Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ZEMĚDĚLSTVÍ: Odtroubíno
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Navrátil 14.11.2013 18:16Česká myslivost O tom jak funguje nebo jak je spravována česká myslivost máte bohužel jen velmi mlhavou představu. Tomu odpovídá text Vašeho příspěvku. Buhužel |
|
|
P. Joch 14.11.2013 14:58přezvěříno Přidávám se k názoru, že stavy černé a srnčí zvěře jsou nevídané a neúměrně vysoké. Z vlastní zkušenosti malo-vinaře to považuji za téměř tragédii. Srnčí do vinohradů nechodí, naopak tam žije, vyvádí mladé a nové generace se prakticky neumí pást na louce, žere to jen révu a hrozny. A myslivci jim navíc mezi vinohrady ještě staví na zimu krmelce. Náhrady se nedomůžete a nápravy také ne. Vinohrady nad Bzencem jsou několik set let, srny v tomto počtu jen v posledním desetiletí. Ať mi nikdo nevykládá, že je to přirozené. Co se týče zajíců, myslím, že na jejich stavy velice negativně působí několikanásobný nárůst silniční dopravy za posledních 20 let. Za socíku se zajíci chytali a posílali do Francie, kde měli stejný problém jako my u nás. U cest naprosto chybí zábrany a pokud zajíc vběhne na cestu, je prakticky mrtvý. A podle sledování jen jediného úseku několika kilometrů jich tam za rok uhyne daleko víc, než myslivci na podzim postřílí na honu. |
|
|
J. Mrázek 14.11.2013 6:14Lidem je odepřeno houbaření a vstup... Nájemce si určí, že lidé smějí do ohražené části lesa v úterý a ve čtvrtek od desíti do čtrnácti hodin a že se smí pohybovat jen po cestách, nesmí vstupovat do porostů a sbírat(houby) plody.....Kde je slibovaný stav, že se pro běžné lidi nic nezmění ???? ŽE BUDOU MOCI DÁL CHODIT DO LESŮ, to přece všichni pravdoláskaři slibovali ! Takže lhali a lžou dál ...? |
|
|
B. Hudzieczek 14.11.2013 6:28Re: Lidem je odepřeno houbaření a vstup... "Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců." Tolik citace § 19 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. (lesní zákon). |
|
|
M. Vondráček 14.11.2013 10:25Re: Lidem je odepřeno houbaření a vstup... Kupte si vlastní les :-) Nevím, proč by jste měl lézt do mého. |
|
|
R. Langer 14.11.2013 11:26Re: Lidem je odepřeno houbaření a vstup... To řekněte hlavně ochráncům kůrovce... :-P |
|
J. Vozábalová 14.11.2013 11:45Re: Lidem je odepřeno houbaření a vstup... Ale jděte pane Mrázku, kdo Vám co odpírá! Ano, jistě, jsou situace, kdy z nějakých důvodů na nějaký čas je vstup do nějakého konkrétního lesa omezen nebo zapovězen - jenže tak to je i případě mnohých jiných běžně přístupných ploch - třeba kusy silnic a jejich okolí v době konání rallye. Nevím co máte na mysli "ohraženou částí lesa", ale pokud je nějaký les oplocený, jedná se nepochbně o les zvláštního určení a v něm pochpopilně platí nějaká specifická pravidla - nikdo neinvestuje do oplocení lesa jen tak z plezíru. |
|
|
B. Hudzieczek 14.11.2013 20:26Re: Lidem je odepřeno houbaření a vstup... Ze zákona je zakázáno oplocovat les z vlastnických důvodů. Výjimkou jsou např. obory určené pro chov zvěře ke komerční myslivosti. Jinak se les oplocovat nesmí. Oplocenka, která má chránit zalesněnou kulturu, není oplocení proti lidem, nýbrž proti zvěři. Ale ani do té nemá návštěvník lesa co vstupovat. Les zvláštního určení |
|
|
L. Krajicek 14.11.2013 3:00Myslivosti nerozumím, ale faktem je, že když procházím některými lesy, vypadá to tam zdevastované doslova "jak od prasat". Jinak je to v podstatě mrtvý les. Srnec je vzácností a vyběhnuvšího zajíce někde na kraji lesa nebo v poli se skoro polekám. Chci se zeptat: slyšel jsem, že divoká prasata, jakožto všežravci, požírají čerstvě narozená (nebo jak se to řekne) ležící mláďata srnců nebo zajíců. Může to být jeden z důvodů klesajících stavů srnců a zajíců? |
|
|
B. Hudzieczek 14.11.2013 6:37Re: Myslivosti nerozumím, Ano, máte výborný postřeh. Je tomu skutečně tak, že divoká prasata to dělají a že je nepřímá úměra mezi stavy černé a drobné zvěře - hlavně zajíců, protože bažanti jsou odkázáni zejména na polokrotký nebo krotký odchov. Případům, kdy si myslivci před honem nakoupí ve velké bažantnici 100 ks bažantů, ty potom během honu dovezou v bednách do leče a honci je postupně vypouštějí, aby lovci měli co střílet, tomu se samozřejmě chov zvěře říkat nedá. |
|
K. Frauknecht 14.11.2013 9:10Myslivosti nerozumím, ale bylo období, kdy jsem ji vykonával profesně :-). S prasaty (černou zvěří) máte pravdu, ale zásadní problém je jinde. Obecně je "přezvěříno". Týká se nejen černé zvěře, ale i vysoké a srnčí. Z historických pramenů je doložitelné, že když v 18. století potkal písecký hajný srnčí zvěř, zapsal si tuto skutečnost do Lesnického deníku (dříve "pracovní výkaz" :-)) jako výjimečnou událost! Černá a vysoká ve volné přírodě prakticky chyběla (jen v oborách). Dnes naopak výrazně poklesly stavy drobné zvěře (zjm. koroptev, bažant, zajíc..). Důvodem je zřejmě změna způsobu hospodaření v zemědělství. Především velkoplošné pěstování monokultur (dnes hlavně řepka :-)), úbytek přirozeného krytu drobné zvěře (meze)... |
|
|
L. Krajicek 14.11.2013 12:26Re: Myslivosti nerozumím, Díky oběma :-) |
|
|
J. Vozábalová 14.11.2013 12:46Re: Myslivosti nerozumím, Máte samozřejmě pravdu pane Frauknechte, jen bych ještě dodala, že se docela přikláním k názoru, že za dramatickým úbytkem drobné zvěře v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let stojí stále se zvyšující užívání chemie v zemědělství (dva vlivy - přímé otravy a ještě horší dlouhodobý vliv na zdravotní stav zvěře, především na plodnost). No a taky nezanedbatelný vliv velkých (a tehdy se ještě významně zvětšujících) lánů, a to nejen tím, že na nich byly monokultury a ubýval kryt, jak píšete, to jistě ano a velmi podstatně.. Ale za nezanedbatelnou bych považovala i ztrátu orientačních bodů. Zvlášť u bažanta to byl dost významný faktor - bažantí slepice je slepice a hodně často se stávalo, že ve velkém lánu bez orientačních bodů se od hnízda trochu vzdálila a pak jej už nenašla. Asi se ale všichni shodneme v tom, že z prudkého snížení stavů v tomto období se drobná zvěř už nevzpamatovala a bohužel, vyhlídky nejsou nikterak růžové. A rozhodně to nebudou bohatí poplatkoví lovci, kteří se budou o zbytky populací drobné starat v zimě a snažit se o jejich přežití obecně. Na druhou stranu nechci být nespravedlivá, ne všichni poplatkoví lovci jsou arogantní nafoukanci, jsou mezi nimi i dobří myslivci, kteří se starají pečlivě o své revíry - i když ti asi opravdu nepřevažují. A taky je spravedlové přiznat, že myslivost peníze z poplatkových lovů potřebuje. |
|
|
K. Frauknecht 14.11.2013 13:11Souhlas. Jen s tou "chemií" bych trochu polemizoval. Dotace zemědělských půd umělými hnojivy a pesticidy se (údajně :-)) snížila o dva řády!! Na stavech drobné zvěře se toto omezení neprojevilo. Tak bych spíš sázel na ostatní vlivy nebo je ve hře něco, o čem ještě nevíme :-)). K praktickému výkonu práva myslivosti se nevyjadřuji :-). Zastávám poněkud kontroverzní stanovisko, podpořené zkušenosti soudního znalce v této oblasti. Vlastník pozemku by se měl svobodně rozhodnout zda se bude věnovat zemědělské výrobě nebo myslivosti (pronájem MS). Propojení obého je velmi komplikované, často nemožné. |
|
|
J. Vozábalová 14.11.2013 17:40Re: Souhlas. S tou chemií - já vím - mluvila jsem taky primárně o sedmdesátých a osmdesátých letech. A z toho se už drobná nezvetila - tedy aspoň tady u nás ne. Kdo ví, jak to svinstvo zasáhlo, co se dál nese v genetické informaci - já vím, fabuluji, myslím, že by si to zasloužilo nějaký hlubší výzkum. S praktickým výkonem práva myslivosti - ono je to jak kde - u nás je třeba myslivecké sdružení vlastníků - honební společenstvo a MS tedy prakticky jedno jest, samozřejmě je tam několik vlastníků, kterým se platí nájem - LČR, obec, vlastníci pozemků - nemyslivci, funguje to docela dobře - tedy tím myslím, že prakticky nejsou spory. Jenže u nás není nijak atraktivní lokalita - není tu vysoká, prakticky vymizela drobná (a že jí ti bývalo docela hojně - byť třeba s jižní Moravou se to srovnat samozřejmě nedá), černá tu není stálá - takže srnčí, liška a sem tam obeznané prase. Na druhou stranu nejsou problémy se škodami. |
|
|
J. Vozábalová 14.11.2013 1:35Proč jsou "poplatkoví lovci" a nikoli "poplatkoví myslivci"? Ne, že bych Vám chtěla mluvit do svědomí pane Párale, možná by bylo dobře, kdybyste psal o něčem, o čem aspoň něco víte. Bez ohledu na Palase a jemu podobné - je hodně velký rozdíl mezi myslivcem a pouhým lovcem. Ten, kdo je ochoten platit vysoké částky za odlov trofejové zvěře nikdy nebude ochotem prochodit nekonečné hodiny revírem, aby zvěř dobře obeznal, našel odstřelové kusy (staré či jinak nevhodné do dalšího chovu), byl ochoten lovit i holou zvěř a tak vůbec se choval jako pravodatný a cti dbalý myslivec. Poplatkový lovec očekává, že někdo připraví jeho lov do nejmenšího detailu a najde pro něj vhodný kus odpovídající stavu jeho peněženky - nezdaří-li se lov nejpozději na druhý pokus, není obvykle ochoten dál investovat svůj vzácný čas. Jo, máte pravdu, mnozí "lidoví myslivci" mají k myslivecké etice docela daleko, ale většinou rozhodně blíž, než bohatí lovci. Představa, že "lidoví myslivci" střílejí na cokoli, co se v revíru pohne, je sice hojně rozšířená (především mezi městskými lidmi), ale hluboce nepravdivá. Naopak, často je tendence "šetření zvěře" poměrně silná a dochází mnohdy ke zvyšování stavů nad úživnost honiteb a tím i k nepříznivému vlivu na kvalitu chovu toho kterého druhu zvěře. Co se ovšem týče zvěře černé, to je kapitola sama pro sebe - jsou zde nezanedbatelné historické konsekvence a dostat její stavy pod kontrolu bude zajisté složitým úkolem mysliveckého hospodaření do budoucna. Časem se to ale pravděpodobně ukáže jako nezbytné, má-li české zemědělství nadále mít šanci pěstovat plodiny jako například brambory, řepu nebo kukuřici. |
