29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

EKONOMIKA: Kudy na „evropskou úroveň“

Pražský primátor Hudeček si to pořádně rozlil u všech mimopražských Čechů a Moravanů. Není divu – jeho výrok patrně vejde do seznamů nesmrtelných citátů v kategorii „pokusy o politickou sebevraždu“.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Pivoda 16.9.2014 16:16

Stále aktuální téma

"krátkodobý zisk pro vyvolené na úkor dlouhodobé prosperity pro všechny"

To neplatí jen pro minulost Portugalska.

J. Balcar 15.9.2014 10:14

Negrelliho viadukt

Nebožtík Kamil Lhoták často prohlašoval, že Asie začíná za Negrelliho viaduktem. Považoval jsem to za bonmot, ale v posledních letech si občas říkám, že na tom něco je.

J. Jurax 15.9.2014 0:01

A ještě

"Skutečná podpora regionů neznamená pumpovat peníze, ale svěřit jim správu vlastních financí."

Tak s tímhle nelze než souhlasit. Ovšem svěřit někomu vládu nad vlastními financemi - to "Pražáci" - vláda a centrální ouřady - nikdy nepovolí. Přišli by o moc.

J. Jurax 14.9.2014 23:55

Hm

"brněnské dobrodružství s přesunem ideálně situovaného nádraží kamsi na periferii – jenom proto, aby si pár vyvolených mohlo pěkně vydělat.".

Nepište o něčem, o čem kulové víte a čemu nerozumíte ...

K. Vyšata 14.9.2014 11:06

Zaujala mě zmínka autora o daňové

konkurenci podle švýcarského modelu. Je to zajímavá myšlenka, ale pochybuji, že v našem už tak velmi nepřehledném daňovém systému, je něco takového vůbec možné. Výsledkem by mohla být tak nanejvýš další příležitost jak snížit daňový základ. Vzhledem k našemu způsobu přijímání zákonů a obrovský vliv zájmových skupin na předkladatele zákona, by taková, možná dost zásadní změna, měla asi devastující dopad. Možná tak vyčlenit z našeho daňového systému jednu oblast a v té zavést najednou všechny tzv. inovace o oblasti daní.

Elektronický záznam tržeb, zrušení všech daňových vyjímek, daňová konkurence (počítám se snížením, podstatným) a pod. A vyhodnocovat dopady, každý týden, měsíc, čtvrtletí a pak po roce souhrným analytickým vyhodnocením. A nechat to vypracovat odborníkům, bez vynášení pracovních návrhů, bez připuštění tlaků zájmových skupin a politických nedouků.

J. Jurax 15.9.2014 0:02

Re: Zaujala mě zmínka autora o daňové

Hezká, bohužel u nás nerealizovatelná fikce.

V. Vaclavik 14.9.2014 4:19

Podpora

vyrabi mrzaky.

J. Navrátil 13.9.2014 20:55

Regiony

Unitární stát v Česku je podle mého názoru neštěstím. Potřebujeme jednoduchou federální státní správu, omezené centrální sdělovací prostředky a pod. Uvnitř federace pak Svobodný stát Čechy, Morava, České Slezsko a Praha.

M. Prokop 13.9.2014 21:50

Re: Regiony

Federace v téhle velikosti? Neblbněte, už takhle je úředníků moc.

J. Jurax 15.9.2014 0:05

Re: Regiony

A což místo hromady krajů jen Země Česká a Země Moravskoslezská - obé samozřejmě v historických hranicích? A pod ní už jenom obce, případně okresy a obce?

J. Plzák 13.9.2014 15:04

pošetilá myšlenka „podporovat Mnichov“

Tím co je, udělal Mnichov Franz Josef Strauss. Začalo to, bez Strausse, olympiádou v roce 1972. Mnichov byl překopán, doprava a infrastruktura značně rozšířena.

Pak přišel FJS (zkratka Strause) se získáváním nových progresivních firem do Mnichova. Tak se vytvářelo i podhoubí pro později vznikající IT firmy a další.

Možno se ale poučit i z neúspěchů. Dvacel let se hádali radní o nové letiště a když ho konečně postavili, neměli k němu pořádné spojení z města. Pořád ale lepší, než dnešní neotevřené Berlínské letiště, které už mělo být 3 roky otevřeno a nevypadá to, že by k zahájení provozu došlo dříve než za další dva roky. Machři jako u nás.

Při té příležitosti budiž vzpomenut interview bývalého min. hospodářství Dyby, který pro Stuttgarter Zeitung prohlásil, že je přeci jedno, kdy je, Německo, dostihnem - za pět, nebo za 10 let.

Co se týká jižního Německa, má pan Kohout plnou pravdu. Každá druhá vesnice je industrializována. V nepatrných městysech, s rovnatelnými, ať mi prominou, třeba se Žamberkem, příkladně světoznámá zbrojovka Heckler & Koch, jinde, v ještě menší díře firma Gleason (autoznalci vědí o co jde) a ve vsi vedle konkurence produkující to samé. A to ještě není řeč o firmách vyrábějící lékařské přístroje všeho druhu, které jsou rozsety v celém Černém lese - Schwarzwaldu. Ti všichni vyrábějí a vyvíjejí dál a dál. I když budem dělat totéž, víc než oni určitě ne, budem nejvýš postupovat jako oni, ale stále při tom budem pozadu. Předjíždění nebude.

V. Křepelka 13.9.2014 11:36

Vaše zmínka o novém brněnském nádraží je mimo

Vážený pane Kohoute,

            Rád čtu Vaše odborně fundované a přitom srozumitelné příspěvky, ráda dokonce vzpomínám na Vaše disputace se spisovatelem shodného jména na stránkách LN. Ovšem Vaše poznámka o přesunu brněnského nádraží na periferii svědčí o naprosté neznalosti problému. Převážná většina odpůrců přesunu potažmo zastánců referenda neví o železnici a jejím provozu vůbec nic. A brněnské hlavní nádraží, které jako známo je vůbec nejstarším nádražím v Česku je od příjezdu prvního vlaku 23. července 1839 175 let!!! jedním souvislým a tedy nepřetržitě záplatovaným provizoriem. Prostor pro tento diskusní příspěvek je malý na to, abych se o tom mohl podrobněji rozepisovat. Ale – je přesun o asi 800 m v kolmici na stávající kolejiště přesunem na periferii? To Olomouc má své podstatně modernější nádraží už od roku 1845 podstatně dále od města. Stavebníkovi této první železnice, což byla odbočka od hlavní trasy Severní dráhy císaře Ferdinanda z Břeclavi a postavené ještě dříve než pokračování na Přerov, Ostravu a do Slezska. Ale hlavně, podle paní Mileny Fládrové, renomované brněnské historičky: Ing. Karel Riepl, projektant a hlavní inženýr této tratě neprojektoval původní brněnské nádraží do prostoru, kde byla nádherná zahrada u vily nějakého šlechtice a bohatého textilního továrníka. Ten tomu dokázal zamezit, což vyhovovalo i Společnosti severní dráhy císaře Ferdinanda, protože po dokončení stavby brněnského viaduktu už docházely finance a spokojila se ráda s nabídkou města, které nabídlo stísněné místo u hradeb, které se se svolením vojenských pánů částečně ubouraly. A ten původní návrh pana ing. Ripela byl – světe zboř se – přesně tam, kde by to nové a řadou lidí nechtěné nádraží mělo být i dnes. Řešení přezauzlovaného a nevyhovujícího železničního uzlu Brno je na pořadu dne už více než 100 let a bylo řešeno už i před válkou, na čemž se podílel i vynikající brněnský architekt Bohuslav Fuchs.

P. Dvořák 13.9.2014 12:35

Re: Teď nevím přesně,

kolik má Brno průjezdních kolejí? Tři nebo čtyři a k tomu dvě slepé. Opravdu nádraží hodné středoevropské křižovatky :-))

A další skvělá věc: když chcete jet směrem na východ - na Trenčín, nebo Olomouc a Přerov, vlak vyjíždí směrem na západ a objíždí polovinu Brna, aby se stočil. Když chcete jet směrem na západ - na Havl. Brod, vlak vyjíždí směrem k východu a objíždí tu druhou polovinu, aby se stočil :-))

Není kde zaparkovat, krátká nástupiště pro pár vagonů jsou v oblouku, vestibul nacpaný cestujícími. Ovšem není nad to, když máme krásnou historickou budovu nádraží, na kterou si přece nedáme sáhnout!!! Ještě že už ve středověku nepřišli na to, že každá barabizna musí zůstat na věky.

Pakárna.

P. Lenc 13.9.2014 13:35

Re: Teď nevím přesně,

Musím s pány Křepelkem a Dvořákem souhlasit ve všech bodech.Nejsem žádný železniční odborník, ale to, co výše uvedení páni tvrdí jsem slyšel již před mnoha lety od Brněnských železničářů, se kterými jsem se stýkal a kteří měli tu "čest" se denně potýkat s problematickým nádražím.Celá ta kampaň kolem nádraží je vyvolána lidmi, kteří často vůbec neví o co jde, případně se chtějí zviditelnit.

V. Křepelka 13.9.2014 22:24

Re: Teď nevím přesně,

Ještě jeden dodatek. Brno hl.n. má průjezdných kolejí 6 a 4 koleje kusé. Ovšem pohroma je to dvojité S. Dnes ty vlaky nejezdí až tak dlouhé jako před rokem 89, ale vlak se sedmi vozy je tak aktorát. A bývaly doby, kdy jezdily rychlíky 13, špičkově až 15 vozů. Párkrát jsem vystupoval daleko od nástupiště do štěrku. Dokonce i s lyžemi, když jsme se vraceli před více než třiceti lety z Transylánských Alp, či z Bulharska.

P. Dvořák 14.9.2014 3:51

Re: průjezdných kolejí 6 a 4 koleje kusé

Nepletete si počet kolejí s počtem nástupišť? Že by bylo na hl. nádraží ze strany vestibulu šest průjezdných kolejí a tím pádem sedm nástupišť, jsem si nějak nevšiml. A proč by se potom dvěma kusým kolejím říkalo "páté a šesté nástupiště", když by to bylo osmé a deváté?

V. Křepelka 14.9.2014 11:01

Re: průjezdných kolejí 6 a 4 koleje kusé

Plnou pravdu máte v tom, že jste si "nějak nevšiml". Já to vím na rozdíl od Vás zcela přesně od června 1950, kdy jsem jako pětiletý odjížděl s matkou a babičkou rychlíkem ve 13:20 do Prahy ze šesté koleje na čtvrtém nástupišti. Že to bylo na návštěvu bolševiky vězněného otce na plzeňských Borech je jiný kapitola. U 1. nástupiště je 1. kolej a 2. a 3. nástupiště jsou ostrovní, tedy jsou u jejich hran koleje č. 2 a 3, resp. 4 a 5. Číslovaní je odlišné od klasických průjedných stanic, viz Ostře sledované vlaky Bohumila Hrabala. Do asi 60. roku bylo jenom 5. nástupiště se dvěma kusými kolejemi, 6. přibylo potom s tím, že dlouho byla využívána jen jedna kolej a na druhé se odstavovaly dlouhodobě nejrůžznější vagony. Do těch byla nasměrována ta utržená souprava ze Střelic v roce 1962, násedkem čeho proletěly tyto vozy  zdí až na tramvajové koleje před dnešní Čedok. Ještě jsou tam další dvě krátké kusé koleje k poště, ovšem dnes po ukončení provozu vlakových pošt jsou mrtvé. Ověřit si to můžete jak fyzicky na nádraží, tak na informačních tabulích odjezdů. Vidět je to dokonale z teras pod Petrovem a nebo na www.mapy.cz, pokud si zadáto fotomapu.

V. Křepelka 13.9.2014 22:17

Re: Teď nevím přesně,

Pane Dvořáku, já si dovolím Vám ještě připsat upřesnění.

V Brně jako ve všech městech na světě vznikala železniční síť živelně a samozřejmě .nekoordinovaně. Jednotné c. a k. Státní dráhy vznikly až roku 1908, do té doby v Brně koexistoval dvě výrazné společnoti, kromě zmíněné Severní dráhy císaře Ferdinanda, která postavila tratě z Břeclavi a o třicet let později do Přerova přibyla odprodejem původě státních drah z důvodu stáního bankrotu francouzskému konsorciu, které mělo název Staatseisenbahn Gesellschaft, tedy StEG, počeštěno štég. A ta provozovala dráhu Třebovskou a později postavila Vláru.

Do roku 1927 se na Vláru jezdilo z Dolního - proto ten sedmikilometrový objezd k černovickému trianglu, byt tramají je to asi kilometr, který konečně zavedl Vlárskou dráhu do hlavního nádraží.

A 11 km objezd z Králova Pole přes Maloměřice logiku má. Vysvětlím: Před válkou v roce 1938 padlo rozhodnutí postavit nové výkonné seřazovací nádraží v Maloměřicích. Od varianty u Modřic bylo upuštěno. A protože hlavní dopravní toky byly vedeny ze severu od České Třebové a tehdy výhledově ze zamýšlené tratě od Havlíčkova Brodu a proto aby obě tratě byly zaústěny ze severu je ten objezd přes Lesnou. A na jihu odchody na Břeclav a Veselí nad Moravou, což pro předválečnou republiku bylo klíčové pro nové spojení se Slovenskem. Konečně už v roce 1927 byla uvedena do provozu nová trať Veselí nad Moravou - Nové Mesto nad Váhom. Pamětníky vzpomínaná stará´Tišnovka přes Zábrdovice a dnešní Lesnou byla sice o 5 km kratší, ale s velikým stoupáním z obou stran (20 promile). Osobáky to jezdily 30 minut, obě stoupání doslova krokem. A navíc ještě úrovňové křížení s tramvají vedle Svitavy v Zábrdovicích. Jestli na toto někdo vzpomíná, tak je opět mimo.

P. Dvořák 14.9.2014 3:58

Re: Teď nevím přesně,

Předpokládám, že nové nádraží by tyto Rakousko-Uherské a prvorepublikové problémy vyřešilo.

L. Severa 13.9.2014 16:11

Re: Vaše zmínka o novém brněnském nádraží je mimo

Chtěl jsem reagovat na autorovu poznámku o přesunu nádraží na periferii, ovšem když jsem přečetl Váš příspěvek nemám co dodat. Tak fundovaně s velkým přehledem o tématu bych to nedovedl napsat. Dík.

J. Jurax 15.9.2014 0:18

Re: Vaše zmínka o novém brněnském nádraží je mimo

Souhlas.

Ještě bych dodal pro pana Kohouta, když o tom kulové ví - obě varianty - rekonstrukce nevyhovujícího nádraží na "ideálním" místě v centru a nové nádraží na "periferii" 800 metrů od stávajícího )jak daleko je v Praze Wilsoňák od Václaváku?) vyjdou finančně plus mínus na stejno, akorát rekonstrukce v centru by trvala dvakrát tak dlouho (neboť za provozu - už teď je mi líto těch cca 30 000 denně dojíždějících do Brna vlakem) a získalo by se tím rekonstruované, avšak STÁLE NEVYHOVUJÍCÍ nádraží - arciť na "ideálním" místě.

Ostatně - nádraží v centru podporují toliko zelení cvoci, což je pro celou věc příznačné.

K. Janyška 13.9.2014 10:12

Jděte do řiti s těmi regiony, vole Kohoutů.

Jsou to národní státy, momentálně zblblé socialismem EU a málo sebevědomé. Všeho však dočasu... Dzp.

P. Vítek 13.9.2014 9:09

Jakokoliv konkurence je nejlepsi lek na lenochy

Ceny jsou vysoke napr proto,ze si zavedene firmy zaplati u socialistickych vlad(socialismus=velka moc uredniku)ochranu pred konkurenci.Snizme pocet a moc uredniku.

Vudcum vyhovuje vstup do eu,tam se nemusi bat konkurence mezi vladami a muzou se flakat a jen prijimat bezmyslenkovite direktivy.

R. Tichý 13.9.2014 8:59

Ano, dotace jsou špatné

Měly by být poskytovány jako "bezúročná" půjčka. Pokud vůbec.

P. Vítek 13.9.2014 9:20

Re: Ano, dotace jsou špatné

Statni urednik nesmi hospodarit s cizimi penezi.Protoze nejsou jeho a nenese tim padem zadnou odpovednost za chybne rozhodnuti.Zadna narizeni ani kontroly nepomohou;jako napr u velkych soukromych firem-aby zamestnanci nekradli....tam je soukromy vlastnik,kdezto u statu chybi...to je ten "maly"rozdil,ktery volici neberou v uvahu,kdyz si nechaji socialistickymi politiky nakukat,ze zakony a pravidla mohou loupezim zabranit.NESMYSL-v retezu obchodu nesmi byt clanek,ktery nema hmotnou odpovednost!

J. Jurax 15.9.2014 0:21

Re: Ano, dotace jsou špatné

Přesně - peníze, které stát nedostane do ruky nemohou politici ani úředníci přesměrovat ani tozkrást.

J. Jurax 15.9.2014 0:22

Re: Ano, dotace jsou špatné

Pardon - rozkrást

J. Kunes 13.9.2014 5:56

danova konkurence

Bravo! Myslim, ze 'danova konkurence' je klicovy termin. Hlasovani nohama je mnohem ucinnejsi nez sebecastejsi volby. Danova konkurence mezi mesty je nejlepsi cesta k tomu, abychom misto ruznych "projektu" konecne dostaly ulice a chodniky, ktere nepripominaji krizence tankodromu s dopravnim hristem.

R. Tichý 13.9.2014 8:59

Re: danova konkurence

Taky mě tato informace zaujala. Myslím, že je velice špatně, že se všichni stahují do Prahy. Kromě toho,že už se tu nedá žít kvůli příliš noha lidem na malém území, tím tratí celá ČR. Lidé by měli přijít do Prahy, něco se naučit a pak se vrátit domů a tam své zkušenosti uplatnit. A přispět tak k rozvoji dalšího regionu.

J. Heincl 13.9.2014 10:15

Re: danova konkurence

Nic ve zlém, ale pragocentrismus máte zažraný pod kůží důkladně. Já jsem v Praze jen dálkově studoval a pracoval velice krátce, navíc mi tehdy bylo už přes čtyřicet. Naprosto však nemám dojem, že by chybělo něco, co pražáci umějí a já se to od nich nestihnul naučit. Mám dojem spíše opačný.