19.4.2024 | Svátek má Rostislav


Diskuse k článku

VESMÍR: Ultimátní planetární systém

Asi znáte takové ty pokusy ve stylu: kolik lidí se vejde do vozu Volkswagen Brouk… Sean Raymond z Bordeaux Observatory ve Francii na to šel trochu jinak. Necpal lidi do auta ale planety do obyvatelné oblasti.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
K. Kužel 3.6.2014 6:01

Re: Článek popisuje

Scénář 2: život se nebude vyvíjet synchronně, jedna z planet získá výrazný náskok. V tamní civilizaci převládne jediné náboženství, ze kterého však budou neustále pučet sekty. Vyvine se schopnost meziplanetárních letů, osidlování sousedních planet. Na nově zabydlených planetách se boje sekt prohloubí, začnou vznikat nové sekty, ovlivněné pionýrským duchem, a tudíž zcela odlišné od těch domovských...

Takových scénářů vysype běžný počítačový analytik celou řadu. Většina z nich nebude s nejvyšší pravděpodobností nikterak idylická.

J. Jurax 3.6.2014 0:18

Re: Článek popisuje

No, vznikla-li by náboženství v takto zaplněném systému, jest jenom doufat, že civilizace ta svá náboženství překonají dřív, než se dostanou do vesmíru. Protože jinak by se ve jménu různých věr svatých - jedině pravých - navzájem vyvraždily ...

J. Jurax 3.6.2014 0:14

Re: Zajímavá ale nedostatečně specifikovaná otázka.

Máte nejspíš pravdu - jen jestli nějaké ty křemíkaté bytosti by s Vámi souhlasily :-)

Ono je to taky trošku o definici života - těch je celkem dost a vyhovovalo by jim leccos z našeho pohledu potvorného :-)

J. Vyhnalík 2.6.2014 18:25

Re: Článek popisuje

Podmínkou vzniku náboženství je dostatečně bohatý sociální systém, který je zároveň podmínkou vzniku civilizace.

Dá se tedy předpokládat, že i jiné civilizace budou mít svoje Bohy.

J. Cerny 2.6.2014 15:12

Re: Zajímavá ale nedostatečně specifikovaná otázka.

Zname jen nas zivot. Ale z pohledu chemie, jejiz zakony jsou v nam znamem vesmiru univerzalni, je jina forma zivota tezko predstavitelna. Co tim myslim? Zivot bude vzdy na bazi uhliku ( zadny jiny prvek s vyjimkou Si - ten ale pouze v daleko mensi mire- neni schpopen vytvaret retezce a velke stabilni molekuly; kremik, ktery neni schopen vytvaren dvojite a trojite vazby a jehoz pevnost vazby mezi kremikovymi atomy je oproti uhliku polovicni nema moznost substituovat pri vzniku zivota uhlik) vody (univerzalni rozpoustedlo a pro zivot nutne jeji specificke a jedinecne fyzikalni vlastnosti) a vodiku nutneho k vytvareni komplikovanych uhlikovych( organickych) sloucenin, stejne tak jako kysliku a dusiku jako dalsich prvku k vytvoreni organickych molekul s patricnou reaktivitou. A protoze komplikovane slouceniny, ktere tvori zaklad zivota mohou vzniknout pouze v bezkyslikate, redukcni atmosfere, je nasnade, ze vyssi, energeticky narocny zivot se musi z redukcniho prostredi vymanit a prejit do oxidacniho prostredi. Proto vzdy bude nutna nejaka forma fotosyntezy a v oxidacnim prostredi dychani jako forma metabolismu k ziskani energie. Dokonce je zrejme, ze v obou techto pochodech bude hrat roli zelezo (ma mnohem vetsi kapacitu vazani kysliku nez jine prvky v org. slouceninach srovnej napr. zelezo/med v hemoglobinu/hemocyaninu). To neni o fantasii, zname vice jak 10 milionu org. sloucenin, zname chemicke zakony a vlastnosti prvku v org. Slouceninach. Je to o vesmiru, ktery je vytvoren tak, aby zivot musel vzniknout a moznosti, ktere mu vesmir dava jsou uzce dane. Pochopitelne vzhledove formy zivota se musi podle vyvoje a podminek lisit, ale zaklad bude velice podobny.

K. Kužel 2.6.2014 15:00

Re: Článek popisuje

Svou poznámku o náboženstvích a politických stranách jsem myslel jen jako žertík.

Ale budiž, předpokládejme, že se v takovém systému vyvine inteligentní život alespoň na jedné planetě. Myslím, že nezbytnou podmínkou vzniku náboženství je uvědomění si sama sebe. To jistě nemusí být výlučnou vlastností člověka. Alespoň někteří vědci tvrdí, že našli tuto schopnost i u jiných primátů.

Jistě to nebude podmínka postačující, ale v hypotetickém hvězdném systému se může příroda vyřádit, že :-)

V. Vaclavik 2.6.2014 13:53

Kde jsou vlastne hranice te sfery pro zivot

v nasem solarnim systemu? Myslim, ze je sirsi, nez oblast ve ktere obiha nase Zeme a presto jinde nez na Zemi muzeme nalezt maximalne nejake mikroby. Otazkou pak je, cemu rikame 'zivot' - z pohledu selskeho rozumu to neni planeta, nebo mesic, kde ziji, ci spis prezivaji mikrobi (a spis ani ti ne, ale jine vice zarodkove formy zivota) a kde, za stavajicich podminek, neni sance na vyvoj vyssich forem zivota, a tato mista muzou slouzit maximalne jen jako lihne pro zivot, nikoli  jako mista, kde zivot doopravdy zije. Protoze pak bychom taky mohli zaradit napriklad komety a asteroidy do sfery zivota...

P. Rada 2.6.2014 12:51

Re: Článek popisuje

Pokud jde o ta zmíněná náboženství v hvězdných systémech tak se to dnes jeví tak, že podmínkou pro vznik a formulaci "víry" a třeba i vznik politických stran... je vysoký stupen intencionality (násobná představivost - sřetězení kroků - co by bylo kdyby...) který ze známých druhů dosahuje pouze homo sapiena sapiens a to až od doby co se dítě naučí lhát....

https://www.kosmas.cz/knihy/146217/pribeh-rodu-homo/

P. Rada 2.6.2014 12:41

Re: Zajímavá ale nedostatečně specifikovaná otázka.

.."fotosyntéza není až tak bazálním znakem nášho života" ...

Pokud se Vám jeví výše uvedené "bazální" a tím "naším životem" máte na mysli savce homo s.s. ... tak by mě zajímalo, jak by asi náš druh a většina ostatních živočichů přežila bez fotosyntézy?

(opačnou situaci si spíše dovedu představit)

K. Kužel 2.6.2014 8:09

Článek popisuje

zajímavý myšlenkový experiment z oboru kosmické mechaniky. Jako mezní podmínky použil astronom Sean Raymond víceméně známého vymezení "obyvatelné oblasti". Mohl použít i jiného vymezení, ale toto je samozřejmě mediálně nejzajímavější.

Zajímavá je reakce některých diskutujících, které zřejmě nijak neoslovil astromechanický problém, ale snaží se "rozhasit" samotné vymezení problému. Ale i tento úhyb stranou může přinést netušené myšlenky. Třeba by se mohlo začít diskutovat o tom, v jak "zaplněném" hvězdném systému může vzniknout takové či onaké náboženství, jaké politické strany a myšlenková hnutí, apod.

Připravme se na hody ducha :-)

R. Gramblička 2.6.2014 7:37

Re: Zajímavá ale nedostatečně specifikovaná otázka.

"Přitom je známo, že existuje i na jiných bázích než je ta naše dnešní převládající fotosyntéza..."

Jak jste to myslel. Známe jen ten náš život na bázi uhlíku, neboli kombinaci C,H,O,N,S a P

Není mi známo, že by bylo známo, že existuje život na jiné báze. Jsou jen spekulace, hypotézy, že by snad jiný existovat mohl. Jinak, fotosyntéza není až tak bazálním znakem nášho života. Mají ji jen rostliny, sinice a snad několik málo druhů baktérii

S. Prosek 2.6.2014 4:47

Re: Zajímavá ale nedostatečně specifikovaná otázka.

:)))) .................... stejne ale na to ziram jako puk!

http://www.ecumenicalnews.com/article/vatican-astronomers-are-searching-for-alien-life-say-auhors-22068

P. Dvořák 2.6.2014 3:05

Re: Zajímavá ale nedostatečně specifikovaná otázka.

Tak mám dojem, že jak autor článku píše o astronomech, tak než odjeli do nemocnice, měli se nejprve spočítat, zda jsou opravdu všichni :-)

P. Rada 2.6.2014 0:47

Zajímavá ale nedostatečně specifikovaná otázka.

Autor hovoří o sféře pro život - ale ten ani jeho vývoj blíže nespecifikuje. Přitom je známo, že existuje i na jiných bázích než je ta naše dnešní převládající fotosyntéza...

http://knihy.heureka.cz/zivot-jak-ho-nezname-ward-peter-d/

Další potíž je v neurčitosti období, po jaké jsou planety na drahách stabilní a v neposlední řadě v tom, že k životu jak jej známe ze Země, je potřeba vedle bohaté škály prvků i neobvyklého množství vody, kterou ale do vnitřních oblastí musel gravitačně načerpat vhodně situovaný Jupiter a zřejmě i v absenci měsíců u terestrických planet. Velmi specifický způsobe jak vznikl ten náš, v onom modelu chybí ačkoli to je opět zásadní život gravitačně stabilizující prvek.

Zkrátka být autorem podobné úvahy ale presentované jen trochu zasvěcenějšímu publiku jak je průměrný občan, tak bych si hec vůči astrobiologům rozhodně odpustil a začal si víc považovat té mimořádně vyjímečnné situace která nám existenci umožnila.