V. Vaclavik 21.10.2015 13:31

Re: Není to tak dávno,

Ten pan se myli v tom, ze ve fyzicke vede je extrapolace temer definicne mylna. Asi jako kdyz se vedci domysleli, ze elektrony obihaji atomove jadro, jako planety obihaji Slunce. V tomto pripade jde treba o Zapadni civilizaci, jak se chovala pri dobyvani Noveho sveta, z cehoz ten pan zrejme cerpa sve pomylene zavery.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Šiška 21.10.2015 13:37

Re: Není to tak dávno,

Problém je v tom, že známe pouze jednu civilizaci a to tu naší. S ničím jiným se poměřovat nemůžeme.

Ale tím nebezpečím, které Hawking myslí nemusí být pouze "zlý úmysl" mimozemšťanů. Mohou být přece úplně odlišní než my, uvažovat úplně jinak, jejich zájmy a cíle nám budou cizí a možná je ani nepochopíme - mohou být pro nás nebezpečné. Např. - dáváte pozor v lese abyste nezašlápl nějakého broučka?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 21.10.2015 17:28

Re: Není to tak dávno,

Ja myslim ze az, nebo jestli nejakou mimozemskou civilzaci najdeme, nebo jen zivot, ze budeme prekvapeni, jak moc je stejna. Principy zivota, i toho inteligentniho, nemuzou totiz byt nejak moc dolisne od tech, ktere zname. Ty vselijake fantaskni predstavy o moznem zivote nekde jinde byvaji pomylene, protoze jejich autori v prve rade nerozumi zivotu na teto zemi, v prve rade. Je to dane tim, ze prave to, co je nam na ocich denodenne byva prave to nejtezsi chapat, prozumet tomu.

Vzdyt lide vsichni nejak umi mluvit, napriklad, ale vubec nemaji anunk, jak slovni pojmy funguji, jak k nim prichazime, presneji jak vznikly (protoze my dnes je pouze prebirame v destvi od tech, kteri jiz slova (pojmy) pouzivaji a naprosta vetsina z nas zustava na urovni temer papousku v tom ohledu, ze vetsinou ani nechapeme vyznam pojmu, ktery jim byl dany pri jejich vzniku, ale prevezmeme jejich spatne, pomylene pouzivani od dospelych a nikdy toto selhani v dospelosti nenapravime, ale naucime ty omyly nase potomky...

Vedec fyzik, ledaze ziska vseobecne vzdelani v hodne jinych oborech, krome sve specializace, je asi takovy myslitel, co se jinych mimozemskych civilizaci tyka, asi jako sportovec, ktery se vyjadruje treba k politice, ci jak by spolecnost mela byt usporadana, aniz by cokoli v tomto smeru studoval.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 21.10.2015 18:16

Re: Není to tak dávno,

Ohledne toho broucka. Jsem si docela jisty, ze kdyby nekteri oplyvali inteligenci, i na nejake nizke urovni, a inteligenci minim tvorbu pojmu a vice, nez jen instinktivni, vice mene zautomaticovane chovani, ale nejake sebe uvedomujici se chovani, tak bychom si toho urcite vsimli a podle toho se zachovali, nejakou domluvou s nimi, po dobrem, nebo i zlem, kdyz oni by na dobro nedali. 

Potiz s takovou diskuzi ale spociva v tom, ze plno lidi dnes veri, ze v prinicipu neni rozdil mezi zviraty a lidmi, berou zvirata jako jen mene vyvinute zivocichy. Jenze mezi clovekem a zviraty je rozdil principialni, nikoli jen nejaky vyvojovy. Neni to vec stupne vyvoje, ale uplne jine vyvojove tridy. Lidem s takovym nazorem to ovsem nelze vysvetlit, jedina rozumna vec je nechat je diskutovat 'se svymi' a sami se tak take zaridit. Nevim ovsem do jake kategorie spadate vy.

Clovek ma se zviraty spolecny zaklad, ale jako jediny tvor je schopny utvaret pojmy (nikoli jen vjemy, jako vsechna ostatni zvirata) o svete kolem sebe a v dusledku toho v urcite vyvojove fazi (jak lidske vseobecne, tak v zivote kazdeho novorozence) si zacne uvedomovat sam sebe. Toho ostatni zvirata nikdy nedosahnou, protoze nemaji vedomi schopne fungovat na urovni pojmoveho chapani sveta. Clovek jediny se touto svou schopnosti naprosto vymyka z rady zvirat zijicich na zemi. A zatim tomu sami nerozumime, proc my a proc ne jina zvirata jsme takto obdareni a muzeme jen hadat, jestli po dalsich ticiletich se nejake dalsi zvire k nam pripoji ohledne teto nasi schopnosti, jestli je to mozne. Zatim nic takoveho nedetekujeme, ani u delfinu, ani u psa, odvekeho pritele cloveka, ktery kdyby mel k tomu 'bunky', zajiste by se jeho vyvoj ve styku se clovekem urychlil a byly by videt nejake znamky, ale kde nic, tu nic, zero, zilch...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Koutný 21.10.2015 19:06

Re: Není to tak dávno,

Mírně se mýlíte. Příslušníci některých druhů zvířat dokáží sami sebe poznat v zrcadle, což je považováno za projev sebeuvědomění. Dítě to dokáže tuším od 3 let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 22.10.2015 1:25

Re: Není to tak dávno,

Jenze ono je dnes povazovano vselicos, me to nepresvedcuje a nemam zajem se o to prit. Jen bych podotknul, ze zvirata nejsou tak blba, za jake je vseobecne mame.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Gramblička 21.10.2015 7:16

Re: otázkou není

až na to, že neexistenci života ve vesmíru, nelze v principu potvrdit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 21.10.2015 13:01

Re: otázkou není

Jeho existence je potvrzena nami samotnymi, takze jeho neexistence je vyloucena. I tady, tedy zde u Slunce, na planete Zemi, je 'vesmir' a my sami predstavujeme 'zivot ve vesmiru', ci snad nikoli?

Dale plati, aspon ve fyzice, ze co se stane nekde, muze se vzdy zopakovat nekde jinde, nic tedy v principu (nikoli asi v detailech) neni unikatni, jedinecne. Kdyz zivot existuje tady, musi, nebo muze (to zavisi na nahodilosti vhodnych podminek k jeho vzniku, udrzeni a vyvoji), existovat i jinde a to nezavisle na nasem zivote - nejaky nejspis bude zavisly, zrejme ten, ktery jednou mozna objevime protoze logicky ho objevime nekde 'pobliz', ale jeho jina, nezavisla existence v principu veci urcite mozna je.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 21.10.2015 11:03

Co vlastně potvrzuje co?

Pane Šimáčku, dalo by se také říci, v souladu s tradiční vědeckou skepsí, že "dokud není prokázána existence dalšího života ve vesmíru, platí existence boha".

Jak jinak totiž vysvětlit vznik života na zemi? A jenom na zemi!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Šimek 21.10.2015 11:52

Re: Co vlastně potvrzuje co?

Jak? Málo informací ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 21.10.2015 12:35

Re: Co vlastně potvrzuje co?

Nevím, proč by neexistence čehokoliv mělo vysvětlovat existenci čehokoliv jiného. Možná tak pro věřící, ale jinak to spolu nijak nesouvisí. :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 21.10.2015 13:27

Re: Co vlastně potvrzuje co?

"... dalo by se také říci, v souladu s tradiční vědeckou skepsí, že "dokud

není prokázána existence dalšího života ve vesmíru, platí existence

boha"."

'Vedecka skepse' tohoto druhu se naposled nosila kdyz koncila doba temneho stredoveku, kdy jeste svetem pevne vladl nabozensky primitivismus. A takovato skepse byla de fakto bouranim toho primitivismu, coz verici tmari dobre vedeli a tvrde takoveto skeptiky trestali, tedy vubec je nebrali jako podpurce sve nabozenske pozice viry v Boha.

Apropo, ma Buh take sveho Boha stvoritele, atd., ad infinitum? Nepripomina to vysvetlovani stredovekych ucencu, kdyz se jich ptali, na cem stoji svet, dostalo se od nich vysvetleni, ze spociva na hrbetu zelvy, ktera stoji na slonovi... nebo jak to bylo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 21.10.2015 18:57

Re: Co vlastně potvrzuje co?

Co je v módě dnes a co bylo ve středověku, není podstatné.

Zde je podstatné to, že když jako původce nevysvětlitelného jevu označíte Boha, zbavujete se tím nutnosti cokoliv dále vysvětlovat. Takže existencí Boha se daný problém vlastně značně zjednoduší.

Podobně: Když archeologové narazí na nějaký podivný předmět, obvykle konstatují, že sloužil k obřadním účelům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vaclavik 22.10.2015 1:30

Re: Co vlastně potvrzuje co?

To zjednoduseni zrejme myslite jako ironii? Je chybou nas, kteri vime lepe, kdyz postulat Boha nechame byt. Na miste je vzdy opacit, kdo toho Boha stvoril a kdyz odpovedi je, ze on proste vzdy existoval, pak je mozne namitnout, ze existence vzdy existovala a tudiz zadneho stvoritele nepotrebovala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek