26.4.2024 | Svátek má Oto


Diskuse k článku

HISTORIE: Jednou jsme to již zvládli

„Uč se ode mne, jak sladko jest za vlast umírat…“ Tak zní nápis na náhrobku Stanislava Žolkiewského, polského státníka a válečníka, který padl v roce 1620 v boji u Cecory proti Turkům a Tatarům.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Novák 23.1.2015 11:38

Vojska Bohdana Chmelnického neohrožovala Polsko,

ale jen nadvládu Polska nad Maloruskem, tedy současnou Ukrajinou. Získalo ji za ruské "smuty", zmatků po smrti Ivana IV. a kolem vlády Borise Godunova a Lžidimitrijů.

Rusové měli Poláků a Švédů plný kecky už v r. 1612, Malorusům a kozákům to trvalo ještě nějakých 40 let - ale pak to stálo za to...

Ovšem Polsko samotné Chmelnického vojsko neohrožovalo a ohrožovat ani nemohlo.

V. Podracký 23.1.2015 11:34

V souvislosti s dnešními událostmi

je zapotřebí si připomenout, proč byla pro některé národ\y Evropy turecká nadvláda přijatelnější než třeba habsburská. Turci totiž byli nábožensky tolerantní. Islám totiž je tolerantní k jiným vírám, ovšem příslušníky těchto náboženství určuje jaké méněprávné. Pro některé ovšem to bylo lepší než likvidace, třeba likvidace evangelíků v českém království.

M. Koutný 23.1.2015 18:19

Re: V souvislosti s dnešními událostmi

Blahoslavená prostoto...

P. Vaňura 23.1.2015 20:57

Re: V souvislosti s dnešními událostmi

S Turky spolupracovali jedině uherští grófové, počínaje Janem Zápolským, který se možná úmyslně nepřipojil k Ludvíku Jagelonskému v Bitvě u Moháče. A znovu se to projevilo r. 1683! Uhersko ovšem války s Turky fakticky zdevastovaly. Nelze ovšem zapomenout ani na Francii počátkem 16 století, což ovšem byl král František, ne obyvatelstvo.

S tou "náboženskou tolerancí" Turků to zase nebylo tak žhavé, papež Benedikt nedávno blahořečil přes 800 Italů, kteří dali přednost smrti před konvezí k islámu.

Turci ovšem byli nepřáteli především katolických Habsburků, takže se na protestanty dívali shovívavě. Ovšem, od 18 století se postupně hlavním sokem Turecka stalo Rusko.

Můžete mě nějaký evropský národ, spokojený s osmanskou vládou, JMENOVAT?

P. Dvořáček 23.1.2015 10:18

Jako vždy vynikájící

Je naší velkou ostudou, že se kulatá výročí této bitvy před dvěma lety téměř nepřipomínalo, natož oslavovalo. Ach jo, asi bychom někoho naštvali.

L. David 23.1.2015 9:55

Tenkrát ještě žila hrdinná knížata,

která se uměla agresivitě muslimských Turků úspěšně postavit se zbraní v ruce.

Na rozdíl od současných zbabělců a podrazáků, jako třebas nějaký Schwarzenberg.

B. Brousková 23.1.2015 10:40

Re: Tenkrát ještě žila hrdinná knížata,

"Tenkrát ještě žila"... Jakýsi, (patrně také podrazák), Karel Schwanzenberg byl vrchním velitelem  spojených armád Rakouska, Pruska, Ruska a Švédska. V říjnu 1813. V bitvě u Lipska, která byla největší a hlavně rozhodující v celých napoleonských válkách. Napolen tehdy prohrál.  Načelníka štábu spojených armád tekrát  dělal jakýsi Jan Radecký z Radče. Dnes už po nich ani sice neštěkne ani pes, ale za to, o to víc štěkají idioti, kteří se většinou dušují, že jsou vlastenci.

V. Novák 23.1.2015 11:47

Re: Tenkrát ještě žila hrdinná knížata,

No, on jistý Schwarzenberg dobyl za Rudolfa II. město Raab (Györ) - a za odměnu získal statky v Čechách a do rodového erbu hlavu Turka oklovávanou havranem. Čímž se Schwarzenbrgové dostali do české historie.

B. Brousková 23.1.2015 12:31

Re: Tenkrát ještě žila hrdinná knížata,

O ten "podrazák" Schwarzenberg  tam u Ráby porazil, na hlavu jakési Turky. Proto ta turecká hlava. Kde se tam vzali - Bůh suď. Jinak ovšem do Čech, se dostali až po třicetileté válce. Přišli z Bavorska.

B. Brousková 23.1.2015 12:50

Re: Tenkrát ještě žila hrdinná knížata,

Pochopitelně Schwarzenbergové.

L. David 23.1.2015 14:05

Re: Tenkrát ještě žila hrdinná knížata,

Proč to paní Brousková píšete, když to přece všichni vědí.

O to větší hrůza spočívá v tom, že potomek někdejšího hrdiny, současný kavárenský ne-hrdina Karel Schwarzenberg blekotá mezi dvěma spánky zrádcovské nesmysly o tom, že se nesmíme uzavírat "Evropě" (nevím o jaké Evropě to mluví - zda o té její islámské části), a že k nám musíme přijímat muslimské imigranty ze západoevropských zemí, abychom těm sužovaným (ve skutečnosti hlupáckými politiky vedeným) západoevropským státům odlehčili od imigrantů, které k sobě jakou údajnou pracovní sílu nalákali.

Vy snad do své domácnosti paní Brousková přijmete nějakého líného muslima a budete jej šatit a živit? Napište mi o tom !

J. Babička 23.1.2015 18:33

Re: Tenkrát ještě žila hrdinná knížata,

No paní Brousková zná historii, vy zase pomluvy, takže se asi nedohodnete.

E. Heusinger 23.1.2015 21:42

Re: Tenkrát ještě žila hrdinná knížata,

Bitvu vyhrál Radetzky (Radecký). Schwarzenberg byl jenom figurka.

A. Hrbek 23.1.2015 9:09

Několik poznámek k článku

"V roce 1683 se náš svět otřásl v základech". Čí svět se otřásl základech? Pouze rakouská monarchie neschopného Leopolda I. Turecká vojska povolala na pomoc povstalecká uherská šlechta, která usilovala o samostatnost pod tureckým patronátem.uherská Obléhání Vídně provedl Kara Mustafa navzdory rozkazu Mehmeda IV, který jej ještě zvláštním poslem v polovině července před následky varoval. Pokud jde o "křesťanský svět" tak, tak pomoc našel Leopold I jen u některých katolických mocností - Polska, Bavorska, Badenska, Saska, Franska. Pomohly i Benátky. Protestantské mocnosti a Francie se radovaly z jeho potíží. Z Francie přispěchal jen Evžen savojský ostatní důstojníky, kteří chtěli Leopoldovi pomoci dokonce nechala zavřít. Naopak poslala Kara Mustafovi obléhací inženýry. Takže o žádné "německé" oddíly se nejednalo, jen o oddíly katolických panovníků.

Bylo by dobré připomenout, že rovnocenným partnerem Sobieského byl lotrinský vévoda Karel V a že obranu Vídně vedl Rüdiger von Stahremberg.

Rabování dobytého tureckého tábora umožnilo řadě tehdejších lidí se seznámit s vysokou tehdejší tureckou kulturou, včetně vaření kávy.

P. Dvořáček 23.1.2015 10:21

Re: Několik poznámek k článku

vaření kávy - vskutku vysoká kultura; nic lepšího tam nemáte?

B. Brousková 23.1.2015 11:10

Re: Několik poznámek k článku

NIc lepšího? Ale jistě! V Mustafově  stanu se našel i Mohamedův prapor, který král vzápětí poslal darem papeži. V táboře byly také balíky kvalitního tabáku, takže kouření se ve Vídní dostalo na vyšší úroveň. Také tam mimo jiné bylo nalezeno asi 500 pochytaných křesťanských dětí, určených k poturečtění v harémech či janičárských oddílech. Takže bez pochyby vysoká kultura.

A. Alda 23.1.2015 8:58

To je radost číst.

Ale připomínám:

a) na vítězství u Vídně má prý velký podíl Madona Zelenohorská z Nepomuku, jejíž socha je od té doby ve Vídni značně uctívána,

b) Donald Tusk není Polák, ale Kašub.

P. Maleček 23.1.2015 6:35

Francie tehdy a dnes

Hezké čtení. Jen škoda že nebyla zmíněna ostudná role Francie, která pěkně za bukem čekala jak obléhání Vídně dopadne, aby si to s případně vítěznými islamisty nerozházela.

Což v mnohém vysvětluje dnešní letité francouzské lezení do zádě těm prý hodným vyznavačům islámu.

A. Alda 23.1.2015 8:59

Francouzi Turky dokonce podporovali.

Už král Jiří Poděbrada marně žádal Francii o pomoc proti Turkům a za Jagellonců už Francouzi Turky zjevně podporovali, stejně jako později za Habsburků.

B. Brousková 23.1.2015 13:21

Re: Francouzi Turky dokonce podporovali.

"Jako později za Habsburků"... Ono jak kdy. V roce 1664 tedy jistě  "za Habsburků" vtrhli opět Turci do tehdejších Uher. U sv.Gottharda se jim postavil do cesty Jan Špork, který to ve svých tehdy sedmašedesáti letech dotáhl z původně negramotného pasáčka vepřů, až k titulu hraběte a hodnosti císařského generála. Po boku jeho jízdních oddílů, bojovali tehdy i Francouzi. Také jízdní. Jejich pomocný sbor byl tvořen dobrovolníky většinou z řad šlechty. Francouzi prý bojovali v parukách a vyšňoření jako z románu o  Třech mušketýrech. Inu baroko.Velkovezír, když prý uviděl jejich paruky,stužky a vlající  pera na koboucích, rozesmál se na celé kolo a ptal se "kdo jsou ta rozkošná děvčátka?" Ale smích prý ho přešel, když "ta děvčátka" spolu s ostatními zahnala jeho armádu do řeky Ráby. Turci tehdy přišli o 15 000 můžů většinou janičářů což byli původně zotročení a převychovaní většinou slovanští kluci, pochytaní za dřívějších výbojů.

B. Brousková 23.1.2015 11:23

Re: Francie tehdy a dnes

"Lezení do zádě.."  Ludvík XIV , měl tehdy nevyřízené účty s Habsburky skrzevá Španělsko, na které měl zálusk.Takže pochopitelně jejich problémy s radostí uvítal. Pouze slíbil papeži, že císaře vojensky nenapadne. Pokud jde o lezení do zádě Mohamedánům, tak po bitvě na Bílé hoře, jim  lezli poražení protestanti a kalvinisti do zádě ještě usilovněji. Že by tehdejší musulmani, byli hummánější než ti dnešní, nebo, ti od Vídně v roce 1683 asi není příliš pravděpodobné.

M. Zavala 23.1.2015 3:17

Leopold I osobne nebojoval, ale odcestoval s rodinou

po celou dobu oblehani Vidne, kdyz to Sobieski a ostatni vybojovali, tak se vratil, a byl oslavovan coby vitez. Postavili mu pomniky a na Sobieskiho Videnaci nejak zapomeli.

J. Babička 23.1.2015 3:03

poznámka

No nějak se podařilo zapomenout na to, že vzbouření čeští paní se pokusili zjískat Turecko za spojence proti habsburskámu císaři. nabízeli za to sultánovi, Ferdinandovo rodné Štýrsko. S tureckou delegací,mkterá přijela do Prahy jednal pan Budovec s Budova,který turecky uměl. Stálo ho to krk.

E. Heusinger 23.1.2015 2:11

Tohle si vyprávějte negramotným

"Poslední pokus o jeho likvidaci se udál v době od 1. září do 5. října 1939, když přepadením Polska vyvolali Hitler a Stalin druhou světovou válku."

Mnichov 1938 neznamenal ni, vůbec nic, že pane autore?

J. Babička 23.1.2015 2:50

Re: Tohle si vyprávějte negramotným

Druhá světová válka začla přepadením Polska. Na tom nemůžete nic změnit.  Mnichovská dohoda nebyla válčení, dokonce na čas po ní byl ještě mír. Mnichovskou smlouvu uznal i Sovětský svaz a vypověděl československého velvyslance Filingera ze země Jediná země, která ji neuznala byla USA, která take nechala fungovat československé velvyslanectví. Neuznala také okupaci Litvy, Lotyšska a Estonska

R. Szewczyk 23.1.2015 9:01

Re: Tohle si vyprávějte negramotným

no,stoletá válka v evropě,která začala Sarajevským atentátem,pokračuje dále,bo cíle války byly splněny pouze částečně,to jest,že sice byla vytvořena čtvrtá říše,ale není v ní ukrajina,a musulmanské imperium se přetransformovalo do podoby,jež nemá snad ani název,nicméně existuje,z pohledu Sarajeva,z dnešního ne, je překvapivým vítězem Asijská část světa,a poraženým evropa,

B. Brousková 23.1.2015 9:37

Re: Tohle si vyprávějte negramotným

Což o to , Sovětský svaz byl také jedinou velmocí (když nepočítáme Hitlerova spojence Itálii), která uznala vznik a existenci protektorátu. Stalin tehdy nařídil předat tehdejší budovu  československého vyslanectví, která byla pochopitelně československým majetkem, zástupcům Slovenského štátu. S odůvodněním že "neexistující stát nepotřebuje žádné vyslanectví". Fierlingera ovšem nevypověděl.Ten zůstal v Moskvě spolu s Gottwaldem a jeho smečkou. A díky tomu se takém stal po válce prvním předsedou vlády.Ještě před volbami , abychom si rozuměli.

P. Andrle 23.1.2015 10:14

Re: Tohle si vyprávějte negramotným

A zřejmě se ve třicátých letech již zapletl s KGB (myslím Fierlingera)a po válce se stal komunistickým "trojským koněm" v obnovené sociální demokracii. O tom by se měli dnešní sociální demokraté podrobně školit. Zejména ti mladí, kteří buší na vrata "bohumínského usnesení".

V. Novák 23.1.2015 11:51

Re: Tohle si vyprávějte negramotným

Zatímco Britové Slovenský štát neuznali a pevně se drželi Beneše, že, informovaná paní?

B. Brousková 23.1.2015 12:36

Re: Tohle si vyprávějte negramotným

Slovenský štát vznikl vyhlášením samostatnosti Slovenska slovenskými poslanci zvolenými v demokratických volbách. Protektorát vznikl vojenským obsazením Čech,Moravy atd. Hitlerovým Wehrmachem. Trochu rozdíl nemyslíte?