H. Williamson 9.12.2013 23:33

Kulinarsky zazitek z Mongolska - ne muj

Muj dobry kolega a pritel z Prahy pracoval v 80. letech na nejakem ministerstvu a jednou se zucastnil vyjezdni delegace do Mongolska. I vzali je Mongolove na grilovacku nekde v horach. Ubytovali je v deluxe jurtovem rezortu a pak pred delegaci ubezdusili a vykuchali kozu nebo ovci. Vnitrnosti polozili na teple kameny a jen co se ohraly (slezinka, plicka, jatra, ledvinky, srdce) tak to ceske delegaci ceremonialne nabidli. Kluci valili oci, ale doprovod z ceske ambasady jim sdelil, ze je to velika pocta a meli by to jist. Nastesti ceska delegace prijela bohate zasobena alkoholem na preventivni dezinfekci. Takze si uzdibli neco syrovych zvenku lehce ohratych jatyrek a jinych pochoutek a zapili panakem. No, a tak furt dokola, az se zlili. I doslo na dotaz, kde je socialni zarizeni k ucelu vymesovani zhora ci zdola. Curalo se venku, ale na to jine meli zarizeni. Mezi dvema skalami meli nad necim jako propast natazene lano a na nem provazovou houpacku s velkou dirou na sedacce. Takze, ucastnik recepce si sundal kalhoty, pritahl houpacku, na te se zhoupnul nad propast a vypustil, co potreba bylo vypustit. Jenze pri tom houpani se jim delalo soufl, ale u propasti uz stali dalsi clenove delegace s nutnym rizenim, a tak si ty predchozi nedokoncene pritahovali lanem na pevnou zemi. Houpacka byla jenom jedna.

Tuhle historku povidal Bohous Chetovi a mne, kdyz jsme prijeli v r. 1990 poprve do Prahy. Za nekolik let pote mi ji v podstate stejne prevypravel jiny kolega, ktery tam taky byl. I kdyz uz je pozde, chtela jsem se o tuto historku podelit.Driv jsem se nedostala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 9.12.2013 21:14

Kulinářské zážitky

Pěkné počtení.Dede, díky !! Konečně jsem zase na základně, pondělí by mělo nebejt.

Ráno mně odrovnal netopýr v haluškách, na sovu v nudlích jsem téměř zapomněla,taková krásná prozaická nadávka. Jak prosté a důmyslné.

Gastronomie je mým koníčkem, ráda o ní čtu ale vyhlášené lahůdky raději zkouším doma. Venku se snažím jíst jen to, co je dobře tepelně upravené. BTW,v sobotu jedeme do Budapešti na vánoční metropoli, s jejich dobrůtkami a ty teda jsou.

V současné době ujíždíme na ajvaru a ljutenici, asi si to začnu paplat i na hlavu. :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 9.12.2013 20:11

hmmm

Tak jsem napsala příspěvek pod Maričku. POTOM jsem napsala samostatný příspěvek (nové vlákno). A odmítlo mne to, že nejsem registrovaná! Rozumíte tomu?

Jinak se hlásím k ochutnávačům. Hm, takový zážitek: synek mě ukecal do sépiového rizota. Bylo moc dobré, ani zažívání nepoškodilo... akorát žlutá halenka to odnesla. Kdo netuší, o čem mluvím, doporučuji heslo sépiový inkoust :-)))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 9.12.2013 17:37

hezký článek Dede

Také ráda ochutnám neznámou krmi (v nové úpravě a směsi koření), ale jen tehdy, pokud je z masa zvířete, které je mi známé. U zeleniny tak háklivá nejsem, tam spíše člověk riskuje, v čem byla opláchnutá. Neznamená to, že mi to chutnalo natolik, abych si to dala znovu, nebo se o výrobu pokusila doma, Někdy ale ano. Jídla vyrobená z něčeho, co ani nevím, jak vypadá (létá to, běhá to, leze to, plave to), tak ta mě opravdu nelákají. Ale i tady jsou vyjímky. Třeba vím, jak vypadá koza, ovce i kobyla. Miluji všechny sýry, ale pít mohu pouze mléko kravské. (chutnala jsem kozí, ovčí i to kobylí - jednou mi stačilo).

Když v luxusnějších restauracích nabízejí předkrmy, detailní výpis jaké jsou v tom dobroty je pomalu na tři řádky. No a pak dostanete takovou (kolikrát různě zavinutou) jednohubku politou lžičkou nějaké omáčky. A za cenu div ne celého hl. jídla (a společensky se předpokládá, že to budete pojídat nejméně deset minut). Já si u toho představuji, kolikrát se toho mini kousku jídla musela dotknout lidská ruka a co to "jednou do pusy" dalo za práci. To si opravdu předkrm odpustím a raději si dám rovnou pořádný kus masa (nebo když už v rest. předkrm, tak ubrouskem vyložený plný košíček mých milovaných v těstíčku smažených žampionů)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Lex 9.12.2013 16:47

Gastronomický hltavec

Za sebe mohu říci, že jsem nadšená ze všeho, co je jedlé a přistane mi to na talíři, bez mého přičinění a po té pro mě, bezpracném úklidu. Za ty tři roky co jsem doma, jsem se nakuchtila a napekla už tolik, jako za celý vdaný život nee. I Ajvinka uznává a je nadšená ze všech jídel, které se jí dostanou před její nenasytnou tlamku. Když jsme si jí brali, tak nás paní chovatelka upozornila, že takhle chamtivé a nenasytné zvíře ještě neviděla. A MĚLA PRAVDU:

svoje jídlo shltne takovou rychlostí, že opravdu neřekneme ani švec! Nekouše, rovnou hltá! Všecno co zavání jídlem tak dokáže shltnout.

Dnes když jsme přijeli z nákupu, tak jsem nechala neprozřetelně přepravky s nákupem na zemi v kuchyni. Chvíli jsme se s MLP zdrželi v jiné místnosti a při návratu do kuchyně byly přepravky vyklizené (ale bohužel ne uklizené), Ajvi sežrala, tedy shltla dobrou třetinu kilovky ČERSTVÉHO chleba (achich jedna patka je pryč), Darek ten už měl napolo rozbalené maso. Ano, stále připraveni a v pozoru musíme být. Ti naši dva mladí pacholci nám bystří smysly a stárnoucí mozkové buňky. Byla jsem zvědavá, co s ní udělá ten čerstvý chleba. No, co by, do deseti minut jsem ho uklízela z podlahy do odpadkového koše za pomoci role papírových utěrek :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Vave 9.12.2013 15:20

Co se týká ochutnávání,

tak se trvale zmítám mezi přikázáním "Zkusíš" a "Nezkusíš".

Jsa peciválem, mám zkušenosti jen z Čech. Zkušenost mě naučila nezkoušet ochutnávat v obyčejných hospodách sebelákavěji nazvaná jídla a objednávat si výhradně knedlo-vepřo-zelo, případně moravského vrabce s knedlíkem a se zelím.

V lepších hospodách se pak zmítám mezi tím, zda nové jídlo ochutnat, či spolehlivě si pochutnat. Musím přiznat, že většinou dám přednost známým jídlům.

A vůbec, myslím si, že sebelépe upravená mísa žoužele, ozdobená překříženou exotickou trávou, se nikdy nemůže vyrovnat poctivému stejku, zvláště je-li velký a dobře rare udělaný. ;o)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Kaštan 9.12.2013 14:21

Nadšený ochutnávač

Patřím mezi ty, kteří jsou fanoušky empirických výzkumů... Mezi to se řadí i ochutnávání. Jedla jsem v rámci "evropského jídelníčku" vše, co se ochutnat dá... Žabí stehýnka, šneky, raky a pak samozřejmě všechny možné mořské potvory. Do mušlí jsem se zamilovala tak, že jsem se je naučila vařit líp, než ve většině hospod (jak italských, tak francouzských). Ale ouha! Nakoupila jsem tady v Prahe mušle, uvařila, byly fantastické, ale manžel strávil bezesnou noc na záchodě. Mě nebylo nic a nestačila se divit jeho kruhům pod očima

(°) (°)...  Nebo vedle očí :) Takže se obávám, že mušle z našeho domácího jídelníčku můžu škrtnout....

Jinak je tu jedna vegetariánská restaurace v centru u Staromáku, kde nabízejí "klasickou vegetariánskou kachnu se zelím" a "vegetariánského utopence". No, k tomu jsem odvahu nesebrala :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 9.12.2013 12:49

OTéčko

Tak jsem konečně dotlačila na Rajče i poslední fotky z konce minulého týdne.

http://yga.rajce.idnes.cz/2013_Zacatek_prosince/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bytová 9.12.2013 10:44

chichi

Také patřím k zvídavým ochutnávačům. Jen jednou, u zbytků zdravého rozumu jsem kdesi na pomezí Rumunska a Bulharska odmítla cosi s názvem Apeťítovka. Kamarád, daleko zvídavější, do toho šel a pak dva dny proseděl v potoce.

A na chilli papričku již níkdy, níkdy nepopatřil . :)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Louk 9.12.2013 10:42

Mňo, gastronomickej zvědavec

na rozdíl od jiných oborů teda nejsem, vjemy mi obvykle stačí zprostředkovaně. Afšak čas od času se v cvrlikovské kuchyni SAMO (zase ten Sam!), takňák v rámci improvizace, vytvoří COSI... bez čeho by se povětšinou dalo snadno obejít...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bygmyšová 9.12.2013 10:16

Halušky s netopýrem

Hele a co takhle halušky s netopýrem? To, že doma tancuju s potkanima se tu ví. Včera jsem lovila málem, netopýra z halušek. Cosi spadlo z okna , chvíli se to pinožilo po zemi a pak se jalo podívat, co máme dobrého. Dcera, pes a dítě za ukrutného řevu " chyť  tóóó" zmizeli z kuchyně. Já s kamarádem jsme vyzbrojeni obrovským cedníkem a novinama. Potvor lapen na zemi, na mě si teda normálně syčel a vystrkoval hlavičku s pod cedníku  :-)  poté odloven, byl distribuován, tam odkud přišel. Halušky bez úhony.

• reagovat
• nahlásit příspěvek