28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

VESMÍR: Problém pro naše potomky?

Sluneční soustava může za několik set tisíc let čelit velkému problému. Směrem k nám se totiž řítí po vesmírné dálnici hvězda. Vlastně dokonce hvězdy dvě.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Bryndza 9.1.2015 11:26

240 000 let není moc

ale lidstvo na této planetě už stejně dávno nebude,tak co....

J. Jurax 8.1.2015 0:38

Re: Článek ve mně opět probudil zvědavost.

Rozpíná se holt jinam než my - do protisměru :-)

J. Jurax 8.1.2015 0:37

Re: SRÁŽKA GALAXIÍ

Včely se ale nepohybují podle zásad nebeské mechaniky, nýbrž svůj let řídí tak, aby se nesrazily :-)

V. Vaclavik 7.1.2015 19:53

Re: Článek ve mně opět probudil zvědavost.

Dve galaxie se pri srazce prolnou, ke kolizi hvezd nejspis nedochazi ani vzacne, je to spis jen teoreticka moznost. Galaxie jsou prakticky jen hluboky prazdny prostor, v nemz se tu a tam nalezaji hvezdy a par drobku kolem nich, jez zveme jejich planety. Jestli se glaxie spoji, nebo jen skrze sebe proleti, zalezi na jejich trajektorii. Je to podobne zachyceni mesicu planetami, pokud se nejaky odpoutal od sve planety. Nase sondy se dostavaji na obeznou drahu planet zpomalenim sveho pohybu vuci nim, bez riditelne rychlosti je obtizne dostat se a zustat na obezne draze nejake planety, to zalezi na hmotnosti a rychlosti priblizovani tech dvou teles.

V. Vaclavik 7.1.2015 19:52

Re: Článek ve mně opět probudil zvědavost.

To rozpinani je vsude stejne velke, uplatnuje se uvnitr nasi Slunecni soustavy stejne jako ve vzdalenych castech prostoru. To rozpinani je v meritku nasi Slunecni soustavy tak male, ze je prakticky nemeritelne - ale to plati pro kazdou hvezdnou soustavu kdekoli ve vesmiru, vcetne tech nejvzdalenejsich. Pokud v tech nevjzdalenejsich soustavach meri nejaci tvorove rozpinani kosmu, nameri stejne hodnoty, jako my a nejspis nejaci jini tvorove se tam budou podivovat, proc se jejich soustava nerozpina...

Z jineho soudku, napriklad vzajemna gravitace predmetu nasi potrebu, treba hrnku kavy ke klavesnici, je z praktickeho hlediska nulova, ale nulova neni, je jen hodne mala, takze s ni pri navrhu i tech nejvetsich objektu lidske cinnosti nemusime nijak pocitat. Aby se gravitace projevila nasim smyslum, je treba obrovske masy aspon jednoho predmetu, jako treba Zemekoule. V tomto pripade promennou je hmota, jeji mnozstvi, v pripade rozpinani vesmiru je tou promennou vzdalenost, tedy jeji 'mnozstvi'.

Kdyz je rozpinani merene na velkou vzdalenost, obdrzime rychlost rozpinani vetsi, nez dokazeme vyvinout zde na zemi, vcetne letajicich vehiklu (letadla, rakety), ktere se myslim pohybuji z nasich predmetu vubec nejrychleji. Ale uvnitr nasi soustavy s tim rozpinanim ani nemusime nijak pocitat, presto v ni existuje v uplne stejnem mnozstvi, jako vsude jinde ve vesmiru na podobnych dimenzich.

Proto pohyb 'mistnich' teles, kdekoli ve vesmiru, to jeho rozpinani hrave prebije. K te Andromede, tam ten pohyb mohl mit pocatek v hluboke minulosti, nebo muze byt gravitacne zpusobeny vuci jinym objektum, asi jako kdyz vy jedete autem do bodu A a ja do bodu B a presto se nekde po ceste k tem svym rozdilnym cilum srazime.

J. Cervenka 7.1.2015 15:53

black hole

nezminujete se o osudu obri black hole uprostred Andromedy. Ta by prece mela mit dulezitou roli pri "srazce"

R. Gramblička 7.1.2015 9:57

Re: Článek ve mně opět probudil zvědavost.

protože se nacházejí tak blízko u sebe, že vzájemná gravitace je větší, než zvětšování prostoru mezi nimi. To platí i pro ostatní galaxie místní skupiny. Všechny další galaxie k nám gravitační pouto buď nemají anebo je příliš slabé.

V. Kolman 7.1.2015 9:28

SRÁŽKA GALAXIÍ

Hezké přirovnání srážky galaxií je toto: Proti sobě letí dva roje včel. Oba roje sdílejí stejný prostor míjení, přesto je malá pravděpodobnost, že se včely budou vzájemně srážet. Roje proletí stejným prostorem a nic strašného se nestane.

A. Alda 7.1.2015 9:24

Mrzí mne,

že se toho nedožiju.

Rád bych to viděl.

B. Volarik 7.1.2015 9:21

Re: Článek ve mně opět probudil zvědavost.

To je vcelku jasné. Proč se ale Andromeda k Mléčné Dráze přibližuje, místo aby se vzdalovala, jak se na dobře vychovanou galaxii sluší a patří?

R. Gramblička 7.1.2015 7:46

Re: Článek ve mně opět probudil zvědavost.

rozpínání vesmíru se zatím jeví být základní vlastností našeho vesmíru (pokud nenajdeme nějakou jeho složku, která to má na svědomí) a co do účinku je opakem ke gravitaci. Jeho účinek nebo síla je však patrně daleko slabší než síla gravitace a zřetelně se uplatňuje víc na velkých vzdálenostech - miliony až miliardy svět. let (ly) a zdá se, že rovnoměrně po celém vesmíru. Zatímco rozmístnění hmoty a tím i účinků gravitace je naopak nerovnoměrné. Nicméně, pokud se nepletu je výsledný pohyb těles součtem pohybů gravitačního a rozpínání. Čili, kdyby gravitace nebyla, galaxie v andromédě by se od nás vzdalovala a kdyby se vesmír nerozpínal, tatáž galaxie by se k nám blížila rychleji.

Co se srážky s Andromédou týče, očekává se, že obě galaxie se za 3,75 miliardy začnou spojovat a pravděpodobně vytvoří obří eliptickou galaxii. Bude to ale velice pomalý proces, na obloze budou vznikat nová mračna plynu a prachu a v nich nové hvězdy a hvězdokupy. Pro nesmírnou prázdnotu prostoru v rámci galaxií budou vzájemné srážky hvězd velice vzácné. Naše země bude ale v tu dobu již zcela neobyvatelná

Z. Jaromír 7.1.2015 6:35

To je dobrá hypotéza,

že abych tak řekl kruciální hrozba pro Zemi přišla a přichází z Oortova mračna, pohne-li s objekty v něm cos s ním... Pás asteroidů a Kuiper zdají se být stabilní velice velmi, jsou chráněné věčnými silami, však takové stavy, jako jsou třeba trojané, nebo místa, jako jsou např. Lagrangeovy body, přímo hlásají stálost a neměnnost. Možná nám Voyager 1 dá nějakou zprávu o tom, co se sem blíží, a Slunce se na to připraví....

B. Volarik 7.1.2015 2:59

Článek ve mně opět probudil zvědavost.

Dlouho už mi vrtá hlavou jedna věc. Všechny galaxie se od sebe vzdalují (vesmír expanduje), což je dobře vidět na tzv. rudém posunu ve spektru vyfotogravované galaxie. Jednoduché...Dopplerův efekt v kosmickém měřítku. Jenže mlhovina v Andromedě vykazuje posun do modra, tudíž se k naší Mléčné Dráze přibližuje. Proč se přibližuje, když se vesmír rozpíná a měla by se tudíž vzdalovat! Co se stane, až se narve do Mléčné Dráhy:

1) Nic...nepoznáme to (tedy.."my, ti, teří tu zůstaneme" po pár milionech let...) galaxie projdou jedna druhou a na druhé straně budou pokračovat dál

2) Obě galaxie se smíchají a vytvoří jednu velikánskou velegalaxii, přičemž nás se to celkem nebude týkat, pouze na nebi přibude pár světýlek

3) Srážka bude katastrofická... sluneční (hvězdné) systémy v Mléčné Dráze se pomíchají, potrhají, sem tam něco exploduje ve srážce s něčím jiným, náš sluneční systém se rozkutálí..Slunce se s nečím srazí...nebo nesrazí ale planety se rozutečou...

Prosím pěkně, mohl by mi někdo pomoct? Třeba autor článku? Mně to totiž hrozně trápí a nedá mi to spát. Já se budu bát i umřít s tou nejistotou...