Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

18.4.2024 | Svátek má Valérie

Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: Zahrady III. (Blues ukřižovaného města)

Třetí část trilogie o zahradách plných vzpomínek a příběhů.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V. Glover 28.9.2014 20:56

to je krásný vave

moje babičky žily ve městě a viděla jsem je jenom na pár týdnů každý rok o letních prázdninách. tak mám aspoň tvoje vzpomínky na babičku na vesnici jak má být

Z. Hanča 25.9.2014 20:29

Milá Vave,

děkuji za vyprávění, které chytí za srdce! A Tvoje babička musela být opravdu moc príma!

Z. Dalmi 25.9.2014 19:51

Ach,

ještě, že jsme měly ty babičky, viď Vave?

Krásné vyprávění, chce se mi říct: ještě!

Z. Matylda 25.9.2014 19:21

Babička musela být

úžasný člověk a tvoje dny strávené u ní určitě byly nádherné. Podporovat fantazii dítěte dokáže jen silný dospělák.

Z. Vave 25.9.2014 18:06

Děkuju vám

za zastavení se v mých zahradách a za vaše laskavé komentáře.

Třeba se ještě někdy projdeme mým městem ... nebo se podíváme někam jinam.

P.S. Milá zano, jsem poctěna, ale vůbec bych si netroufla.

M. Crossette 25.9.2014 19:02

Re: Děkuju vám

Milá Vave, překrásné povídání a vzpomínání. Na tuhle dobu z tvého dětství - strávenou tak čarovně popsanou - u milované se myslím hodí upravená věta, žes byla "šťastné to dítě".

M. Crossette 25.9.2014 19:05

Re: Děkuju vám

Bože,co mi to ten odkaz tak zkomolilo !!!

Tak znovu druhá věta. "Na tuhle dobu z tvého dětství - strávenou a čarovně popsanou - u milované babičky se myslím hodí upravená věta, že byla "šťastné té dítě"...a snad mi z toho už nic nevypadne.

Z. Vave 25.9.2014 19:58

Re: Děkuju vám

Děkuju, milá Maričko. Ta věta pro mě byla srozumitelná i bez opravy. :o)

O. Joklová 25.9.2014 16:21

minulé zahrady

mě hodily zpátky do některých míst zase toho mého dětství a docela dlouho jsem to v sobě nosila, ba i přemýšlela, zda by bylo dobré to tam vidět dnes

dnes... dnes ti trochu závidím a bez dechu čtu o všech těch zážitcích tvého dětství, mně to moje nějak uteklo pryč a ani si moc z něj nepamatuju... možná bys mě uzemnila, že to až tak krásné nebylo (nebo aspoň ne vždy), ale já jsem okouzlena - brka na psaní, kopa barevných kraslic, stan a v něm pruhované peřiny, husy, králíci, koťata v posteli (ty hlavně, žejo)... měla jsi úžasnou babičku :-)))))

a jééééééééééé - inkoustová tužka!!!!

H. Williamson 25.9.2014 14:30

Vave,

Mne se k tvym vzpominkam spatne pisou komentare. Prijde mi to, jako bych davala hrubou zaplatu na krajku. Ale myslim na tebe a objimam te.

Z. Lída 25.9.2014 14:56

Re: Vave,

Hano, tvůj komentář mi mluví z duše. Vyjádřila jsi to naprosto přesně, líp to neumím.

D. Ruščáková 25.9.2014 10:33

Vave, to je poezie

se vší hloubkou a silou, kterou dobrá poezie má. (srdíčko)

Z. Yga 25.9.2014 9:04

Milá Vave,

Tvé vzpomínky jsou vždycky hořkosladké - díky za ně.

Ta Aljaška a zlatá babička ... jedna by ti až snad záviděla, kdyby něco podobného neměla doma (i když naši stařeček byli spíš Herodes než pohádková víla a místo babičky nás v různých blbostech podporovala mamka).

I tu samotu dětství znám - náš řádek osmi domů byl od Vrbice oddělen sklepy (ach) a ač v každém domě bylo dvě až pět děcek, byly minimálně o tři roky starší (a ještě k tomu kluci), což je v pěti, osmí i desíti rokách dost. Ale já měla to štěstí, že moje dětství plynulo poklidně a až bukolicky, všecky otřesy - osobní či veřejné - byly tam dole, pod kopcem ... A moje zahrada, ta byla všude kolem, stačilo vyjít před barák a vylézt si na ořech (za barák ne, tam byla opravdová zahrada a za ní pole a tam se chodilo s motykou, rýčem nebo srpem - to zas taková romantika nebyla - chi).

O. Joklová 25.9.2014 9:02

105

ne dosti jedné Vave jest!!! tradičně při čtvrtku zvu i na 105-ku

http://www.vave.biz/index.php/105-x148/353-mala-autobusova

Z. Verenka 25.9.2014 8:55

Vave!

slzím a spomínam tiež ! taká bola i naša babička i ke´d z druhej strany republiky.Tak ako ty,som neskonale šťastná,že som ju mala.

Pajo,hladím ,frogášek bol milučký a taký šantivý na obrázkoch.

Najtík si pripísal víťazstvo-musela to byť sranda-vidím to ako by som tam bola.No jo španieli!!

T. Zana 25.9.2014 8:26

Vave!

tak trochu nevím, co napsat. Tohle by stálo za to vydat knižně...

Tvoje babička musela být úžasná.

M. Pajakerryková 25.9.2014 8:24

hezký den a jedno smutné hlásání

všem Vám přeju pěkný den, Vavísku moc krásné vzpomínky máš!!

včera odešel náš Frogášek za Duhu....v pátek by mu bylo deset let, moje velké nejhodnější psisko, první a poslední velký pes, první cvičákový, se zkouškama, ach jo....