24.4.2024 | Svátek má Jiří


Diskuse k článku

OSOBNOST: Eduard Petiška by oslavil devadesát

Petiškův otec se shodou okolností znal jak s Jaroslavem Haškem (seděl s ním dokonce ve stejné školní lavici), tak s Franzem Kafkou (spolu pracovali v téže pojišťovně) - a Eduard Petiška sám hovořil již od dětství stejně dobře česky jako německy (měl dva mateřské jazyky).

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
I. Fencl 14.5.2014 11:10

jasně

Jasně, autor "Já, Claudius" Graves velice pečlivě uvádí veškeré varianty té které pověsti, takže se vyprávění větví ad absurdum, oba ty jeho svazky jsem si kdysi také koupil a................. snad lépe využívat je stejným způsobem, jako se užívá slovníku...

I. Fencl 14.5.2014 11:39

Re: jasně

Zatímco Petiška musel vybrat X-krát jen variantu jedinou, nejlepší. Pochybuji, že měl před sebou veškeré prameny (jako je asi měl Robert Graves na Mallorce), ale nepochybně vybíral, vážil... Musel to vyprávět po svém. To lehké vůbec nebylo!

J. Lepka 14.5.2014 10:34

Jen malá nepřesnost,

týkající se všech studentů ročníku 1924. Němci zavřeli střední školy, resp. gymnázia, dříve, než oni stačili maturovat, sice šlo o cca 3 měsíce, ale k maturitní zkoušce nedošlo, ani k uzavření posledního ročníku, oktávy. Místo toho škola opsala vysvědčení ze septimy (aspoň ve mně známém případě)a vydala i maturitní vysvědčení. Tato vysvědčení byla poválečnými úřady respektována a studenti mohli bez potíží absolvovat libovolnou vysokou školu. No absolvovat, přišel únorový bolševický převrat a tito osudem zkoušení studenti museli znovu volit, tentokrát mezi morálkou a vš.titulem.

J. Kraus 14.5.2014 10:30

Ano, jistě

mnoha z nás otevřel svět antiky, žádné z jiných zpracování řeckých pověstí se těm jeho později nevyrovnalo. Vzpomínám na zklamání z dvoudílného díla Gravesova, nikdy jsem to nedočetl. Petiška snad dětským jazykem zachytil podstatu těch starých dějů, které se dnes považují za báje. Ale dětské myšlení je podivné. Další průhledy do antického světa byly z ruštiny přeložené Starověké Řecko a Starověky Řím. Dnes je hrůza to číst, ten třídní boj z toho trčí na každém řádku i mezi nimi. Poznamená to dítě nějak, třeba podprahově? Mělo by. Nebo i tady dítě vycítí to, co je za slovy? Asi jak které a záleží pak na tom, co bude následovat. A záleží na osobnosti autora – ten ruský jistě měl blíž k antice než ke komunismu. A jak blízko k antice mají autoři dnešních komiksů? Napadá mě něco o indigových dětech, ale to už sem nepatří. Díky za článek.

I. Fencl 14.5.2014 11:11

Re: Ano, jistě

jo, jo. Viz poznámka výš.

R. Gramblička 14.5.2014 10:06

Ty slavné

řecké báje a pověsti byly jednou z mích nejoblíbenějších dětských knih a pořád jí mám doma (ve slovenské verzi)

J. Stejskal 14.5.2014 0:33

Mohu říci jediné:

Díky!

E. Sevrát 14.5.2014 8:31

Re: Mohu říci jediné:

Připojuji se !!!