Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
105x148: Roztržitost
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Mravencová 2.3.2014 13:25Díky Jdu opět pozdě, ale nedá mi to - tahle stopětka je zase pohlazení po duši, ano, tohle se mi stává taky a ne tak zřídka (i když nejhorší doba byla, kdy jsem se učila na zkoušky - skripta v ledničce jsou nezapomenutelný) :) Babička Ája Popleta mi připomenula Péťu Pálkaře Popletu z jedné ze Saroyanových knížek Tati, Tobě přeskočilo a Mami, mám Tě ráda. Pohodový laskavý čtení HCHO |
|
Z. Yga 28.2.2014 22:26Re: Chachááá Maričko! Ještě, že jsi mi to připomněla!! |
|
Z. Jajka 28.2.2014 21:56Re: Radši nemluvit... Tak tak... co si nenapíšu, to zapomenu. Když si napíšu, buďto cedulku zašantročím, nebo se na ni zapomenu podívat... Cestovatelské seznamy jsou nezbytnost :-) |
|
T. Zana 28.2.2014 20:14Re: Já si píšu. Cestovací seznamy mám už léta (fakt, počítám že víc jak dvacet let). Píšu si na papírky, do outlooku, do mobilu... Jenže co je mi to platný, když si nemůžu vzpomenout, jak se jmenuje ta zatracená věc! |
|
|
T. Zana 28.2.2014 20:02Radši nemluvit... Vave, děkuju za tenhle text. Když člověk vidí, že na to není sám, tak se mu nějak líp dýchá... |
|
A. Lex 28.2.2014 19:53Ahojky Vave, mávám spolupopletě!!! Tak nějak se to sešlo, že poslední roky, také často hledám věci, které se jaksi propadly do země. Nedávno jsem hledala hodinky: "Které jsem před chvílí měla v ruce a dyť jsem nebyla nikde z kuchyně, ale nemůžu je najít, to není možné, už jsem prohledala i odpadkový koš, prošmejdila celou linku,b a i v toubě jsem se podívala a nikde nejsou", takhle to moje hledání komentuji pro svého muže. Ten sedí, čte si a tu a tam pohlédne přes okraj knihy a zachovává klid. Po další čtvrhodině rezignuji a jdu raději udělat něco k večeři a ejhle hodinky na mne juknou z LEDNIČKY. |
|
M. Crossette 28.2.2014 19:17Re: Chachááá Tedy YGO :))) A kdy sis vzpomněla abys zastavila ten mixer??? :)) |
|
|
M. Crossette 28.2.2014 19:15jak dobře to znám Já nejvíce hledám foťák. Výhoda malého, hladkého a plochého foťáčku je ta, že se vejde do každé kapsy a kabelky. Nevýhoda je, že ač je můj sytě červený, záhadně splývá se vším, na čem leží (v domě i venku). Snažím se ho s sebou nosit, jak jen to jde, tedy i doma. Ale někdy holt nemám kapsu, tak ho držím jen v ruce. Pak ho nacházím odložený na nepochopitelných místech a netuším, kdo ho tam dal. Takto jsem už foťáček zapomněla nejméně 3x venku i přes noc (naštěstí ani jednou nepršelo) . Zrovna předevčírem. Šla jsem před dům pod borovice sbírat šišky, vzala foťák kvůli kočce Indy (třeba ji vyfotím). Kočka nikde, tak jsem foťák odložila na lavici pod stromem avěnovala se zamýšlené práci. Naštěstí v noci nepršelo, foťák nikdo neukradl a ráno jsem si vzpomněla (jen proto, že kočky lítaly venku a já foťák začala hledat).. Podle zákona schválnosti ho ovšem nikdy nemám s sebou, když je zrovna co fotit (nemám, protože se mi doma těsně před odjezdem schválně někam schoval ) |
|
H. Williamson 28.2.2014 18:50Ajo popleto, potesila jsi me ...ze v tom nejsu sama. Ja jsem uz jako dite byla znacne roztrzita. No, a jak cas jde... Jako treba neco delam, mezitim se mne nekdo na neco zepta, v tom treba myslim na neco jineho a kouknu se na dalsi neco a naraz nevim, CO jsem vlastne delala nebo chtela delat. V posledni dobe mne mate muj ruksak. Koupila jsem si pekny, kdyz jsme zacali jezdit za doktorama na Floridu. Vejde se nej notebook, nejake papiry, a rada tech bud nezbytne dulezitych nebo prijemnych veci. Ruksacek ma nekolik oddeleni a ruzne kapsicky. Nosim ho i do prace (kabelku mam vzdy po ruce, kdyz musim reprezentovat). Ale jak ono to ma tolik tech oddeleni, ktere by mely napomahat organizaci predmetu, opak jest pravdou. Furt hledam a propadam obcasne hysterii. |
|
|
L. Vaňková 28.2.2014 18:31Ale mlíko nezapomněla :-) Já jen prozradím, že Vave nakonec Mandelinkovi zásobu mlíka a vajíček přinesla, takže tímto ještě jednou děkujeme :-) |
|
|
Z. Velká_Kočka 28.2.2014 17:40Re: Co nás čeká a co nás nemine. Milý Jovásku, jako bych to sepsala já sama :o)) |
|
|
Z. Velká_Kočka 28.2.2014 17:38Re: Co nás čeká a co nás nemine. Nóóó, prijde na to jak s kým! ;o) |
|
Z. Vave 28.2.2014 17:27Re: Co nás čeká a co nás nemine. Jováskuuuu! chichi - naštěstí ale tak zlé to s námi ještě zdaleka není. :o) |
|
|
Z. Vave 28.2.2014 17:26Re: Vave to mi něco připomíná... To je přesně ono, milá Kytko. Zatím se mi většinou daří se vracet po svých stopách zpátky a ty zamotance zase rozmotávat. Většinou. :o) |
|
Z. Kytka 28.2.2014 16:47Vave to mi něco připomíná... Rozhodnu se zalít zahradu. Když jdu k hadici na zdi garáže, všimnu si, že i auto potřebuje opláchnout. Jdu si pro klíč od auta, abych ho vyvezl na prostor před garáží. Ovšem přitom uvidím na stolku v předsíni neotevřené dopisy. Asi bude rozumné se podívat, jestli tam nejsou nějaké složenky k zaplacení. Položím klíče od auta na stolek a začnu probírat dopisy. Přitom vidím řadu reklamních letáků a jdu je hodit do odpadkového koše v kuchyni. Vidím, že je plný, takže letáky položím na kredenc a jdu vyhodit odpadky z koše do kontejneru na ulici. Přitom si uvědomím, že vedle kontejnerů je schránka na dopisy, takže by bylo dobré hned dát do schránky i ten dopis, co jsem večer psal. Jdu si tedy pro něj do pokoje. Na stole u dopisu leží hrnek s kafem, které jsem před chvílí pil. Vezmu ho do ruky a cítím, že kafe je chladné. Nevadí, uvařím si nový hrnek kávy. Vezmu hrnek a jdu do kuchyně. Cestou vidím, že kytka ve váze začíná uvadat. Tak položím hrnek na parapet a chci vzít vázu a napustit do ní čerstvou vodu. Přitom uvidím na parapetu své brýle, které jsem hledal ráno. Musím si je dát na svůj pracovní stůl, abych o nich věděl. Ale nejdříve přece jen doleju vodu do vázy. Položím brýle, vezmu vázu do ruky a vidím, že za vázou leží dálkové ovládání od TV. Proboha, zase ho budu večer hledat. Musím ovladač položit k televizi v obýváku.No, ale to počká, napřed je přece nutno dolít vodu do vázy. Jdu do kuchyně a napouštím vodu. Přitom mi vyšplouchne na kuchyňskou linku. A trochu i na podlahu. Jdu do koupelny pro hadr, abych to utřel. Pak jdu do předsíně a nevím, co jsem chtěl.. K večeru nic není hotovo i když jsem se celý den nezastavil a jsem docela utahaný.:o)) (zdroj internet) |
|
J. Jovo 28.2.2014 16:10Co nás čeká a co nás nemine. Výhody přicházejícího stáří. Strávíš hodně času v posteli nikoliv kvůli odpočinku nebo radovánkám, ale proto, že se nebudeš moci zvednout.Budeš mít brejle na blízko, na dálku, na šířku, bifokální, trifokální, a pak jedny s jednou nožičkou, kterými budeš vidět. Budeš čůrat tak často a tak dlouho, že skoro nebudeš mít čas se napít. Když si budeš chtít u stánku koupit tisk a upadne ti peněženka, budeš dělat, že si oprašuješ koleno, pak lýtko, pak ti rupne v zádech,čímž tvé ohýbání skončí a peněženku vzteky kopneš do kanálu. Budeš mít moře zkušeností, ale žádné posluchače. Do vany polezeš po hlavě, protože neohneš nohy v kolenou. Vlasů budeš mít dost, ale na čím dál menší hlavu. Ať ti uvaří cokoliv, dostaneš potom pálení žáhy, zácpu nebo průjem. Čím budeš mít míň zubů, tím budeš kousavější. Obouvací lžíci budeš potřebovat metr dlouhou. Všechny boty tě budou tlačit, nebo se ti budou zouvat. Budou ti říkat jak krásně vypadáš, jako by nevěděli, že máš doma zrcadlo. Budeš víc číst, ale na konci stránky nebudeš vědět, o co na ní šlo. Začnou ti říkat pamětník/pamětnice právě v době, kdy začneš zapomínat. Pán Bůh ti vezme síly, ale chuť nechá. Když si budeš chtít pořídit něco na sebe, budeš poslouchat řeči, že to už neunosíš a do rakve se to nehodí. Budou se ti čím dál víc líbit mladé holky (mladí kluci), ale oslovovat tě budou staré báby (staří dědci). Posadíš-li se někde na lavičku, aby ses kochal/a přírodou, usneš. Budeš mít moře času, ale žádný nápad co s ním. Až ti někdo přijde přát, aby ses dožil/a stovky, pošleš ho kamsi! |
|
|
Z. Velká_Kočka 28.2.2014 15:02Ano, to odkládání věcí... ...po cestě od jednoho úkonu k druhému. Také dělám několik "důležitých" úkonů najednou. A čím jsem starší tím hůře takto odložené věci nacházím. Jinak se snažím si vybavit co jsem a kde dělala, ale moje paměť už není to co bývala. Jestliže se to přihodilo právě před okamžikem pak se vrátím na původní místo a znovu projdu kudy jsem šla. Tak také dělám když jsem zapoměla co jsem na místě cíle chtěla udělat. Někdy to funguje. Každý má svůj systém a svoje vyfikundace. ;o) Můj drahý manžel měl přivedl jednou z rovnováhy svým počínáním. Přišel z nákupu, nikoliv běžného nákupu ale nákupu potřeb k provádění své profese. Tužky, štětce, barvy, papír různé kvality a tak podobně. Z kuchyňské zásuvky vyjmul sáčky a jal se pečlivě balit právě zakoupené tužky a crayony a pak je ukládat do mrazáku. Dělal to zodpovědně a soustředěně. Musela jsem jeho soustředění přerušit otázkou proč pro všechno na světě dává tužky zmrazit. Trochu se mi chvěje brada když si na to vzpomínám. Bohužel ne smíchy, ale soucítěním s mým udřeným chotěm. Nakonec ho to tu zabilo. |
|
|
Z. Vave 28.2.2014 13:54Re: Jsem Netřeba, milá Abytko. ;o) |
|
|
Z. Vave 28.2.2014 13:53Děkuju vám za vaše komentáře, které mě dnes potěšily dvojnásob, neb není nad to, když člověk zjistí, že v tom nelítá sám. :o) Přeju všem krásný den i nastávající víkend. <3 |
|
M. Pajakerryková 28.2.2014 12:45Re: Chachááá tak mě napadá a kde skončilo to játroví?? že ty jsi ho dala do té bábovky???? :) |
|
|
M. Pajakerryková 28.2.2014 12:09Re: Téma akorát pro mě Tom se mě ani už neptá co hledám :) se mi nějak vytratil chudáček :) |
|
A. Bytová 28.2.2014 11:44Jsem minulý týden odmrazovala ledničku a v mrazáku našla propisovačku. Byla přimrzlá ke kotletám. Jinak nemám, co bych dodala. :))) |
|
|
M. Pajakerryková 28.2.2014 10:51Téma akorát pro mě jen tak nějak nevím odkud začít :) prostě všechno si musím psat, do kalendáře si píšu i uzávěrky výstav, akce, doktory...do obchodu bez návodu bych nešla, protože bych na polovičku zapomněla a protože to je činnost, kterou nenávidím tak se tam zdržuju co nejkratší dobu. Když se chystám na dovču tak si vždy píšu seznam co si mám vzít, jen ty výstavy mám jaksi vychytané... hledat mobil druhým mobilem? nejlépe ráno před odjezdem do rachoty, nebo chodím po bytě a něco hledám, ani se mě už neptá.... a bude hůř??? :) všem přeju pěkný den, u nás svítí sluňo a je docela teplo |
|
D. Ruščáková 28.2.2014 10:36Re: Chachááá Ygo!!!:)))) Ty zvíře, bez tebe by byla na světě mnohem smutněji:))) |
|
Z. Matylda 28.2.2014 10:08Znám, dobře znám, bohužel :) Ale snažím se minimalizovat množství problémů aspoň tím, že se snažím uvědomit, kam jsem ty klíče položila, abych ráno zase hystericky neprohledávala půl domu, kde jsou klíče od auta nebo od domu. Několikrát jsme žádala, aby mi někdo zavolal na mobil, protože ho nemůžu najít, a pak běhám po domě podle zvuku- abych zjistila, že jsme ho odložila na okno v horní pracovně, protože jsme potřebovala rychle něco udělat a pak mě kdosi odvolal.... |
|
|
M. Sedláková 28.2.2014 10:07Re: Chachááá to mě se stát nemůže, poněvadž Honásek vymňoukává jako tur. A i Hepča se to od něho naučila. Nelze přeslechnout a nelze přehlédnout. Míša |
|
|
D. Ruščáková 28.2.2014 9:46Smála bych se veseleji, kdybych na tom někdy nebyla podobně:)) Přitom obecně mám pocit, že naopak si pamatuju a dodržuju spoustu věcí, které mi coby dítku a ranému dospělci dělaly potíže. Ovšem když jdu podruhé z auta zpátky přes vrátka a zahradu do Domu, protože jsem zase něco nechala doma, tak mám dojem, že i ty psice na mě koukají tak nějak... soucitně?:)) A přezdívka pro babičku taky nemá chybu:)) |
|
|
Z. Vave 28.2.2014 9:44Re: Chachááá YGO, já Tě prostě miluju! :o) |
|
|
O. Joklová 28.2.2014 9:33Re: Chachááá Ygo, kdyby na tebe Zikmund vytrvale mňaučel jako to dělá Nyny, toto by se ti nemohlo stát :-DDDDDDDDD ale mám pro tebe velké pochopení - a zároveň si tu otírám slzy od smíchu |
|
|
O. Joklová 28.2.2014 9:29Ája Popleta... ... to je prostě božííííííííííííííííííííí... moc se mi vždy líbilo "babička cvičitajči" (jakpak se asi má veram, srdíčko) a toto tomu velmi silně konkuruje... můžu ti tak taky říkat?? nebíííííít!!! do hlavičky néééééééééééééé!!!! jinak jsem si dříve taky úplně všechno psala do diáře jak píše Míša, ale to se člověk taky ještě musí do toho diáře podívat - takže dnes mám (je už díky pokroku k dispozici) ještě lepší vychytávka, a to jsou upomínky v mobilu... na ty se netřeba dívat, začnou na člověka samy pípat!!!! pro mě zcela ideální, píšu si tam úplně všecko všecičko, jakmile se dohodne, rozhodne, ukáže, vyplyne že něco někdy - už vytahuju mobil a ťukám... taky veškeré narozeniny a svátky pravda ovšem je, že toto pípání jde po 10 minutách odsouvat (skvělé když to začne pípat a člověk je třeba v tramvaji a prostě nemůže danou věc v tu chvíli udělat) - jenže když mám udělat něco pro mě hodně nepříjemného, třeba někam zavolat, tak už se taky stalo, že jsem to takhle posouvala po 10 minutách od 9h ráno až třeba do 15h odpoledne :-((((((( ale bez nich bych asi byla Béďa Popleta... díky, Vave, za milou 105-ku :-)))))) |
