20.4.2024 | Svátek má Marcela


Diskuse k článku

VĚDA: Co je doma, to se počítá. Opravdu?

Jde o to, co se počítá. Nejspíš ten vrabec v hrsti a holub se nechá uletět. Jsme plní dychtivosti využít každé výhody, co možná hned. V Austrálii se starají, aby měli zdatnou armádu, možná po jejich tragických zkušenostech z bitvy o Gallipoli v první světové válce.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kraus 26.12.2013 17:24

věcná poznámka

V posledním pokračování se udělala mezi slovy "davové" a "a pro" dvojřádková mezera a nešla odstranit. Vyňal jsem tedy poslední odstavec a znovu vložil o řádek výš, a takhle to dopadlo.

J. Kraus 26.12.2013 17:20

a ještě konec

Hned vedle Jičína byl jeden na území čtyř dnešních vesnic. Těch komárů v jičínském zámku, té rozlézající se vlhkosti v zimě.

Po takových a jiných zkušenostech může logicky uvažující člověk přestat věřit třeba i na neurotransmitéry a podívá se, co tomu říká konkurence. A konkurence to podává nějak srozumitelněji, prostému člověku to zní i logičtěji a nepřipadá si tak nedostatečný, a když se ještě dočte, že věda jen těžkopádně a složitě odhaluje mikroskopickou část z myriád nezbadatelných božích tajemství, cítí se vítězem. A pak dojde třeba i na otevírání čaker, aby to měl z první ruky. To je vlastně hlavní nebezpečí, že normální člověk neodliší exaktní a vůbec skutečnou vědu se vzorci a rovnicemi, která má praktické výsledky (a ty neurotransmitéry jsou jistě její součástí), od humanitních fantasií a sesype to do jednoho pytle. To by si měli skuteční vědci pohlídat a esoteriky vidět spíš jako oběť systému.Tedy ty davové.

A pro váženého pana Vinaře, pokud by po dvou dnech tohle četl: nejsem si jistý, není-li snad z předchozího cítit nějaký osten. Neměl by být. Pan Vinař je jeden z autorů, kvůli kterým stojí za to Psa číst. A já vlastně nediskutuji, píšu to spíš kvůli srovnání vlastních myšlenek, k udržení mozku v chodu, zbavení se neklidu mysli. Ten neklid se přelévá na čtenáře, což není dobré. Přesto by mě docela zajímal důvod, proč autor není pesimista.

Tedy ty davové.

A pro váženého pana Vinaře, pokud by po dvou dnech tohle četl: nejsem si jistý, není-li snad z předchozího cítit nějaký osten. Neměl by být. Pan Vinař je jeden z autorů, kvůli kterým stojí za to Psa číst. A já vlastně nediskutuji, píšu to spíš kvůli srovnání vlastních myšlenek, k udržení mozku v chodu, zbavení se neklidu mysli. Ten neklid se přelévá na čtenáře, což není dobré. Přesto by mě docela zajímal důvod, proč autor není pesimista.

J. Kraus 26.12.2013 16:50

pokračování

Musí přijít někdo jako inženýr statik H.J.Zillmer, který ty nesmysly oficiální humanitní (netechnické a nelékařské) vědy už nevydrží poslouchat, snese je na jednu hromadu a rozpitvá ji tak, že vědci jsou nepříčetní. A jejich protiargumenty? Žádné. Jen osobní výpady, podsouvání nevyřčeného, ostrakisace a zákazy. Jsou ty humanitní vědy tak provázané, že když se z jejich stavby vyndá cihla, začne se to hroutit všechno. Velké nebezpečí pak je, že se logicky myslící člověk příliš upne na obranu proti nim a přejme mimoděk jejich způsob myšlení. Viz tady na Psu nedávno milý pan Kremlík, který dal do souvislosti vyhynutí mamutů s nedávnou pohromou v Mongolsku, kde zmrzly, taky s trávou v hubě, zástupy dobytka. Až mě to bodlo. Tak, a teď ho ti blbci zmasakrují. Nikdo ale nereagoval, nikdo nepodotkl, že ta zmrzlá stáda na jaře roztála, ale po zmrznutí mamutů už žádné jaro nepřišlo. Někdy je člověku pana Kremlíka s jeho grafy a tabulkami, kterých si stejně moc nevšímám, až líto. Stačí mi vyndat z knihovny příslušnou knihu a ověřit si, že to tam opravdu je a že ji vydal komunista v době, kdy se, na rozdíl ode dneška, podobné texty needitovaly. Záznam praví, že na Kolínsku se pěstovaly melouny a i jinde bylo tak teplo, že se obilí sklízelo dvakrát do roka. Tečka. Kolik energie promrháno bojem s voly, kteří stejně voly zůstanou. Nebo obrovské rybníky všude po Čechách, to přece nebylo kvůli obohacení jídelníčku feudálů, ale pro udržení vody ve vysychající krajině.

J. Kraus 26.12.2013 16:48

pokračování

Řečeno upřímně, připadá mi, že za explosi té esoteriky může i věda, tedy její populárně naučná část. Myslím, že mnoho zájemců o pavědu začínalo jako čtenáři populárně vědeckých knížek, ale časem v nich objevovali nesrovnalosti a nesmysly a začali se poohlížet jinam. Däniken se svými bohy-kosmonauty ještě mohl být pokládán za lepší detektivku, ale z knížek L.Součka už zatrnulo. A vědec nemlčel, ale začal hlupákům vysvětlovat něco, o čem sám neměl ponětí. Věřím pevně a neodmlouvám, že existují nějaké neurotransmitéry i když si to nedokážu ověřit, ale říká to autorita a mám dobrou vůli věřit. Nevěřím ale, že krápníky v Moravském krasu rostly miliony let, když pod dálničním mostem vyrostou za pár roků – dokud se vápník z té prasklinky nevylouhuje. Ostatně nějaký potůček sotva mohl vytvořit tak obrovské podzemní prostory. Ještě před sto padesáti lety bylo oficiálním vědeckým názorem, že dnešní krajinu formovaly vody, rychle ustupující po potopě, a třeba pro lidi z vesnic kolem Prachovských skal to bylo kam paměť sahá jediné přirozené vysvětlení. Z lidového podání, podepřeného starými fotkami je zřejmé, že se ty skály nemění ani v nejmenším. Jedinou erosi způsobují turisté a horolezci. Na uzavřené cestě se ale už za pár let vytvoří na pískovci jakási krusta, stejná jako na skalách okolo, a ta vzdoruje vší nepřízni počasí. Z horolezci narušené skály se pak může léta drolit písek, dokud se povrch nezarovná. Jakási roztroušená pískoviště vznikla během staletí těžbou pískovce. A ten písek tam stále je, na povrchu ztuhlý, a nesype se dál. Přitom je zřejmé, že s těch skal musely být sneseny miliony, stamiliony tun písku. Kde je? Půdu na jižním okraji Skal, přes kilometr dlouhý svah, po kterém by většina materiálu musela sjet, tvoří třicet centimetrů hnědé hlíny a pod ní je jíl s opukou. Nikde ani stopa písku. I dno potůčku, pramenícího ve Skalách, je z jílu a rybník, do kterého ústí, taky pouze jíl. Ale ať někdo zkusí bavit se o tomhle s profesionály v jičínském museu.

J. Kraus 26.12.2013 16:46

Taky bych rád nebyl pesimista,

ale můj intelekt se nějak zpěčuje pochopit konec článku. Vyšší koncentrace dopaminu není z dlouhodobého pohledu na závadu, protože za sebou „táhne“ nejen serotonin, ale i acetylcholin a glutamát, čímž se zvyšuje inteligence dotyčného? A až se jednou třeba koncentrace vyrovnají, „potáhne“ vše výš jiný neurotransmitér, k dalšímu vylepšení člověka? Nic lepšího mě nenapadá, ale určitě je to jinak, protože takováhle kausalita by asi byla těžko dokazatelná, byla by vlastně v duchu nejpokleslejší pavědy. Ostatně při klesající úrovni mravní čím inteligentnější jedinec, tím hůř pro všechny. Věda by měla najít a aktivovat nějaký neurotransmitér aspoň na mravnost.

S tou esoterikou je to, bez velkého přehánění, tragedie. Skoro všechno, co teď vychází, je vlastně černá magie, tedy návody k násilnému vlomení se „někam“ za účelem osobního prospěchu. A k tomu haly s estrádními psychonapravovači plné platících zájemců o své vylepšení bez vlastní námahy. Ti nacisti aspoň byli idealisté, chtěli pozvednout Německo a zlepšit svět a byli za to odměněni podle pravidel těch, k nimž se pozvedali. Jak asi dopadnou dnešní ryzí egoisté a sobci. A už dopadají. Kdyby se snesly na hromadu všechny knihy o čakrách, zapálily a každý jejich další vydavatel byl sťat, bylo by už pozdě. Nejde o osud těch tisíců lidí, kterým se po mechanickém postupu podle návodu rozpadne osobnost, ale o to, že pak fungují jako koridory mezi Zemí a něčím, co sem nepatří. Tisíce malých Hitlerů mezi námi, o kterých nikdo neví. Islám to pravděpodobně odstraní šmahem a na nás teď záleží, jak ten šmah bude velký a aby po něm kromě koránu vůbec něco zůstalo. Doufejme, že hlavní síla se vybije na Západě. V podobné situaci byli možná kdysi křesťanští otcové, když likvidovali pohanství, příliš už prosáklé negativními praktikami, a s vaničkou vylili i dítě. Jinak to asi nešlo.