Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Další cena pro „čistou duši“
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Pivoda 17.4.2015 16:07Nejhodnotnější sdělení z celého Kohoutova článku Kohout: "... Ekonomie možná vyžaduje nějaký úplně jiný druh matematiky, než jaký se běžně vyučuje na příslušných fakultách." Tento vhled do matematizace společenských věd měl brněnský matematik Václav Polák již před listopadem 1989. Původně se na Masarykově univerzitě (tehdy Univerzitě J. A. Purkyně) věnoval matematizaci politických věd - a velmi typicky pro tu dobu: skončil jako vrátný v podniku ČSAD Brno. Když předem mnou jednou hovořil o diferenciálním počtu, integrálech a ostatní matematice tohoto druhu ve společenských vědách, zvolal "K ničemu to není!" Usmál jsem se. Polák zachytil můj sarkastický úsměv a pokračoval: "Vy to ale říkat nesmíte, vy o matematice nic nevíte. Ale já, docent matematiky, vám říkám, že k ničemu to není!" Poslední Polákova kniha se jmenuje Matematizované humanitní vědy pomocí polidštěné matematiky (Mathematized Humanities via Humanized Mathematics) - viz zde: http://www.amazon.com/Mathematized-Humanities-Via-Humanized-Mathematics/dp/8085219220 . Život a dílo Václava Poláka jsem se pokusil zachytit zde: https://sites.google.com/site/vaclavpolakaols/ Ke Kohoutově pozdnímu prozření bych zde připojil komentář otce moderního managementu, Petera F. Druckera, (z roku asi 1989): "Ekonomové nic neví, až po dvaceti letech. Není na světě pomalejších učedníků, než jsou ekonomové." |
|
|
L. Křivan 17.4.2015 13:43Ten film si právě stahuju http://www.uloz.to/xQ6kyPTd/cista-duse-2001-dvdrip-xvid-czdab-avi Jsem na něj zvědav. Díky za tip !!! Jinak zajímavý článek. |
|
|
L. Novák 17.4.2015 15:30Re: Ten film si právě stahuju Člověče, vy jste úplně na palici. Když už jste ten film našel, tak stačilo jen odkázat na známý server a ne zveřejňovat zde přesný odkaz, což je mimo jiné trestný čin. No a jak si s tím odkazem poradí speciální vyhledávací roboti a služby, už můžete sledovat sám. Jinak film "Čistá duše" (Beautiful Mind) patří podle mě do zlatého světového fondu kinematografie, herecký výkon Russela Crowa v titulní roli je opravdu výborný. |
|
|
K. Pavlik 17.4.2015 13:37Sachy a teorie her Sachy (podobne jako dama) jsou jiz z pohledu teorie her jiz davno vyreseny. Je to hra kde zcela urcite existuje nejlepsi tah takze jsou nezajimave. Sachy z pohledu teorie her nejsou Clovece nezlob se (pri teto hre pokud mate aspon 2 figurky muze byt rozhodnuti kterou tahnou naramne slozity matematicky problem) - TOTO MYSLIM VAZNE. Sachove programy resi trosku jiny problem - snazi se odhadnout nejlepsi mozne reseni. Toto bylo znamo jeste drive nez jsem zacal svoje studia. |
|
|
L. Křivan 17.4.2015 13:46Re: Sachy a teorie her No dejme tomu, ale že šachy by byly nezajímavé, to musím vznést rozhodný protest. :-)) |
|
|
K. Pavlik 17.4.2015 17:04Re: Sachy a teorie her Napsal jsem z pohledu teorie her nezajimave. Podobne jsou tez nezajimave stripterky - z pohledu teorie her. |
|
|
F. Michek 17.4.2015 10:34Janyško, Vy jste se zřejmě při pátku pomátl. |
|
|
K. Janyška 17.4.2015 10:50Re: Janyško, Já ? Já přece nemohu za to, že nevíte o čem mluvím. Vy máte ale odvahu... Dzp. |
|
|
K. Janyška 17.4.2015 10:17Vy se koukejte, autore, zabývat teorií spontánních řádů a zejména spontánního řádu lidské interakce. a prezentujte ji. To byste se stal slavným, to by posloužilo všem. Lidé o ní nevědí nic a jsou tak zpitomělí, až je to nedůstojné. To byste ji musel však nejprve ovládnout vy... Dzp. |
|
|
Z. Lapil 17.4.2015 14:04Re: Vy se koukejte, autore, zabývat teorií spontánních řádů Ŕád, který nepopíšete matematicky, není řád, ale kecy v kleci. Skoro bych řekl, že ekonomie je jedním z projevů onoho spontánního řádu, takže byste snahu o její "matematizaci" měl spíš vítat. |
|
|
K. Janyška 17.4.2015 19:24Re: Vy se koukejte, autore, zabývat teorií spontánních řádů Nemáte pravdu. Nedá se to. Jde o řád abstraktní. A matematika je sice jazykem k popsání i toho nejsložitějšího, ale jen fiktivními supergeniálními lidmi, kteří neexiszují a nikdy existovat nemohou. Jsou spontáních řádů produktem, ne autory... Dzp. |
|
|
Z. Lapil 18.4.2015 23:51Re: Vy se koukejte, autore, zabývat teorií spontánních řádů Jestli vás dobře chápu, pak existující matematika je výtvorem neexistujících supergéniů. A co horšího, spontánní řád lidské interakce je sice abstraktní, leč matematikou prakticky nepopsatelný, z čehož mi vyplývá, že je natolik složitý, že je nepochopitelný... Naprosto upřímně se v tom ztrácím, respektive mám dojem, že vámi - bez jakéhokoliv náznaku vysvětlení - neustále propagovaný "spontánní řád lidské interakce" je jiný název pro boha, přírodu, dějinnou nutnost, matku Gaiu a podobné pojmy, o nichž kdekdo mluví, ale pokusí-li se ve vší počestnosti (bez facek a armád) dohodnout,oč jde, jsou výsledkem tlusté knihy s texty naprosto nepochopitelnými, protože obsahujícími slova nově definovaná jinými tlustými knihami. |
|
|
A. Alda 17.4.2015 9:40Dobře napsáno. Díky. |
|
K. Frauknecht 17.4.2015 9:49Re: Dobře napsáno. Přidávám se. |
|
|
A. Hrbek 17.4.2015 9:10Pan Kohout je ekonom se vším všudy Teorie her je disciplína aplikované matematiky, která analyzuje konfliktní rozhodovací situace, které mohou nastat kdekoliv, kde dochází ke střetu zájmů. Snaží tyto konfliktní situace nejen analyzovat, ale i nalézt co nejlepší strategie pro účastníky takových konfliktů. O teorii her se mluví od roku 1944, kdy vyšlo základní dílo Theory of Games and Economic Behavior Johna von Neumanna a Oskara Morgensterna. Od té doby je teorie her rozsáhle využívána v řadě oborů. Přínos pana Nashe je, že v roce 1951 formuloval Nashovu rovnováhy, tj. takovou situace, kdy žádný z hráčů nemůže jednostrannou změnou zvolené strategie vylepšit svoji situaci a současně dokázal, že každá konečná hra má alespoň jedno takové řešení. Jde o zobecnění Cournotovy rovnováhy z roku 1838, která nastává tehdy, když dvě firmy dosahují nejvyššího zisku s ohledem na zvolený objem výroby konkurenta. Pokud jde o diferenciální rovnice tak jde o disciplinu, která má svůj původ v pracích Newtona a Leibnize. Již v 19. byly diferenciální rovnice rozsáhle používány v popisu fyzikálních a technických problémů a později k tomu přistoupily i další přírodovědně discipliny. Problémy s exaktní řešitelností některých diferenciálních rovnic byly překonány s rozvojem aproximačních metod, které se po vynálezu počítačů ukázaly jako vysoce efektivní. V současné době se situace obrátila a matematiky navrhovaná "exaktní" řešení se úspěšně prověřují pomocí počítačů. Bez použití diferenciálních rovnic by nevzniklo ani jedno složitější technické dílo. Horší je to v ekonomii, kde časté pokusy s využitím diferenciálních rovnic a diferenčních modelů byly sice efektní, ale nikoliv efektivní. Klasickým příkladem je tzv. Teorie katastrof, což je disciplina zkoumající stabilitu matematických objektů, která byla později mechanicky přenesena na objekty ekonomické. Neúspěšným řešitelem diferenčních ekonomických modelů byl Miloš Zeman a neúspěšným řešitelem katastrofálních modelů byl Josef Zielenec, pozdější Klausův ministr zahraničí. |
|
|
K. Janyška 17.4.2015 10:51Re: Pan Kohout je ekonom se vším všudy Co je to spontánní řád ? Když nedáte tohle, nepouštějte se do kritik čehokoliv složitějšího... Dzp. |
|
|
L. Křivan 17.4.2015 13:52Re: Pan Kohout je ekonom se vším všudy "Neúspěšným řešitelem diferenčních ekonomických modelů byl Miloš Zeman......" Někdo přece musí světu ukázat: Tudy ne! Tudy cesta nevede ! |
|
V. Šiška 17.4.2015 6:53Zejména poslední větu článku do kamene tesat! Bohužel, dneska chce každý znát zisk ještě dřív, než se zamyslí. |
|
|
V. Novák 17.4.2015 9:09Re: Zejména poslední větu článku A politiky tím šutrem po kebulích mlátit! Najmě pak ministranty financí - bez rozdílu. |
|
|
J. Jurax 17.4.2015 1:02Jen bych tak smutně připodotkl, že pan profesor, jehož přínos pro lidstvo je nesporný a nekonečně větší než přínos nějakého gladiátorského čutálisty, byl s pravděpodobností hraničící s jistotou tím lidstvem finančně oceněn nesrovnatelně méně než ten čutálista. A kromě odborníků jej nikdo nezná. Je to jeden z paradoxů doby a úpadku naší civilizace. |
|
|
P. Sulc 17.4.2015 1:35Re: Jen bych tak smutně připodotkl, Je to tak, je to paradox nasi kultury uz od staroveku. Vitezove olympijskych her meli do smrti vystarano, filosofove, lekari atd treli bidu z nouzi. Kdo dnes zna jmena Silk, Sabin, Ehrlich, Fleming ? Zato brankar Sparty ci Slavie, oj oj, to je prece dulezitejsi. V USA to jsou zase baseboliste, kteri stoji v zajmu naroda na prvnim miste.Ale kdo vynalezl transistor, to uz davno nikdo nevi. A pocitam ze z mladsi generace vi jen malokdo, kdo prvni rejdil na Mesici.Ti mladi, to jsou tradicne dosti znacni ignoranti, kdyz uz ne blbeckove, ale u vas je to pry take.Dosti smutne, ale alespon umi cvakat SMSky znacnou rychlosti.Prima weekendn preju. |
|
|
J. Brunner 17.4.2015 2:23Re: Jen bych tak smutně připodotkl, Máte sice oba pravdu, ale co se s tím dá dělat, když jsou prostě lidé takoví? Po pás jsme v džungli přírodní a zbytkem v džungli civilizace. |
|
|
V. Halašta 17.4.2015 5:12Re: Jen bych tak smutně připodotkl, Ano ale nemyslím, že by těm veličinám až tak chyběla popularita. Uznání odborníků, především uznání svých tezí, asi ale popularita těžko. |
|
|
J. Jurax 17.4.2015 16:29Re: Jen bych tak smutně připodotkl, No jo, u nás je to obdobné. Jenže - Armstrong, Aldrin, Collins - to je starověk 30 let předtím, než se narodili. Ono třicet let předtím, než jsem se narodil já, byla třeba velmi známá jména Alcock a Brown (1919, první přelet Atlantiku, Vickers Vimy); no a v mé generace je zaručeně neznal nikdo, ledaže by byl fanda do letadel. I Vám příjemný víkend :-) |
|
|
P. Sulc 17.4.2015 22:50Re: Jen bych tak smutně připodotkl, Mate sice pravdu, ale ke Galileovy, Keplerovy, Newtonovy, Wrightum je jeste dale, ale moje generace ta jmena zna, dokonce i vi, ze Brahe mel umely nos ci ze Lindberghovy unesli a zabili dite. Ovsem, my jsme v mladi nemeli polickou korekci a kantor nas obcas serezal, rodice take ale uz ne tak obcas, ale dost casto. Rakoskou. |
|
|
J. Kunes 17.4.2015 5:29Re: Jen bych tak smutně připodotkl, Proc upadek, jak nekdo napsal, tak to bylo vzdy. Navic mi to neprijde ani buhvijak nespravedlive. Zaprve, spickovi vedci rozhodne netrou bidu a zvlaste v anglosaskem svete maji vysoce naprumerne prijmy. Zadruhe, je mozne se na to divat z hlediska risk/gain. Kolik z kluku, kteri chteji byt fotbalistou nebo tenistou, dosahne aspon urovne, aby se tim mohli zivit - zlomek. Tech kteri pohadkove zbohatnou je mozna jeden z milionu? Podobne to bude treba u filmovych hercu. Proste to jsou high-risk--high-gain profese. Veda je jina. I kdyz je taky ve srovnani s jinymi profesemi vysoce komepetitvni, sportu se v tomhle ohledu ani zdaleka neblizi. Naprosta vetsina vedcu nejsou matematicti nebo fyzikalno Messiove a presto se svoji profesi dobre uzivi. Navic myslim, ze by vetsina vedcu, matematiku predevsim, nechtela cekat na to, az si nekdo vsimne uzitecnosti jejich objevu (nemala cast z nich by se toho vubec nedozila). |
|
|
Z. Jaromír 17.4.2015 5:50Re: Jen bych tak smutně připodotkl, Zajímavé je, že třeba o Einsteinovi vědí ze současníků i neodborníci, a přesto se leckdo nemůže ubránit dojmu, že civilizace tak nějak upadá... Ovšem těm, kdo adorují slavné "čutálisty" a jiné sportsmeny, naopak připadá, že civilizace je na trvalém vzestupu, neb vidí, jak výkony jejich miláčků stoupají, odměny rostou a že dokonce mnozí z těchto borců dostanou i šlechtický titul. To, uznejte, nebejvalo. |
|
|
R. Langer 17.4.2015 7:54Re: Jen bych tak smutně připodotkl, Ale bejvalo to tak odjakživa. Chléb a hry... |
|
|
V. Novák 17.4.2015 9:14Re: Jen bych tak smutně připodotkl, E Einsteinovi ovšem většina neodborníků ví, že chodil rozcuchaný, řekl "vše je relativní", dostal Nobelovu cenu za teorii relativity a stal se otcem atomové bomby. Někdo ještě vyplodí E = m . c2, ale co je co a o čem ten vzorec vypovídá - taková znalost by už byla podezřelá. Skoro mi připadá, že by bylo lepší o něm nic nevědět. než "vědět" nesmysly... |
