M. Pivoda 7.9.2014 21:33

Neradostná věda? O radost z vědy zde nejde.

Je to především neradostné poznáni profesionálního ekonoma Kohouta, který svůj dosavadní život zasvětil něčemu velmi neužitečnému a neperspektivnímu (jako jsou právě jím vyučované ekonmické modely). Když si toto Kohout uvědomil až v polovině svého aktivního život, pak je to pro něj skutečně neradostné poznání. A když si navíc uvědomí (jako učitel) kolik dalších životů vých žáků sznehodnotil, pak se to blíží životní katastrofě.

Jediná pozitivní je Kohoutova odvaha se přiznat. Za to veřejné přiznání mu odpouštím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 6.9.2014 1:12

Výborný článek

Ekonomie je výslednicí ekonomického chování občanů a to závisí na jejich důvěře v blízkou a střednědobou budoucnost, tedy na podnikatelské a spotřebitelské náladě.

Pokud je tato nálada (např. po vítězné válce) euforická, vznikají cenové a investiční "bubliny" o nichž sice všichni odborníci vědí, ale nikdo se je neodváží popsat, aby nebyl označen za původce zničujícího sebenaplňujícího proroctví. Určitě to neudělá žádná vláda, protože každá vláda doufá, že ty bubliny prasknou až po ní.

Prasknutí velké bubliny vyvolá recesi, nebo dokonce krizi která může zcela změnit náladu směrem k panice (občané málo nakupují, podnikatelé neinvestují). Pokud se to stane (a současnému západu se to stalo), je dobrá rada drahá. Vládní investice nic neřeší, protože každý ví, že jsou jenom dočasné, že zvyšují dluh, který bude nutno splatit. Snižování vládních výdajů obvykle není v demokratické společnosti tak razantní, aby zlepšilo důvěru podnikatelů (spotřebitelskou zpočátku zhoršuje). Proto krizi třicátých let ukončila až 2. světová válka ( Rooseveltův New Deal ji spíše prohloubil).

Pokud tedy "západ" nenalezne reformátory, kteří razantně odbourají hluboko "zažraný" sociální parazitismus, bude nezadržitelně prohrávat s "novými ekonomikami". Starý Řím mohl v takové situaci jmenovat dočasného diktátora (jakým byl např. v Chile Pinochet)!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Hrbek 5.9.2014 21:43

autor se poněkud mýlí,

byli ekonomové světové úrovně, kteří krizi a její vznik poměrně přesně předpověděli. Například Paul Krugmen, jehož knížku Return of Depression si pan Kohout mohl přečíst i v češtině. Ale byla i řada dalších.

Jenomže dogmatičtí ekonomové jedné knihy nic vidět nechtěli a ještě na podzim roku 2008 (po jarním krachu Sachse)tvrdili, že žádná krize není a nebude.

O tom jak to na podzim 2008 viděl "ekonom" Kalousek raději nemluvit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 5.9.2014 20:51

Ekonomika je složitý systém?

Mám za to, že není, Pouze je postavena na špatném základě. Je totiž postavena na neustálém růstu HDP. Ono však jic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně. Onou slečnou je zde HDP, o němž současní ekonomové tvrdí, že bude donekonečna růst, tu a tam zastavován "krizemi". Všechno je to nesmysl a ekonomika, kdekoliv na světě funguje na základě systému "má dáti, dal". Když někdo nemá co dáti či nedal, potom ekonomika nefunguje. To však již nezávisí pouze na té ekonomice, ale na zákonech a pravidlech , nastavených nadřazeným systémem, společensko politickým uspořádáním státu. Trh může fungovat pouze v daném systému, sám systémem není a být nemůže. Současná t.zv. krize je pouze důsledkem nějaké příčiny. Tou příčinou může být nesprávné či špatné společenskopolitické uspořádání státu a nebo příliš volné pole působnosti bank, zejména centrálních a velkých.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 5.9.2014 18:33

Lze vůbec předpovědět chování trhu, davu, atd?

Vždyť stačí jedna falešná zpráva v médiích...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Kohout 5.9.2014 15:29

udivující souhlas

Málokdy čtu článek, s kterým tam moc souhlasím. Nenapsal bych to tak odborně, ale je to přesně tak, jak je napsáno. Tito šarlatáni pavědy zvané ekonomika, si udělují jakési ceny a uznání, ale jde o to, že stejně smýšlející oceňují stejně smýšlející. Připadá mi to, jak když marxisti či spíše leninovci oceňují lidi stejné víry. A ten příměr o klucích, co si hrají mě napadá snad každý den. Proč ČNB dělá ty své zásahy? Odpověď je jasná - kluci dostali hračku, tak jí využívají. A maskují to jakousi "vědou", "výpočty" a odvoláním na jiné autority.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Čapatý 5.9.2014 14:15

Aplikace

Teď ještě červené identifikátory převést do nějaké aplikace jako je toto : http://www.verejnydluh.cz/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Rychlý 5.9.2014 13:07

Dorý článeček !!!

Už vidím zbožňovatele technické analýzy jak prskají nad výrazem šarlatánství :-)

Jinak připomenutí, že na ceny akcií má masivní vliv enormní zásoba (virtuálních) peněz, je taky dobré. Taková dobře maskovaná inflace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Janyška 5.9.2014 10:28

Ekonom, bez perfektní znalosti teorie spontánního řádu

není hoden svého platu. Bez této povědomosti je pouhým účetním. Jsou věci, které k vyřešení spontánnímu řádu musíme ponechat, neboť na takovou složitost lidský rozum nestačí. Vždyť on je spontánních řádů produktem, ne jejich primárním autorem. Pane Kohoute, pokud mají být vaše články relevantní, musíte za mistrem Hayekem a musíte mu porozumět. Vzkazuje nám něco, co ostatní ne. Jsme navždy řízeni spontánním řádem lidské interakace, který jsme vyprodukovali svojí nekoordinovanou aktivitou a nic s tím nenaděláme... Dzp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kočí 5.9.2014 10:20

Souhlasím i nesouhlasím

Přirovnání s medicinou je vtipné, ale nesedí. Souhlasím s tím, že ekonomie je asi nejsložitější systém, který známe. Přirovnal bych ho spíše k předpovědím počasí. Tam také existují velmi složité modely, které ovšem už poměrně fungují. Vysvětluji si to tím, že se jedná o fyzikální procesy, které se dají matematicky modelovat, a čím více proměnných model obsahuje, tím více se blíží skutečnosti.

U ekonomie je to horší. Tam kromě měřitelných veličin (množství peněz v oběhu, cenové trendy a pod.) se musí brát v úvahu další, zatím matematicky nepostižené veličiny. Ekonomie je jak známo behaviorální věda a chování ekonomie ovlivňuje chování jednotlivců. Toto chování je určováno vlivem medií, stupněm ingorance jednotlivce, tajnými sny, šeptandou atd. Potom se nelze divit, že tyto modely selhávají. Mimochodem totéž přece bylo u počasí, modely fungovaly, když bylo standardní počasí, v případě nějaké mimořádnosti se také hroutily.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Chaloupka 5.9.2014 9:44

Jestli to není tím, že ti pánové z bank jsou tak dobře

placeni, že jejich rodinné rozpočty žádné "indikátory" nezachytí. Stejné je to s dluhy. Všichni v Evropě jen vrší dluhy a politici z nimi žonglují, aby jim ještě někdo půjčil. To, že nás jednou všechny dluhy dostihnou a přijde opravdová krize, nikoho z pánů (a dam), co rozhodují netrápí. Oni nic nevidí a neslyší. Všichni vzývají "nakopnutí" růstu. Kde jsou ale ty prázdné trhy, které se otevřely v r. 1989, bohužel nikdo neřekne. Oni totiž jsou jen na Kubě a v Severní Korei. Kubu splivnou USA jako malinu a o S. Koreu se postará Čína a Jižní Korea. Evropské zboží se uplatní jen jako lepší, kreativnější atd., ale Evropa už nikdy nezažije tu euforii jako v r. 1989.

Přerozdělování vede k chudobě všech. Přesvědčili jsme se o tom ve 40letém experimentu. Ale na západě nás nikdo neslyší a pilně budují Evropu přerozdělování (a my bohužel si to ještě jednou zopakujeme). To, že dopadneme stejně jako "země socialistického tábora" (bohužel málo z pamětníků si opravdu pamatuje), je jisté, jako že po 100 letech přijde velká povodeň. V r. 2001 ji předvídali jen hydrologové, nikdo jiný. A přece přišla sice o pár let později, ale jistě. Trh můžete křivit léta, možná i desetiletí (jako řeky), jednoho dne přijde krize - povodeň a všechno smete. Z našich bazénů budou jednou krechty na brambory pokud vůbec.

Na to, že přijde opravdová krize, nemusí být člověk studovaný ekonom. Stačí zdravý rozum.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Buk 5.9.2014 8:44

souhlasím s autorem

v tom, že ekonomie není věda - nemá nástroj ani metodu a víceméně klopotně vysvětluje děje minulé aniž by byla schopna aspoň trochu důvěryhodně odhadovat děje budoucí anebo alespoň nastávající. Ale lze s tímto názorem působit jako stratég ? Vždycky mi přišlo úsměvné, jak si noví Nobelisté vysloužili ostruhy popřením předchozích Nobelistů (tedy v ekonomii) a řadoví ekonomové si počínají stejně, i když s menší publicitou (a honoráři).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

O. Istvanfy 5.9.2014 8:37

Ťažká úloha

Každá zverejnená ekonimická predpoveď zmení chovanie ekonomických subjektov a tým vývoj ekonomiky. To je často aj ich účel. Napr predpoveď, že cena klincov klesne, spôsobí, že sa začnú predávať klince a ich cena naozaj klesne. Alebo sa prestanú vyrábať a ich cena stúpne. Počasie aspoň nereaguje na predpovede meteorológov.

• reagovat
• nahlásit příspěvek