19.3.2024 | Svátek má Josef


Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: Babička vypravuje (2)

Stalo se to před mou maturitou, v roce 1919, tedy před 65 lety. Byl předmaturitní čas, všichni jsme byli zvědavi a ovšem jsme se báli, jaká budou témata písemek. A tu nějací kluci přišli na nápad, že by se to mohli dovědět. Nevěděla to celá třída, jenom ti dva viníci.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Jenny 17.5.2014 20:47

Zkušenosti se šperhákem

nemám, zato mám jiné s překonáváním zámků, K babičce jsem musela vždy oknem ,jako Eva co tropí hlouposti k tetě Pá. Babička byla ležící a nemohla ke dveřím.

V zimě pak  do auta jsem několikrát skákala zadním hatchbackem po hlavě ,abych vevnitř otevřela boční zmrzlé dveře.

Taky jsem rozbila  sklepní okénko, když jsem zjistila s batohem na zádech v zimním oblečení, že nemám klíče od sklepa a lyže jsou samozřejmě vevnitř. Průlez sklepním okénkem a podávání lyží ven byl zážitek.

Doma jsme si nesčíslněkrát zabouchli dveře a mrštný soused musel přes střešní pootevřené okno zpřístupnit byt, pak jsme teprve si dovolili oslovit sousedy a nechat rezervní klíče u nich.Jednou jsem taky natahala věci do auta, bágly a tak, rozhlédla se po bytě a zabouchla, jak tak letím po schodech, slyším z bytu HAF, jasně, nechala jsem doma psa.Kdybych měla šperhák, musela bych mít  všude náhradní neb ten první by byl někde zabouchnut.

Z. Tora 16.5.2014 18:03

Není klíč jako klíč

Klíče  - cha.  Vrata do našeho domu se zamykají klíčem cca 10 cm dlouhým :-) už to samo o sobě stačí nosit s sebou, ještě k tomu paklíč, to tak. No a klíče, co jsou na fotkách, tak těch mám plnej kroužek, protože jsou od sklepů a podobně. No jo, staré baráky mají nádherné kliky, ale taky k tomu odpovídající klíče.

Jo a paklíčem jsem stejně nikdy nic neuměla otevřít.  Ani jsem to moc nezkoušela, teda.

D. Ruščáková 16.5.2014 16:51

Díky, milý Krmiči, za další pěkné vyprávění

Jako dalším diskutujícím mi připadá divné, že kluci neměli přiznání jako polehčující okolnost a připadá mi hodně pokrytecké, nejdřív studentský šperhák používat a pak se jeho existenci divit:P

Jinak patřím k těm, kdo zámky bez klíčů šperhákem otevřít neumějí:))

H. Williamson 16.5.2014 17:43

Re: Díky, milý Krmiči, za další pěkné vyprávění

Chicht, ja se obcas musim ujistit, na kterou stranu se zamyka a odemyka.

M. Crossette 16.5.2014 17:47

Re: Díky, milý Krmiči, za další pěkné vyprávění

Mám úplně stejný názor.

Šperhák jsem snad ani nikdy neměla v ruce. A vždycky žasnu (jak dole zmiňuje Renata) jak se zlodějům bleskově podaří otevřík jakýkoliv zámek - vytáhnou "manikůru", dva nějaké hacky, chvilku se pošťourají v zámku a..můžete vstoupit.

Na dome máme raději dva zámky. Jeden je takový obyčejný na zacvaknutí. Je na klíč, ale při troše snahy dá otevřít vsunutím třeba kreditky (jistě jste viděli v nějakém filmu a manžel byl jednou nucen ovětřit - jde to). Takže máme ještě druhý, komplikovanější zámek, ale i na ten by možná stačilo zlodějské nářadíčko.

RenatoE - díky za včerejší odpověď na moji otázku ohledně muzeií.

E. Žampachová 16.5.2014 12:30

Na příběhu

není ani pozoruhodné, že se kluci pokusili získat témata předem. Spíš mě zaujalo že se přiznali - to se dnes tak moc nenosí. I když proč? A to je druhé poučení z příběhu. Když se přiznali byli potrestáni. Přitom o paklíčích všichni věděli. Pak není divu, že se prosazuje ono Plzákovo "zatloukat, zatloukat.." Za přiznání bych byla velkorysá. Stejně si nepomohli a když jim pravda zkazí život, příště budou radši lhát.

Jinak zpráva z bedny. Obě - matka i štěně - jsou v pořádku. Matka jen fyzicky, psychicky jí "hráblo". Je jak šílená, včera jsem ji nemohla ani dostat vyvenčit na zahradu, dnes už aspoň šla dobrovolně. O štěně se šíleně bojí, každou chvíli kvílí (když si štěně kvíkne apod.) Zvlášť v noci je to zábava. Jednou si štěně zahrabala do hadrů a naříkala, že jí ho někdo vzal... Zabít... Ale včera to bylo horší, tak snad si to sedne.

T. Louk 16.5.2014 12:43

Re: Na příběhu

Ech, snad se matka brzo uklidní. Evo, dočetla jsem až dnes, jsem moc ráda, že Kvítko v pořádku! Ňo, pevné nervy!

Z. Jenny 17.5.2014 20:34

Re: Na příběhu

Jj, taky četla až dnes a napsala ke včerejšku. Tak raději ještě jednou k Vám letí velká gratulace,dobře to dopadlo, přeji štěnísku krásný život  a psí mamině se snad hormony uklidní. Mějte se všichni moc a moc dobře.

M. Pajakerryková 16.5.2014 12:43

Re: Na příběhu

Evi já si pamatuju na naši Yorču, ta při prvních štěňatech nechtěla jít taky ven....a těm druhým zas zahrabávala kousky masa do deky, na horší časy :)

přeju ať se Derča rychle uklidní :) a pevné nervy

P.

Z. Gwendyvitmar 16.5.2014 11:33

Šperháky a podobné jemné finesy mne minuly

Bez klíče si neotevřu. Spíš jsem destruktivní.

Proto dodnes nechápu, už jsem to asi někdy zmiňovala, jakým tajemným způsobem se přemisťovaly zámky na zamčených kolech v jednom paneláku, kde jsme bydleli. S jinými kolaři jsme se o tom dohadovali. Večer jsme kolo zamkli, ráno bylo zamknuté jinak, nebo jinde. Asi kasař exhibicionista. Bylo to v době, kdy veškeré zámky na kola byly FABky.

A hodilo by se mi umět něco takového. Například když jedu na kole na nákup. Zacvaknu zámek. Vylezu s nákupem a zjistím, že klíč je kde? ...

Tak to ne. Klíč je doma na háčku :-)

T. Louk 16.5.2014 11:53

Re: Šperháky a podobné jemné finesy mne minuly

Jaj, fakt takhle přehazoval??? Teda, Ri, ti věřím samože, jen se divím :- ). A dost se mi vtípek líbí. Když se nejedná o moje kolo, pochopitelně.

Trochu mi to připomíná dobráky, kteří v houbařské sezóně brouzdají lesem bez košíku, neb nalezené hříbky nesbírají, pouze označí cedulkou, která poněkud vytáčí pozdější nálezce ochuzené o kýžené prvenství :- ).

Z. Lika 16.5.2014 13:11

To je hra "Na tátu hub"!

Šimek s Grossmannem :-) Tím lépe, pokud ji někdo skutečně praktikuje.

T. Louk 16.5.2014 10:08

Vzhledem k tomu

že jsem vyrůstala ve starém činžovním domě, kde všechny dveře měly dozické zámky, patřila práce se šperhákem k základním dovednostem :- ). Na fabky už je opravdu potřeba mnohem většího umu a trpělivosti. (Šiš, by se mohlo zdát, že jsem odmala trénovala na kasaře, ale není tomu tak, jen z potřeby dostat se pro zamčené kolo nebo když klíče někde zapomenuty).

Hmm, zdá se, že maturanti na doznání pořádně doplatili. Pokrytectví (teď zrovna mám na mysli pohoršeného třídního) je zjevně odvěká záležitost. A nedostatek nadhledu ke klukovině zřejmě výchovně zapůsobil jedině tak, že od příště se viníci důsledně drželi pravidla "zatloukat, zatloukat, zatloukat".

Krmiči, díky a jen houšť! Osobní vyprávění a zážitky opravdu dávnou dobu přiblíží mnohem líp než školometské učebnice.

Z. Matylda 16.5.2014 8:29

Když jsem bydlela v Brně,

měli jsme takové zámky na dveřích od půdy a od prádelny. Ale měla jsme klíče, tak jsme paklíč nezkoušela. Paklíč jsme zkoušeli na dveřích od pokoje mého synka, což jsem popisovala tady: http://neviditelnypes.lidovky.cz/cloveciny-mate-li-dite-v-puberte-poridte-si-paklic-fvt-/p_zviretnik.aspx?c=A131229_191859_p_zviretnik_dru

Z. Rpuťová 16.5.2014 7:34

Na jednom elitním pražském gymnasiu,

kam chodí děti z Mensy, jsou nováčci přijímáni obřadem, při kterém se musí někam vloupat.

Že by jim to taky vyprávěla babička?

T. Zana 16.5.2014 6:36

Jo, čas maturit...

A co takhle nějaké vzpomínky na průběh zkoušek a témata?

Jinak jsem si dvakrát zabouchla byt, v obou případech otevíral tatínek - ne šperhákem, ale šroubovákem.

Z. Vave 16.5.2014 6:22

O.T.

Krmiči, omlouvám se za O.T.

Milí Zvířetníci, oznámení ohledně stopětek najdete na Hadech.

Z. Vave 16.5.2014 6:20

Mně zaujala

ta přísnost před maturitou, ono "padni komu padni". A doufám, že kluci - jednak pro to přiznání, jednak pro tu bezelstnost - měli možnost opravy ... a ž čeho vlastně dostali nedostatečnou?

Jinak mé nevýznačnější klíčové příhody jsem už zmiňovala několikrát. Vždycky šlo o klíče v zapalování, běžící motor auta a bohužel o zamčené auto. Ufff.

Pěkné vzpomínky, milý Krmiči. Už teď se těším na další díl.

Přeju všem krásný den. <3

L. Vaňková 16.5.2014 19:21

Re: Mně zaujala

Klíčky v zapalování, zapnutý motor.... a ten zatracenej centrál se zamkl ve chvíli, kdy jsem vystoupila z auta, neb jsem potřebovala vyndat něco z kufru. Vylepšeno to bylo skutečností, že se to stalo v Mnichově před hotelem :-D

Ale naštěstí jsem už věděla, že autíčko má smysl pro humor, takže jsem náhradní klíče měla v pokoji - asi v osmém patře.

Z. Xerxová 16.5.2014 6:13

hezký den

hezký pátek všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp.

Hezky uměla babička vypravovat. A je dobře, že měla pozorné posluchače. Na rozdíl od RenatyE. často pomáhám odemknout neodemknutelné zámky a zámečky. Mám trpělivost si s tou "správnou" polohou pohrát.

R. Enatae 16.5.2014 1:09

Šperhák

Bez klíče neumím odemknout ani visací zámeček na kufru, potřebuju štípačky. A určitě jsem nikdy neměla šperhák/paklíč, kterým bych dokázala odemknout libovolně jednoduchý zámek. Při čtení brakové literatury jsem záviděla zločincům i detektivům, že za pomoci vlásenky odemkli i trezor :)

Za nejhorší zážitek na toto téma považuji situaci, kdy jsem potřebovala odemknout masivní  visací zámek na stodole. Klíč jsem měla, ale zámek přes zimu poněkud zkorodoval. Antikorozní sprej, kterým by bylo možno zámek zprovoznit, se bohužel nacházel ve stodole :)

Z. Gwendyvitmar 16.5.2014 11:24

Re: Šperhák

Cha, a rozmrazovač zámků v přihrádce zamrzlého auta

:-D