P. Čech 7.9.2013 11:14

Re: Tak, tak, pane Heřmánku.

Ale já netvrdím, že fronty na banány nebyly. Pouze říkám že nebyly všude, což tvrdí zejména hloupí novináři (téměř všichni) a neméně hloupí politici. Zeptáte-li se dnes namátkově mladých lidí (pod 20 let věku) na to, co bylo za socialismu špatného, odpoví vám naprostá většina, že fronty na banány. Je to jen a jen důsledek novinářské masáže a politické nevědomosti. Nic jiného.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 6.9.2013 19:19

Re: Tak, tak, pane Heřmánku.

Ne "zejména v Praze". Zejména v Praze byly čas od času fronty na banány. V menších českých městech, neřku-li na vesnicích, žádné fronty na banány nebyly. Nebyly tam totiž k dostání banány, takže blbé stát frontu. Ne každý žil v Ostravě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Khail 6.9.2013 16:42

Re: Navážet se do

Jestli umíte číst a četl jste článek p. Hermánka, jistě snadno pochopíte, že jsem ho tam nezatáhl já. Pouze reaguji na p. Hermánka. Ale chápu, že nelichotivé informace o vašem idolu je třeba nějak omluvit a tím pádem i chápu vaši snahu o odklon diskuze od původního tématu. Jen ještě chybí abyste označil Svena za "pomýleného". Přeji příjemný večer a klidné sny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 6.9.2013 15:09

Re: Navážet se do

Vy jste do debaty zatáhl JD staršího a je tedy dobré si uvědomit souvislosti a nevytrhávat z historie jenom něco.

Jako kluk jsem taky skákal na různé "špeky" a vzpomínám si na zoufalé pohledy mých rodičů, když jsem na ulici nahlas opakoval to, co nás učila "souška" ve škole.

To, co napsal Sven ze Sydney je možná trochu zkreslené časovým odstupem a dětskými vzpomínkami. I já jsem byl, stejně jako všichni moji vrstevníci v pionýru, bylo to tehdy fakticky povinné. Stejně tak bylo nezbytnou podmínkou pro dlouhodobý služební pobyt v zahraničí být "loajální" a sepisovat pro StB hlášení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Khail 6.9.2013 15:01

Re: Navážet se do

P. Mannheime, toho neznám, tak se ani nemohu ptát. Pokud víte, napište sám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Khail 6.9.2013 14:59

Re: Navážet se do

Pane Vyhnalíku, bavím se o jiné době, o té o které píše p. Hermánek. Nevím proč se zde někteří diskutující snaží vždy diskuzi posunout někam jinam. Trochu mi to připomíná "kojzarovský" styl. Já vám tu také mohu zkopírovat jeden názor: "Autor: S. Rehulka Datum: 13.05.2013 09:29,Zdravím ! Pane Pavlovský, Vašík Klaus byl můj spolužák od třetí do osmé třídy. Jeden z nejlepších žáků, s nikým nekamarádil, nikdo nekamarádil s ním. Říkali jsme mu Timur bez party ! Vyrůstal v KOMUNISTICKÉ rodině, s dominantní mámou. Otce jsem nikdy neviděl, bydlili jsme v domech naproti sobě na Tylově náměstí , Jugoslávská ulice. Velký, hedvábný čínský pionýrský šátek - snad i k pyžamu, prázdniny v

Artěku. Později bez modré košile ani ránu. Přesto, dnes, poctivě řečeno s ním souhlasím v nedůvěře k socialisticko-byrokratické EU, i v tom, že lidstvo není vinno za žádné změny světového počasí. Myslím, že Češi by měli být fair play a dát císaři, co je císařovo, kdežto Bohu, co je boží ! Zdraví Sven ze Sydney." Budete z toho vyvozovat nějakou charakteristiku našeho p. exprezidenta?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 6.9.2013 13:51

Re: Navážet se do

Ovšem pracovat víc než deset let jako zahraniční zpravodaj v Beneluxu, Indonésii a zejména v USA, nebylo v letech 1958-68 možné bez nejen stranické knížky, ale ani bez toho, aby dotyčný podepsal spolupráci s StB a minimálně pro StB sepisoval pravidelná hlášení. Samozřejmě je otázkou, co kdo do takových hlášení zahrnul a co nezahrnul, ale bez té StB to opravdu možné nebylo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 6.9.2013 13:42

Re: Chce to držet se faktů

Na FEL možná, ale strojárna pravidelně koncem léta zveřejňovala inzeráty ve kterých lákala ty, kdo se nedostali na VŠ jinde. Pro kluky to bylo docela silné lákadlo, protože bez indexu jim hrozil povolávací rozkaz na vojnu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Mannheim 6.9.2013 13:12

Re: Navážet se do

spíš se ptejte, co dělal agent Dvořák

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Khail 6.9.2013 12:11

Navážet se do

zemřelých (J. Dientsbier) s jakýmsi podtextem spolupráce s bývalým režimem (poznámka o skartaci svazku) chce opravdu silný žaludek. Co asi dělal p. Hermánek v časech kdy J. Dientsbier pracoval jako balič knih, topič či hlídač?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Mannheim 6.9.2013 11:54

pane Hermánku

a co takhle místo vymýšlení a lhaní napsat článek "jak se práskalo za komunistů"? Zkušeností s tím máte určitě dost, agente Dvořáku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Bezouška 6.9.2013 11:35

Re: chce to držet se faktů

pane Běhounku, neračte se na mne zlobit, ale nemáte pravdu. Já skutečně nevím, kde  ve vašem "hodnocení" začít, je to celé dost zmatené, snad tedy tím počtem absolventů VŠ. Máte pravdu, máme jich dnes opravdu hodně, hlavně v oněch humanitních a podobných "měkkých" oborech, tolik, že by jimi dal zahradit Vltava. Ovšem pokud nevyznáváte marxistickou devizu proměny (poněkud zázračnou, ale co na tom, že?) kvantity v kvalitu, není to naprosto k ničemu. Nevím, jak jsou naše školy hodnoceny OECD a ani mě to moc nezajímá. Proč? Já už o tom psal několikrát - před pár lety jsme potřebovali přijmout do firmy několik techniků, žádné extra požadavky nebyly, jen základní znalosti. Zblbnuti propagandou řekli jsme si, že se pokusíme přijmout čerstvé nebo skoro čerstvé absolventy. Dopadlo to katastrofálně, těch lidí se tenkrát přihlásilo osm nebo devět a nevzali jsme žádného. Všichni byli "vysokoškoláci", ovšem s úrovní, která by zdaleka nestačila na maturitu na průmyslovce, zato platové požadavky měli všichni, jednotně, docela fantastické. Dopadlo to tak, že teď zaměstnáváme staré dědky a třeseme se hrůzou, co bude až půjdou do penze. Jistě namítnete, že se to nedá zevšeobecňovat. Jistě, ale podívejte se na plány diplomových, případně i doktorandských prací některých VŠ, třeba katedry UK, kde teď profesoruje pan Putna. Možná vás to vrátí do reality.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 6.9.2013 11:31

Re: Tak, tak, pane Heřmánku.

To nevím, ale banánů bylo v Ostravě dost. Existoval tam (dokonce kousek od mého bydliště) podnik BANANAS - velkoobchod s banány. A tak tedy tvrzení mnoha lidí dnes o tom, že byly všude fronty na banány je lež. Nebyly všude, ale asi jen někde, zejména v Praze.. Pražákům dobře tak. Za volby v roce 1946 a demonstrace na podporu Gottwalda v roce 1948.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 6.9.2013 11:24

Re: chce to držet se faktů

To se pletete, v OECD jsme nezaostávali, právě naopak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 6.9.2013 10:30

Re: Tak, tak, pane Heřmánku.

Tak nevím jak v Ostravě, ale já si teda u těch banánů vzpomínám spíš na ty fronty. Asi to haviřum přednostně vozili kvuli vitaminum.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 6.9.2013 10:29

Podle hodnocení výsledků žáků šla úroveň našeho školství

po VLSR od deseti k nule. Ještě v 90. letech - to dozníval vliv socialistické výuky - byli naši žáci v první třetině ve všech testovaných schopnostech. Dneska jsou beznadjně v poslední třetině.

Matematika podporuje schopnost myslet, vyvozovat logické závěry a ty testovat.

Absolventi VŠ tvořili mezi populací nad 25 let cca 6% - to ovšem byly Vysoké školy! Školy, které absolvuje 50% populace, nejsou vysoké.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 6.9.2013 10:23

Člověče, to se vám moc nepovedlo...

Nejtěžší bylo dostat se na umělecké obory. DAMU, FAMU, JAMU a jaké ty "AMy" vůbec byly. Tam vládl obrovský přetlak.

Posléze bylo těžké dostat se na medicínu - i tam byl přetlak veliký, byť stovek procent jako na "humělce" nedosahoval ani náhodou.

Technické obory sice braly, některé skoro každého - ale taky půlku až dvě třetiny přijatých skončily během dvou prvních semestrů na matematice. To humělec, ten když už se jednou dostal, tak studoval ad libitum a o nějakém vyhození se nedalo mluvit.

Dienstbier mladší studoval před VLSR na ČVUT. Práva si udělal až po ní. A takový superdisident Václav Benda - ten vystudoval za socialismu vysoké rovnou dvě. A v době mnohem tvrdší normalizace, než perestrojkové. Havla přijali na ČVUT, odtamtud dobrovolně odešel a hlásil se na FAMU, nevzali ho (jako stovky jiných). tak si dodělal nějakou z těch "AM" dálkově při zaměstnání.

Jo - to s Marií Terezkou a Josífkem, to jste trefil. V Čechách a na Moravě si to mohli dovolit, místní šlechta měla máslo na hlavě, tak držela hubu a krok a byla ráda, že má dosud hlavu na krku. V Magyarországhu si o takovém zásahu do šlechtických privilegií, takovém excesu jako je výuka dětí poddaných,mohli nechat leda zdát.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Fiala 6.9.2013 10:18

Re: Chce to držet se faktů

Ano, když ne bludy, tak řada nepřesností. V roce 1984 byla na FEL docela tlačenice, na dálkové studium prošlo 30% přihlášených.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Čech 6.9.2013 10:12

Tak, tak, pane Heřmánku.

Je to stejné, jako s těma frontama na banány. Byly, ale jak kde. Část svého života jasem prožil v té době v Ostravě a tam jsem žádné fronty na banány nezaznamenal. Banánů bylo všude dost a za 17 Kč/kg. Jistě, byl nedostatek všeho možného, zejména svobody, ale proč zrovna banány? Nevím, asi málo argumentů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Běhounek 6.9.2013 9:59

Re: chce to držet se faktů

asi lze souhlasit až na tupou kritiku dnešního školství, je násobně kvalitnější než před 89, hodnocení podle znalostí matematiky je kritérium let kdy svět patřil těžkému průmyslu, vzpomeňte si, kolik studentů mělo SŠ, jaký byl výběr oborů, jaká byla úroveň humanitního vzdělání (to je pro mne i ekonomie nebo právo), kolik bylo absolventů VŠ, jak jsme za světem zaostávali ve většině oborů kdy jsme byli často izolováni nebo jak byly naše školy hodnoceny OECD před 89 a dnes

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 6.9.2013 9:28

Re: chce to držet se faktů

Tak tak!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Bezouška 6.9.2013 9:01

chce to držet se faktů

omlouvám se panu Vyhnalíkovi, že jsem si vypůjčil jeho titulek, ale lepší mne nenapadl. Takže, za prve a především - z článku není jasné, o které době autor vůbec píše. Což je chyba, protože je to náramně důležité, poměry se v čase dosti významně měnily. Za druhé - jeho hodnocení jednotlivých učilišť je úplně zmatečné, tak, jak on to popisuje to přinejmenším do roku 1975 nebylo. Konečně pak za třetí - kádrování v podobě jím popsané  v podstatě neexistovalo nikdy, bylo to totiž  mnohem horší a taky složitější. Úplně nejsrandovnější je pak jeho hodnocení náročnosti škol podle toho, jak "snadné" nebo naopak problematické bylo přijetí na tu kterou z nich.

Jen pár slov k autorově stupnici: úplně vpravo by ve skutečnosti asi byl "mat-fyz", pak fakulta jaderného inženýrství ČVUT, někde na podobné úrovni také medicína (i když srovnávat mat-fyz s medicínou je dost obtížné, jako ostatně u všech podobně odlehlých oborů) a tak dále. Kdesi dole či vlevo by se pak krčily ony "humanitní" obory jako FFUK.

Pro mne se autor úplně znemožnil tvrzením, že na strojní fakultě ČVUT se nedělaly zkoušky a na FEL jen "formálně". Buď neví, o čem je řeč nebo záměrně zkresluje. Což potvrdí každý, kdo například na FEL absolvoval zkoušky u pánů (tituly neuvádím,  jednak si je už nepamatuji, jednak nejsou důležité) Schmidtmayera, Nožičky, Trnky, Bašty, Brabce - to jen tak namátkou. Čistě pro dokreslení - "úmrtnost" studentů v prvním ročníku FEL bývala kolem 30%, přes třetí ročník se pak obvykle probojovalo o málo víc než 60% původního počtu.

Největší záhadou, alespoň pro mne, je vlastní smysl článku. Mělo-li jím  být konstatování, že současné školství po mnoha letech péče pravdoláskových odborníků nestojí za nic, pak to bylo možno sdělit mnohem stručněji a také výstižněji. A pindy o Dienstbierovi jsou opravdu jen pindy, které s úrovní školství nemají nic společného.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 6.9.2013 8:20

Ta sociologie

nikdy nebyla buržoazní pavěda, to byl velký komoušský omyl, je to naopak odjakživa pavěda ryze socialistická... :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jirsa 6.9.2013 7:19

Re: Chce to držet se faktů

Ano. V listopadu studoval J. Dienstbier stejný obor na STROJÁRNĚ jako já. Takže v článku budou BLUDY.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Krajicek 6.9.2013 4:57

Re: Stačilo se hlásit na průmyslovku.

Podle prospěchu (vč. účasti v chemické olympiádě) a výsledku přijímaček jsem byl kolem 30. místa, brali dvě třídy. Vešel bych se.

Moje matka byla zdravotní sestra, otec projektoval fabrické dílny, měl jsem tedy nedělnický původ, čímž jsem se propadl asi na 140. místo. Věšel bych se.

V patnácti místo na chemii jít do učení na černé řemeslo ve fabrice, to už trošku zamíchá životopisem. V r. 1970 ještě nebyli "pronásledovaní" chartizáni.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 6.9.2013 4:33

Re: Chce to držet se faktů

1967 bylo něco jiného, než 1972 a to bylo něco jiného, než třeba 1988.

Já jsem přijímačky nedělal v roce 1975 (vzali mne bez nich na základě prospěchu), ale na práva, natož třeba na psychologie by mne nevzali, ani kdybych měl samé jedničky a přijímačky udělal na 100 %. Táta mi domluvil konzultaci s jedním známým a ten mi to tehdy vysvětlil. S kádrovým škraloupem od rodičů to bylo vyloučené. Takže se sice říkalo, "každá k.á.a dělá práva", ale nesměly mít škraloup. To se samozřejmě měnilo rok od roku.

Taková dcera Olbrama Zoubka měla snad samé jedničky a prostě se neměla šanci na VŠ hned po maturitě dostat vůbec. Na přednášky se mnou pak chodila dcera Rudolfa Battěka a ta dělala přijímačky na VŠE několik let po sobě, až si ji jeden z profesorů vzal stranou a vysvětlil jí, že jí prostě vzít nesmějí. Takže si zapsala přednášky na MFF jako externista. Šlo si zapsat maximálně 3 předměty za semestr a bylo to vymyšleno tak, že než by zkompletovala ročník, tak jí ty první zkoušky zase propadly. Takže studovat mohla, ale diplom dostat nemohla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pavlovský 6.9.2013 3:35

Re: Chce to držet se faktů

Přijímačky jsem dělal ve 23 letech roku 1967. (Konečně maturita na večerní střední pro pracující.)

Dostat se na FFUK bylo těžké, dostat se na práva byla brnkačka, lehčí už byla jen hnojárna.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Krajicek 6.9.2013 3:02

Re: Možná mě klame paměť,

ale nestudovala za totáče dcera Jiřího Dienstbiera st. práva a aby mohla nerušeně, tak ve Vídni?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vyhnalík 6.9.2013 0:19

Chce to držet se faktů

Nejsem fanouškem Jiřího Dienstbiera, ale v tomto bodě se ho musím zastat. V listopadu 1989 studoval "strojárnu" na pražské technice a na práva se přihlásil až "po listopadu" v roce 1990.

• reagovat
• nahlásit příspěvek