V. Novák 24.2.2014 9:42

To je úžasné, jak ty USA hodlají nezištně jednat o těžbě

"všeholidských" surovin jen a jen v zájmu chudých zemí a jejich obyvatel.

Pochoptelně jen o těch surovinách, které nemají USA pod palcem...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 24.2.2014 9:01

Technologická past

Jakoli s autorem článku souhlasím dodávám podstatné důsledky. Všeobecně se stěžuje dostupnost surovin a právě i naše dnešní Evropa je na nich dovozu dominantně závislá:

https://docs.google.com/file/d/0B4AuENhmC5kDSTZkSEEydk0yems/edit?pli=1

Všeobecně roste i jejich cena a přitom všechny sofistikované technologie se právě o takovéto suroviny opírají a proto se dostáváme do stavu tzv. "technologické pasti" která je zapříčiněna rychlejším tempem spotřeby než dokáží technologie i surovinové zdroje krýt. Se skončením studené války a rozvojem geologie i informatiky jsme se už dostali do období kdy je řada limitů prakticky známá. Padlo totiž kdejaké státní tajemství o jejich vydatnosti. Tímto mechanismem se zákonitě vytrácí optimismus, že najdeme nová vydatná a snáze dostupná ložiska či novou dostatečně efektivní technologii za ty dosluhující a to umožní další extenzivní růst ekonomik. Zábranou proto zdaleka není jen politika i když rovnoměrnější dostupnost by momentální úlevu rozhodně přinesla.

Celosvětová stagnace těch technologicky nejvyspělejších zemí je už víc jak desetiletým mementem a zásadním omylem bylo přisuzovat její příčinu jen tzv "hypoteční krizi" a jen chování bank.

Paradoxně však o změně chování a bytostném rozvoji druhu homo, který na růstu spotřeby založil svou prosperitu, se chce jen málokomu uvažovat, ačkoli pravděpodobně v tom tktví ten největší rozvojový potenciál přemýšlivých.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Krajíček 24.2.2014 3:29

Nositel Nobelovy ceny je zárukou,

že alespoň ze strany USA o dalším vývoji budou rozhodovat pouze taková hlediska, jako je ohled k chudým zemím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek