24.4.2024 | Svátek má Jiří


Diskuse k článku

PRÁVO: Znalci

Případ Romana Janouška obžalovaného z pokusu o vraždu vytáhl do popředí zájmu úlohu znalců v trestním řízení. V jeho procesu se střetly posudky znalců objednaných obhajobou a žalobou, které si protiřečily.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. David 2.5.2014 13:52

Znalecká činnost

Asi budu dehonestován, ale pokud zákoná norma nemá taxativně stanoveny pevné  parametry (tedy má je stanoveny pouze rámcově) a obsahuje řadu parametrů fakultativních, pak se musí znalecké posudky vždy lišit. Zeptejme se nejprve, k jakému účelu bude znalecký posudek sloužit. Pro obhajobu, či obžalobu, nebo pro berňák, či daňového poradce? Dobrodinní zákona připouští bohužel multiplikární výklad, třeba jako to, co je to filosoficky umění a jeho vnímání, či pravda a nepravda, jednomu se to líbí, jinému ne. Nezávislý soud by měl rozhodnout. Podstatou je u Janošuka čin. Natelený svojí beztrestností, pod vlivem, babu přejede, pak prchá a nakonec žhaví dráty vlivných osob. Cajti sklapnou kufry (normální plebejec by skončil na záchytce), Janouška odveze pomalu taxi z místa činu k advokátovi. Ale nic se neděje, tři roky "na tvrdo", toť prvoinstační ejakulát soudců,  změknou rozhodnutím vyší instance a pak to poběží, jak na obrtlíku. Klasická singularita, soudce je nezávislý na času a prostoru, tedy ani klasické kategorie ve smyslu singularity neplatí. Tvrdí, že jsou v rozhodování nezávislí (na čem, kdy a jak?) Nevím, jak veřejnost, ale já vnímám soudce, jako mamrdy, nezávisle ohýbající paragrafy ku své kešeni. Bohužel mám průkazní nouzi, pouze indicie abych mohl spustit bugr, hoši z justice jsou jedna parta. Nu nic, soudce musí být znalecky přesvědčen, co je "komplexní" odmocnina záporného čísla. V závorkách, obor komplexních čísel. A jsme zpět u matematiky a znalců. Rád se nechám poučit od Znalců, třeba v oboru lesnictví, také matematika v růstových modelech. Znalci, do toho! Rád odpovím.

E. Vašátko 2.5.2014 5:58

Já nevím, jak to dělají znalci v trestním řízení,

ale jsem znalcem od roku 1992 a se závěry autora nemohu souhlasit. Je ovšem pravda, že dělám znalce z technického oboru, který se moc ošvindlovat nedá a kromě toho, výsledky posudku musí odpovídat platným normám a technické legislativě a jsou kdykoliv přezkoumatelné, takže musí být nestranné. Myslím si, že vždycky - jako ostatně ve všem - záleží na lidech a jestli je někdo náhodou znalec nebo ne, na jeho povaze to moc nezmění.

K. Frauknecht 2.5.2014 8:48

No nevím.

"Znalcuji" o čtyři roky méně v "biologickém" oboru (škody na porostech).

Setkal jsem se poměrně často s případy více posudků s vyčíslením škody lišící se v řádech. Přestože jednotlivé posudky byly evidentně zpracovány tendenčně ve prospěch některé ze stran, nebylo možno je zcela zatratit, měly svou logiku a zdůvodnění. Zde nastupuje úloha soudu, ke které "variantě" (nebo filozofii) problematiky se přikloní. Trochu jako na asijském tržišti a to si neumim představit jak to funguje třeba v oboru psychologie :-))).

J. David 2.5.2014 14:02

Re: No nevím.

Zdravím. Má parketa. Bohužel Vyh. Mze 55/1999 zastarala. S odpuštěním, Naše logo je Znalec, kdy na MZe si hlídají sesle, místo "biologických škod". Tak vyjádřím škodu na přírůstu jiným způsobem, než blbým ouředním postupem. Jste lesník, nebo blbý ouřední "znalec"? To snad nemyslíte vážně. Rád se nechám poučit. Honza David.

K. Frauknecht 3.5.2014 11:37

???

Nechci nikdy nikoho poučovat (a můj příspěvek ani tak nezněl :-)), takže se budete muset poučit sám :-).

Jen jsem reagoval na předchozí a popisoval situaci se kterou jsem se vícekrát setkal.

Př.: poražený strom, u soudu několik posudků. Jeden vyčísluje škodu podle dřevní hmoty (řezivo), druhý podle "vyhlášky" a další podle metodiky AOP. Logicky zcela rozdílné výsledky. Každý má "svou" pravdu, ale žádná z metod není univerzálně použitelná v každém případě. Zdravím.

P. Válek 2.5.2014 3:12

Janoušek

Mě by pane Jemelík,spíš zajímalo to obvinění z pokusu o vraždu. Promiňte, přijde mi to jako laikovi přehnané. To odvolání Janouška k Ns si myslím je domluvené (asi už mi tady z toho našeho soudnictví hrabe),protože bych si skoro vsadil,že to bude nakonec ta podmínka. A nezlobte se co tu píšete o těch znalcích je snad jasné úplně každému. U nás se říká "za peníze v Praze dům",no tak je to s těmi znalci a asi s některými soudzi ( a možná i žalobci). Doufám,že nám k této kauze ještě něco napíšete-

V. Váňa 2.5.2014 8:45

Re: Janoušek

Vážený pane Válku, trestné činy v zásadě rozdělujeme mj. na úmyslné a nedbalostní. Úmysl může být přímý - chtěl zabít a zabil, nebo nepřímý, nechtěl zabít, ale v případě, že se tak stane, byl s tím srozuměn. Nedbalost rozdělujeme na vědomou - věděl, že porušuje předpisy, ale spoléhal na to, že se nic nestane, a nevědomou, nevěděl, že porušuje předpisy, ale vědět měl a mohl - zásada neznalost zákona neomlouvá.

Jistě se shodneme na tom, že nevyjel z domova, aby zavraždil tuto paní, a také můžeme jistě vyloučit nevědomou nedbalost, neboť určitě věděl, že opilý nemá za volantem co dělat.

Zůstává tak nepřímý úmysl (to je pokus o vraždu), nebo vědomá nedbalost (rozjel se, aby ujel od vzniklé situace, ale spoléhal, že když do ženy najede, tak se jí nic nestane).

Když řidič vidí před kapotou ženu a rozjjede se proti ní, z logiky věci by mělo jít o úmysl, v daném případě o nepřímý. Auto je zbraň, a lidské tělo proti rozjetému autu nemá moc šancí. Přichází v úvahu i vědomá nedbalost (těžké ublížení na zdraví). Jenže z Janouškových telefonátů těsně po nehodě, které byly zveřejněny, to na nedbalost moc nevypadá.

A pak nesmíte zapomenout, že pokud soud překvalifikoval pokus o vraždu na ublížení na zdraví, musel vynést trest úhrnný, to znamená ještě za jeden trestný čin, a sice za neposkytnutí pomoci. To je u pokusu o vraždu samozřejmě vyloučené. V tomto světle je vynesný rozsudek o trestu opravdu dost nízký.

J. Vintr 2.5.2014 2:14

K čemu ti "znalci" vlastně jsou

mnohem jednodušší (a levnější) by bylo si třeba hodit korunou a člověk by měl aspoň padesátiprocentní pravděpodobnost, že to bude správně. Jak se zdá, tak znalce může v podstatě dělat každý, kdo má díru do pr .. (a dost drzosti brát nehorázné peníze za nic).