29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

POLEMIKA: Ad "Veřejné finance a šumavský výzkum"

Nehodlám komentovat mnohokrát opakované a mylně interpretované cifry o financování vědy. Rád bych ale okomentoval některé její výroky týkající se šumavské přírody.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
F. Pavlis 19.2.2015 15:36

Re: Vážený pane Hruško

Pane Rado, každá ideologie, i ta enviromentální, má naprosto neprůstřelné argumenty.  Někdy se tomu říká také voluntarismus. Mohl jste ještě přidat úbytek ledu na severním pólu, množství větrníků v Baltickém moři a častý průlet asteroidů, vychýlení zemské osy a pohyb kontinentálních ker. Potom by to bylo naprosto nezscestné. Suché vrcholy Šumavy jsou zaviněny přístupem zcela konkrétních lidí. Vše ostatní je mlžení stejných lidí. Žel.

F. Pavlis 19.2.2015 15:18

Audiatur et altera pars.

Každá věděcká práce má svou oponenturu. V krátkém příspěvku pana Hrušky být uvedena nemůže. Jen z příspěvků několika diskutujících je zřejmé, že "vědeckost" studie má své vrásky. Na Šumavu jezdím řadu let. Cestu k pramenům Vltavy a podél Modravského poroka si už odpouštím. Spory o Šumavu nejsou věcné. Jsou ideologické a bursikoidní. Kdo trpí, je především Šumava, která od dob Klostermannových žádným původním lesem není. Nebude ani tentokrát, protože ji zalesní nálet, pokud nedojde k nějakému rozumnému dohovoru, nebo ji nekoupí nějaký nový Schwarzenberg. Že se na Šumavě staví, je zřejmé. Ale stavělo se tam vždy a sklářství mělo průmyslový chrakter. Jde jen o pravidla a jejich dodržování.  Řetězy u stromů s přílepkem duhových ideologů to nevyřeší. Je to sprostý nátlak ve sporu možná několika zájmových skupin v pozadí, o nichž běžný návštěvník Šumavy mnoho neví. Ovšem Šumava je jen vrcholem ledovce české politiky v rámci ministerstva pro /ne/životní prostředí. Žel.

P. Papež 18.2.2015 20:53

Re: Pane Langere,

Jestli se pohybujete ve vysokoškolské vysoké funkci, tak Váš příspěvek je dost hloupý a 5x méně peněz si jistě zasloužíte, pokud nezískáte výhodný grant, který peníze bez výsledků vám pohodlně zpětinásobí.

K. Frauknecht 18.2.2015 12:37

Re: Trocha skepse neuškodí :-))

Jasan. Kde by se maliní a krušina vzaly! Je to mnohem horší. Račte např.: http://www.panoramio.com/photo/58012010

Jinak s tou retencí máte samozřejmě pravdu. Bezzásahové lokality mají již vyvinuté bylinné patro (viz obr.). Ovšem holina po těžbě v hospodářském lese nemůže odtokové poměry prakticky ovlivnit (omezená velikost, včasné zalesnění.... vše podle stoletých zkušeností a podle zákona o lesích :-)).

K. Frauknecht 18.2.2015 12:25

Re: A Vy ste mi taky podezřelej :-))

Buď tu Šumavu chcete rozparcelovat a zastavět, aby kapitálisti měli gde trávit čas, když nás zrovna nevykořisťujou anebo patříte k dřevařský lobby. No, rozhodně nejste správně duhově zelenej :-)).

V. Braun 18.2.2015 12:24

Re: Trocha skepse neuškodí :-))

Maliníkem a krušinou bývají obvykle zarostlé paseky po holoseči než vyrostou nově vysazené stromy. Les bez zásahu po kůrovcové kalamitě vypadá podstatně jinak. Pokud bych měl jen laicky porovnat retenci svahu po holoseči a po kůrovcové kalamitě bez zásahu tak bych si klidně vsadil na větší retenci druhého případu.

P. Rada 18.2.2015 12:21

Re: Vážený pane Hruško

A nebude zcestnost příznačně ve Vaší úvaze o obecném "narušení retenční schopnosti povodí" když neberete v úvahu lokálnost i nově narůtající fenomén přívalových deštů spojený se změnou doposud převládajícího proudění vzdušnách mas, návětrností konkrétní polohoy atd.?

P. Rada 18.2.2015 12:08

Re: Pane Langere,

... pokud Vás zajímá platová úroven na VŠ pak bývá až 5x nižší jak ve většině podobně situovaných zemí.:

http://ceskapozice.lidovky.cz/kde-plati-profesorum-nejvic-dp9-/tema.aspx?c=A120611_092904_pozice_69702

Pokud ale máte zájem o nějaký dobrý plat či grand - a "jihočeši" Vám ho vyfoukli....- pak Vám fadndím! Najděte si práci. Ta totiž "šlechtí"! Může se Vám při tom stát, že posléze získáte nad svým konáním větší "nadhled". Vyjasnily by se Vám třeba i lecjaké okolnosti. Některým už se to povedlo.:D

https://www.email.cz/download/i/jEVhMF246o8fidN-6WhFVvERsHKdFEhavRbV7Ou55qcAxlEW1TFJoA3gF6qZ7KO2FPgvwpk/VID-20141019-WA0003.mp4

https://www.email.cz/download/i/LUrmyi-jsPVe5HtkVGGf7Jc_WuikTqiXWcnbT1OeRPkfhbq7CxcjCuv-bUB3CvlMMhaFWKc/VID-20140601-WA0001.mp4

D. Krajíček 18.2.2015 12:02

Re: Trocha skepse neuškodí :-))

Navíc prosazovat bezzásahovost v průmyslovém smrkovém lese šumavského typu mi přijde poněkud úchylné.

Původní stav před vysazením monokultury byly naprosto holé vrcholy všech středních a vyšších hor a pokud se k němu nechtějí "zelené žabičky" vrátit, tak je veškerá diskuse o ničem.

R. Langer 18.2.2015 11:09

Pane autore,

jestli jsou v tom článku o financování nějaké chyby, tak je prosím uveďte na srávnou míru, například tím, jaký máte plat, kým je vyplácen a kolik to za váš výzkum i s kolegy dělá dohromady, a hlavně uveďte, co jste vlastně vyzkoumali. Určitě by to přispělo k vyjasnění vztahů a okolností... ;-)

V. Říha 18.2.2015 10:49

Populárně naučná verze

studie o hydrologii Modravského potok je bezesporu moc hezká. Aby se ale dala brát vážně, je nutno, aby pan Hruška uvedl, kde je ke stažení KOMPLETNÍ STUDIE VČETNĚ VŠECH ZDROJOVÝCH DAT. Bezesporu by bylo také slušné, kdyby pan doc. RNDr. Hruška, CSc., uvedl zdroj prostředků a náklady na vypracování studie (předpokládám, že se jedná o veřejné, nikoli o soukromé prostředky).

A. Hrbek 18.2.2015 8:31

Vážený pane Hruško

K Vašemu příspěvku lez dodat jen to, že usuzovat na výskyt povodní z celoročních průměrů je zcestné.

Pokus byste solidně vyhodnotil graf o počtu dnů malým a velkým průtokem, tak byste zjistil, že do roku 1970 se počet suchý a vlhkých dnů prakticky kompenzoval. V období 1970 až 1985 byl počet vlhkých dnů prakticky stejný jako v předchozím období, ale výrazně poklesl počet suchých dnů.

Zato po roce 1985 katastrofálně narostl počet dnů s velmi velkým průtokem, a to v některých letech až na čtyřnásobek. To svědčí o tom, že v letech 1985 až 2012 došlo k výraznému narušení retenční kapacity povodí. Takže Vaše argumentace není ničím podložena, naopak data svědčí proti ní.

K. Frauknecht 18.2.2015 7:33

Trocha skepse neuškodí :-))

Nemohu souhlasit s takovou paušalizací. Článek jsem nečetl (z hlediska lesařiny i ochrany životního prostředí je relevantní, byť asi zaplacený :-)) posuzovanou lokalitu tedy přesně neznám. Považuji však za naprosto zřejmé, že odtokové poměry na svahu porostlém vzrostlým jehličnatým lesem (živým a ať si v něm klidně bydlí i kůrovec :-), bylo to tak vždy) nebo na svahu porostlém maliníkem a krušinou MUSÍ být různé.