29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

MÉDIA: Kocourkov

Tradiční mediální okurková sezóna se letos moc nekoná. Kromě katastrofických událostí v Gaze nebo na Ukrajině je i doma o čem psát a mluvit. K nejzajímavějším patří zpráva z minulých dní. Soud prolomil tradiční právo novinářů na tzv. ochranu zdroje.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Anděl 12.8.2014 20:56

Re: Nezdá se mi to úplně jednoznačné

Blbej jak Anděl? To je originální. To jste vymyslel sám? Já zatím znal jenom "vůl jak anděl". Což, řekněme si to upřímně, jsem už párkrát slyšel. Ovšem vaše verze je osvěžujícím způsobem inovativní :-)

Právě proto, že si vás tak vážím pro vaši originalitu, pokusím se to s vámi projít. Ve svém příspěvku se táži, zda samotný fakt, že policista tím vynesením informace porušuje zákon, je důvodem pro to, aby měl novinář povinnost ho nahlásit. Takže si troufám tvrdit, že odpověď na to, zda jsem si všiml rozdílu, je uvedena přímo v textu. Všimnete si jí teď napodruhé? Nemusíte spěchat.

J. Anděl 12.8.2014 20:47

Re: Nezdá se mi to úplně jednoznačné

A když je policista zároveň dealer?

Podívejte, já nevím, jak je v tomto směru nastavený právní řád a nikdy jsem tohle v praxi znát nepotřeboval. Nevím tudíž, jestli je někde v zákoně zakotveno právo novináře tajit svůj zdroj i v případě policejního vyšetřování, tak jako je tam nejspíš (možná, ani to jsem nikdy nepotřeboval v praxi) nějak zakotveno právo nevypovídat u příbuzných obžalovaného, aby mu neuškodili.

Takže stačí napsat: nikde není ustanoveno, že novinář má právo tajit svůj zdroj, pokud je toto předmětem policejního vyšetřování (a pokud tak činí, může být obviněn z napomáhání trestnému činu nebo tak něco) - a máme po problému a není co řešit.

Zbývá pak už jen filosofická rozprava nad tím, jestli to tak být správně má, nebo nemá, co je dobro a co je zlo, co prospívá demokracii, co bezpečnosti, co spravedlnosti a jaký má být trest za to, co označíme za špatné. A tak dále. A to já nevím, protože legislativní morálka se liší a vždycky lišit bude (a nejspíš musí lišit, jinak hrozí systém podobný šarii) od morálky "poslední a absolutní".

J. Hejduk 12.8.2014 18:59

MÉDIA: Kocourkov zpět na článek..

...super!! nemám co víc bych k tomu dodal......

J. Schwarz 12.8.2014 15:20

Re: Nezdá se mi to úplně jednoznačné

Milý pane, být drogovým dealerem je trestné, mluvit s novinářem o poměrech v drogovém gangu trestné není / z hlediska státního práva, ne z hlediska pravidel gangu /. Na druhé straně být policistou není trestné, ale vynášet tajné informace trestné je. Všiml jste si rozdílu nebo jste "blbej jako Anděl?".

J. Boleslav 12.8.2014 12:33

Re: Nezdá se mi to úplně jednoznačné

Copak rudá Eliška, ta mně leze krkem už dávno.

J. Anděl 12.8.2014 10:31

Re: Poněkud nepřesné přirovnání.

vypadla mi část věty: ...poškodit obžalovaného na principu presumpce neviny, je jednoznačně špatný.

J. Anděl 12.8.2014 10:29

Re: Poněkud nepřesné přirovnání.

Jistě že je zpovědní tajemství o něčem jiném, podobný je jen ten princip "ochrany zdroje" (hodně velké uvozovky). Jeho podstata je ovšem jiná a to výše zmiňuji.

Nejsem si jistý, jestli je za všech okolností správné, aby novinář musel napomáhat výkonu státní moci. Na druhou stranu uznávám, že v takovém případě musí očekávat problémy tak, jako každý jiný člověk, který se z mravních (nebo sobeckých, to je vlastně fuk) státní moci vzpírá.

Co tím chci říct? Že konkrétní příklad, kdy novinář koupí od policisty materiály, které by se správně neměly dostat ven, protože třeba mohou poškodit obžalovaného na principu presumpce neviny. Jenomže jak zobecnit pravidlo (zákon), aby zároveň nevykastroval média a neudělal z nich pouhé propagátory státu? Podle mě jedině pečlivým vyšetřením případu, nalezením vinného policisty a jeho okamžitým vyhozením z práce. V případě, že se dokáže, že od novináře za toto dostal peníze, pak by šlo postihovat i novináře normálně za úplatek. Klidně by policistovi mohli nabídnout, že když přizná, že za to dostal peníze, dostane nějaké odstupné a nepoletí na hodinu. To by bylo celkem fér ;-)

M. Hoblík 12.8.2014 10:14

Děje se toho dost!

Jenom se o něčem raději nesmí psát.

F. Pavlis 12.8.2014 9:39

Re: Nezdá se mi to úplně jednoznačné

Váížený pane, policista je státním zaměstnancem s povinnostmi, které vyplývají ze služby bezpečnostní složky státu. Dealer je soukromník s vědomím trestného konání. To je nebetyčný rozdíl. A zpovědní tajemství je kryto soudem - VIS MAIOR, k němuž musí zpovědník odkázat jako k poslední instanci.  Naše justice je instituce nikoli poslední a absolutní.  Řeší porušení zákonných ustanovení, která jsme si dali formou dohody v parlamentním systému. Paní Eliška je vskutku produkt krajního voluntarismu a pokrytectví už dlouho. Je s podivem, že je delegována a volena s takovým "právním" vědomím. Ale tak to u nás chodí už po léta...

P. Lenc 12.8.2014 8:40

Re: Poněkud nepřesné přirovnání.

Já si to dovolím zhrnout.Zloděj volá chyťte zloděje.Příspěvek pana Dvořáka a váš koresponduje i s mým přesvědčením.Je to tak.

P. Švejnoch 12.8.2014 8:24

Re: Poněkud nepřesné přirovnání.

S Vašimi vývody naprosto souhlasím.

Většina našich "novinářů" se cítí být něčím víc než obyčejný plebs, cítí se být těmi "hlídacími psy demokracie". Nic proti tomu principu samotnému, ale nějak nám hoši a děvčata od tisku zapomínají, že onen statut určité výjimečnosti sebou nutně nese také odpovědnost - například zrovna za to, že nepustím ven informace, které by mohly zhatit vyšetřování nějakého kriminálního činu.

Takže různé výroky o novinářích či jejich nepříliš lichotivá označení jsou velmi často na místě. Vzpomeňme: "Novináři jsou největší nepřátelé lidstva." (Václav Klaus); "Novináři jsou hnůj, póvl a žumpa." (Miloš Zeman), či méně používané leč přesto známé "mediální vonuce" nebo obecně vžité "presstitut". Obávám se, že si to ve většině zaslouží...

P. Dvořák 12.8.2014 2:41

Re: Poněkud nepřesné přirovnání.

Novinář si buduje svoji slávu způsobem, který je jednoznačně trestní. Minimálně jeho zdroj se chová protiprávně. Kdy tuto hranici překročí i novinář, nemohu posoudit, ale podle Elišky Wagnerové nikdy. Místo toho, aby novinář obstarával informace napomáhající vyšetřovat korupci při nákupu Pandurů, toto vyšetřování úmyslně maří a říká tomu demokracie. To je absurdní.

Podle tohoto principu můžeme upravit veškerou právní úpravu týkající se ochrany tajemství a vždy bude rozhodovat jenom to, jestli to novinář vyžvástá nebo ne. Když to vyžvástá, je to demokracie, když to v tichosti předá např. cizí mocnosti, je to trestný čin. No to je tedy hodně velká pakárna.

Když se ještě vrátím k těm Pandurům. Novinář by měl spíš napomáhat odhalit díry, kterými unikají informace důležité pro vyšetřování, než tyto díry vyrábět a tvářit se téměř státotvorně.

Zpovědní tajemství je snad o něčem úplně jiném, nemyslíte?

J. Anděl 12.8.2014 1:24

Nezdá se mi to úplně jednoznačné

Nejsem si jistý, jak přesně funguje náš právní řád, ale na první pohled právo novináře na ochranu svého zdroje připomíná právo (a povinnost) kněze nikdy neprolomit zpovědní tajemství. Je zde ovšem jeden podstatný rozdíl právě v tom, že zatímco jeden získané informace nesmí prozradit vůbec (a má myslím plné právo odmítnout je prozradit), druhý hájí své právo informace poskytovat a chránit před legislativou zdroj svých informací.

Je opravdu poskytování informací veřejnosti tak svaté? Jsem přesvědčený, že není (můžeme rozebrat, co je svatého na ochraně zpovědního tajemství). Ale jak reálně rozlišit mezi ochranou zdroje v případě drogového dealera, který také porušuje zákon, a v případě policisty? Tím, že policista porušuje zákon samotným poskytnutím té informace? To se mi zdá trochu slabé.