Z. Lapil 27.1.2016 13:54

Přípodotek

Hodně zobecním: mám dojem, že současný (euroamerický) svět zanedbává logiku. Taky nemá rád, když něco vypadá jako to, co to je. Parní a vlastně i motorová lokomotiva, to byly viditelně silné stroje. U dnešních Pendolin a City elefantů nepoznáte, jestli běží motor, ale klimatizace nadělá kraválu za motorů sedm. Možná: svět "bílého muže" se stal světem "bílé ženy". Ze vzdělávacího trivia (číst, psát, počítat) to třetí neumím, ale mám rád zvířátka, tak budu jíst jenom kytičky a kdo to nedělá taky tak, je vrah.

Zdůvodnění: živím se projektováním nosných konstrukcí baráků. Mám dojem, že většina architektů má snad fobii z představy, že tu nosnou konstrukci někdo uvidí. Nemluvím o sloupu vylézajícím ze zdi, ten prostě překáží, mluvím o současné módě rohových oken, o tom, že ne v obýváku, ale nade dveřmi nesmí být překlad, aby sklo mohlo se stropem lícovat, dokonce jsem se potkal s tím, že rám okna je zapuštěný do nosné konstrukce (a tím ji významně zkomplikuje), aby nebyl vidět. Mluvím o splachovací nádržce zapuštěné do zdi i o tom, že většina přístrojů vypadá jako krabice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Princ 25.1.2016 18:08

Švindlující barokní umělec

možná tušil že nebude potrestán. Francouzští encyklopedisté už to vzápětí věděli nabeton.

Díky jim.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Princ 25.1.2016 18:02

Důvodem proč obracet pozornost

ke hmotnému i nehmotnému odkazu předků nemusí být starost o to "...abychom si sebe, v narůstajícím mindráku (?) z nezvládnutého chaosu světa, ještě vůbec dokázali vážit". Studiem historie, dějin umění nebo archeologie možná získáme sebeúctu, ale především odstrašující ponaučení a jistotu, že je lépe žít v naší (chaotické) epoše, než v době, kdy "... s lidmi ještě žil bůh".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 25.1.2016 14:00

Jsou ruzne uhly pohledu na tu vec

Lze rici, ze nynejsi era, kdy si lidstvo poprve ve sve historii takto uvedomuje samo sebe a proto si vazi sve minulosti, je erou dospivani. Je to jako kdyz si dite pote, co nabere nejakou miru zasoby pojmu, konecne zacne uvedomovat samo sebe, coz sebou prinasi krome jineho, i stydlivost jako takovou. Do te doby bylo dite jako zvire, neuvedomujici si samo sebe, a proto se nestydi z principu veci.

Analogicky do te doby nez lidstvo dospelo do toho podobneho veku, si nevazilo pamatek svych predchudcu - jako svedectvi viz zaostale casti lidstva, ktere pestuji archeologii a pamatkarstvi jen protoze jsme je tomu naucili (vcetne hmotnych vyhod z toho plynoucich, ktere zvetsiny jsou prave ty klicove), sami k tomu jeste nedospeli a jeste nejaky cas nedospeji.

A jako vsechno v historii lidstva noveho, z jisteho pohledu na vec jde casto o prehnanost, az zprznenost puvodne dobreho lidskeho rysu. Vidim lidstvo v analogickem veku prave toho decka, ktere is zacalo uvedomovat samo sebe, tedy nejakeho veku predskolniho. A to jeste mam na mysli nasi Zapadni vyspelou kulturu, zbytek sveta je jeste ve stadiu, kdy kadi do plenek, nebo bori historicke chramy, nic jineho nez detskou sebestrednost, divosstvi, neznajic.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Lyčka 25.1.2016 10:52

Vyjádřil jste z velké míry

i mé laické názory na současné umění a architekturu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vandas 25.1.2016 9:03

Skvělý článek pane Grigu.:-):-)

Tím objevným srovnáním gotické pravdivosti a jisté povrchnosti baroka jste mne dostal a to přesto, že mám baroko opravdu v úctě. Ale ten článek má hlubokou myšlenku celý. :-):-):-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kalužík 25.1.2016 1:05

Hmmm, už dlouho jsem nečetl

nic, co mne tak zaujalo, prodchlo moudrostí a nadhledem. A ještě, jako dárek navíc, s tím zcela souhlasím a souzním. děkuji, Autore :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek