29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

POVÍDKA: Lukrécie

Za drážní boudou zaskřípěly nápravy a motorák se neochotně rozjel. Kilián přitáhl popruhy batohu. Silnice stoupala do mírného kopce, podél ní se táhla přeoraná pole, horizont na obou stranách uzavíral pás lesa.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kraus 18.8.2013 19:19

Trmice, tam byla elektrárna i velká náves,

 ale to je asi jiná obec. Oni ti muslimové dobře vědí, proč nezobrazovat lidskou tvář. A nebezpečné mohou být i staré pohlednice. Někteří sběratelé by mohli vyprávět. Ale není dobré o všem mluvit. Doufám, že hrdina to děvčátko vysvobodil. Tedy vyvázal z toho sedmnáctého století. Nebo vysvobodí příště. Možná je mezi nimi nějaké pouto. Jde o to, vnést do snů denní vědomí. Mně se léta zdávalo, jak řídím auto, couvám s kopce a nemůžu zastavit. Brzda nebrzdí, dám jedničku, spojka prokluzuje a couvám stále rychleji. Když si pomyslím, že je to sen, normálně se rozjedu.

Ale pozor. Člověk k sobě přitahuje to, na co myslí. A může se mu o tom napřed začít zdát a pak se to projeví i ve hmotném světě. A ono toho čistého a božského kolem nás, na co bychom mohli ve chvíli nouze pomyslet, když nechceme toho pánaboha pořád otravovat, už moc nezbylo. Zachraňovat dnes nějakou nezletilou, to by byla čirá sebevražda.

Ti netopýři by se hodili spíš do domu doktora Kittela než na faru.