25.4.2024 | Svátek má Marek


Diskuse k článku

VZPOMÍNKA: Sbohem, pane profesore. A děkujeme

Jeho život byl jakousi paralelou posledního století naší země. Narodil se v roce 1916 v Lublani, jeho otec, také lékař, však od konce 1. světové války pracoval v Praze, a tak vyrůstal v ryze českém prostředí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Jurax 8.10.2014 21:07

No, na skutečné osobnosti média kašlou

ale když se jedna kdysi zpěvačka semtam opila a zfetovala a pak skočila pod vlak, mohla se ta média s odpuštěním posrat. Jeden se bál otevřít i sardinky, aby na něj ta babulka nevyskočila, jak praví stařičký vtip.

Tolik k médiím a jimi respektovaným hodnotám. A taky námi respektovaným hodnotám, protože přece p.t. konzumenti médií si to žádají ... :-(

L. Vaňková 8.10.2014 20:20

Pane profesore, děkuji!

Pana profesora Lewita jsem měla tu čest poznat osobně pár měsíců před koncem jeho úžasného a plodného života. Tento pán, který celý život pomáhal lidem, byl stejně tak ochoten pomáhati zvířatům. Ví o tom jen pár lidí, ale jeho dceři, její žákyni a jemu se povedlo díky zkušenostem s fyzioterapíí téměř zázračně zachránit... malou lvici! Měla po narození tak deformovanou zadní nohu, že veterinář (skvělý a zkušený) jí nedával žádnou šanci. Díky těmto lidičkám je dnes pětiměsíční lvice zcela v pořádku, noha je rovná a nebude potřebná ani původně plánovaná operace. Toto se odehrávalo v červnu a červenci tohoto roku a pan profesor nebyl líný za malou lví slečnou několikrát přijet. A já jsem velmi vděčná, že jsem měla možnost poznat tak báječné lidi jako byl on a jakým stále je jeho dcera.

J. Plzák 8.10.2014 8:45

Jméno Karel Lewitt mi bylo doposavad neznámé.

Teď s ním budu "mlátit o hlavy" těch mladých progresivních, jejichž jedinou předností je mládí. Jenže oni stejně nebudou poslouchat.