Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
PRÁVO: Nesmyslné obvinění náměstka NP Šumava
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
B. Rybák 18.7.2013 10:48"Zelené" zločiny šumavské Jsou nepochybně prokázány jak ve smyslu zákona, tak ve smyslu nesmírných materiálních i estetických škod spáchaných na přírodě i lidech. Vrcholem současné "zelené" zhovadilosti je zneužití "práva" k soudnímu zákazu všemi schválené turistické trasy na "Modrý sloup". http://www.jcted.cz/budejovicko/turiste-se-na-modry-sloup-dostanou-i-pres-soudni-zakaz/ |
|
|
J. Lukavsky 18.7.2013 10:42Re: Jejda!!!? "Ta nová stromová zeleň" ale jsou z 99,99% smrčky. Co jineho, kdyz tam nic jineho nebylo 100 let. Čili pod uschlymi smrky nastupuje nova generace mladych smrku, ta za 100 let dozraje a opet ji sezere kurovec. Bude to ale bezzásahově - což je hlavní. Kdybychom prijali, ze se tento porost za kazdou generaci prirozene obohati i 1% listnáčů tak to máme bratru 100 x 100 cili 10 000 let..... To je zhruba doba kdy ustoupil ze Šumavy ledovec. Uměle přeměnit smrkovou monokulturu na smíšený les je pouze otázka vůle a peněz (pod 100 m nam. výšky samozřejmě). Už tam mohl 20 let růst a mohlo se to financovat z prodeje dřeva. |
|
|
J. Lukavsky 17.7.2013 18:34Re: Nebýt zelených, tak je Šumava krásná a zelená! Problém asi bude v tom, že se velkovýkrmna smrků najednou prohlásila Boubínem. Tam jistě je kůrovec přirozenou součástí smíšeného lesa. J.Lukavský |
|
|
J. Lukavsky 17.7.2013 9:02Re: Zelené nebo Hradní iniciativy? No jen jedna kontrrrolní otázka: Těžilo se na Šumavě více za Ekologického ředitele Krejčího nebo Zaprodance motorových pil Stráského? Čekám na odpověď: |
|
|
J. Lukavsky 17.7.2013 8:59Re: Plky Ta kalamita byla před více nežli 100 lety také, padlo několik milionů kubíků dřeva. Jenomže tenkrát Šumavu šéfoval majitel Schwarzenberg a tak se padlé dříví vytěžilo a prodalo. Klosterman to nazýval Zlatým broučkem. Poté se ale zalesnilo výhradně smrkem neb byl nejvíc žádaný. Dnes by se mohlo opět zalesnit smíšeným lesem a ten mohl mít už přes 20 let. Takto jezdíme obdivovat staré souše a mladé smrky a všichni cvrlikají o "přirozené obnově původního lesa". J.Lukavský |
|
|
J. Lukavsky 17.7.2013 8:52Re: Hospodářský les nebo NP?! pokračování Nmísto postupné a umělé obnovy původního smíšeného lesa šamani tančí a bubnují kolem souší. Jásot na obnovujícím se podrostem je demagogie. Ty krásné mladé smrčky pod soušemi svých rodičů jsou opět jenom smrčky (geneticky shodné s rodiči), jen maloulinko jsou přimíseny jeřáby (roznáší je ptáci). Jedle, buk, klen? Kdy by se tam vzaly, když nejbižší buk je 30 km daleko. Čili ekologicky a s nesmírnými ztrátami jsme založili další monokulturu, vlnu smrků, stejnověkých, které za 100 let opět sežere kůrovec. Je to vítězství zelené víry nad znalostmi lesníků i ekologů. Je to víra v nadpřirozenou moc ouředního papíru kterým lze vyhlásit sebevětší pitomost. Ale tajuplné přírodní síly kulaté razítko neoslní, neb kůrovec neumí číst. J.Lukavský |
|
|
J. Lukavsky 17.7.2013 8:41Re: Hospodářský les nebo NP?! A kupodivu to tam jde? Byl jsem tam pred par lety s nejakou exkurzi a navstivili jsme s reditelem NP Bavorsky les ty bezzasahove plochy. Velke mrtve stromy a pod nimi pekny podrost maldych SMRCKU. Ptal jsem se pana reditele zda dalsi monokultura smrku je jejich cilem. Zacal cosi blekotat ... langsam, langsam a hnal nas dale. Je to tam prakticky stejne. Bavorsky les ma ale trochu priznivejsi podminky, je vice oslunen a skladal se z mozaiky malych soukromych lesu, castecne smisenych, cili nelze to uplne srovnavat. J.Lukavsky |
|
|
J. Horáček 16.7.2013 22:07Re: Ptejte se domorodců.? O pH, jeho podstatě a průběhu si ještě něco pamatuji, přesto Vám, pane Rado, děkuji za reakci. Měl jsem totiž - a přiznávám, že mylný - dojem, že píšete o rádovém rozdílu v hodnotě exponentu. Uvažujeme-li totiž samotnou iontovou koncentaci, je většina změn pH z logiky definice této veličiny řádová. Ač je tedy Vaše formulace věcně správná, může (zejména na laika) působit poněkud bombasticky a tudíž podpásově. |
|
J. Vyhnalík 16.7.2013 17:36Re: Hospodářský les nebo NP?! Nejí maso, nepozná citát. Já nejsem demagog a rozumím tomu, že kůrovec je normální součástí ekosystému. V normální situaci se systém udržuje sám v rovnováze. Pokud dojde k vychýlení rovnováhy, umírá masově vše včetně těch přirozeně odolnějších jedinců. Neobhajuji plošné kácení, ani postřiky, ale dobře rozmyšlené a dopadem maximálně omezené zásahy mají smysl. |
|
P. Rada 16.7.2013 16:33Re: Hospodářský les nebo NP?! Pane Vyhnalíku nevím za koho mluvíte ale "my" jsme kůrovcovou kalamitu nezažehnali !!! Kůrovcovou kalamitu na Šumavě zažehnala příroda resp dlouhodobé ochlazení, deště a následné namnožení přírodního nepřítele lýkožrouta - houbou - kterou se smrk běžně brání. Jen musí mít vhodné klima! Nikoli dřevorubce za zády, nohy v překyselené půdě, kolem horko sucho s kyselou depozicí a všude kolem navíc zastínění od hromadné výsadby ... to je pak těžké se přemnožení svých "bílých krvinek" ubránit. Některé smrky to ale i tak dokáží a předávají svůj genetický potenciál dál. I takové skvosty ale člověk bezhlavě hromadně rubající zahubí. Právě to se také na Šumavě v řadě případů stalo. |
|
|
P. Rada 16.7.2013 16:21Re: Ptejte se domorodců.? Pane Horáčku tuším a jestli Vás opravdu zajímá upřesnění kolik aniiontů značí rozsah pH o jednotku tak Vás odkazem ubezpečuji, že jde o závislost dokonce logaritmickou. http://cs.wikipedia.org/wiki/PH Račte si tedy porovnat množství iontů v PH 4.4 a 6.4 Podle mě jsou to dva řády. Co Vy na to? |
|
|
P. Rada 16.7.2013 16:11Re: Nebýt zelených, tak je Šumava krásná a zelená! Já bych také rád aby lidé dostali rozum a přestali si navzájem např. slibovat vykoupení skrze atomovou energii. Ve světě už mnozí pochopili, že to údajně levné jádro je de facto technologická past. a tak výkon stále klesá. http://www.world-nuclear-news.org/NN_Nuclear_power_down_in_2012_2006131.html |
|
|
P. Rada 16.7.2013 16:07Re: Zelené nebo Hradní iniciativy? To jste právě uvedl případ rozpadajícího se ekosystému s velkými celospolečenskými dopady. Spolu se stěhováním smrkových kultur k severu a zmenšením takto vázaného uhlíku, snížením výroby kyslíku, udržováním vláhy, uvolněním prachových a dechtových částic v kouři s požárů .... to vše znamená velké celospolečenské ztráty - někde i přímo na životech: http://hot-topic.co.nz/canadian-megafires-send-smoke-round-the-globe/ Nejen na Šumavě ale v celé české kotlině hrozí likvidace smrkových kultůr. Spočtěte si už sám potenciál ztrát. Kůrovec je přítomen už celoplošně a jen čeká na podnět v podobě vychřice... aby pomohl urychleně transformovat dřevní hmotu na půdní supstrát pro nový porost - mnohdy to ale nestihne a vše shoří jak v té Kanadě. Toto jsou prvé konkrétní příklady dopadů klimatické změny. |
|
|
P. Rada 16.7.2013 15:55Re: http://www.osel.cz/index.php?obsah=36 Pane Langere co se týče netu tak na Wikipedii jsou pravidelně informace korigované oponované a daleko spolehlivější jak na soukromých stránkách a proto je upřednostnuji. Řada vysokých škol má také své poblikace, skripta ... Literatura k lýkožroutovi kterou mám k ruce: Sborník referátů z celostátní konference - Kůrovcová kalamita: příčiny, rozsah, ochrana Lesnická fakulta Brno 1994 Lýkožrout smrkový a jeho kalamity - Václav Skuhravý Velmi mne ale mrzí, že Vy ze svých daní financujete bludy a ještě se k tomu veřejně hlásíte! :-( |
|
|
R. Langer 16.7.2013 15:49Re: Zelené nebo Hradní iniciativy? Vážně? A jaký přínos tedy do ekonomiky (stačí do naší, nemusí být do té světové) tedy přináší ta holá Šumava? To je jako podle vás funkční ekosystém? |
|
|
R. Langer 16.7.2013 15:44Re: Nebýt zelených, tak je Šumava krásná a zelená! No vždyť už tak dopadá, co si myslíte, že jsou v podstatě "obnovitelné zdroje" (vyjma atomové energie)? Je to reálný systém vedoucí k naprostému zničení ekonomiky libovolné země. A už se tomu také tak děje. A bude hůř, pokud lidé včas nedostanou rozum. |
|
|
P. Rada 16.7.2013 15:40Re: Zelené nebo Hradní iniciativy? Vážený! Právě proto abychom měli co nejvyšší užitek je nutné ekosystémy ochranovat. Přinášejí totiž do naší celosvětové ekonomiky násobně větší přínos skrze ekosystémové služby, jak činí celosvětové HDP !!! Dopustímeli tedy rozpad ekosystémů dojde zároven k masivnímu rozvratu celé ekonomiky. Viz Nátr: "Příroda nebo člověk - služby ekosystémů" http://kfrserver.natur.cuni.cz/studium/anatomie/ZS2012/natr/laudatio.pdf Mez námi dvěma je tedy ten podstatný rozdíl, že já se snažím nahlížet v celkovém a dlouhodobém pohledu ale Vám jde jen o dopady krátkodobé. S toho pochopitelně tkví veliký rozpor který si s ponáspotopáři jen těžko vyjasnuji. Proto doporučuji tu knížku. |
|
|
R. Langer 16.7.2013 15:38Re: http://www.osel.cz/index.php?obsah=36 Hm, a z jakých stránek studujete vy? Leda tak z těch prolhaných bludů financovaných z našich daní. :-P |
|
|
R. Langer 16.7.2013 15:36Re: Nebýt zelených, tak je Šumava krásná a zelená ??? A který to byl podle vás člověk? Nebyl jste to nakonec vy? :-P |
|
|
B. Brousková 16.7.2013 15:23Re: Hospodářský les nebo NP?! Ještě dodatek. V lesích ležících nad 800 metrů nadmořské výšky panují trochu jiné klimatické poměry než v polabí. Takže horský smrk tam bude stejně převládat, ať už se nám to líbí nebo ne. Stači si zajet do Krkonoš máte to tam jak na dlani. A kolik v něm bude třeba buků a jeřábů a jak se jim tam bude dařit je o něčem jiném. Mimochodem jedle začaly na Šumavě mizet už začátkem devatenáctého století. A lidé v tom tenkrát byli asi nevinně. Něco se tam asi změnilo a byl to nejspíše přírodní proces. |
|
|
B. Brousková 16.7.2013 15:09Re: Plky Rakousko je od nás na jih nebo na sever? Lesu se tam daří stejně špatně jako u nás a rezervaci tam žádnou nemají. |
|
|
B. Brousková 16.7.2013 15:05Re: Hospodářský les nebo NP?! Jenže hospodářský les a smrková plantáž pro přesnost vysázená před více než stoletím je i na druhé straně Šumavy v Bavorsku. Ta samá "plantáž" se stejným podílem smrkových porostů a vysázená ve stejné době a ze stejných důvodů jako u nás Na rozdíl od naší strany, tam navíc nebyly před více než šedesáti lety zlikvidovány a srovnány se zemí pomocí buldozerů žádné vesnice a nebylo vyhlášeno hraniční pasmo, ani výcvikové prostory armády. A přesto tam mají vyhlášenou rezervaci Bavorský les. ¨Ta má stejnou zonaci jako ta naše rezervace. Bezzásahovou zónu, částečně zásahovou zónu a ve zbytku je možné zasahovat. Mají tam za desítky let teprve třetího ředitele a asi milion návštěvníku ročně. A stejného kůrovce a stejné problémy s ním. A V BEZZÁSAHOVÉ ZÓNĚ TAM NEKÁCÍ ANI NEPOUŽÍVAJÍ CHEMICKÉ SAJRAJTY. A kupodivu to tam jde. A bez hysterie. |
|
|
J. Lukavsky 16.7.2013 14:41Re: Hospodářský les nebo NP?! Jádro pudla p. Rado je asi v tom, že tím Národním parkem byl administrativně vyhlášen hospodářský les, smrková plantáž (asi z 80% pro přesnost) vysázená před více nežli stoletím, po velké sněhové kalamitě. Tato plantáž nyní dorostla své obmýtní doby a tudíž je přirozeně náchylná na kůrovce. Místo pokácení a postupné dosadby smíšeného lesa, ale byla tato plantáž ouředním fermanem prohlášena Boubínem a ponechána kůrovci na pospas. Všechny ty tahanice jsou založeny na to, že Bezzásahovci prohlašují, že od slavnostního vyhlášení Národního parku tam začaly fungovat jakési nové a jiné, tajůplné přirodní síly, které si poradí. Neporadí! Kůrovec je samozřejmě přirozenou součástí Boubína, ale ne smrkové plantáže, tak jako mandelinka bramborová není přirozenou součástí bramborového pole. Ve smíšeném lese je potrava pro kůrovce prostě nak naředěna listnáči, že se nikdy tento nemůže namnožit explosivně. V monokultuře to má jako u švédského stolu. pkračování |
|
|
J. Horáček 16.7.2013 13:45Re: Ptejte se domorodců.? Řádový zlom v kyselosti??? Tušíte vůbec, pane Rado, co slovo ŘÁDOVÝ (v tomto kontextu) znamená? Ale nic, tak je to s Vámi poŘÁD :-) |
|
|
J. Vyhnalík 16.7.2013 13:27Re: Plky Čím to bude, že se lesu lépe daří na jižních a jihozápadních svazích? |
|
|
P. Rada 16.7.2013 13:22Re: Ptejte se domorodců.? Jen k té kyselosti v Černém jezeře na Šumavě: PH/ROK 7/1937 ... 6.2/1945 ... 6/1960 ... 6.2/1961 ... 4.4!!!/1980 ... 4.6/1990 ... 4.8/2000 Siven Americký tam žil 1880 a vyhynul 1970. Pstruh potoční od nepaměti a vyhynul 1962. (zdroj "Co vyprávějí Šumavské smrčiny" - Šantrůčková, Vrba a kol. recenzenti Miko, Šamonil 2010) |
|
|
J. Vyhnalík 16.7.2013 13:21Re: Hospodářský les nebo NP?! Třeba toto: "Chemické přípravky se používají pouze na obranných zařízeních, tzv. lapácích, které jsou zatraktivněny feromony, takže přitahují skutečně jen kůrovce a ne jiné, třeba vzácné a chráněné, druhy. Víc není třeba. Kůrovcovou kalamitu jsme zažehnali." |
|
V. Venc 16.7.2013 12:00Re: Zelené nebo Hradní iniciativy? Ad Rada Vážený, majetek má přinášet užitek! Pokud myslíte, že jeho nejlepší využití pro společnost je nechat ho sežrat kůrovcem a ponechat sám sobě, tedy evoluci, tak to zkoušejte se svou zahradou. Tam můžete rozhodovat, jak chcete. Národní majetek, ten má svého správce, který se má starat o jeho společenský přínos! Společenským přínosem asi není to, jak nám krásně tokají tetřevi! Bohužel. |
|
|
B. Brousková 16.7.2013 11:59Re: Ptejte se domorodců. Ještě pár slov. U hráze Černého jezera bylo celé dno pokryté vrstvou mincí, které tam naházeli turisté. Několk hrstí jsme jich tehdy vylovili ,abychom mohli porovnat národnostní složení návštěvníků. Z hliníkových mincí , které ležely nejhlouběji, zbyla jen tenká kolečka jako vystřižená z alobalu, Nápisy z nich zmizely a daly se ohnout jako by byly z papíru. Důsledek kyselosti vody. |
|
|
B. Brousková 16.7.2013 11:46Re: Ptejte se domorodců. Dno Černého jezera se podobá obrovské lžíci, největší hloubka je u jezerní stěny, to znamená na protější straně od hráze. Přítok je v levé zadní straně jezera (při pohledu s hráze). Když se tam potopíte, je vidět jakýsi jazyk z odumřelého rašeliníku, který sklouzává na dno jezera, Rašelina evidentně "vytéká" z tohoto potoka. Celé dno jezera je vyplněno několika metrovou vrstvou odumřelé rašeliny. V malých hloubkách , jsou špičky větviček ještě zelené, niže je už rašeliník odumřelý. Jsou tam i kmeny stromů, které tam napadaly při pověstné bouři koncem devatenáctého stoleti. Během asi dvou let, (v sedmdesátých letech), kdy jsme tam prováděli sčitání exemplářů šídlatky pro Botanický ústav v Průhonicích pod dohledem botanika pana doktora Tomšovice, jsme jasně zaznamenali o kolik metrů se posunul a rozšířil onen "jazyk" z odumřelé rašeliny. Dr Tomšovic tehdy vyslovil názor že až rašeliník vyplní celé jezero až k hladině, stane se z něj normální rašeliniště. Je to prý otázka několka tisíc let, ale jinak to prý dopadnout nemůže. Od té doby uplynulo ovšem už víc jak třicet let,, takže je možné, že odborníci to dnes vidí jinak. |
