29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

VĚDA: Na Mars cesta daleká

Uplynulý rok přinesl fantastické záběry jádra komety, podivného povrchu malého Pluta a jeho měsíců, gejzírů na Saturnově měsíci Enceladus a dvou obřích planetek. Ohledně pilotovaných letů pokračovaly dál jen výměny posádek na Mezinárodní orbitální stanici.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Vaclavik 14.1.2016 0:43

Re: Nebylo lidstvo na Měsíci vlastně příliš brzy?

Mars je vyhledove jedina mozna dalsi destinace pro lidskou posadku, pokud mluvime o planetach a mesicich. Myslim ze Merkur asi neprichazi v uvahu, i kdyz nevim... ale Mars je planeta, ktera mozna byla v minulosti i obyvana, anebo aspon obyvatelna, muze ji na obloze videt kazdy kdo se podiva v noci na oblohu, kdezto Merkur vidi zpravidla jen opilci potacejici se nad ranem z putyk domu.

Clovek by tam mel letet aby ukazal, ze je toho schopny, ale jestli tam nejake akce bude schopny, jako ze si myslim, ze ano, pak to bude jen plus, ale kvuli tomu tam nepoleti. Poleti tam jen a hlavne proto, aby jsme jako lidstvo ziskali pocit, ze to clovek dokaze.

V. Vaclavik 14.1.2016 0:29

Re: Dost by pomohlo,

Jo, to zavazi tam nahore by muselo nest vahu lana a vahu splhajiciho nakladu, vcetne jeho pocatecniho urychleni, plus nejaka rezerva, hlavne na prekonavani bocniho atmosferickeho proudeni.

Mozna problem je nejen v tom lanu, ale v pohonu toho nakladu, kdyz palivo samo ma hmotnost, prave ted pred pul hodinkou byl v tv program o tom, kolik paliva je nutne spotrebovat na to, aby si raketa sebou uvezla sve palivo... mozna tam je taky zakopany pes.

Spis nez ze vedci a vyvojari tu vec vyresi se tak trochu vic spoleham na navstevu z kosmu, ktera nam rekne, jak na to jit, nejen opustit zemi, ale i cestovat ke hvezdam. Ze sem nekdo takovy znaly prileti me prijde spis pravdepodobnejsi.

V. Vaclavik 14.1.2016 0:13

Re: Přistání na Měsíci bylo součástí studené války

To za mohem realnejsi bych povazoval obavy, ze by se pristavaci modul mohl zaborit moc hluboko do prachu, ze by se kosmonauti mohli do toho prachu borit moc hluboko na to, aby se vubec mohli pohybovat, nebo mohli se v nem utopit... nakonec se ty obavy ukazaly liche, ale predem si nikdo nemohl byt jisty. Ohledne obav z nejakych moznych viru nic nevim, pripada me to z rise scifi, na rozdil od tech obav ze zapadnuti do moc hlubokeho prachu.

B. Uhlich 13.1.2016 23:47

Re: Dost by pomohlo,

Tak aby to fungovalo, muselo by tam být "přivázáno" dost velké těleso...s hmotností řádově tisíce tun a ten náklad by musel být víceméně malý...ale když to člověk počítá ty energie jsou fakt šílené... jak jsem četl některé ty projekty, tak se počítá s poměrně dlouhou cestou nahoru až řádově 100hodin i více a bohužel jak sem tak koukal ty výtahové kapsle nejsou nijak malé, protože je v nich pohon a mechanizmus toho stoupání... No oni tvrdí, že teoreticky to zmáknutý mají... no ale ta praxe...ta praxe.. :-)

V. Vaclavik 13.1.2016 23:43

Re: Let na Mars

Tak je taky bez diskuze levnejsi 'sejit se' pracovne po telefonu, popripade videotelefonu, videokonference... a to i v ramci vetsich podniku, ale kupodivu se porad, i dnes, stale jeste svolavaji schuze nazivo a rekl bych ze to tak bude, dokud nas nenahradi roboti, AInteligence.

B. Uhlich 13.1.2016 23:39

Re: Je to vážně stěží uvěřitelné,

Tak v podstatě jde jen o peníze.. Ty náklady, které Rusové požadují jsou sice značné (60M USD), ale stále je to poměrně málo s tím, kolik by stálo vypouštění vlastními silami. Pokud vím, tak ty soukromé firmy v USA slibují letenku někdo mezi 15...20 M USD. jenže i pak může nastat zajímavý stav, kdy se rusové nechali slyšet, že i 10M by stačilo... :-)))) Tedy i ty soukromé firmy v USA nemají nic jisté... protože pokud zvládnou nakonec homologaci i Číňané a třeba Indové...může nastat ve světové kosmonautice dost zajímavá cenová válka... :-)

B. Uhlich 13.1.2016 23:09

Re: Poněkud zcestné představy.

Tak odborníci právě tohle moc nesdílejí...ta úspora právě není zas až tak velká...v poměru k technologické náročnosti... Kdyby (vezměme si příklad toho Saturnu V.) chtěl někdo ušetřit za výšku 1Okm a rychlost ..dejme tomu 950km/h..tak stále by bylo nutné vynést těleso, které by muselo vážit třeba 2000t (!!!!), protože vy potřebujete nakonec dosáhnout rychlosti 45 700 km/h nebo v případě raketoplánu nějakých 28 000km/h a kde máte letadlo, které unese 1000...1500 tun??? Tedy nápad sice dobrý, ale z fyzikálního a matematického hlediska nesmysl. Smysl by to asi mělo u vynášení menších těles...což už NASA nějak zkoušela a poměrně úspěšně a dokonce nedávno..

V. Vaclavik 13.1.2016 23:06

Re: Dost by pomohlo,

Tou kinetickou silou zrejme minite tzv koreolisovu silu, tedy bocni silu, ktera by pri stoupani nakladu musela byt kompenzovana nejakym pohonem (raketovym) v bocnim smeru po smeru rotace zemekoule (a naopak pri klesani, ovsem dolu by asi moc nakladu neslo, byla by to hlavne jednosmerna 'dalnice' pro naklady jdouci nahoru).

Naklady by samozrejme stoupaly po lane zpusobem jako horsky vlak zvany myslim 'zubacka', coz by ho dale zatezovalo, navic k vlastni vaze, ovsem nevim jak by to bylo podstatne vzhledem k vaze lana samotne, v prve rade.

J. Lepka 13.1.2016 23:02

Re: Dost by pomohlo,

K té hypotetické světelné či těsně podsvětelné rychlosti : v celém vesmíru platí základní zákony fyziky, tedy i zákon setrvačnosti. Zrychlení by tedy mohlo být jen 1g, eventuelně velmi krátkodobě max 5g, ale ne vyšší, to by bylo pro veškerý život na palubě destruktivní.

B. Uhlich 13.1.2016 23:00

Re: Přistání na Měsíci bylo součástí studené války

Z hlediska etického, technického a vědeckého není rozhodně žádoucí, aby výzkum tak důležitý a významný byl spojován s někým tak obskurním jako jsou různí psychopati, exentrici a zločinci... proto jsem docela rád, že třeba mediální hovadina MARS ONE konečně ustupuje z mediálního světa a je konečně klid. Samozřejmě, že je možné, že v daleké budoucnosti se může z některých planetárních základen stát trestanecká kolonie, ale asi je to spíš klišé sci-fi filmů. Myslím, že nesoučasnějším problémem kosmonautiky je spíš vyřešit dilema zda člověk ano či ne. Realita je taková, že inteligence a akceschopnost automatů je dnes taková, že se role člověka už nezdá tak důležitá. Navíc si přiznejme asi tu nejhorší pravdu, že člověk jako užitečné zatížení kosmické rakety je asi to nejpitomější co může být. Vždyť na 75% veškeré technologie pak slouží jen k tomu, aby ten člověk ve zdraví přežil, aby se cítil relativně v pohodě...takový stroj nemusí mít pokojovou teplotu, teplé večeře, čistou vodu, klid na spaní, nemusí se mýt, vyměšovat, komunikovat s manželkou..a pod... To je ohromná úspora,která ve výsledku není reprezentována jen miliardami dolarů ale třeba i tím, zda je takový projekt reálný, nebo ne...

J. Lepka 13.1.2016 22:58

Poněkud zcestné představy.

Představa dodnes fungující rakety Saturn je v rovině pohádek. To, že pár dobrodruhů dodnes jezdí Trabantem po světě, ještě neznamená, že se bude stále vyrábět a masově používat. A jestliže Rusové dodnes používají systém Sojuz, znamená to jen, že na obou stranách do kosmického programu kecají politici a naprostí diletanti.

Samotný systém raketoplánu byl nesporně krok správným směrem, bohužel byl trochu megalomansky nabubřelý a v podstatě života neschopný opět kvůli kolmému startu. Vezměte jen kolik váhy zbytečně spáleného paliva se musí zakomponovat do projektu, jen aby se raketoplán dostal do výšky dostupné sice speciálními, ale přesto letadly spalujícími palivo přece jen efektivněji.

J. Lepka 13.1.2016 22:48

Re: Dost by pomohlo,

A taky všem letadlům, mrakům a větru. A samostatnou kapitolou jsou blesky. A ty by to přitahovalo jak mršina mouchy.

B. Uhlich 13.1.2016 22:45

Největším problémem současné kosmonautiky je

to, že její politický efekt je minimální a z toho se odvíjí vše následující. Politikové nějak dospěli k poznání, že dojem na lidi se dá udělat i laciněji...a tak spektakulární lety do vesmíru už nejsou in. Navíc vývoj v kosmonautice nejde úplně lineárně a výdaje rostou spíše exponenciálně a na tom se nic nezmění ani v případě snahy zlevnit lety jak poněkud nepřesně píše autor. Zlevnění letu na 10% neslibuje nikdo ani tlučhuba E.Musk. Konec konců takový případ tady už byl v podobě amerických raketoplánů, které měly taky ambice díky znovupoužitelnosti zlevnit lety do vesmíru..no nakonec se ukázalo, že celý "recyklační a servisní" průmysl, který se okolo toho utvořil, stál vpodstatě tolik co běžná nosná raketa...jak se s tím Space X vypořádá se teprve uvidí. Ono se v současné době spíš víc mediálně šumí než létá, což si já osobně myslím, že je také jeden z problémů světové kosmonautiky. Jak se tak všichni předhánějí v "magalitických" plánech deformuje to všeobecný přehled v oboru a hlavně se tak podporují nesmyslné představy veřejnosti a o skutečných možnostech kosmických technologií se toho moc neví. Já samozřejmě chápu, že určité P.R. je nutné, ale někdy mám pocit, že se celosvětová kosmonautika realizuje jen v produkci P.R. Jestliže se firma Space X prezentuje a předvádí v seanci ne nepodobné firemní akci firmy Amway jakýsi futurický modul pro let na Mars a přitom do dnes nevypustila do vesmíru ani opici, považuji to už za víceméně komické. Každopádně kosmické létání by mělo pokračovat i když je diskutabilní zda máme na to, abychom létali meziplanetárně a je asi velmi důležité o kosmonautice co nejseriozněji informovat a to se bohužel teď děje velmi zřídka. Lidé by měli vědět, že létání do vesmíru bude vždy technicky velmi náročná a tedy drahá disciplína, ale je nutné pro vývoj vědy a techniky do tohoto oboru investovat.

B. Uhlich 13.1.2016 22:09

Re: Nebylo lidstvo na Měsíci vlastně příliš brzy?

myslím, že jsme se na Měsíc dostali právě včas...technologie to tehdy umožnila a politické klima taky. Dnes by se mohlo stát, že by se to třeba nelíbilo hnutí Greenpeace a letělo by se tak akorát do řiti. Spíš je problém v něčem jiném a to, že lidé tak nějak nechápou, že let na Měsíc byl třeba "level 100", ale let na Mars je "level 100000...nebo i více". Let na Mars je neskutečně technologicky náročnější po všech myslitelných stránkách, které opravdu dodnes nejsou vyřešeny... A nejsou to jen technologické záležitosti..zatímco let na Měsíc byl v podstatě selanka zvládnutelná v řádu desítek hodin...tak výlet na Mars bude trvat roky a rozhodně to žádná selanka nebude. Hlavním problémem je hlavně posádka u které se musí zajistit, aby se toho Marsu vůbec ve zdraví dočkala a když už tam relativně zdravá přiletí..tak aby tam vůbec mohla něco dělat. S tím je právě ten největší problém...vždyť to všichni vidíte sami...i po poměrně krátké době ve stavu beztíže je nutné kosmonauty po přistání nosit a teď si představte, že ty lidi budou půl roku ve stavu beztíže a najednou se po nich bude chtít, aby během krátké doby začali něco dělat..nosit, kopat, hrabat, vrtat...

No a neposlední řadě je samozřejmě asi nejdůležitější otázka...co z toho asi tak lidstvo bude mít..tedy kromě dobrého pocitu, několika hrdinů a krásných záběrů z Marsu a letu... já se obávám, že nic. I kdyby se na Marsu objevilo cokoliv co tu nemáme, tak to sem stejně nedostaneme i kdybychom se zbláznili...konec konců dnes nejsme schopni ani těžit na Měsíci... a i kdybychom byli...kolik by to tak asi stálo, že? V projektu Apollo bylo dovezeno na Zem asi 250...300kg kamenů...každý gram stál milióny dolarů...

B. Uhlich 13.1.2016 21:51

Re: Přistání na Měsíci bylo součástí studené války

Tak v případě, že by nějaká choroba vypukla během letu, tak by se asi problém vyřešil sám od sebe, protože by se posádka nebyla schopna vrátit vůbec z Měsíce..v případě, že by se něco objevilo při zpáteční cestě dopadlo by to podobně, protože se parkovací dráhou okolo Země nepočítalo.... Jinak se ovšem s určitou kontaminací počítalo a posádky Apolla 11, 12, a 14 byly po přistání izolovány a drženy asi 3 týdny v karanténě. To se pak u A-15..17 už nedělalo.

B. Uhlich 13.1.2016 21:45

Re: Dost by pomohlo,

Tak pochopitelně...daleko větším problémem kosmického výtahu je relativně jednoduchá fyzika..tedy zákon zachování energie. Jak tak čtu řadu příspěvků ..tak většině lidí nedochází, že těleso vynášené tímto výtahem do vesmíru musí získávat jak potenciální tak kinetickou energii a ta je ohromná..každý si může spočítat jakou energii je nutné dodat tělesu (dejme tomu o hmotnosti 1t),, které obíhá ve výšce 300km rychlostí 7,8km/s. A tu energii může získat jedině tím, že ji sebere tomu výtahu...pochopitelně, že při zpáteční cestě je tomu naopak..

A to se stále obecně pomíjí, jak by se tento výtah vyhýbal kosmickým objektům, které létají třeba na polárních drahách..., nebo kosmickému odpadu... :-(

O. Istvanfy 13.1.2016 21:31

Re: Dost by pomohlo,

Geostacionárna dráha je vo výške 36 000 km a koncová stanica musí byť samozrejme vyššie. Dajme tomu 40 000 km, čo je obvod rovníka. Najlepšie oceľové laná sa vlastnou váhou pretrhnú pri dĺžke asi 2 300 km. Samozrejme sú aj lepšie materiály ktoré by to mohli vydržať, ale tú cenu si neviem predstaviť.

V. Kolman 13.1.2016 21:18

Re: Přistání na Měsíci bylo součástí studené války

Jde o úhel pohledu pane Václavíku. Představte si třeba zločince, odsouzeného k trestu smrti (nebo doživotí). Ten by možná dal přednost "jednosměrce" na Mars. Jinou věcí ale je, jak dalece by byl v kosmu a na Marsu užitečný trestanec-astronaut.

Udivuje mě ale, že se najde i dost jinak "normálních" lidí, kteří by na jistou smrt na Marsu (možná i mnohem dříve) dobrovolně přistoupili.

V. Loula 13.1.2016 20:48

Re: Přistání na Měsíci bylo součástí studené války

V programu Apollo - let na Měsíc - byl jeden scénář, o kterém se nemluvilo, protože byl naprosto nepravděpodobný, ale muselo se s ním počítat. A to kdyby na Měsíci byl nějaký bakteriální život a posádka Apolla by při návratu na Zem onemocněla nějakou prudkou nákazou typu mor nebo něco takového. Potom by hrozila kontaminace Země mikroorganismy, na které život na Zemi naprosto není přizpůsoben a hrozilo by vyhubení života na Zemi. V takovém případě by prostě Apollo nepřistálo a bud by shořelo v atmosféře, nabo by zůstalo ve vesmíru.

Ale tento scénář byl více méně teoretický, nebyl nejmenší náznak, že by k tomu mohlo dojít, ale vyloučeé to nebylo.

V. Loula 13.1.2016 20:36

Re: Dost by pomohlo,

To zpomalování rotace je sice teoretický fakt, ovšem vzhledem k poměru momentu hybnosti zeměkoule a hmotnosti lidmi vyzvořených družic je naprosto zanedbatelné. Stejně jako často používaný gravitační prak také zpomaluje oběžnou rychlost planet, ovšem to zpomalení je absolutně zanedbatelné a naprosto neměřitelné.

Obhriovské zemětřesení u Japonska, které posunulo celé Japonské ostrovy a vyvolalo obrovskou vlnu tsunami před pár lety, tak změnilo rotaci Země asi o tisícinu vteřiny.

J. Tachovský 13.1.2016 16:54

Re: Přistání na Měsíci bylo součástí studené války

Taky co tam ? Na Marsu nic neni, je to pustina. To se muzou odstehovat na Saharu a budou na tom porad jeste lepe nez na Marsu.

J. Tachovský 13.1.2016 16:52

Re: Dost by pomohlo,

Tak teorie kolem toho vytahu je vcelku jasna a odpovida fysice stredni skoly. Postavi se vez tak vysoka, ze prodmety na vrsku budou mit diky odstredive sile tendenci odletnout. A ta sila se pouzije, aby vytahly neco nahoru.

J. Tachovský 13.1.2016 16:45

Re: Dost by pomohlo,

Vesmirny vytah neni dobry napad. Ta doprava veci nahoru neni zadarmo. Zpomaluje rotaci Zeme. A se zpomalovanim jeji rotace se zmensuje i magneticke pole generovane jadrem a to nas chrani pred zarenim.

R. Langer 13.1.2016 15:10

Re: Dost by pomohlo,

Ne, opravdu to vyřešeno není. Ale věřit pochopitelně můžete. ;-)

L. Novák 13.1.2016 15:10

Re: Let na Mars

Automatické sondy jsou pro takové účely mnohem levnější, než výpravy s lidskou posádkou.

L. Novák 13.1.2016 15:08

Re: Přistání na Měsíci bylo součástí studené války

Uklidním vás. Firmy, které plánují let na Mars, rozhodně odmítají lidské posádky, pro které není plánován návrat na Zemi. Možná někdy, až bude na Marsu vybudováno zázemí pro dlouhodobý pobyt, ale to je skutečně ještě hodně daleko...

L. Novák 13.1.2016 15:02

Re: Dost by pomohlo,

To byste nevěřil, kolik lidí takhle věřilo nebo věří, že komunismus zvítězí... :-P

S. Donát 13.1.2016 14:45

Re: Dost by pomohlo,

No pokud vím, v teoretické rovině je to víceméně vyřešeno, největším problémem je teď vyrobit dostatečně pevné a dostatečně dlouhé nosné lano. Věřím, že moje děti se toho už dožijí, když ne já :)

V. Vaclavik 13.1.2016 14:40

Re: Dost by pomohlo,

Myslim, ze nedozijete a asi se toho nedoziji i nasi potomci, jestli tedy vubec kdo. Je to tak trochu jako kdyz se mudruje o cestovani rychlosti pobliz te svetelne, a nemam na mysli jak realisticka by byla realizace te rychlosti, ale kdyby se ji dosahlo, co by bylo pri pohybu tou rychlosti vesmirem, kdy zrnka kosmickeho prachu a vetsi objekty, by se staly pri srazce s nimi, smrtelnymi, nemluve o premene jinak neskodneho zareni, ktere by se modrym posuvem dostalo do rentgenovych a vyssich oblastich zareni. To vsechno jsou veci, ktere dnes scifisty nezajimaji, ona skutecnost bohuzel neni tem romantickym touham moc naklonena.

A ten vesmirny zebrik, vytah, tam jsou potize s pocasim, vetry a hure, vseobecne s atmosferickymi vlivy. Tak nejak je mozna v podobne kategorii snazeni o fuzni vyrobu energie, ale jako se vsim, i ja se necham prekvapit.

S. Donát 13.1.2016 14:22

Dost by pomohlo,

kdyby se podařilo postavit funkční vesmírný výtah. Náklady na dopravu na oběžnou dráhu by se rapidně snížily. Jsem zvědav, jestli se ho dožiju...