H. Williamson 3.4.2014 17:15

Pohlednice mam rada

Dodnes, kdyz nekam vyjedem, tak je posilam rodine do CR. A vzdycky si nejake koupim i pro sebe. Podle mne to patri nejak k vyletovani. Jako ditko jsem pohlednice sbirala. Meli jsme jednu hodne vzdalenou pribuznou ve Vidni, byla uz starsi pani, vdova a strasne rada cestovala a posilala mi pohledy. No lidi, kdyz mne bylo asi 10 let a dostala jsem barevnou pohlednici z New York City, tak jsem byla uplne bez sebe. Ten les mrakodrapu byl naprosto neskutecny a leta jsem to mela pod sklem na svem detskem pracovnim stolku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Tora 3.4.2014 16:53

Děkuji

všem za příspěvky.

Ano, tahle hra skutečně funguje (jediná možnost, kdy mne napadá, že by nefungovala, by byla ta, že by si pošťáci pohledy nechávali). Trvá to asi tak 14 dní, většinou, než dorazí první pohled, ale pak už to běží - samozřejmě závisí na tom, jak často člověk posílá sám, jak moc chce do toho investovat - drahé jsou hlavně známky.

Mně se na tom líbí právě to, že nevím, odkud přiletí. Většinou je na něm napsáno něco o odesilateli, o tom, co je na pohledu vyfoceno, o místě, odkud je poslán, nebo taky ne a je tam jen krátký pozdrav. Nelze po nikom vymáhat určitý druh pohledu, ale na druhou stranu, zas není třeba držet se přesně toho, co chce ten, koho si člověk vylosoval. Já si k tomu pak většinou snažím ještě vygooglit na mapách místo, kam pohled šel a někdy je to opravdu zajímavá podívaná. Jo, líbí se mi to zatím pořád moc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Ruščáková 3.4.2014 10:14

Dopisy ráda dostávám, ale nerada píšu:))

Ale ne, psávala jsem hodně, ale vždy jsem měla dojem, že dopis je třeba psát rukou, aby byl "správný". A s tím mám čím dál tím větší potíž. Pokud si píšu jen poznámky, tedy pohodlně, tak škrábu strašlivě. Takže pokud má někdo můj rukopis přeluštit, musím se snažit a to už namáhavé je. Ne, že bych při psaní musela povyplazovat jazyk, ale jen tak stupeň nad:)) Nějak mě nenapadlo, že bych svoje dopisy napsala na počítači a tiskla... že by nová nosná myšlenka?:P

Pohledy posílám, ale mnohem míň než dřív - spíš ty z dovolené, než ke svátkům.

Díky, milá Toro, za rozšíření obzorů a nápadu, jak si ve schránce milým způsobem rozředit tok složenek a případných úředních lejster:))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 3.4.2014 9:34

Dopisy a pohledy

Ó - těch jsem se napsala a naposílala. Nejvíc na intru kamarádce Vlastě (co na tom, že jsme se viděly už v pátek večer). V pondělí jsem poslala dopis a ve čtvrtek přišla odpověď ... zbytek jsme si dopověděly přes víkend (:o))).

A OTéčko - tak kvete konec března

http://yga.rajce.net/2014_Konec_brezna

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Ivana 3.4.2014 9:34

Hezké zamyšlení...

Postcrossing, to bude zajímavá aktivita :-) Ale tak nějak mám pocit, že pohlednice od neznámých lidí by mi asi k srdci nepřirostly tak, jako ty od těch známých :-) V dětství jsem měla dvě dopisovací kamarádky. S jednou jsem se vídala pravidelně o prázdninách, druhou jsem potkala na táboře u koní a pak jsme si nějakou dobu psaly, jak se má ten či onen kůň. Ještě na škole v přírodě a různých výletech se základní školou jsem domů posílala pohledy. Pak se to zlomilo, doba se změnila a já dostala svůj první mobil. Počítači jsem se poměrně dlouho bránila, ale neubránila :-)) Dnes píšu SMSkami a e-maily spoustu zbytečností a odpovědi na všechno očekávám hned. Jednu ze svých dopisovacích kamarádek mám mezi přáteli na facebooku. Je to všechno úplně jiné. A přiznám se, že mi psaní dopisů chybí... Dávala jsem si vždycky záležet na úpravě, zapojovala různě barevné tužky a obrázky. Co dopis, to originál. Páni, až teď jsem si uvědomila, jak moc se mi po tom stýská!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Dalmi 3.4.2014 9:18

A to je hezký!

Nepřidám se, mám svých závislostí dost, ale moc se mi to líbí. Ano, bývalo to kdysi v trochu jiné podobě.

My jsme teď obnovili posílání pohledů. Hlavní zásluhu na tom má můj muž, ten mě nutí posílat pohledy na svátky nebo i z dovolených. Ale když vidím, jakou radost tím uděláme (hlavně babičce), tak tedy jo :-) Vánoční pohledy jsme dokonce vyrobili a sklízeli jsme velké uznání. Už hledám razítka a motivy na Velikonoce.

Moc hezké povídání

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Sedláková 3.4.2014 8:41

Tak jsem to nevydržela a zaregistrovala se.

Mám 5 adres Holandsko, USA, Taiwan, Německo a Rusko. Odpoledne nakoupím pohlednice a pošlu.

A už teď se těším na pohlednice ve schránce.

Míša z Plzně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Vave 3.4.2014 8:18

Hra na posílání pohledů

bude už hodně stará, jen se teď organizuje a jmenuje moderněji. :o)

Ale je to "jen" hra s kapkou adreanalinu, zda a odkud pohlednice přijde (eh, kdysi jsem to zkusila asi třikrát, ale ač jsem posílala pilně, adekvátní odezvy jsem se nikdy nedočkala), kdežto básnička i začátek článku tory mluví o něčem jiném.

O zprávách a pocitech, o slovech, která jsme si vyměňovali. Psalo se většinou v ruce, škrabalové jako já později na stroji, a tak člověk zvažoval, co napíše, stejně jako zvažoval záběr u klasického fotoaparátu. Dnes se hodně volá, lidé si nepřetržitě sdělují i naprosto detailní informace, třeba jako že jsou v obchodě a pak půjdou na poštu. Sdělení jako by se rozmělňovala do pomíjivých nicotností.

Ale ty zmiňované dopisy v krabicích, ty jsou jiné; taky jsem jich mívala hromady a pár svazečků mám dodnes. Možná by ale Tvá dcera mohla také takový poklad získat, milá toro. Dopisy jdou psát v klasické podobě třeba ve Wordu a dávat do přílohy, dají se tisknout a uchovávat. Vlastně i s maily se tak dá zacházet. Je celkem jedno, v jaké schránce a v jaké podobě se "opravdický" dopis objeví. A ony se objevují, je jich stále dost a je jen na nás, zda je uchováme. A že mnohé takové dopisy za uchování rozhodně stojí! - to je výzva do vlastních řad. :o)

Přeju všem krásný den. <3

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Paleček 3.4.2014 8:09

...

Sám jsem poslal zatím tři, jeden to Taiwanu a dva do Ruska.

A já mám jeden z Nizozemí a jeden z Litvy, jsou to kytky a krocani ale já nechci kytky a krocany sakra. :o( Já chci místopisné výjevy. Ale jak jim to mám říct? Napsané v profilu to mám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 3.4.2014 7:50

Postcrossing

mi byl představen jednou dospívající slečnou v hodině angličtiny. Nadšeně mi ukazovala pohlednice z celého světa. Zvažuju, že to zkusím :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Sedláková 3.4.2014 7:45

Toro dnes mi píšete z duše.

Za mého dětství jsme si také posílali dopisy a pohlednice. Maminka mi posílala pohlednice a dopisy na tábor a já jí odpovídala. Vždy na Vánoce a Velikonoce nám chodily pohledy do schránky. Maminka je dávala za zrcadlo v předsíni. Jak já to milovala.

Moc mi to chybělo, tak jsem zavedla posílání pohledů na Vánoce a Velikonoce. Nevadí, že se mi vrátí třeba jen 3 nazpátek. I tak to potěší. Já to nevzdám.

Zvláštní kapitolou u mě je posílání si přání k Vánocům a Velikonocům s kamarádkou, která se odstěhovala do Norska. S jakou péčí každou rok vybírám přání, abych jí potěšila.

A posílám pohledy z dovolené.

Míša z Plzně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 3.4.2014 7:29

postcrossing - za mého dětství se tomu tak neříkalo...

to takhle došel dopis, strojem psaný, na průklepáku přes kopírák a v něm  výzva k opsání cca 12 x , vynechání první adresy, připsání svojí dolů na poslední místo a rozeslání svým přátelům a prosba, aby ten řetěz nebyl přerušen...no a poslání pohlednice na adresu, kterou jsme v opisu již vynechali a pak se děly věci, asi po měsíci začaly chodit pohlednice z celé ČSSR..bylo to fajn, jenže tehdy byla známka na dopis za korunu , pohled stál taky korunu a známka na něj padesátník.... a musel se poslat pohled města..

a hele,ono to ještě existuje...jento má honosnej název.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 3.4.2014 6:57

hezký den

hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm , co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp.

Hezká "aktivita" - neznala jsem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek