15.10.2018 | Svátek má Tereza



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


SVĚT: Nový téměř vědecký obor bádání o štěstí (4)



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 6, poslední: 23.12.2013 23:15, přehled diskusí

Od Ulce to tedy sedi, jako Jandakova zadnice na hrnci:
Autor: V. Vaclavik Datum: 23.12.2013 23:15

"Šťastní lidé si jen zřídkakdy stěžují. Naopak tvorové zafixovaní na

naříkání kvůli sebemenší banalitě dovedou otrávit nejen své okolí, ale

stanou se i svým vlastním nepřítelem."

Sedi to od nekoho, kdo tu pravidelne pitva rodokmen Americkeho prezidenta  vubec svym psanim podnecuje blbou naladu. 

K tomu vyroku, ze "Šťastní lidé si jen zřídkakdy stěžují" bych odvetil, ze stastni lide nepitvaji o cem to stesti vlastne je, jako zde cini pan Ulc. Ten by snad mel byt uz dost stary, aby dosel moudra a stesti a nemel by mit zapotrebi nad tim mudrovat.

Páchnoucí nevěstinky? :
Autor: J. Kraus Datum: 23.12.2013 12:33

Mnozí z pamětníků dob, kdy mnoho lidí by se stydělo pajcovat se nějakou voňavkou, kdy mužům stačil Pitralon po holení a i ženy se mírně navoněly leda tak před odchodem do divadla, to možná vidí jinak. A ten, kdo byl třeba koncem srpna, kdy ještě bylo teplo ke třicítce, na chmelové brigádě obklopen dívkami, s tím vyloženě nesouhlasí. Ano, některé holky i ženy zpocené smrděly, ale to byla spíše výjimka a souviselo to nějak s jejich povahou, s celkovým uzpůsobením osobnosti. Ale 95% jich vonělo, a jak vonělo!. Každá jinak, bylo to omamné a vzrušující a byl by z těch vůní katalog. A i později kolegyně v práci voněly, zvlášť v létě jen v pracovních pláštích přes spodní prádlo. A člověk by nemusel znát nic jiného než vůni, aby si mohl vybrat. Kde jsou ty doby. Dnes se v létě v tramvaji člověk zalyká jako v nějaké chemičce. A každá změna je pak vítaná. Vzpomínám na podivný, několik let starý zážitek, kdy předměstským autobusem jela menší tlupa mladých Rusek, no, těžko nějaká přes patnáct, asi z nějakého sportovního utkání do hotelu, a jak my mužští jsme po sobě nenápadně pokukovali. I vy, pane, jste pedofil? Proč? Proč jenom, proč nám tohle všechno vzali? A kdo? Chemické koncerny v honbě za ziskem nebo západní odnože Pravdy a Lásky v obavě, že odpudivý smrad příslušníka jiného etnika by mohl vyvolat násilí?

Důvod přítomnosti květin na svatbě, v článku uvedený, je snad v souladu s vědeckým poznáním. Pavěda by mohla nabídnout i jiné důvody, které s vůněmi a pachy příliš nesouvisejí a jejichž logika je zahalená, musím to slovo použít, romantismem.

A faktická poznámka: bezdomovci a francouzské šlechtičny smrdí (smrděly), protože se nepohybují a sedí na zapařených zadcích. Něco podobného lze pozorovat u psů. Zatímco venkovští voní ozónem a zmoklí voní po psovsku, v bytě zavření všelijak páchnou.

Pěkný čtení, díky.:
Autor: K. Frauknecht Datum: 23.12.2013 7:05

V podstatě shodný názor s mým oblíbeným Ch. Murrayem, který v přednášce "On hapiness of people" definoval: "... čtyři podmínky potřebné k tomu, abychom mohli svůj život považovat za dlouhodobě šťastný: pevná rodina, přátelé (nebo fungující sousedská komunita), náboženství (nebo filozofie, která je nahrazuje) a práce, která nás naplňuje. Hmotné zabezpečení je významné jen tehdy, pokud nám pomáhá k zajištění uvedeného..."

Pevné zdraví, klid a pohodu nejen panu Ulčovi, ale i všem čtenářům NP :-)))!

Jak je to v ČR:
Autor: P. Boublíková Datum: 23.12.2013 6:01

http://www.novinky.cz/finance/322759-rodina-a-deti-jsou-pro-cechy-dulezitejsi-nez-vysoke-prijmy.html

Protože se 50 % manželství rozvádí (nesezdaných párů se patrně rozchází ještě více) a 400.000 dětí žije jen s jedním z rodičů (hrozné číslo), nejsou Češi šťastní.

Ale může za to Klaus, Nečas, Kalousek, Zeman, Špidla a Paroubek.

No, onen "fekální pesimismus":
Autor: J. Schwarz Datum: 23.12.2013 5:56

měl a stále ještě má velice praktický důvod - ochranu před závistivci a "potřebnými". Kdo by vám taky přidal na platě, pokud jste spokojen když je tu tolik "potřebných" nespokojenců? A za socialism se už vůbec neoceňoval výkon, nýbrž míra "oběti pro vlast". A co mohlo být lepší mírou "oběti" než jak nepříjemně se dotyčný v práci cítil, jak ho "zmáhala"? A když ani v soukromí neměl mnoho důvodů k radosti neb i tam přemýšlel o tom jak nejlépe splnit a překročit plány vytyčené xxx sjezdem Strany pak byl sympaťákem pevně spojeným s kolektivem, jeho radostmi i strastmi a horkým kandidátem na postup ve společenském žebříčku. Optimismus bylo radno ventilovat jen v oficiálních vyjádřeních, soukromě bylo lépe býti pesimistou. A tento stav trvá, neb, jak bylo zmíněno v případě výherců loterie, kolem spokojených se rojí příbuzní a "přátelé" o kterých pesimista nemá - ke svému prospěchu - ani tušení.

Zatím tu nejsou stížnosti...:
Autor: V. Koreis Datum: 23.12.2013 5:04

Přijdu sem do diskuse a vidím, že jsem tu první. Někdo tu nejspíš přede mnou už byl, nic ale nenapsal. No, aspoň tu nejsou žádné stížnosti, už to v člověku vyvolá pocit štěstí.

Co sem tedy napíši já? Podpořím jen to pozitivní a zbytkové produkty látkové výměny nezmíním ani jednou!