L. Pořický 25.4.2014 23:09

Zkusme "šáhnout" do historie tzv SSSR, r.1922-29

... kdy z rozhodnutí KS(b)Ukrajiny ( pro mladší=Komunistické strany bolševiků) probíhala násilná ukrainizace zaváděním ukrajinštiny jako povinného jazyka do výuky ve všech vyšších základních,odborných a vysokých školách a následně pak násilné kurzy ukrajinštiny pro všechny úředníky a st.zaměstnance.Do té doby se "ukrajinštinou" mluvilo lidově jen na venkově v centrální oblasti UA.města hovořila podle území-polsky,maďarsky,rumunsky,jidiš,... jazykem inteligence byla ruština a francouzština. Musely se "vyrobit" rusko-ukrajinské slovníky,vymýšlet ukrajinské odborné slovní novotvary...A postupovalo se velmi krutě proti všem,kteří si troufli byť jen pochybovat. Dokonce na to měli různá Usnesení KS(b)Ukrajiny.A obdobně si UA tehdy anektovala území.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kanioková 25.4.2014 20:59

Vyhrát Ukrajinu není žádné terno

http://jdem.cz/baypp6

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Rybák 25.4.2014 19:34

Nevím, co by řekl, pan Huntington,

Ale vím, že pan S. Huntington vyzýval k respektování civilizačních (kulturních) rozdílů, protože ty se nakonec vždycky prosadí. Nevidím žádný důvod, proč by zrovna v případě propastných kulturních rozdílů uvnitř Ukrajiny měl dělat výjimku!

Když už byl "majdanskými" EU-aktivisty zničen (demokratický) režim, který nepreferoval ani Rusko a ani NATO. Tedy režim, jehož zachování bylo předpokladem velmocenských garancí hranic Ukrajiny, stačí i "pouhý" selský rozum k pochopení toho, že velmoci musí jednat znovu, stejně jako k pochopení toho, že pokus prozápadního "majdanu" o ovládnutí celé Ukrajiny je zcela nepřijatelný pro Rusko podobně jako by pro NATO bylo nepřijatelné ovládnutí celé Ukrajiny jejím "východem".

Selský rozum stačí i k pochopení toho, že federalizace Ukrajiny není principiálním úspěchem Ruska, ale pokusem o nalezení nové rovnováhy (fifty - fifty)! Rozhodně by (z dlouhodobého hlediska) nebylo úspěchem Ruska, pokud by "majdan" ovládal některé části Ukrajiny, které byly dlouhodobou součástí carského Ruska!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vaňura 25.4.2014 17:57

"Ale většina lidí nakonec stejně řekne:

Ano, takhle je to dobře." Toto má ovšem jeden háček, v prosinci 1938 si zřejmě většina Britů a Francouzů myslela totéž.

A vite kdo 3 září 1939 přivítal ve Francii rozpoutání WW2 s nadšením? Asi skoro nikdo s vyjímkou československých vojáků, kteří chtěli bojovat proti Hitlerovi ale reálně museli, dokud byl mír, vstoupit do francouzské Cizinecké legie. A Britové zase přivítali Hitlerův útok na SSSR...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Vaňura 25.4.2014 17:42

Albert Einstein byl teoretický fyzik

Jeho názory na oblasti mimo teoretickou fyziku jsou "názory celebrity" - dotyčný tomu sice nerozumí, ale hraje dobře např. hokej nebo divadlo a proto ho davy berou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Frejlach 25.4.2014 15:43

Tři možnosti vývoje na Ukrajině

Bylo to nedávno, kdy se český prezident Zeman zmínil o třech možných alternativách vývoje na Ukrajině. Za prvé, je možný zásah Ruska. Je to nyní zcela zřejmé z prohlášení ruských činitelů. Další možností je občanská válka na území Ukrajiny a poslední možností je obojí společně. To je názor českého prezidenta. Kromě toho si i po mnoha týdnech vybavuji jeho názor, že federalizace Ukrajiny by byla dobrýn řešením. Musím k tomu připojit také svůj názor. Dosud existuje Východní partnerství EU, zástupci šesti zemí partnerství  ještě dnes zasedají v Praze. Je tam i ukrajinský ministr zahraničí a já doufám, že s ním o té federalizaci Ukrajiny český prezident řádně promluvil. Toto Východní partnerství dostalo v posledních třech nebo čtyřech měsících pořádnou facku silovým uplatňováním teritoriálních, politických a hospodářských zájmů nejen ze strany USA, ale i od EU. Ukázalo se, že zájmem Západu není partnerství, ale všestranný diktát. Aby své zájmy Západ na Ukrajině uplatnil, použil k tomu ultranacionalistické a neofašistické bojovníky z Majdanu. To proto, že jeho věrní spojenci jsou zcela zaneprázdněni, muslimští extrémisté bojují s podporou a pro zájmy Západu v Sýrii a dokonce i osvědčení bojovníci z Kosovské osvobozenecké armády jsou tamtéž. Nic jiného tedy nezbývalo, než oni neofašisté v Kyjevě a nyní i na východu země. Oproti jistému očekávání je prohlášení schůzky Východního partnerství neslané, nemastné, místo o federalizaci Ukrajiny se v něm mluví o decentralizaci. V tom Zeman zřejmě neuspěl, decentralizace se dá vykládat mnoha způsoby. Všichni víme, proč se nelegální kyjevská vláda brání federalizaci, která by situaci a klid na Ukrajině zajistila. Byly by pak více zřejmé toky peněz z východu země na její západ. Proto jako jediný kladný výsledek schůzky Východního partnerství vidím nabídku českého prezidenta zprostředkovat z české strany jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Jedná se o dobrý návrh už proto, že Zeman hovoří dobrou ruštinou a nevystupuje v zásadě antirusky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zeman 25.4.2014 12:12

Dobře

Teď jenom jak donutit Rusko, aby vůbec nějakou dohodu respektovalo ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Kubů 25.4.2014 10:37

je možno jít i hlouběji do historie

1/ Dělení Polska: Rusku vyhovovala permanentní anarchie, ve kterou v 18. stl. v Polsku vyústila "zlatá stavovská svoboda" polské šlechty. Rusko si dlouho nepřálo přistoupit k dělení Polska, protože mělo ambice pohltit ho celé.

2/ Tzv. východní otázka - tj. jaký osud potká rychle slábnoucí Osmanskou říši v 19. stl. Zde si naopak Rusko přálo dělení, Anglie s Francií byly proti; o tomto byla Krymská válka. Je dobré připomenout, že kolaps Osmanské říše, jehož poslední fáze byla zahájená Mladotureckou revolucí 1908, byl jednám z hlavních faktorů, který vtáhl Evropu do Světové války.

3/ Osud Německa po 2. sv. válce: Stalin si příliš nepřál rozdělení Německa, viz bod 1/.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 25.4.2014 10:07

O federalizaci se na Ukrajině mluví už léta.

Po oranžovém převratu (první majdan) o ní hovořily jihovýchodní části (Novorossija), po vítězství Janukovyče zase Galičina (Banderovščyna) a Kyjev. Momentálně vítězná strana o ní pochopitelně nechtěla ani slyšet. A stejně pochopitelně se federalizaci brání zejména zástupci Banderovščyny, což je ekonomicky zaostalý a nesoběstačný kus země vytvářející minimum HDP - 70% ukrajinského HDP tvoří Novorossija, jen samotný Donbas 20%.

K ostatnímu citovanému - Podněstří historicky nikdy nebylo součástí Besarabie (dnešní Moldova) - pouze v době Stalinem vytvořené MoldSSR. Dněstr vždy tvořil hranici - i v dobách Besarabské gubernie (1818-1918), i v době turecké okupace, i v chaotických dobách knížectví, dokonce i za Rusi tvořil Dněstr hranici knížectví galičského a kyjevského. Místní obyvatelstvo je sovětský mix, ne převážně Moldavané. Zčásti je tvoří vyhnanci z Moldovy - heslem moldovských nacionalistů po rozpadu SSSR bylo "Rusa za Dněstr, Žida do Dněstru".

Náhorní Karabach (Arcach) je de iure samostatným státem (uznaným jedině Arménií) a teoreticky potřebují cizinci pro cestu z Arménie do Arcachiu vízum, vydávané jedině v Jerevanu. Prakticky je hranice rozpoznatelná jen podle rozpadlého "punktu GAI" v nejnižším místě údolí v Lačinském koridoru. Příslušnost skoro čistě arménského (až 90%) Náhorního Karabachu k Azerbajdžánu byla jedním z pozůstatků Stalinovy národnostní politiky. Ovšem za Stalina ani jeho nástupců až do Gorbačova si Azerové nedovolili pokus o násilné poazerštění. To až od r. 1988 začaly pogromy a etnické čistky, které nakonec ukázaly Arménům, že nemají jinou možnost, než si svobodu a právo na přežití vybojovat. A vybojovali ho drsně - po kavkazsku...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 25.4.2014 7:52

proč ale

nefederalizovat na stejných principech i samotné Rusko, pokud je to tak dobrý nápad? Rusko už nakonec federací je, teď v něm jenom důsledně uplatnit principy požadované Ruskem na Ukrajincích. Třeba volby gubernátorů a právo každého člena federace na prakticky samostatnou hospodářskou i zahraniční politiku. Vsadím se, že by se rozpadlo taky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 25.4.2014 7:27

Federalizace Ukrajiny

je spíš podivné, že federalizace Ukrajiny neexistuje. Tato země je slepená z různých území s různou historií a přesto je řízená centrálně z Kyjeva. Dokonce i gubernátory jmenuje Kyjev, místo toho, aby si je volili místní obyvatelé. Z toho plyne, že kdo ovládal Kyjev, ovládal celou Ukrajinu. Ten Kyjev ovládá Majdan, takže je západ spokojen přesto, že Majdan se dotl k moci pučep. Když Kyjev ovládal proruský Janukovyč, byl klid jen do té dob, dokud Janukovyč jednal s EU o přístupových smlouvách.jakmile je odmítl, bylo nařizeno jeho odstavení od moci. Tím byl zpuštěn současný proces rozpadu Ukrajiny, protože tentokrát si některé gubernie nenechaly líbit, jak se kdo dostal k moci v Kyjevě.

Pokud mělo Rusko opravdu v minulosti zájem o rozbití Ukrajiny a čekalo na záminku, pak užiteční idioti z USA a EU mu podporou "majdanu" dodali vynikajicí munici.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Fencl 25.4.2014 5:21

ZA FEDERACI

Ano, za federaci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 25.4.2014 2:13

Omyly pana Petráčka

Rusko svoje vojáky na Krym neposílalo, má je tam už téměř 300 let s krátkou přestávkou za druhé světové války.

Prostor bývalého SSSR prožívá demokratickou revoluci a formování národních států, které prodělala naše část Evropy už v 19. a 20. století. Zmiňované menšiny žijí vesměs v prosperujících zemích a jsou vesměs relativně malé. Naopak se Evropě rozpíná nová menšina spojena ne národností, ale náboženstvím a ta ohrožuje evropskou budoucnost.

Pokud jde o území bývalého SSSR, tak jenom blázen by mohl vyžadovat, aby křesťanský a arménský Náhorní Karabach zůstal součástí muslimského Ázerbajdžánu. Podobné platí pro Ukrajinu, která zahrnuje vedle centrální oblasti okolo Kyjeva, která je převážně Ukrajinská, východní oblasti, které byly historicky součástí Ruska, jižní oblasti, které ovládali Tataři a byly osvobozeny Ruskem a ve kterých ruskojazyčné obyvatelstvo převažuje. Západní část byla historicky součástí Polska, Rumunska a Maďarska (R-U).

Tady musím s autorem souhlasit, bez toho, že by nová Ukrajina dala dostatek prostoru národním, náboženským a kulturním rozdílům svých menšin, nemá šanci ve svých současných hranicích přežít.

EU a USA dělají zásadní chybu v tom, že ukrajinskou krizi zneužívají jako klacek na Rusko, místo toho, aby Rusko přizvali ke společnému řešení krize. Rusko se tak stává součástí problému, místo toho, aby bylo součástí řešení. To je velmi riskantní postup, od kterého si politici EU a USA slibují oslabení Ruska, které politikům EU slouží jako vnější nepřítel k odvedení pozornosti od vlastních chyb. Pro USA je Rusko vojensko-politickým konkurentem, místo toho, aby ho brali jako partnera v boji s islamistickým terorismem. Tady je zhoubný vliv Baracka Husseina Obamy naprosto zřetelný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek