Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: S traktorem za záchranu přírody
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Šálek 18.9.2014 7:58Re: Ad místní komunity Někdo chce do NP Šumava oficiálně pustit terénní motorky? |
|
|
Š. Hašek 17.9.2014 23:47Re: "Původní" příroda Nemluvím o "původní přírodě". Moje poznámka se týkala jen vlastně obrovského nedorozumění/těžkého finančního boje, který probíhá na "náhle" zjištěném obrovském území, kde dříve byli vojáci. Nic se nehnulo čtyřicet let. A teď si brousí zuby všichni. Tam se nabízí (když život venkovanů dávno zanikl, osídlení na okrajích, až vůkol neskutečné), udělat něco ve smyslu "polodivoké, fantastické přírody". Těžko rychle definovat. Stojí proti sobě perspektiva "za třicet let, za generaci" a perspektiva "hned". V dnešní době lze čekat, kdo bude teď vyhrávat. Ale už za deset let se to možná otočí. A bude to už třeba dost k pláči. Taková blbá plichta, jak jest někdy zvykem. Mohli jsme už deset let sledovat (s rukama v kapsách) vývoj přírodního parku. Nikoliv ale přírody před statisíci lety. |
|
O. Istvanfy 17.9.2014 23:13Re: "Původní" příroda Co sa tyka lovcov a rolnikov tak v nizinach to tak asi skutocne bolo. Ale v horach to vidim skor tak, ze s nastupom rolnictva ludia hory prakticky opustili a vyznamne hospodarsky vyuzivane zacali byt az s prichodom Valachov v 14. - 17. storoci. Takze cisti pastieri u nas urcire boli a zmeny krajiny po skonceni pastiersva naznacuju, ze ich vplyv nebol zanedbatelny. Co sa tyka zemiakov, tak skutocne umoznili vyznamny narast populacie v podhorskych oblastiach, ale inak myslim, ze iba nahradili rovnako odolne, ale menej vynosne plodiny ako napr. ovos. Dalsi pastieri, ktori sa u nas vyskytli boli kocovne azijske kmene, ktori ovsem isli vyhradne nizinami a ani tam sa im prilis nedarilo. Okrem Madarov. Ospravedlnujem sa za diakritiku. |
|
J. Václavíková 17.9.2014 23:05Re: Ad místní komunity Terénní motorky až tak zcela přírodní povahy nejsou. |
|
|
M. Šálek 17.9.2014 22:29Re: Ad místní komunity Chápu, ale připomínám, že orchidejové louky v Beskydech nejsou likvidovány nějakým neosvíceným starostou, ale "neosvícenými" silami přírodních procesů, likvidujících původně antropogenní ekosystém. A dávám to do kontrastu se Šumavou, kde vznikl také hodně antropogenní ekosystém (ale kde byl např. tetřev v době relativně hustého osídlení lovnou zvěří a přežil bez problémů, zatímco dnes je údajně nadměrně rušen), ale kde jsou "moudré" spontánní síly Přírody vyzdvihovány (přestože jsem si vědom jiného statutu chráněných území). |
|
J. Vyhnalík 17.9.2014 15:59Re: "Původní" příroda Napřed lovci vybili velká zvířata a krajina se více zalesnila, teprve poté přišli zemědělci a museli krajinu zase pracně odlesnit. Čistí pastevci u nás nikdy ve větší míře nejspíš nebyli, nemáme na to podmínky. Maximálně tak na jižní Moravě. Hory byly kolonizovány až koncem feudalismu poté, co se rozšířilo pěstování brambor a tím mohly přežít větší osady i ve vyšších nadmořských výškách. |
|
|
V. Vovák 17.9.2014 15:07Re: "Původní" příroda máte tam gramatickou chybu. Správně je "Ti stádové měli..." |
|
|
O. Istvanfy 17.9.2014 14:57Re: "Původní" příroda Myslím, že samotný príchod človeka toho až toľko nezmenil. Väčší vplyv by som očakával až so vznikom pastierstva a najmä rolníctva. Pochopitelne že divé bylinožravce tu boli aj skôr a pastierstvo ich rolu len z veľkej časti prevzalo. |
|
|
J. Vyhnalík 17.9.2014 14:23Re: "Původní" příroda Já jsem psal o dobách PŘED lidským osídlením. Homo sapiens se vyskytoval v našich oblastech pár desítek tisíc let. Neandrtálci možná sto tisíc let. To není z biologického hlediska zase tak dlouho. Z toho vyplývá, že ty nádherné rostliny horských luk atd. se v Evropě vyskytovaly i dříve, i když ty louky neudržoval člověk, ale třeba je spásali velcí býložravci. |
|
|
O. Istvanfy 17.9.2014 13:06Re: "Původní" příroda Skvelý postreh. Len by som doplnil, že do tohto prostredia od vekov patril aj človek. Njprv ako zberač a lovec, neskôr aj ako rolník, pastier a lesný hospodár. V podstate jediný faktor, ktorý sa intenzívne vyvíjal a tým spôsoboval zmeny prostredia. Nájsť optimálny režim, ktorý by sa mal udržiavať je preto problém. V každom prípade som za režim, keď ešte neboli zelení. Napr.Šumava - neolit, Beskydy - neskorý stredovek. Výpadok pastierstva by sa dal simulovať pomocou vhodných bylinožravcov a intenzívnym lovom veľkých šeliem. To, že veľké šelmy sú nevyhnutné pre zdravý ekosystém je nezmysel. V celej západnej a strednej Európe boli prakticky vyhubené pred niekoľkými storočiami a ich úlohu úspešne prevzal človek. |
|
|
M. Andreas 17.9.2014 10:39Ad místní komunity Pokud jde o vliv místních komunit, tak je jasné, že musí být zapojeny do rozhodování a musí mít z toho, co se děje v krajině jistý prospěch. Nicméně Národní parky či Národní přírodní rezervace se tak jmenují, protože mají nějaký širší (celostátní) význam. Pro místní je ale (někdy) unikátní orchidejová lokalita jen "tablbázablácenáloukanadrybníkem", kterou je třeba zmeliorovat, aby byla levná parcela, aby bylo kam vyfiknout pár dalších břizolitových domků. Doufat, že ve vsi bude vždy natolik osvícený starosta, který takovéto věci nezlikviduje jest naivní a to je i důvod, proč by do těchto věcí měli mluvit odborníci, aktivisti, vědci, pražáci (a další verbež, která přeci na Šumavě /nebo někde jinde/ nežije jako MY a nemá NÁM co povídat, jak tu hospodařit /MY=bohužel často poválečná zlatokopecká náplava s velmi utilitaristickým přístupem ke svému okolí/) |
|
|
M. Andreas 17.9.2014 10:16Ochrana přírody je vždy věcí názoru, a je třeba shodnout se, co má být cílem (udržovat dotacemi hezkou orchidejovou louku, kterých je v ČR jen pár nebo ji nechat zarůst běžným lesem). Vzhledem k tomu, že zemědělské dotace jdou často do věcí, které ničí půdu, krajinu, podzemní vodu, aby se vyprodukovalo něco, co se musí zadotovat, aby se to za dumpingovou cenu vyvezlo, tak si myslím, že použití nějakých agrárních peněz na údržbu určitých částí krajiny (jako v podstatě zahrádky) není na škodu. Vrací se to v turistickém potenciálu, ochraně kytiček a zvířátek (pokud se to nedělá blbě je to pro někoho hodnota), lepší retencí vody v krajině apod. To, že je něco věcí názoru ale neznamená, že všechna řešení jsou stejně dobrá (nechat v klidu žít posledních 5 losů na Šumavě x postavit jim přes nejdůležitější lesní celek lyžařskou lanovku). To jak dobré je které řešení záleží na náhledu. Lanovka pochopitelně zvětší turistický ruch, udělá pár pracovních míst (vlekař, údržbář, ostraha parkoviště, bufetářka) a losi, jak známo, přece nemají volební právo, aby se vyjádřili a nějací zelení šílenci za ně nemají co hovořit. Na druhou stranu je ale legitimní názor, že když už se u nás nějaké zvíře vyskytuje, je zákonem chráněné (včetně biotopu v kterém žije), tak by se mělo nechat žít a zisk by se měl oželet. (Připomínám, že rozloha míst, kde má ochrana přírody nějakou váhu, tedy Nár. přír. rezervací a 1. zón NP jest dosti malá (myslím, že někde okolo 3% rozlohy státu). A obvykle se jedná o ekonomocky naprosto marginální plochy (podmáčené louky, rašeliniště, vrcholové partie hor apod.)). |
|
|
Š. Hašek 17.9.2014 9:19Re: "Původní" příroda Pane Vyhnalíku, určitě si umíme představit soužití toho zbytku obyvatelstva na relativně divokém území (tady Šumava, nikoliv Beskydy). Divokém v lesích nikoliv kol vesnic. Stav už jen před stoletím (demografický) nelze vytvořit. Tak aspoň divoké lesy. O pralese nehovořme, i když z hlediska časového by to byla skutečná historická realita, protože další hospodaření trvalo/trvá pouze po několik století, mikrosekundu dle jiné stupnice. Jsem zastáncem "moc se neprotivit dynamickým dějům". Neplést si ale s epidemií multikulti socialistů a muslimů. Zjednodušeno. |
|
|
Š. Hašek 17.9.2014 9:11Re: No, nevím I ta louka jest umělá/člověčí, nezdá se to. Bez člověka by zmizela (až na zlomky procent evropské plochy). Článek přesně pojednává, zda věnujeme prostředky na údržbu umělé louky v horách "jen jako dědictví předků a možnost rozhledu po kopcích", nebo jinam. Peníze na to lze dát po dohodě a základě politického programu (buď 30 Kč, nebo sekat a kochat se potom v horách). Tady jsem spíš pro to druhé. |
|
|
Š. Hašek 17.9.2014 9:04Re: Mně se les líbí víc, Možná nejkratším způsobem řečeno, Louka je velice stabilním přírodním společenstvím "ve službě člověku". Na les "sice nemá", ale proti poli s kukuřicí, či poli se zelím geniálně vymyšleno. Les se může líbit více či méně, ale podle knih - v Evropě les je "vítěz" nade vším. Samozřejmě přes mezifázi křoví, šípky, krtince, tráva do pasu, ovádi, sem tam bříza, doubek - a to je pro mnohé moje známé (echt městské přírodní šumavsko beskydské všechnokrasohledy) myšlenka stejně nebezpečná, jako výbuch atomové bomby. Nekecám, fakt. Ti jsou přímo posedlí tím, že přírodní parky budou vypadat tak jako "je to u nich na chalupě". A všude jen v bílých Adidasbotkách. A bacha na blátíčko. Ani pršet tam těch parcích nesmí. A běda jak ne. |
|
|
Š. Hašek 17.9.2014 8:56Re: Jinak voní seno koním, Jenže místních tam není ani zdaleka na údržbu té krajiny (Šumava). Místní jsou fuč. Ale teď máme techniku a budoucí kšefty, že? Co tedy s tím? A v tom to je. A paradoxně většina zelených tak nějak přeje "místu" a divukrásné Šumavě. A ti zdaleka, ti by chtěli "jenom" dřevo a tuctový příměstský les - pochopitelně za miliardy od známého politika, nebo z fondu "na záchranu všeho na Šumavě). A přitom ta Šumava by nestála mnoho, pokud připustíme, že max. plocha lesů si bude dělat svoje. V Bavorsku již bylo prosazeno. Je to věc dohody. Někteří ani nevědí, že přírodní děj je velice dynamická záležitost a neustále něco mluví o tabulkových údajích, a že to tak vloni nebylo a hlavně: bez nás lidiček by ani strom nevyrostl! |
|
|
Š. Hašek 17.9.2014 8:44Velice dobré poznámky. Velice se týká i třeba Šumavy, kde současnými způsoby nedokážeme dost dobře vytvořit "stav i jen první republiky, ať už hospodařením v lese velice šetrným způsobem i turistiku "pro měšťáky" - také velice šetrným způsobem. Lučiny (zdaleka ne všechny, jak dříve) lze sekat, malé penziony udržet, ale do lesů (ve vzrůstající míře) bych holosečovou techniku nepustil. Viz minulé poznámky. A o to jde. Les je v našich zeměpisných podmínkách (sev. mírné pásmo) nejstabilnější přírodní společenství a i bez koruny dotací a politických hejtmanských velečinů zaplní každé místo, které má kdispozici (jest psánu již dávno v tlustých knihách). A i tam lze mít dřevo a práci. Samozřejmě ale nový les nikoliv za volební období a krasohledi nesmí vždy čekat lednickoprůhonický parčík. Ale zas nejsou na smrkových/traktorových plantážích nějaké akciovky. Asi tak nějak. Ale to možná pro mnohé stačí, všude plantáže, i ten asfalt |
|
|
A. Bocek 17.9.2014 8:37Re: No, nevím raději vidím pestrou louku,než lán řepky babišky. |
|
|
A. Bocek 17.9.2014 8:35Jinak voní seno koním, jinak zamilovaným. Jinak vnímá krásu solitérního stromu malíř, jinak majitel chalupy ohrožený pádem dutého velikána. Nechme rozhodovací schopnost spíše místním, než městským kavárenským ekologům. |
|
|
L. Křivan 17.9.2014 7:56Mně se les líbí víc, než jenom louka. |
|
|
P. Boublíková 17.9.2014 6:35No, nevím Udržování luk, které nikdo nepotřebuje, placeno z grantu... Jak dlouho to vydrží? Jsem v tom dost skeptická. |
|
R. Gramblička 17.9.2014 6:07Re: "Původní" příroda ta stáda měli stovky nebo snad tisíc jedinců |
|
|
R. Gramblička 17.9.2014 6:06Re: "Původní" příroda S tou poslední větou bych byl opatrný. Jak to tady vypadalo před, dejme tomu, 5000 lety, jaký byl poměr jednotlivých biotopů, to nikdo přesně neví, můžeme to jenom odhadovat. Na udržování luk, palouků a mýtin se podílely početná stáda býložravců, která již dnes přežívat nemohou, pač jim v tom brání člověk. Viděl jsem nedávno záběry stád srnců nebo jelenů na Šumavě, kde myslivci prý bijí na poplach, pač jim tato stáda prý způsobují značné škody na lesním porostu. |
|
|
R. Gramblička 17.9.2014 5:57pěkné uhodil jste hřebík po hlavičce |
|
|
J. Vyhnalík 17.9.2014 2:00"Původní" příroda Původní přírodu nezískáme tím, že z nějakého území vyženeme lidi. V původním prostředí před příchodem lidí žila celá spousta zvířat, z nichž některá ani dnes neznáme. Vedle rysů, vlků a medvědů i zubři mamuti, srstnatí nosorožci, losi, sobi atd. atd. Tyto zvířata se efektivně starala o to, že vedle hlubokých lesů na našem území byly i louky a různá smíšená a přechodná společenstva. Představa nedotknutého pralesa proto neodpovídá historické realitě. |
