Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

25.4.2024 | Svátek má Marek

Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: Libor

Ještě dnes ho vidím. Ležel stočený do klubíčka v krabici za brankou...

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

H. Williamson 26.3.2015 19:45

Jestli v nebi nejsou psi...

... tak po smrti chci tam, kam psi odesli. Will Rogers, americky humorista, herec. ("If there are no dogs in Heaven, then when I die I want to go where they went.”) Jinak Evo, krasny clanek - s hruzou na zacatku, ale nakonec optimisticky. Dali jste Liborovi lasku a umoznili dlouhy zivot.

Z. Vave 27.3.2015 9:17

Re: Jestli v nebi nejsou psi...

Sem se s dovolením přilípnu. Člověk se někdy považuje za nějakou vyšší bytost, než jsou ostatní živoucí stvoření. Ale není to pravda. Protože kdyby to pravda byla, tak jako skutečná vyšší bytost by se musel zcela přirozeně chovat mnohem laskavě a soucitněji, než tak činí.

Milá Evo, článek jsem musela číst po částech, nedalo se. Děkuju za Libora.

Z. Yga 26.3.2015 19:39

Milá Maričko,

nemůžu uvěřit, obláčkový levhart, krásná Lucinka, odešla za Duhu. Je mi to tak líto ...

Z. Nelina 26.3.2015 18:48

Moc smutku najednou

Smutné, i když krásné, povídání a smutek u Maričky.

Milá Maričko, hodně síly!

Z. Katka 26.3.2015 15:45

Ľudia sú krutí

Tiež nedokážem pochopiť, ako kruto sa ľudia správajú k zvieratám. Mala som kedysi na vysokej spolužiaka, ktorý pochádzal z dediny, kde pes bol "úžitkové zviera". Celý život na dvojmetrovej reťazi pri búde, nikdy nebol na vychádzke, nikdy sa s ním nikto nehral a "starostlivosť" spočívala v tom, že dostal zvyšky od stola, vodu a každý rok injekciu proti besnote. Ani dlhými debatami som spolužiakovi nedokázala vysvetliť, že ten pes trpí a je týraný. Z jeho pohľadu bol týraný náš pes, ktorý žil s nami v byte, 3x denne chodil na vychádzku, z toho poobedňajšia trvala niekoľko hodín, a bol obklopený ľudmi, ktorí sa s ním hrali, cvičili ho, alebo len tak pohladili, keď šli okolo. Pretože "pes má byť vonku a strážiť dom".

Komunikovať som so spolužiakom prestala vo chvíli, keď mi povedal, že pes je "nejaký chorý" a na moju otázku, že čo povedal veterinár, mi povedal, že aký veterinár, ten pes buď vyzdravie, alebo zdochne a obstarajú si nového, že kto by platil veterinára a načo, veď susedova suka každoročne vrhne 7 - 8 šteniat, a čo sa nerozoberie medzi susedov, to sa zaviaže do vreca s kameňmi a hodí do potoka.

Priznám sa, tento postoj sa mi tak protivil, že som sa so spolužiakom už nedokázala ďalej kamarátiť. A tiež to bol silne kresťansky založený človek, ktorý sa k ľuďom správal ukážkovo :-(

M. Crossette 26.3.2015 14:44

Smutné OT - Umřela nám Lucky !!!

Včera, 25.3 kolem půl šesté odpoledne. Je to šok, nechápeme to, takové zakončení včerejšího dne nás ani ve snu nenapadlo. Lucky podlehla zcela navysvětlitelnému ale velmi silnému křečovitému záchvatu. Psala jsem, že v pondělí dostala astmatický záchvat. Léčbu jsme konzultovali s asist. veta Laurou (jak často sprej používat). Lék zabíral vždy jen krátkodobě, Lucky zůstávala pokleslá, ale jinak se zdála v pořádku. Včera přestala jíst a pít asi jí v tom bránilo stále těžké dýchání. Odpoledne pak volala Laura, ptala se na Lucky. Když jsem zmínila nechutenství, řekla, že se zeptá veta. Pak volala zpět, že máme Lucky dát prednison (co dostává Trixie). Ten jí vet dal už při úplně prvním záchvatu a Lucky se po něm okamžitě vzpružila, dostala chuť na jídlo. Prášek jsem jí dala a opravdu asi po dvou hodinách byla Lucky živější. Nevrhla se sice ani na jídlo, ani na pití, ale dýchala klidněji, ne celým tělem, jako předtím. Vypadala, že chce na zahradu, ale nakonec jen zůstala chvilku sedět u otevřených dveří, pak ve vrátila dovnitř. Začala jsem připravovat večeři, manžel se šel na chvilku natáhnout. Lucky si k němu vyskočila, stočila se mu u boku a hlasitě předla.