19.4.2024 | Svátek má Rostislav


Diskuse k článku

ROZHOVOR: Proč (ne)funguje společná zahraničí politika EU?

Mluví se o společné zahraniční politice EU. Můžeme se bavit o tom, jestli existuje, nebo neexistuje, ale rozhodně se dá říci, že v těch zásadních politických otázkách mají evropské státy naprosto rozlišné zájmy.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
B. Rybák 14.5.2014 12:35

Výborná analýza

Jenom realisticky sebevědomý (nezamindrákovaný) národ může být úspěšný, při prosazování svých zájmů vůči ostatním národům. Máme na co být hrdi a měli bychom o tom informovat svět i svou mládež.

Příklad pan Halíka, jehož ocenění se příliš podobá Nobelově ceně míru (pro Obamu, či Arafata) a bylo prosazeno stejně neseriozními politicko-korektníky, ale opravdu není příliš vhodný!

Pozn: Ti Dánové si prý na svých "chalupách" vyvěšují státní vlajku, podobně jako občané USA!

J. Plzák 12.5.2014 17:22

Zvláštní.

Nejméně čtyřicet let se zajímám o světovou politiku. X krát jsem slyšel o Nobelově ceně. I o té za mír. O Templetonově ceně jsem poprve slyšel až když ji dostal Halík, který rozeštvává lidi a seje nenávist. Na německy a anglicky psaných serverech musíte hodně hledat, než o letošním nositeli něco najdete. Jak je to u ostatních nevím. Zato vím, že Nobelovu cenu míru uděluje kolektiv norských socialistických tetek, které kdysi byly činné v politice. Tak si myslím, že to s tím Templetonem nebude také nic moc.

Mimochodem. Existuje, nebo možná už ne, jistý Le Duc To. Ten měl dostat Nobelovu cenu za mír, jelikož vyjednal spolu Kisingerem smír mezi Sev. Vietnamem a USA s Jiř. Vietnamem. Jak to dopadlo je obecně zámo.  Le Duc To byl ale tak chytrý, že na rozdíl od Kisingera cenu nepřijal.

J. Kanioková 12.5.2014 13:12

Až na pana Halíka

hodně dobrý rozhovor, jako u p. Robejška většinou vždy. On nejspíš neví, jak p. Halík přispíval k rozeštvávání, k ironizování každého Havlova oponenta.

B. Rybák 14.5.2014 12:25

Re: Až na pana Halíka

Přesně tak!

A. Bocek 12.5.2014 11:32

Národní hrdost odchází k ledu

vždy s prvním prohraným, hokejovým(nebo fotbalovým) utkáním . Nositelé národní hrdosti by měli být členové armádních misí , vědci , podnikatelé , spisovatelé a filozofové. Nízké národní sebevědomí má na svědomí několikerá emigrace elit kombinovaná s komunistickou výchovou.

V. Vaclavik 12.5.2014 11:25

Muze Svejk

byt hrdy?

J. Jurax 12.5.2014 23:20

Re: Muze Svejk

Může. Respektive Švejk je hrdý, akorát ti blbci kolem jej mají za šaška ...

M. Prokop 12.5.2014 10:49

Závěr to trochu kazí.

Ale třeba jsou lidé, jejichž národní hrdost pozvedne Halík.

J. Kraus 12.5.2014 10:45

Identita národa,

národní hrdost. Pohledem kolem sebe mi připadá, že jsme ji postupně ztratili v 90.letech, tak jak byl demontován náš průmysl a hospodářství začalo být podřízeno cizině. Dánský vývoj byl plynulý, Polsko moc průmyslu k rozchvácení nemělo. Ale u nás ta trpkost bývalých profíků, tvůrčích lidí, při pohledu na rozpadající se opuštěné fabriky, je stále velká a protože jsou to lidé poctiví, hledají vinu i u sebe a společnosti. No a naši mladí kosmopolité, ty už zformovala Pravda a Láska.

Jsem rád, že na normalisovaný Pes zůstal panu Robejškovi otevřen.

M. Prokop 12.5.2014 10:50

Re: Identita národa,

Průmysl se přizpůsobil tomu, co zákazník požaduje a tomu, že zde na přizpůsobení, vinou předchozího režimu, nebyli ani "lidi", ani peníze.

V. Venc 12.5.2014 13:29

Re: Identita národa,

Ad Josef Kraus (12.5.2014 10:45)

Přesné zhodnocení naší situace. Vedení přináleží kapitálovým mocenským elitám, u nás cizím. Ale ono to je tak po Evropě všude, rozlišuje se to jenom tím o jaké mocenské patro (level), v Německu, Rakousku.. to funguje obdobně. Rusko z toho si dovolilo vybočit.

R. Langer 12.5.2014 15:13

Re: Identita národa,

Myslíte ty rozpadající se opuštěné fabriky se stroji z první republiky, o které se komanči 40 let nestarali? Tak to jo, těch bylo dost. Prakticky každá. :-P

J. Plzák 12.5.2014 8:37

K čemu a komu je Ukrajina?

Protože o peníze jde až v první řadě, může jít o Ukrajinu výhradně skupině investorů, která by přizpůsobovala ukrajinský průmysl tak zvaným evropským standartům. Tito lidé by získávali většinu v ukrajinských firmách, prodávali jim drahou západní technologii. Jiné, konkurující podniky, by likvidovali pod záminkou, že nejsou na trhu potřeba. Viz naše cukrovarnictví, nebo motocykly.

Všechno to přizpůsobování evropským standartům mělo stát 100 miliard euro. Nevím ani zda celkem, nebo ročně a jakou dobu. Je ale jasné, že ať jakkoliv, je to vždy suma, ze které nemá Ukrajina k dispozici ani zlomek, jde tedy o jasnou likvidační válku proti ukrajinskému hospodářství.

Až bude vše zlikvidováno, zájem o Ukrajinu opadne tak, jako opadl zájem o nás.

Jediný problém potom by byl počet obyvatelstva. Vzhledem k němu by ukrajina byla přibližně na úrovni Polska a to už není tak zanedbatelné co do počtu hlasů v unijních orgánech. Proto do EU nesmí nikdy Turecko.