I. Fencl 20.9.2014 8:52

mnou čteno

Autora je podle mého názoru nejvíce ve vypravěči. Jen některé peripetie vlastního osudu vetkl do života Maulnesova, který mu od dětství imponuje. Vypravěč více i méně zastřeně věnuje většinu citů Maulnesovi a vypravěč je i druhým, rovnocenným hrdinou románu. Podle mého čtení z knihy jednoznačně vyplývá, že vypravěč "Kouzelného dobrodružství" má tendenci upřednostnit citově přede všemi citovými vztahy vztak k "velkému" Maulonesovi a snad jakékoli jeho partnerce. Velice zdařilé je přitom pararelní motiv dalšího obdobného vztahu na pozadí tohoto, kde hraje roli Valentina. Neskutečná působivost pointy spočívá i v poměrně odtažitém líčení všeho vypravěčem, který nadále prahne po štěstí jinýchz, ale sám jimi zůstává fakticky ignorován, což před čtenáře staví takřka jako samozřejmost. V souvislosti s tím, že autor vzápětí padl, je to závěr, jehož obdoba se v literatuře těžko hledá. (Připomínám jen, že vypravěč se nějakou dobu stará i o Maulnesovo malé dítě a miluje ho, tuším jde o holčičku, ale musím mu ho předat.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek