Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

20.4.2024 | Svátek má Marcela

Diskuse k článku

HISTORIE: 1914 (6)

V určitém modelu se i v Itálii, opakuje historie známá z Ruska, Srbska, Francie atd., kde byli Češi, ale i pročeskoslovenští Slováci považováni nejprve za příslušníky nepřátelského státu a teprve později, po dosti dobrodružném a spontánním vzniku České družiny v carském Rusku, Roty Nazdar ve Francii a bojů českých dobrovolníků v řadách srbské armády, se pohled na Čechoslováky měnil.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

M. Krátký 30.6.2014 7:32

Pane Vlku - děkuji

těch pitomců co umí jen kydat hnůj na svůj národ si nevšímejte, jsou to zakyslí puberťáci a trubci - viz v dolní polovině

V. Podracký 29.6.2014 17:27

Velice hodnotný článek

se spoustou informací. Dnešní "okopávači kotníků", jak je vidím v těchto komentářích, nedovedou nic jiného než házet špínu a hledat pochybení hrdinů. Jsou to jen "výplavy hnoje" této špinavé doby relativizace všeho, která neumí rozeznat hrdinství od podlosti. Budou se chovat vždy stejně, schovají se když by měli pomoci a vyplavou jako hovno na vodu, aby skutečného morálního člověka mohli "okopávat".

P. Boublíková 29.6.2014 6:31

Pane Vlku, děkuji za sérii článků

při kterých jsem si hlavně zavzpomínala na svého dědu, který byl italským legionářem. Na jeho legionářských historkách jsem vyrůstala, žila jsem s babičkou a s dědou ve společné domácnosti a děda mě svou slavnou minulostí jakož i masarykovskou a benešovskou první republikou krmil neustále :-)

Dnes mi připadá naprosto úděsné, že můj děda narukoval jako osmnáctiletý kluk přímo do války... srovnávám jeho osud s životem svého syna, který je již dospělý a zná válku nanejvýš z nějaké počítačové hry... nedovedu si představit, že by nás zde v Evropě čekal nějaký další velký konflikt, podobný, jako potkal tehdejší generaci... jak by to asi dopadlo? Byli by i naši synové schopni bojovat tak, jako naši dědové?

R. Szewczyk 29.6.2014 19:32

Re: Pane Vlku, děkuji za sérii článků

muj soused,mi vyprávěl ,někdy v časných 70 letech,že na Piavě měl kulomet zastřílený na obzor,a to tak ,že utočící to dostávali většinou do břicha a do moudí,to proto,aby hned nezemřeli,potom je šli dorazit bajonety,to z milosti,jinal by umírali v příšerných bolestech několik dní,soused tam uviděl ležet souseda z vedlejší vsi,za tu legionářskou zradu ho chtěl nechat být,ovšem uslyšel,jak se modlí k Bohu,aby mu odpustil tu zradu a střílení na sousedy,jenom proto dostal bajonet do srdce,soused už byl slepý ,měl k devadesátí,na závěr vyprávění vždy proklínal ďáblův vynález ,kulomet,kterým postřílel stovky lidí,říkal,že každou noc slyší nářek,těch ,co měli střeva na ostnatém drátě,každou noc,že vidí ,ač slepý,oči chlapíka,kterému dávka z kulometu ustřelila hlavu,ta nadskočila do výšky a jakoby se zastavila a nepadala,tělo spadlo dřív,ty oči viděly padat svoje tělo,,,,,,,,,pochopitelně toho navyprávěl více,to jenom na ukázku pro ty ,co touží po hrdinství,

M. Prokop 29.6.2014 21:51

Re: Pane Vlku, děkuji za sérii článků

Děda byl v Rusku, legionářské literatury je doma dodnes hodně.

P. Sulc 28.6.2014 4:16

Jeste jste zapomel, cirou nahodou ovsem, dodat,

ze to veseni ceskych legionaru bylo prisne podle mezinarodniho prava, ze to nebyli zadni ''mucednici'', jak se casto emotivne pise. Proste to byli zradci, ale jak Josef Fucik v jedne ze svych knich pise, ta rakouska justice se do poprav nijak nehrnula a leckdy hledala i jine vychodisko. Muj otec byl Italy zajat, zustal na bojisti s prostrelenymi nohami. Kdyzjsem se ho, asi jako 13 lety kluk zeptal proc nesel do legii, rekl" Jak bych mohl bojovat proti cisari, kdyz jsem mu prisahal vernost". Znal rozdil mezi prisahou a zradou. Jenze Fucik take pise, ze nabor do legii byl spojen i s vyhrozovanim a ze to bylo spise dobrodruzstvi ambiciosnich a nezodpovednych politiku, pri cemz ovsem ani pana Taticka, ani Stefanika nejmenuje.