Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PRÁVO: Tak smíme ty fracky uhodit, nebo ne?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Anděl 31.1.2015 0:17Re: Ne že smíme, v případě potřeby prostě musíme. Tenhle případ je relativně pochopitelný, pokud je to nezbytné pro záchranu jejich života. Ano, že se do silnice neběhá bez rozhlédnutí je potřeba do těch hlaviček třeba i vtlouct (osobně jsem to zatím nepotřeboval a děti mi do silnice neběhají). Zajímalo by mě ale těch tisíc jiných případů. Na těch si lze "odladit" různé pohledy na věc. Tak tedy při poškozování cizí věci? Při krádeži? Ubližování druhým včetně zvířat? Šikaně či podvodu? Při urážení nebo zesměšňování druhých? To je tak nějak pět až sedm věcí, které mě napadají, při kterých bych měl pochopení pro výchovný fyzický trest, byť to zdaleka není jediné možné řešení a pro mě poslední. Zbývá však pořád devětset devadesát tři případů. Poradíte mi? Pro vyjasnění jeden z příkladů, kde to nepovažuji ani trochu za pochopitelné z hlediska výchovného vlivu: například když si dítě hlasitě zpívá, rodič je unavený a chce mít doma klid a dítě nereaguje na výzvu k tomu, aby si zpívat přestalo. Tady chápu, že rodiči "ujedou nervy", ale o jakémkoliv vhodném výchovném efektu pochybuji. |
|
|
J. Anděl 30.1.2015 23:55Re: "že nesmím bít cizí je správně." Díval jsem se na to z pohledu rodiče, jemuž někdo cizí bije děti, ne z pohledu člověka, jemuž škodí cizí děti. Tedy - nejspíš i mně by se mohlo přihodit, že nějaké to cizí dítě za určitých okolností praštím. Nemůžu dát ruku do ohně a přísahat, že tohleto já opravdu nikdy neudělám. Ovšem přesto si myslím, že je vhodné, že se to nesmí. Člověk občas udělá i to, co se nesmí, ale možná ne tak často jako to, co se smí :-). |
|
J. Prečuch 30.1.2015 23:54Příhoda Kdysi mi tatínek vyprávěl svůj očitý zážitek z pozorování slovenské přírody. Viděl na vlastní oči, kterak jednou medvědice vedla k potoku k hygieně dvě medvíďátka. Postupně se je snažila seznámit s vodou. První se tomu ale trochu bránilo. Druhé mládě, když vidělo jak dopadl sourozenec , pelášilo pryč. Maminka si ale několika skoky pro něj došla a lehkým pohlavkem jej srovnala. Asi nečetla úmluvu o právech dětí. Jistě by jej nechala, aby se rozhodlo samo, zda se bude koupat. No, jsem rád, že mám děti již velké. |
|
M. Prokop 30.1.2015 21:05"že nesmím bít cizí je správně." Správně, pokud si je jejich vlastní rodiče "srovnají" a je jedno, jak. Pokud ne a to cizí dítě bude vědomě škodit mně, klidně se může stát, že mi ruka najednou nějak "vyskočí". Občas to vyjasní situaci lépe, než sáhodlouhé kecy. |
|
P. Bohuslav 30.1.2015 20:33Re: Přirozený zákon mravní Přesně tak. Na sígra vždycky bude platit jen řemen. Na malého Einsteina možná bude platit trest v podobě opisování. Kdo si troufá omezit výchovu zákonem je hloupý, špatně vychovaný osel. |
|
|
J. Anděl 30.1.2015 20:29tak napůl Je zde smícháno víc věcí dohromady. Souhlasím, že zmiňované právní změny mohou být či rovnou jsou past. Problém však není v postoupení práv rodičů dětem, nýbrž státu a jeho institucím. Na tom, že se dítěte zeptám, jestli chce chodit na balet, nebo jestli chce radši na hřiště nebo do zoo, nevidím nic špatného. Svoje děti za fracky nepovažuji a že nesmím bít cizí je správně. Pamatuji si velice dobře z dětství, že jsem rozlišoval mezi nastavením srozumitelných hranic a disrespektem,i když ani ty hranice se mi vždy nelíbily. Takové to domácí plácání za každou pitomost jsem považoval za blbé už jako dítě a tento názor jsem nezměnil. Naučit se respektovat dítě nepovažuji za omezení svých pravomocí. I od dobrého šéfa očekávám respekt, byť mě úkoluje a má nástroje, jak si splnění úkolu vynutit. Špatný nadřízený respektovat neumí, neví, co to je. Doma se to nanaučil. Výchova dětí je ale těžká. Lidé dělají chyby. Děti, i dospělí. Dělají blbé věci, alespoň občas. Navíc každá situace, okolnost, je jiná, a já vám nevidím do talíře. Dat právo na perzekuce státu je v tomto případě nebezpečné. Jasné hranice týrání dětí byly myslím srozumitelně stanoveny už předtím. Takže od mě za facku za drzé odseknutí či plácnutí za neposednost nečekejte potlesk, provolávání slávy či úctu, ale za únavu, frustraci, stres, ba ani vaše ambice mít z dítěte virtuoza, sportovce či neodmlouvající loutku vás nepůjdu udat, ani kdyby to bylo trestné, dokud ho nebudete surově mlátit. To neznamená, že nezkusím hodit řeč, když se mi něco nebude zdát a nás vztah to bude umožňovat (tím myslím, že budeme alespoň blízcí známí nebo přátelé), nebo že vás nepoužiju jako odstrašující příklad ;-). |
|
|
V. Vaclavik 30.1.2015 19:14Re: Prečítal som si v LN článok o neplodnosti Muzu s vami, pane Moravciku, jen souhlasit. Sice to uplne neodradi, ale bude to dalsi minusovy faktor v rozhodovani. |
|
|
J. Kanioková 30.1.2015 19:07Poslední odstavec - 1*****
|
|
|
J. Kanioková 30.1.2015 19:02Je to tak, byť jsem měla minimální mateřskou, jak co se týče času, tak peněz, člověka ani nenapadlo, že by děti nechtěl, odsouval mateřství, chtěl nejvýš jedináčka. To byla naprostá samozřejmost.. |
|
|
J. Kanioková 30.1.2015 18:57:)))))
|
|
|
J. Kanioková 30.1.2015 18:51Plný souhlas, šílené konce případů, které "odpovídají" daným zákonům, to by člověk leckdy řval ! Je třeba se bránit, zveřejňovat ty příšerné případy, aby to lidem došlo, jak nás různí zákonodávní pohádkáři okrádají pomalu, postupně a nenápadně o principy Zdravého Rozumu. Politická korektnost je naprostá zrůdnost pokrytecky se vydávající, že je to pro naše dobro ! |
|
|
J. Hejna 30.1.2015 18:47Re: Tohle jsou právní řečičky, které Jednoznačná odpověd: Kdo se moc ptá, moc se dozví.
Také můžete při důsledném dodržování stupidních zákonů počkat, až ti frackové uhodí vás. |
|
|
J. Hejna 30.1.2015 18:46Re: Tohle jsou právní řečičky, které Jednoznačná odpověd: Kdo se moc ptá, moc se dozví. |
|
|
J. Hejna 30.1.2015 18:42Re: Prečítal som si v LN článok o neplodnosti Myslím, pane Moravčíku, že se, naštěstí, mýlíte. Normální lidé chtějí mít děti. |
|
|
J. Hejna 30.1.2015 18:36Zachovejte paniku, bude hůř! |
|
J. Kozohorský 30.1.2015 18:08Re: A vidíte, paní Kovářová, velice dobrý postřeh. |
|
|
K. Janyška 30.1.2015 15:12Ne že smíme, v případě potřeby prostě musíme. Mnohdy jen proto, abychom jim zachránili život, když nás neposlechnou v pro ně nebezpečné situaci. A také v tisících jiných případů... Dzp. |
|
|
P. Kmoníček 30.1.2015 14:50Re: Tohle jsou právní řečičky, které Omlouvám se za chybu ve jménu pana Polanského,kde jsem svojí nepozorností vynechal -l-.Otázku ale opakuji i Vám pane Krátký.Tak smíme ty fracky uhodit nebo ne?Tak totiž zní titulek celého článku a ani z Vaší kritiky jsem se nedozvěděl jednoznačnou odpověď. |
|
|
M. Starý 30.1.2015 14:25Re: Třískat nebo netřískat toť otázka Samozřejmě, řezat někoho (a tím spíše dítě) potěhem je špatné a odsouzeníhodné. Ale to co se teď předvádí je druhý extrém - rodič není "kamarád ze školy (nebo ze školky)" se kterým může dítě donekonečna diskutovat, ale jistá autorita, která musí vychovávat své dítě. |
|
|
M. Starý 30.1.2015 14:18Re: Zákony své doby opravuji poslední odstavec: "media...informovala". Díky. |
|
|
M. Starý 30.1.2015 14:15Zákony své doby Nový občanský zákoník se připravoval 20 let a spadá tedy do období, kdy se "vymyslel" např. zákon o podpoře fotovoltaiky. To bylo období, kdy "zdroje byly", v Evropě byl klid a mír a politici se vzhlédli v multi-kulti a genderu a z nudy vymýšleli "hovadiny" jak udělat svět lepší. Bohužel, následky jejich počínání budeme pociťovat ještě mnoho let. Ona blbost se lehce schválí, ale pak se již jen těžko ze zákona odstraní, protože někdo se jí chytí a "žije" z ní. A tak když dnes sáhnete na podporu fotovoltaiky, ozve se řinčení právníků arbitráží proti republice, pokud sáhnete na onen § 875 občanského zákoníku a skončíte až u Evropského soudu pro lidská práva... Jen bych se chtěl zeptat paní bývalé ministryně, co ona udělala, pro to aby takový paskvil jakým je nový občanský zákoník nikdy nespatřil světlo světa? P.S.: Pokud si pamatuji, tak média, ti neviditelní psi demokracie, nás informovali pouze o banalitách v pojmosloví (pacht místo nájem,...) |
|
|
M. Hatlák 30.1.2015 14:12Třískat nebo netřískat toť otázka Při čtení článku a diskuze jsem si nějak vzpomněl na Švandrlíkovy Kopyta a Mňouka a jejich nepřítele Bičiště. Jsou pravidelně třískáni za jakékoliv prů...y, Byčiště potěhem. Úspěšně páchají prů...y dál a ani potěh v tom nezabrání. Ale myslím že to rozhodně mělo své kouzlo. Potěh je ševcovská pomůcka – asi 3 až 5 cm široký popruh. A na závět stačí zadat v YouTubu Barnevern a zdaleka není problém jen náš a paní M. |
|
|
Ś. Svobodová 30.1.2015 13:35Mezitím, co mainsteamoví hlídací psi demokracie štěkali na veverky, tak nám pánové ve sněmovně potichu a bez diskuzí zase ubrali kousek práv a připravili norskou cestičku k odebírání dětiček i u nás. https://gloria.tv/?media=528074 |
|
|
J. Schwarz 30.1.2015 13:30Re: jasné případy ubližování dítěti? Takže je zákon formulován tak, že platí názor místně příslušného úředníka sociálního odboru. |
|
|
J. Schwarz 30.1.2015 13:11A vidíte, paní Kovářová, co všechno je taky "demokracie". Neboť kolik promile zdejších občanů o tomhle vůbec vědělo? A je se co divit tomu, že klesá porodnost? Vždyť sex je propagován hlavně jako skvělá zábava, zatímco rodičovství se moc neliší od prodeje vlastní osoby do otroctví. |
|
|
R. Benýšek 30.1.2015 12:21Výprask může zachránit život Děti nemám, a nikdy jsem žádné dítě neuhodil (jen pevně sevřel či zadržel v pohybu), ani když jsem je měl svěřené sám na hlídání. Ale násilí na dítěti (fyzické – pohlavek nebo i výprask, psychické – pořádné zařvání) považuji za zcela ospravedlnitelné v těch situacích, kdy slouží jako účinná prevence před něčím horším – vážným ohrožením zdraví či dokonce života. I zvířecí rodiče pořádně vypeskují své ratolesti, když ty se odváží příliš daleko tam, kde je již matka či otec či komunita nemůže účinně chránit – příště si to netroufnou. My tady u nás jsme dost holubičí kultura, ale i tady je někdy lepší na vlastní dítě zařvat či ho dokonce praštit dříve, než to udělá někdo cizí (každý ho tak nemiluje jako my), jemuž dítě neopatrně vleze do cesty či životního prostoru, a bude v jeho očích „nevychované“, „drzé“, apod. A nedovedu si představit účinnější brzdu do příště nežli okamžité klepnutí přes prsty (pokud dítě ještě neví, co dělá) a okamžitý výprask přes zadek (pokud neposlechlo schválně, a dobře ví, že dělá, co nesmí), když dítě vběhne do silnice, naklání se přes zabrádlí, chce si šáhnout na kamna či do zásuvky, apod. A fandím více těm rodičům, kteří se v té chvíli nerozpakují být opravdu děsiví (zákon-nezákon), nežli těm, kteří se rozhodnou vystačit si jen s vysvětlováním, proč co není správné. |
|
|
M. Kodeš 30.1.2015 11:46viz bible I ten hostinský ve Švejkovi, byl sečtělejší než naši zákonodárci. Ten když někoho pral bejkovcem nezapoměl na biblické " kdo šetří metly své, nemiluje syny svého, kdo jej miluje, včas jej tresce, já ti dám, lumpe, prát se mi v hospodě :-) |
|
|
V. Váňa 30.1.2015 10:59To, co navrhuji, není řešení - tím méně právní, ale postoj: Užívejme zdravý rozum. Mohu být zodpovědný pouze do výše (rozsahu) svých pravomocí. Mám-li tedy být zodpovědným rodičem, musím k tomu mít pravomoce, a nemohu se tříletého dítěte ptát, zda bude v poledne jíst, či snad že mu vyhovím a namísto toho mu dám zmrzlinu, kterou vyžaduje. Je to stejné jako v jakémkoli podniku v rámci řídící struktury: odpovědnost a pravomoce musí být v rovnováze. Jakmile jako šéf zasáhnu do rozhodování svého podřízeného přes jeho hlavu, okamžitě jsem za své rozhodnutí také zodpovědný. Pokud opustíme i v rámci výchovy našich potomků zdravý rozum (v jiných ohledech jsme ho již ztratili), nezasloužíme si nic jiného než jako civilizace být vyvráceni barbary. |
|
|
R. Langer 30.1.2015 10:48Re: Tohle jsou právní řečičky, které Ano, "realita" v zákoně jsou právní řečičky. |
|
|
R. Langer 30.1.2015 10:46Re: k titulku článku ... neznalost zákona neomlouvá... ;-) |
