29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

ŠKOLSTVÍ: Maturita za císaře pána

Schází se zde asi osmdesát pozvaných školních radů, ředitelů, profesorů, zástupců školní správy (žádná dáma) a dalších pedagogických kapacit, aby jako poradní sbor ministra zhodnotili výsledky mimořádné enquete, kterou ministerstvo rozeslalo všem zúčastněným institucím, úřadům, prestižním školám a akademickým místům, a ve které měly být zodpovězeny následující otázky.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
D. Polanský 1.12.2014 11:48

Prroblém je v tom,

že každý ministr školství chce vypadat chytře a erudovaně a tak vždy přijde s nějakou novotou, tady patří ovšem slovo jiné. Je potřeba uznat, že po roce 1989 jsou to opravdu obdivuhodné výkony. Ještě štěstí, že mnohé zachrání internet a různé výukové programy. V každém případě ale jako vždy za vše mohou komunisti.

R. Szewczyk 1.12.2014 9:54

hm

ha ha ha,někteří to označili jako zpátečnické,kupodivu to byli češi

J. Dvořák 1.12.2014 8:47

A jak řádili komunisti ve školách !

To byl totiž taky unikát !

P. Kmoníček 1.12.2014 8:38

No jo,

ale to bylo v době kdy se používal k dosažení nějakého pokroku rozum.

A. Hrbek 1.12.2014 7:43

Dovoluji si doplnit

Reforma z roku 1848 se nazývá Bonitz-Exnerova a zavedla maturitu jejímž cílem bylo prokázat duševní zralost abiturienta k akademickému studiu. Byla to tedy v podstatě přijímací zkouška na vysokou školu. Důležité ovšem bylo, že při výuce i zkouškách se namísto latiny používal zemský jazyk.

Reforma z roku 1908 se nazývá Marchetova. Její zásadou bylo, že maturita neměla prokazovat abiturientovu zralost pro studium na vysoké škole, ale míru znalostí dosaženou studiem na střední škole, tedy uzavřený stupeň vzdělání. Došlo k podstatné redukci písemných zkoušek. Při písemné zkoušce z vyučujícího jazyka student mohl volit jedno ze tří zadaných témat. Byla zrušena písemná zkouška z matematiky a u latiny byl nechán jen překlad z latiny. Místo šesti ústních zkoušek byly jen zkoušky čtyři - vyučovací jazyk, matematika, klasický nebo cizí jazyk a dějepis se zeměpisem. Přitom byl kladen důraz především na zdravý úsudek a znalosti reálií.

Tato reforma byla tak úspěšná, že se udržela až do padesátých let dvacátého století a její prvky přežívaly až do let devadesátých.

I tato maturita uzavírala středoškolské vzdělání a stala se nutným předpokladem pro vykonávání středních i vyšších funkcí ve státní správě.

O tom co se dělo a děje po roce 89 je raději nemluvit.