Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Vítejte v subtropech
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Schwarz 16.8.2015 23:33Proč průšvih? protože na průšvihu může žvanil - zvláště studovaný žvanil kterých je dnes jako máku a univerzity chrlí další a další - vydělat. Na optimu by ztratil i kalhoty, protože co by "zachraňoval" když je tu optimum? |
|
|
K. Janyška 14.8.2015 19:33Protože neprší je sucho. To se někdy stává. Spontánní řád klimatu je ovlivněn změnou chování některého z jeho prvků nebo dokonce několika z nich. Je nutno zjistit, které to jsou. Je také možné, že prostředí, ve kterém se tento spontánní řád nachází, mění své vlastnosti. Je možné, že přímo vesmír prochází nějakou periodou nebo činnost slunce vykazuje nějaké zatím skryté anomálie... Dzp. |
|
|
J. Kavalír 14.8.2015 13:11Není to tak jednoduché Klimatické optimum je sice krásná věc, ale jak pro koho. Neotepluje se jen u nás, kde bychom i nějaký ten stupeň navíc snesli, ale po celém světě, tedy i tam, kde teploty, které považujeme u nás do budoucna za "optimální" měli již v minulosti. Takže do budoucna je čekají teploty vyšší než "optimální". A problém nejsou jen samotné teploty, ale i zvýšený výpar, který je jejich následkem, pokud nebude kompenzován vyššími srážkami. Pěstování jetele a vojtěšky místo řepky je sice krásná idea, jenže auta na ně nejezdí a krávy dojí několikanásobně víc než v minulosti, tedy je jich potřeba několikanásobně méně. |
|
|
M. Dvořák 14.8.2015 13:31Re: Není to tak jednoduché někde se i ochlazuje. A navíc na spoustě míst se otepluje jenom pokud se udělají úpravy dat. Do budoucna nevíme vůbec nic - modely "předpovídaly nejdříve 6- potom 4 pak 2 teď 1,5 stupně.... Navíc v modelech není zahrnuta spousta faktorů, které opravdu a dlouhodobě dokáží mnohem více ovlivňovat teploty... V modelech z kterých klimatoalchymisté vycházejí je jenom to co se dá vypočítat- Co to asi je??? |
|
|
I. Schlägel 14.8.2015 15:07Re: Není to tak jednoduché Já Vám řeknu, co to je. Dotace na další "výzkum". |
|
|
J. Kavalír 17.8.2015 14:24Re: Není to tak jednoduché Kterépak faktory ovlivňující teploty to jsou? A hlavně, které způsobují růst teploty v minulých desetiletích? |
|
|
M. Dvořák 18.8.2015 7:21Re: Není to tak jednoduché Vy to víte moc dobře pane Kavalíre: Přes třicet druhů Milankovičových cyklů, dlouhodobá solární činnost, dlouhodobý oceánský cyklus (Bondův cyklus), LOD, středně dobé oceánské cykly PDO a AMO. Krátkodobé oceánské cykly El Nino a La Nina.... Tohle to vše ovlivňuje teploty mnohem více nežli skleníkové plyny. Je něco z toho v klimatoalchymistických projekcích na rok 2100??? |
|
|
J. Kavalír 18.8.2015 9:34Re: Není to tak jednoduché Milankovičovy cykly jsou dlouhodobé na to, aby měly na svědomí významné změny během desetiletí. Navíc by satelity zaznamenaly změny příkonu energie od Slunce (změna dráhy Země). Solární činnost ve sledovaném období (poslední desítky let) klesá a poslední cyklus byl nejslabší - přesto teploty stoupaly, takže "něco" to muselo kompenzovat. PDO, která měla na svědomí pokles teplot v předminulé chladné fázi (cca 1940 - 1970) se projevila pouze "stagnací" po r. 1998, kdy se teploty držely na rekordních hodnotách, a již po 15 letech začaly teploty opět růst k novým rekordům. El Niňo a La Niňa jsou jen krátkodobé výkyvy od průměru, takže trend nemohou ovlivnit - do r. 2100 jich proběhnou desítky. |
|
|
M. Dvořák 18.8.2015 10:36Re: Není to tak jednoduché Je vidět že jste zastánce jen jedné věci a nevidíte souvislosti.Na Bondově cyklu je v minulosti během deseti tisíc let vidět, že sluneční činnost ustupuje, ale teplota oceánů stoupá a délka odezvy bývá od 50 do sta let.Pokud vám toto nestačí plus to, že do teplot se hodně "zasahovalo" po celém světě aby "vycházelo" oteplování a navíc pokles počtu měřících stanic na sibiři, tak bohužel. |
|
|
J. Kavalír 18.8.2015 12:45Re: Není to tak jednoduché Teplota může stoupat, pokud dodáváte více energie, než se vyzáří, tedy po nějakém významném slunečním maximu do doby, než se vytvoří rovnováha - pak akumulovaná energie pouze brzdí pokles. Určitě se to netýká současné situace, kdy v době nejvyšší sluneční aktivity okolo r. 1950 ještě 20 let teploty přinejlepším stagnovaly a začaly růst až v době, kdy byla sluneční aktivita nižší (poslední cykly), kdy navíc dochází k akumulaci energie v oceánu a táním ledovců (mohla za to PDO). Systém je tak citlivý, že reagoval významným krátkodobým poklesem globální teploty po výbuchu Pinatuba (1991) a poté se teploty opět vrátily k růstu. Posledních 34 let v řadě je nad průměrem teploty 20. století, všechny nejteplejší roky od r. 1880 jsou po r. 1998. |
|
|
M. Dvořák 18.8.2015 10:37Re: Není to tak jednoduché Vy jste zřejmě přesvědčen o CO2 a nepřipouštíte nic jiného. Navíc budete jistě i schopen tvrdit že za zvýšení CO2 může člověk že?http://www.skepticalscience.com/pics/sclerosponges.gif takto prezentují klimatologové a oteplovači otisk prstu člověka jako vyníka oteplování ...takto to ukáží geologové...http://kaltesonne.de/wp-content/uploads/2012/06/yakushima.gif |
|
|
M. Dvořák 18.8.2015 11:38Re: Není to tak jednoduché devadesátá léta dvacátého století byla prakticky úplně stejná na sluneční aktivitu jako padesátá http://www.woodfortrees.org/plot/sidc-ssn/mean:132 - celkově tento - upozorňuji - dlouhodobý solární cyklus trvající celé dvacáté století jeden z nejsilnějších během posledních 1200 let. http://wattsupwiththat.com/2012/09/13/paper-demonstrates-solar-activity-was-at-a-grand-maxima-in-the-late-20th-century/ |
|
|
M. Dvořák 18.8.2015 11:43Re: Není to tak jednoduché dlouhodobá reakce oceánů na dlouhodobou solární činnost http://www.essc.psu.edu/essc_web/seminars/spring2006/Mar1/Bond%20et%20al%202001.pdf http://kaltesonne.de/wp-content/uploads/2012/05/bond-et-al-2001.gif |
|
|
J. Kavalír 18.8.2015 13:00Re: Není to tak jednoduché Pokud si myslíte, že když přidáte do systému 30 Gt CO2 za rok ze spalování fosilních paliv, že to nezpůsobí nárůst jeho obsahu v atmosféře (polovina se ho rozpustí v oceánu díky jeho rostoucímu parciálnímu tlaku), pak jste naivní. Poměr izotopů na tom nic nemění - příroda ročně recykluje (neplést si s uvolňováním) řádově vyšší množství. |
|
|
M. Dvořák 18.8.2015 13:41Re: Není to tak jednoduché Přesné měření CO2 máme od roku 1957 ze sopky jenž patří mezi deset největších a nejaktivnějších sopek na světě.Budeme spojovat údaje z přesně měřících přístrojů s vrty v ledovcích.Vaše údaje pramení jen z toho co se dá vypočítat - lidské emise ale jakým způsobem vypočítáte přírodu? |
|
|
M. Dvořák 18.8.2015 13:42Re: Není to tak jednoduché Máte přesně změřené údaje za posledních deset tisíc let? Můžete porovnat přesah ledovce a přístrojů aspoň 100 let?(Ledovec konec údajů 1950 - Mauna Loa Keeling - 1957)...Zkuste odpovědět na to co jsem psal o dlouhodobé sluneční aktivitě a Bondově cyklu. Děkuji. |
|
|
J. Kavalír 19.8.2015 9:10Re: Není to tak jednoduché Obsah CO2 v atmosféře měřil jiš Arrhenius, který také upozornil na jeho "skleníkové" vlastnosti. Jaké změny jeho koncentrace, podle vás, mohly nastat vlivem přírodních zdrojů (sopky) v posledních staletích? Cykly (jakékoli) musí mít svou příčinu - cyklickou změnu příkonu energie nebo jejího vyzařování (albeda nebo skleníkového efektu). Máte nějaký důkaz pro to, že nyní (24 cyklus) je příkon energie vyšší než např. v 80. letech? |
|
|
M. Dvořák 19.8.2015 14:32Re: Není to tak jednoduché dlouhodobá aktivita slunce http://www.woodfortrees.org/plot/sidc-ssn/mean:132 ne krátkodobá. CO2 vzrůstá, jasně když se podíváme na vyhlazené stoupání v podání IPCC že a viděl jste tohle? Přírůstky? http://www.climate4you.com/images/DIFF12%20GlobalCO2%20HadCRUT4%20HadSST3%20Since1958.gif podle tohohle je opravdu vidět, že to je dle průmyslové činnosti... |
|
|
J. Kavalír 19.8.2015 15:12Re: Není to tak jednoduché Takže ta aktivita Slunce (počet skvrn) je nyní obdobná, jako okolo r. 1900, jen ta teplota je úplně někde jinde. Korelovalo to původně docela slušně, ale v posledních desetiletích teploty stoupají bez ohledu a nějaké sluneční skvrny - proč asi? Přírůstky dělají přesně to, co jsem popsal výše - v teplejších letech jsou vyšší, v chladnějších nižší. Je to prostá fyzika - závislost rozpustnosti plynů na teplotě a jeho parciálním tlaku. Jenže vy zpochybňujere původ těch přírůstků - spalování fosilních paliv. |
|
|
J. Kavalír 19.8.2015 8:55Re: Není to tak jednoduché CO2 se měří na Mauna Loa (mimochodem, naposledy byla aktivní před 31 lety), právě proto, že je daleko od jeho průmyslových zdrojů. Měření se provádějí, samozřejmě i na jiných místech. Z výsledků měření je zřejmé, že obsah CO2 každoročně stoupá a přírůstek je nejvyšší v globálně teplých letech - teplejší oceám pohltí menší % CO2 než chladnější. Nepřipadáte si poněkud trapně, když poukazujete na přesnost měření CO2 z ledovců? Vaši klimaskeptičtí souputníci je považjí za natolik věrohodné, že na jejich základě tvrdí, že změny obsahu CO2 zaostávalí za nárůstem teplot cca o 800 let (kdyby se lépe učili fyziku na střední škole, tak by je to nepřekvapilo) a vy sám jste v této diskusi odkazoval na články o změnách poměru izotopů uhlíku právě ve vrtných jádrech. Přírodu moc počítat nemusíte, v té se dlouhodobá rovnováha nastavuje automaticky. Můžete jen odhadovat, jak se mění velikost biomasy a bohužel dojdete k zápornému výsledku - její úbytek (kácení pralesů) je jen dalším zdrojem CO2 |
|
J. Václavíková 19.8.2015 15:03Re: Není to tak jednoduché Ano. |
|
|
M. Dvořák 19.8.2015 15:05Re: Není to tak jednoduché ano - na proxydatech se dá vidět co zhruba na čem závisí, ale spojovat tato data s přesně měřenými. Navíc se měří na úplně jiných místech než se vrtalo. Ohledně té přírody počítal někdo třeba nárůst biomasy v moři fyto a zooplankton - právě díky nárůstu CO2 a následně další nárůst CO2. Úplně stejně mně přesně vypočítejte nárůst půdních bakteríí a tvorbu CO2 - stačí se podívat na přírůstky CO2 a kdepak máte ten váš průmysl.... Započítal do nárůstu CO2 díky dnešním přesným přístrojům i pohyb litosférických desek, porovnání s minulostí a - lépe řečeno - máte přesné měření přístroji alespoň jednu geologickou epochu aby jste viděl změny které působí například i geologie a dokázal to vyvrátit?? Nemáte máte jenom data od roku 1957 a to co se dá vypočítat - lidská činnost a nadutě si myslíte že to úplně stačí k vysvětlení "dnešního nárůstu".... |
|
|
J. Kavalír 20.8.2015 9:07Re: Není to tak jednoduché Nevím, zda jsem vás správně pochopil. Podle vás biomasy (včetně planktonu a půdních bakterií) přibývá nebo ubývá? |
|
|
M. Dvořák 20.8.2015 11:49Re: Není to tak jednoduché To je právě ten problém. Díky navyšování CO2 se zvyšuje množství fytoplanktonu v moři jakožto největšího odsavače CO2 a zároveň se zvyšuje množtví zooplanktonu jakožto největšího producenta CO2. Půdní bakterie jsou také velkým zdrojem CO2. Naví ústav Maxe Planca onehdá přišel se studijí že metan vytváří nejenom aerobní bakterie ale i z 20% rostlinné kořeny. Je zajímavé sledovat né celkové množství CO2 ale přírůstky.... |
|
|
J. Kavalír 20.8.2015 15:10Re: Není to tak jednoduché V tom případě si zopakujte alespoň základy středoškolské biologie a chemie. Pokud tvrdíte, že se zvyšuje množství fyto i zooplanktonu, pak se samozřejmě zvyšuje i množství uhlíku vázaného v organické hmotě jejich buněk na úkor CO2 v atmosféře, což by mělo za následek pokles jeho koncentrace (ta naopak roste). Půdní bakterie skutečmě organickou hmotu v půdě rozkládají, ale ta se průběžně doplňuje z odumřelých rostlin. Pokud rozklad převáží, pak dochází k degradaci půdy (k čemuž někde skutečně dochází). V diagramu: http://www.meteocentrum.cz/zajimavosti/globalni-oteplovani/sklenikovy-efekt najdete zjednodušený model globálního koloběhu uhlíku , jeho toků a zásobníků. Předem upozorňuji, že graf je nejméně 25 let starý a je v něm chyba (chybí rozklad org. hmoty - 60 Pg) na kterou jsem autora stránek i jeho zdroj upozornil. Půdní bakterie v něm představují položku "půdní dýchání", kterou kompenzuje položka "odpad". Když to shrnu, váš problém ještě narostl - roste objem organické hmoty (planktonu), CO2 v atmosféře i v okyselujícím se oceánu. Stále nechápete odkud se bere? |
|
|
M. Dvořák 21.8.2015 8:16Re: Není to tak jednoduché tak my to dokažte na těch přírůstcích.... Vy se pořád držíte 50 let starého měření. Máte změřeno jenom zlomek času na jednom vzrůstu. Nemáte přesné měření CO2 s čím porovnat... A kdyby to bylo především z průmyslu, nebylo by to vidět i na těch přírůstcích za rok? http://www.climate4you.com/images/DIFF12%20GlobalCO2%20HadCRUT4%20HadSST3%20Since1958.gif |
|
|
J. Kavalír 21.8.2015 9:05Re: Není to tak jednoduché Myslím, že jste dostatečně inteligentní, aby ste si na internetu vyhledal roční těžby fosilních paliv a dokázal si je přepočítat na CO2 vzniklý jejich spálením). Kremlíkovi jsem to musel svého času najít a zpočítat sám, ale alespoň si pak opravil na svých stránkách nesmyslných 6 Gt CO2 na 6 resp. 9 Gt uhlíku jako roční přírůstek. Pak si od toho odečtěte to, co zůstane v atmosféře a podumejte, co se stane se zbytkem. Pokud si myslíte, že další CO2 přichází z jiných zdrojů, musíte také vyřešit, kam se ztrácí. Není nutné nic porovnávat s předindustriálním obsahem CO2, stačí jen meziroční změny. Jak by se, podle vás, měl projevit CO2 ze spalování na ročních přírůstcích? Zapojuje se do řádově většího globálního koloběhu uhlíku, takže sledovat lze právě jen ty meziroční přírůstky. Během roku kolísá v závislosti na tom, zda je právě spotřebováván při fotosyntéze nebo uvolňován při rozkladu organické hmoty především v mírném pásmu severní polokoule v závislosti na ročním období. S teplotou oceánu se také mění jeho rozpustnost ve vodě. |
|
|
M. Dvořák 21.8.2015 11:57Re: Není to tak jednoduché Stále mě nechápete. Na to aby jste mohl říci, že CO2 stoupá díky člověku máte strašně málo informací. To že přesně měříte od roku 1957 a to ještě na jednom místě na světě. Nic neznamená. Globálně po celém světě to bude ještě kratší doba. Proxydata jsou z několika málo míst a jsou to oproti přesně měřeným datům data odhadovaná a vypočítaná. To že je teď přesnými přístroji zmapován jenom kratičký úsek vzestupu hodnot vůbec nic neznamená. Při tak malém množství co člověk přimýchává by jsme mohli mít klidně i celkový pokles. Musel by jste přesnými přístroji zmapovat alespoň jedno geologické údobí jako je například Holocén. Pak by jste mohl statisticky získat cenná data a slušnou odchylku. |
|
|
J. Kavalír 21.8.2015 13:56Re: Není to tak jednoduché Vám nestačí informace, kolik CO2 do systému dodáváte? Pak už jde přeci pouze o to zjistit, co se s ním v tom systému děje, jak je dále dstribuován. Na to mi, prosím, odpovězte. K čemu informace, jaké bylo jeho množství před tím, než jsme začali spalovat fosilní paliva? Koncentrace se měnily, ale pouze vlivem přírodních opocesů. |
|
|
M. Dvořák 28.8.2015 16:00Re: Není to tak jednoduché vaše krátkozrakost. Teď dodáváte teď měříte... Teď je to vzrůst.... až to začne klesat ale člověk bude dodávat úplně stejně, tak budete říkat co???? |
