy. Pro liberály bylo zase Polsko považováno za zem nevzdělaných zabedněnců. A toto u nich přetrvává dodnes. Proto i dnes naše pro multikulturní liberální média se dívají na PiS přes prsty a malují čerty na zeď. |
|
M. Šejna 13.2.2016 11:33pane Rečku ten Váš výklad sporu o Těšínsko je opravdu až bolševicky tendenční. Asi jste zapomněl, co předcházelo československému vojenskému obsazení Těšínska. Pro jistotu Vám to připomenu: nejprve bylo Těšínsko rozděleno tak, že pod polskou správu případlo 77% úzermí a pod čs.správu zbývajících 23%. Následovaly polské volby, kdy Poláci v rozporu čs.-polskou dohodou zorganizovali volby i na Těšínsku. Navíc začali organizovat odvody obyvatel Těšínska do polské armády. Čs. vláda proti těmto krokům protestovala, ale Poláci jí, obrazně řečeno, ukázali vztyčený prostředník. Takže následoval útok čs.armády a obsazení Těšínska. Teprve pak byli Poláci ochotní se dohodnout na pravidlech. Oni se totiž dokáží dohodnout jen tehdy, když jim hrozí válka nebo když by přišli o finační profit. To nakonec předvedli nedávno, když zradili ostatní státy Viszegradské čtyřky ohledně kvót na uprchlíky. |
|
|
S. Rehulka 13.2.2016 12:31Re: pane Rečku Ta zrada Viszegradu 4 byla od předešlé vlády, nikoliv od současné ! |
|
|
M. Šejna 13.2.2016 14:48pane Řehulko ta předešlá vláda byla polská nebo tatarská? |
|
|
V. Patkoš 13.2.2016 15:44Re: pane Řehulko Sice polská, ale po tomhle kroku ztratila definitivně podporu veřejnosti a prohrála volby. Takže vztahovat to co udělali na celé Polsko je mimo. |
|
|
J. Kanioková 14.2.2016 15:40Eu-hujerská
|
|
|
A. Reček 13.2.2016 18:44Re: pane Rečku Pane Šejno, hodnotím situaci na území Těšínska po první válce i z poznatku sčítání lidu v r.1911, které proběhlo na celém území mocnářství R-U. Třeba v Bohumíně tehdy žila jen třetina Čechů, třetina Poláků a třetina Němců. Na Karvinsku taktéž jen třetina Čechů, ale už polovina Poláků, zbytek Němci (či Rakušané správně řečeno). A Těšín (myslím celý a nerozdělený),Třinec, Jablunkov a okolní obce byly ze dvou třetin obydleny Poláky, 10% Rakušani a zbytek našinci. A naše tehdejší vláda v r.1919 požadovala, aby nám bylo přisouzen tamní prostor až po město Bialsko-Biala!! Tedy i za řeku Vislu! A tehdy tam u Visly Čechů žilo tolik, jak na naši straně cikánů! I cikáni měli na sčítacím archu svou kolonku. Nám tehdy napomohli v rozdělení Těšínska Francouzi a válečný nástup Moskvy proti Varšavě. |
|
|
M. Šejna 14.2.2016 11:03Re: pane Rečku Ale vždyť to původní rozdělení Těšínka bylo téměř přesně podle počtu obyvatelstva - 77% pro Polsko, 23% pro Československo. Navíc Československo bylo nástupnický stát po Rak.-Uh. mocnářství, zatímco Polsko nikoli. Vojenský konflikt vznikl až poté, co Poláci nedodrželi původní dohody při dělení Těšínska. Je pravda, že Čs. armáda následně obsadila celé Těšínsko, ale to byl následek předchozího ignorování dohod z polské strany. |
|
|
J. Jurax 14.2.2016 19:48Re: pane Rečku No, ono šlo taky a možná hlavně o strategickou železniční trať na Slovensko ... |
