24.4.2024 | Svátek má Jiří


Diskuse k článku

HISTORIE: Syrové zápisky mého dědy z 1. světové války

Můj dědeček Jaromír Eminger se narodil v roce 1891. Přesně před 100 lety vyrazil do Srbska na frontu, aniž stačil dokončit svá strojařská studia. Zbyly mi po něm stovky stránek deníků a pamětí…

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kadeřábek 10.8.2014 16:11

Můj děda byl na italské frontě

a z dokumentů a  dopisů, které babičce posílal jsem získal obdobné informace. Samozřejmě s ruskou frontou se to nedalo srovnávat. Druhý děda byl ale na ruské frontě a to co vyprávěl docela koresponduje s tímto článkem. Takže mě se to zdá být věrohodné.

V. Ondys 10.8.2014 8:38

:)))))) Je zvláštní

jak mi to připomíná zážitky z vlastní rodiny a jak se to liší od předstírání společensky příkladných, aby na tom vždy něco trhlí :)))))))) pro sebe.

P. Dvořák 10.8.2014 3:48

Re: Krásné počtení

Problém se stojany je už vyřešen. Obchodnímu partnerovi, který firmě dodává plyn a ropu a od firmy odebírá výrobky, vyhlásíme obchodní válku.

J. David 10.8.2014 3:24

Krásné počtení

Můj děda válčil na italské frontě, coby legionář nejakého třicátého "n-tého pluku" jako průzkumák. Takové K.u.K militar věšeli na ostnatý drát při dopadení (bon, dle válečného práva to byli "dezentýř" ve službách nepřítele). Když se vrátil do vlasti, byl hrdinnými Sokolíky s čamárami, pírky a šavličkami na nádraží obrán o konzervy a tabák, které si v baťohu vezl z Netálie, a byl promptně odeslán "vzhůru na Maďary" někam ke Komárnu (Sokolíci zatím žrali jeho konzervy a prokuřovali jeho tabák). Když se po bojích na Slovači vrátil domů a hlásil se k demobilizaci na MNO, nestačil zírat, co tam bylo nalezlých bývalých oficírů K.u.K militar, jen změnili mundůry a povýšili v hodnostech.  Potkal tam svého bývalého hejtmana (kapitán), který byl již pplk. "Rudo, řekl mu, ne každý vojín má v tornistře maršálskou hůl, na to se musí jinak, nebejt blbej a být loayální k režimu, to se hodnotí u všech a za kždé situace, rebelové jsou nebezpeční". Dědek si to nevzal k srdci, když moje máma a strýc šli do Sokola, zpráskal je jak "financ kozu", o politicích říkal, že jsou to největší děvky, které podrží tomu, kdo nejvíce platí.

Jaká to analogie pro dobu nynější od roku 1989. Politici, soudci, policajti, etc. Verchuška obsazena vývalými prominenty socíku, kteří si hrají na demokraty ve smyslu naplnění svých prebend a kešeně. Asi budu plísněn, ale nějaký důchod již pobírám, kořalu si na černo vypálím (echtovní) i domovinku si fermentuji a nařeži. Politici mi můžou hvízdout na péro. Kouření v putykách řešit? Profesor Parkinson by to nazval syndromem debility, správní rada firmy bude jednat pět minut o strategickém záměru firmy, ale 3 hodiny se bude handrkovat, kam umístit před firmu stojan na kola, aby kolaři byli uspokojeni. Klasika politické demence.

P. Scheck 10.8.2014 0:37

Hezké, paní Emingerová!

Každý trochu jiný pohled do historie je velmi poučný. A doba, kterou nám skrze zápisků vašeho dědečka přibližujete, nutí k zamyšlení. Děkuji paní Emingerová!

I. Hil 9.8.2014 21:09

Re: Mě to přijde spíše jako Jára da

Jak to chodí u vás nevím....

V. Kusý 9.8.2014 21:04

Re: Mě to přijde spíše jako Jára da

Inu, každý cikán podle své kobyly hádá, Hil, což ?

I. Hil 9.8.2014 20:41

Mě to přijde spíše jako Jára da

Cimrman...

J. Dvořák 9.8.2014 10:47

Paní Emingerová !

Máte vždycky výborně napsaný článek !

V. Kusý 9.8.2014 10:26

Re: Něco tak cenného

Uvědomte si prosím, že ač historická a lidská hodnota těchto věcí je astronomická, není v zájmu "obecném" aby byly přístupné.Mohly by totiž narušit všechny legendy přetrvávající a nahrazující reálnou historii.Jak to říkal ten rabín:"Všechno je jinak."A teď si představte, že by se to potvrdilo!

V. Heidlerová 9.8.2014 8:33

Něco tak cenného

by mělo býti trvale uloženo do archivů "paměti národa", publikováno, aby to četlo co nejvíce lidí. Mám doma svázané ročníky legionářského časopisu "Za svobodu", je možné tam Vaše cenné fotografie nalézt, nebo jsou to úplné skvosty-unikáty ze soukromé sbírky? Za krásný článek děkuji. Naši dědové nebyli žádná "ořezávátka". Kolik statečných by se našlo dnes?