J. Kraus 30.11.2015 14:09

O inkoustovkách

bylo známo, že nepatří dětem do ruky a děti, co si pamatuju, je ani moc nechtěly – tuhy v nich byly tvrdé, málo psaly a když se naslinily, čára byla nestejná a ošklivá. Kromě toho obyčejné tužky voněly, pastelky taky, trochu jinak a jak která, inkoustovky ale smrděly. Krátkému vajglu tužky, jak uvádí pan Volarik, se říkalo špaček a k dokonalému vypotřebení takového špačku byly vynalezeny násadky (držáky) na tužku. Něco jako dlouhá dřevěná špička na cigarety, ale dutý válec byl dole v délce asi 3cm naříznutý, aby pružil a svíral špačka do něj strčeného. Přes to naříznutí a špačka pak navlečena konusovitá objímka k dokonalému stisku. Provedení bylo všelijaké, od lidového až po luxusní s rytými a malovanými ornamenty a objímkou umělecky vyvedenou. Dostal jsem takových násadek několik od kolegy, který šel do pense. V době předautocadové, kdy se vypisoval materiál z výkresů za pomoci barevného fajfkování, jsem jimi udivoval kolegy i návštěvníky. K takovému vybavení pochopitelně patřilo i ořezávátko Škoda Plzeň, litinová věc podobná soustruhu, upevněná na dřevěné základní desce. To jsem vytahoval vždy, když přišla nějaké ne příliš přezrálá návštěvnice. Hovor pak zpravidla začala ona.

V roce tuším 1958 přivezl otec z brněnského veletrhu pisátko, které tam nějaká firma rozdávala pod názvem „věčná tužka“. Bylo asi poloviční délky než současná propisovačka, pěkně zelené, dole mosazné se zapuštěnou kuličkou, psalo modře a bylo nerozebíratelné. Na psaní ale bylo příliš malé do ruky, taky se muselo víc tlačit a rylo do papíru, léta se pak někde válelo, až jsem ho coby adolescent vyhodil. To už byly propisky běžná věc. Dnes by to byl sběratelský klenot.

O existenci inkoustovek dnes neví ani mnozí sběratelé pohlednic, kteří, ve snaze je vyčistit, je různě vlhčí a pak se diví, že ta tužka se nějak rozpila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Green 30.11.2015 13:46

Perfektní,

děkuji za zapomenuté "radosti". Pro šílený běh světa už člověk málem zapomíná třeba na zmalované děti. :))))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Klouda 30.11.2015 13:45

Jinými slovy, ...

... cokoli může být v určité situaci životu nebezpečné?.. 8)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 30.11.2015 13:40

A protože byly snad i jedovaté,

přestaly se vyrábět. Po pravdě řečeno, i v době, kdy byly inkoustové tužky dostupné, mi nebylo moc jasné, k čemu by mi mohly být dobré... Teď jsem při vyklízení pozůstalosti objevil trubičková pera. Plnila se tuší. Ani nevím, jestli se ještě dají někde koupit. V době plotrů a počítačových tiskáren... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Volarik 30.11.2015 5:18

Jo, pamatuji...

Býval od nich fialový jazyk, fleky na košilích....

Pokud tu vaši tužku budete používat, budete ji muset brousit a údaje o délce se budou měnit v přímé úměrnosti s intensitou používání....Docela jsem zvědav, jak krátkým vajglem tužky pak ještě dokážete psát...

Pamatuji si dokonce i tu chuť, která zůstala v ústech po naslinění hrotu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek