Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČLOVĚČINY: Kočko ˗ psí příběh (jenom?)
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
H. Williamson 12.3.2015 22:06Kocka a pes muzou spolunazivat Asi to zalezi na tom, jestli je stene privedeno do domacnosti, kde uz kocky jsou. Kdyz jsme domu privedli stenatko Grizzlinku, ktera posleze vyrostla v opravdu mohutneho psa, tak doma uz dve kocky byly. Cili je vyhodnotila jako soucast domu a byl klid. zajimava byla Grizzly s kotatkama od divoke pani Holsteinove. Mooc se divila, co se ji to pinozi pod nohama a chtela je tlapou zastavit, aby si je lepe prohledla. To jsem ji musela naucit novy povel: easy, grizzly, easy (zlehka); a ukazovala ji, ze na kotatka nemuze tlapou, jen delat mala. Grizzly vzdycky pochopila, co se od ni ceka, a tak kotatka lizala. A zjevne z nich mela radost. Nejvic mne pobavila malinka kocicka z druheho vrhu u nas na zahrade. To se tahle jednou nachomejtla Grizzlince do cesty a asi se lekla. Tak bojovne vystrcila pidiocasek nahoru, rozkrocena dosiroka na vsech ctyrech (jeste ji nozky trochu vravoraly) a udelala na Grizz strasidelnou kocku a PCHCHCH a hrde odkracela prostredkem erasy. I Grizz vypadala nadmiru pobavene. |
|
Z. Jenny 12.3.2015 21:04Re: Milá Evo, Vave děkuji ! |
|
Z. Lída 12.3.2015 18:24Re: Krásný příběh o Proč mi to sežralo první příspěvek a pak ho to zas vyplivlo, to fakt nevím?? |
|
|
Z. Lída 12.3.2015 18:23Re: Krásný příběh o Napsala jsi to moc krásně Jitčo! (palec nahoru a spousta srdíček!) |
|
Z. Vave 12.3.2015 18:21zemřel Terry Pratchett Milý Terry, do Smrtě Vám budu vděčná za to, že jste mi věnoval Mnohovesmír. Že jste mi věnoval Samuela Elánia, Vetinariho, čarodějky a další osobnosti, od kterých jsem se mnoho naučila a stále se učím. Doufám, že Váš ráj bude plný orangutanů. Doufám, že Váš ráj se bude nacházet na veliké želvě ... Děkuji Vám. R.I.P. |
|
|
Z. Lída 12.3.2015 18:20Re: Krásný příběh o Jitčo, tohle jsi napsala tak krásně, že mi nezbývá, než dodat srdíčko(moc srdíček) a palec nahoru! |
|
M. Crossette 12.3.2015 18:18diky za článek a jsem ráda, že měl hezký konec. Lidsko-zvířecí vztahy je nevyčerpatelné téma a sama přesně nevím, co bych k tomu měla dodat, aby to bylo "originální". Vidím to stejně, jako všichni ostatní, co už přidali své komentáře. |
|
Z. Jitča 12.3.2015 16:36Krásný příběh o moudré kočičce, vychovaných pejscích a lidech, kteří jen valí oči, jak to jde, když se obě "znepřátelené" strany chovají slušně... Silný námět na přemýšlení, a nejen o zvířatech... |
|
|
O. Joklová 12.3.2015 14:26Re: Milá Evo, "...umožněno žít s kočkami; nedovedu si představit, že by někdy v mém životě už nebyly" veliká pravda Vave - strašně moc si přeju, abych už nikdy nemusela žít bez koček a doufám, že mi to život umožní!!!!! bylo by to moc smutné :-(( |
|
|
Z. Vave 12.3.2015 14:05Re: Milá Evo, Milá Jenny, jsem moc ráda, že jsi zase zpátky mezi námi. Hladím Tě po tlapce a doufám, že už bude jen lépe. <3 |
|
Z. Jitur 12.3.2015 13:29Re: Evo, děkuji připojím se, nějak se mi zdá, že "normálních" lidí je míň a míň, takže také se mi lépe komunikuje se zvířectvem |
|
|
Z. Jitur 12.3.2015 13:25Re: Milá Evo, Jj, stále spolu s kočinami mám za sebou už kolik? 25 let... bez nich by to nebylo ono... |
|
Z. Yga 12.3.2015 13:24Milá Evo, Děkuji za zajímavý a jímavý článek. V zimě se začal objevovat na naší ulici krásný bílorezavý kocourek, dobře živený s čistou srstí, ušima a jedním okem - o to druhé někdy někdy přišel. A tento místní žižka se snažil ke každému nakýblovat - i k nám. Měla jsem opravdu velké pnutí mu to nějakým způsobem umožnit (je opravdu velice umazlený a navíc krásný), a ze začátku jsem mu aspoň přilepšovala Zikiho konzervami a granulemi (které mu zrovna moc nelezly), ale naštěstí se ho velmi brzo ujali sousedé přes jedno. Ale vždycky, když přijdu na dvorek a on je někde v dohledu, všeho nechá a metelí si to ke mně. Máme kousek dvorku oddělený pletivem (v domnění, že snad někdy tam bude kousek zeleninové zahrádky, tedy až mi to Jeník zryje) a tak tam si Jednoočka užívám. Tuhle byla na dvoře i Brůča - teda za plotem - čuměla na nás. A tu se Jednoočko sebral a se dviženým ocáskem se k ní vydal (což si nedovolí ani Ziki, protože ji zná a ví, jak ráda chňapá po ocásku) - byla jsem klidná, pletivo mezi nimi, takže nic se stát nemohlo. Je fakt, že Brooke zůstala docela paf, co si to zrzavé mňoukavé dovoluje - tedy k mezidruhovému setkání nakonec nedošlo, protože dva kroky před plotkem udělala Brůča vrrbaf a žižka radši zaplul do šopky ... Tenkrát jsem si myslela, že je kočičák mdlého rozumu (stejně tak se k nám vrhá venku, když jdu s Toyou na venčení a nehledí na to, že na vodítku je pes - sice starý, hluchý a slepý, ale cizí kočky taky moc nemilující), a vida, on je to sociální inteligent (:o)). A stejně si myslím, že nakonec i ty naše psiny zvládne - se Zikim se už kamarádí. |
|
|
Z. Jenny 12.3.2015 13:13Evo, moc hezké psaní. My lidé dlužíme zvířatům ještě mnoho aniž bychom si to uvědomovali. Nebýt mých vlastních zvířat, bylo by mi určitě hůř. Oni vždy poznají , že není vše v pořádku a dovedou potěšit. Když tě hromotlucký pes jemně tlapkou drcá a hladí nebo když kočka se zataženými drápky pohladí tvou tvář a pak zalehne se psy společně na kutě. Se mnou vždy lomcují rozpory mezi tím zda zvíře jíst, či nejíst. Snažím se co nejvíc, neubližovat, je mi totiž líto i těch dvou krůt co za rok sníme. Když je vidím, jak je vezou přes dědinu na porážku, nejraději bych objednávku odřekla. |
|
|
Z. Jenny 12.3.2015 13:05Re: Milá Evo, To mi tedy povídej milá Vave, jak jsme mohly tak dlouho vydržet bez koček!? Ty moje dvě svéhlavičky jsou tak něžné a důvěřivé, že nemá ani chuť popadnout noviny, když mi žerou řízek. :)) |
|
T. Zana 12.3.2015 13:01Re: Člověčiny... Ano,. Krásný příběh! |
|
|
Z. Vave 12.3.2015 12:30Milá Evo, na přečtení Tvého příběhu jsem našla čas až před chvílí. Dojal a mě a zasáhl. Zvířata jsou úžasná a je to jen naše škoda, že často nemáme možnost, čas či příležitost je víc sledovat a učit se od nich. Tvá drobná kočička je určitě výjimečná a inteligentní bytost, jak už kočky často bývají. Já osobně jsme moc ráda, že mi před více než sedmi lety bylo umožněno žít s kočkami; nedovedu si představit, že by někdy v mém životě už nebyly. Doufám, že budeš psát častěji, určitě jsi se zvířaty mnohé zažila a máš o čem vyprávět. Přeju všem dobrý den. <3 |
|
|
O. Joklová 12.3.2015 12:09Evo, děkuji je to silný příběh a je to, jak už napsala sharka, silný námět na přemýšlení a taky se přidám k těm, kdo píší, že zvířata jsou jedinečné osobnosti a můžeme se od nich leccos učit... a ve spoustě věcí jsou skutečně lepší než ten, kdo se pasoval na "pána tvorstva" a čistě osobní poznámka - já jsem takový trochu asociál a se zvířaty umím vycházet a zacházet lépe než s lidmi (a vlastně jsou mi i bližší - možná právě proto) tak ještě jednou díky za ten láskyplný článek, určitě si ho přečtu ještě jednou (nejmíň) |
|
D. Ruščáková 12.3.2015 10:26Milá Evo, díky za hezký článek a zamyšlení Já jsem nejdřív myslela, že budeš psát o hospodářských zvířatech - tam je dluh lidí vůči lidskosti pořád obrovský. Ano, využíváme je, ale dokud žijí, měli bychom se o ně náležitě starat. Ta kočička... ta musela být výjimečná. I mezi zvířaty jsou jedinci, jejich sociální inteligence vyniká nad průměr a ona mezi ně určitě patřila. No a pokud jde o vrabce, tak náš Dům by se mohl klidně jmenovat Vrabčí dům:)) Nic s tím nedělám, protože vím, že naše zahrada je jediné kočkoprosté území široko daleko (všichni sousedi kolem nás mají spousty koček) a tak u nás ptáci, včetně ukřičených vrabců, bezpečně hnízdí. Letos nebudou rádi, protože jsme museli seřezat veliké husté svídy za domem, ale i tak jim zbude spousta stromů, dalších okrasných keřů a habrovej živej plot. Takže tu nejspíš zase bude ukřičeno a místy nas... znečištěno:)) Ale to k venkovu patří, tak to neřeším:)) |
|
|
Z. Jitur 12.3.2015 9:40Člověčiny... Tak jsem si přečetla článek a také příspěvky a opravdu mohu jen napsat, že nelze než se všemi souhlasit a znovu si pokaždé připomenout, jak jsou zvířata výjimečné a co všechno se od nich můžeme učit... hezký den všem! |
|
|
O. Joklová 12.3.2015 9:17cinky linky, cinky linky zazvonil zvonec a povídky je... začátek :-))) i dnes vyšla Vaví 105-ka, hihi a je dnes o popelnici... jenom o popelnici??? http://www.vave.biz/index.php/105-x148/-2015/379-popelnice |
|
|
M. Sedláková 12.3.2015 8:48Krásné povídání Oni ty zvířata jsou chytřejší a, nebojím se to říci, lepší než my. Kočička byla moudrá a neohrožená matka, věděla, že když se spřátelí s pejsky, ochrání do budoucna zbývající 2 koťátka. Po tom co si zažila v předchozím domově, je to obdivuhodná věc. Míša z Plzně |
|
|
Z. Lída 12.3.2015 8:46Evo, dá se o tom příběhu přemýšlet a dá se i obrečet. Jako jsem to udělala já. Díky moc za krásné povídání, plné lásky ke všemu živému. |
|
M. Pajakerryková 12.3.2015 8:12to je ale krásný příběh kočička halt byla velká osobnost a taky matka :) a ovčáci asi nebyli úplní "magoři", moc krásný příběh, děkuji za něj dnes jdeme k pídr na kontrolu, roční, jsem zvědavá na přírůsty za 4měs, no a taky jestli dítě nekrní protože takové ty děcké věci, jako paci paci, jak jsem veliký, jak se máš, to náš Oli naprosto bojkotuje :) ale moc hezky umí udělat buci na Terrynka :) |
|
Š. Matyášová 12.3.2015 6:28¨silný námět k přemýšlení jsi dala.. slzy mi stojí v očích.. |
|
Z. Xerxová 12.3.2015 6:20hezký den hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp. |
