25.4.2024 | Svátek má Marek


Diskuse k článku

POLEMIKA: Kvůli tání ledovců se vracejí zombie

Alarmisté mají pravdu, ledovce vážně posledních sto let tají. A pod nimi nacházíme pozůstatky rostlin a osídlení z dob, kdy bývalo teplo jako dnes.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Dvořák 21.6.2013 13:13

Není to s tím CO2 trošku jinak?

Předpokládaná klimatická senzitivita:

0,15 stupně C/W/m2. V ovzduší opravdu Co2 absorbuje tolik světla, kolik jen může.

Co2 "nasává" jen upřednostňované vlnové délky světla a je blízko svému nasycení.

O moc víc toho udělat nemůže, protože se již nedostává zbytkových fotonů těch

správných vlnových délek. Přírodní skleníkový efekt je skutečný a pomáhá nám udržet teplo, ale jeho účinnost dosahuje vrcholu. Přidáváním více a více CO2 pouze přidáváme "nezaměstnané" molekuly. Největší účinost je při 20 ppm, kde je shruba na 2,5 stupních celsia. Kolem 260 ppm je už prakticky nulová okolo 0.1 stupně celsia. Další zvyšování ppm vede jen k čisté nule stupňu celsia.... Lindzen a Choi, 2009. to je zajímavé že? MD.

M. Dvořák 21.6.2013 13:19

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

Tím chci jenom říct například panu Radovi, ať si klidně počítá svojí

uhlíkovou stopu dál, ale je to opravdu úplně zbytečné. Pokud člověk přispívá třemi procenty a nikdo ještě pořádně neměřil kolikati procenty přispívá například hlubinná podmořská tektonika (mimochodem ta by měla stejný izotop uhlíku jako fosilní paliva...)

Například

požáry, v některých oblastech světa jsou přirozené - Borovice banksova

potřebuje požár kvůli roznesení semen...MD

P. Rada 21.6.2013 13:48

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

Pane Dvořáku a mohl by jste mi také říci jakým procesem se planeta Země dostala ze stavu sněhové kule?

http://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie_sn%C4%9Bhov%C3%A9_koule

Nebylo by od věci připoenout si jaký vliv má H2O na sleníkový efek v závislosti na dalších skleníkových plynech - tedy připomenout jejich vzájemné vazby za různých teplot, koncentracích atd.

Bud to umíte - předvedte - nebo si nemístně nezjednodušujte realitu na fikci a činíte s toho pak neplatný obecný závěr.

M. Dvořák 21.6.2013 14:22

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

H20 má 97% vliv na skleníkový efekt. Sice rychle vymrzá ve velkých výškách atmosféry, ale CO2 se také nedostává moc vysoko. Ale je zajímavé, že najednou klimalarmista jako vy bere v potaz i vodní páru... Protože to už člověk opravdu nedákáže ovlivňit... MD

P. Rada 21.6.2013 14:37

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

Na vysvětlenou ta zajímavost vodní páry spočívá v jejím zesilujícím účinku při spolupůsobení skleníkových plynů které nevymrzají při běžných ani velmi nízkých teplotách. Pokud  by jste dal na mě když jsem "alarmoval" aby jste vyjasnil problém sněhové koule - mohlo by Vás to napadnout - žel jak vidím nestalo se.

To co člověk paradoxně dokáže nejméně ovlivnit, jsou jeho osoní postoje - schemata jednání - tomu se říká stupidita.

U Vás se projevila stupidita  tvrzením o 97% ačkoliv se jedná o 64% efektu (pokud by ve směsi plynů N2 +O2 bylo ještě jen H2O).

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_efekt

M. Dvořák 21.6.2013 14:50

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

Nevím proč jste hned tak vulgární. Vy mi s tím vaším přístupem sebeuvědomnění ekologisty, připomínáte agitátory z padesátých let.

Strašíte tady s tím, že Planeta nás neuživí, že vyschne voda a tak dále. Ale vycházíte jenom z toho jaké známe technologie nyní. Historie nám již několikrát ukázala, že se člověk umí přizpůsobit - například Izrael a kapénková závlaha...

Navíc když bude více CO2, tak nebude potřeba tolik vody -- rostliny snižují počet svých průduchů...

P. Rada 21.6.2013 17:23

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

Pane Dvořáku nevím co považujete ode mě za vulgaritu?

Strašení je přinášení nepodložených informací s cílem vyvolat strach. Toto by jste měl umět odlišit od přinášení informací s cílem včasné adaptace - např:

http://www.thegef.org/gef/sites/thegef.org/files/documents/Johan%20Rockstr%C3%B6m%20Presentation%2018%20June%202013.pdf

S těmi průduchy máte částečně pravdu ale je do jisté míry. Sucha a požáry takováto biologická kompenzace běžných výkyvů podnebí nevyřeší.

M. Dvořák 21.6.2013 15:09

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

http://www.ncpa.org/pdfs/GlobalWarmingPrimer.pdf

H20 95% (před tím jsem chybně uvedl 97% a za tuto nepřesnost se panu Radovi omlouvám. Je spousta zdrojů, pokud pan Rada používá Wikipedii, kde si může kdokoli napsat cokoli, budiž. ) CO2 3,62% ostatní plyny které se podílejí na skleníkovém efektu 1,38%. MD.

P. Rada 21.6.2013 18:15

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

Pane Dvořáku nevím nic o tom, že na Wiki... si může kdekdo napsat cokoli. Neplést se soukromou činností blogerů mezi které NCPA patří - je ale opravdu pěkně barevně přehledná - jak pro děti.

Důležitější věc je, že někdo něco špatně interpretuje a pak se porovnávají různá čísla ( jablka s hruškami.) Já jsem v tomto směru chybně napsal ... "ještě jen" zatímco mělo být "vyjmuto" - ale v přiloženém odkazu je to správně i s vysvětlením proč.

Ten problém spektrální selektivity je patrný s toho jek se které čáry překrávají: ... http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7c/Atmospheric_Transmission.png ... A s tohoto rozložení spektra je také patrné co kde působí a jaké to působí vazby a komplikace při vyhodnocování jen jednotlivostí.

Pokud tedy jako relevantní berete pěkné ale nerecenzované obrázky z jakéhokoli národního centra... třeba NCPA, kde je autorům jedno jak se vzájemě co překrývá a ovlivnije - vybrali si jen vhodné zdroje - pak si můžete stát na svých 95% vlivu vodní páry.

Kdybych se Vás ale zeptal zdali je to stejné v rovníkové oblasti i v Arktidě, ve dne i v noci a kde, že jsou ona původní naměřená data, jaký mají rozptyl.... - asi by jste nedokázal odpovědět - nevyčítám, taky jsem pochybyl - to je až v dalších pracích a takto by jsme se postupně časem třeba shodli i na údaji 65%.

M. Dvořák 21.6.2013 14:41

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

Země si už prošla 4x studenými obdobími. A teď nemyslím období za poslední milion let. Za poslední milion let se vystřídala doba ledová s dobou mezi ledovou celkem 8 x. Ale celé toto období se cyklicky vrací během 150 miliónů let.

To že byla Země v tzv: "Sněhové kouli" je spíše vědecká hypotéza a je možné, že celý povrch zamrznul. To jak se z chladného období dostane planeta do teplé fáze trvající zhruba 150 miliónů let je otevřená otázka. Jde pravděpodobně o bližší rotaci kolem Slunce. Navíc k tomu všemu může přispět subdukční tektonika - jednoduše pohyb a rozmístění kontinentálních desek. MD.

P. Rada 21.6.2013 18:49

Re: Není to s tím CO2 trošku jinak?

Vezměme to jinak. Periodu 150milionů let v klimatologii neznám už proto, že za tuto dobu se změní polohy celých kontinentů a nevím čím by měla být taková periodicita odůvodněna i když takové kolísání existovat může. Možná galaktické vlivy?

Za podklad k diskusi ale můžeme vzít např .. http://www.globalwarmingart.com/wiki/File:Five_Myr_Climate_Change_Rev_png .... nebo lépe ... http://en.wikipedia.org/wiki/File:All_palaeotemps.png

Podstatné pro srovnání s dneškem a jeho trendem, tedy tím kam se zřejmě dostane naše planeta kolem roku 2100,  je počátek Pleistocenu s doby před 3miliony let. V tuto dobu se totiž planeta dostala do tzv mezního stavu ve kterém je dosud. Mezní stav je labilní oblastí, kde malý vliv způsobuje velkou odezvu skrze zpětné vazby. Konkrétně skrze změnu albeda při měnícím se zalednění oblastí planety kolem 65stupně sš. Od goby po 3 mil let proto nabyly na násobném významu Milankovičovy cykly a vše s podobně velkým vlivem - tedy i složení atmosféry a právě toto zesílení malých podnětů je i důvod proč má dnes antropogenní vliv takový význam. Oteplí li se planeta celkově o několik stupnů, přestanou mít vliv jak Milankovičovi parametry dráhy tak antropogení činnost. Země začne zažívat novou epochu dlouhodobé stability už bez dob ledových .... ale to podstatné pro lidstvo bude tkvět v zásadní změně podnebních pásem a tedy podmínek pro život. Během století se tak může stát, že celé miliardy lidí se dostanou do pohybu jen aby si zachovali šanci na přežití a toto nutně bude v rozporu s územními nároky součastných vlastníků. Navíc s rostoucím potenciálem energií při povrchu, v mořích... nutně vzroste dynamika atmosférických procesů a poklesne tím úživnost půdy která je nenahraditelným a zásadně limitujícím faktorem..

M. Šejna 21.6.2013 9:13

diskuze o ničem

grafy od Kobashi a od Ače jsou úplně stejné, pokud jde o vyznačené hodnoty teplot. Chyba v dataci špatným Ačovým pochopením významu PB na tom nic nemění.

Každopádně Grónsko v současnosti taje a je celkém vedlejší, že se Kremlík s Ačem dohadují o tom, zda taje rychleji nebo pomaleji. Někdy mi myšlení klimaskeptiků připadá postavené na hlavu. Před pár lety tvrdili, že žádné oteplování neexistuje. Dnes tvrdí, že tedy jóóó, že se otepluje, ale že dříve bylo také tak teplo. To ale nikdo nezpochybňuje. Jen ta příčina oteplování se mění. Parametry Milankovičova cyklu dnes nahradil člověk.

P. Čížek 21.6.2013 9:19

Re: diskuze o ničem

Asi nenahradil, ale docela určitě je až nemístně nafoukaný. Počkejte, až si znovu kejchne Vesuv ...

M. Šejna 21.6.2013 9:36

pane Čížku

kejchání sopek je běžné. Za posledních 150 let, co se vypočítala globální teplota, neměly sopky dlouhodobě žádný vliv na klima. Většinou se jednalo o maximálně dvouleté poklesy globálních teplot (Krakatoa 1883, Mont Pelé 1902, St.Helens 1980, Pinatubo 1991)

P. Götze 21.6.2013 9:29

Re: diskuze o ničem

Hovorite uplne nesmysly, co k tomu dodat.

M. Šejna 21.6.2013 9:38

pane Götze

nejzábavnější jsou idioti, kteří tvrdí, že někdo hovoří nesmysly, ale nejsou schopni napsat, jaké.

P. Götze 21.6.2013 9:55

Re: pane Götze

Ono je totiz tezko vubec nekde zacit, protoze jste proste nepochopil, o cem cela diskuse kolem globalniho oteplovani, resp. po novu globalni zmene klimatu (protoze proc? protoze se globalne proste neoteplujeme, proste se meni klima). A to ze nekdo neco nepochopil, to je prece v poradku. Proti tomu se neda moc argumentovat.

M. Šejna 21.6.2013 10:23

Re: pane Götze

no teď jste to vylepšil.

:-D

V. Bok 21.6.2013 10:41

Re: pane Götze

No jo, Francek se ožral jako prase, kdežto náš obecní hejtman byl trošku veselej :-))

R. Langer 21.6.2013 10:53

Re: pane Götze

No, kdo to chápat nechce, ten to nepochopí, a zelený socan obzvlášť.

M. Šejna 21.6.2013 15:25

Re: pane Götze

odkdy je Langer zelený socan? Langer totiž, pokud jde o klimatologii, nechápe vůbec nic. Ne, že by nechtěl chápat, ale pod určitou hranici iQ už chápat ani nelze.

P. Han 21.6.2013 20:21

Re: pane Götze

To jste napsal hezky, Škoda, že se podle toho neřídíte. Zkuste přemýšlet nad argumenty, které vám kdekdo snáší. Ale toho asi nejste mocen.

M. Šejna 21.6.2013 20:42

pane Hahne

Langer nenapsal žádné argumenty. O klimatologii ví kulový. Takže mocen bych byl přemýšlet nad argumenty, kdyby nějaké od Langera byly.

R. Langer 21.6.2013 10:51

Re: diskuze o ničem

Jo, a to vám řekl kdo, co člověk nahradil? :-P

V. Novák 21.6.2013 13:01

Klimaskeptici nikdy netvrdili, že klimatická změna neexistuje.

To klimaalarmisté se nedokážou shodnout, jestli člověk Svatou Přírodu ochlazuje (jak tvrdili v 60. a 70. letech), poučil se a už nemění (v 80. letech, aspoň u  nás) a nebo strašně otepluje, jak tvrdí teď.

Klimaskeptici tvrdí, že klima se mění, co nějaké existuje, takže cca 4.5 miliardy let, a člověk na ně má neurčený a nejspíš neurčitelný vliv.

Klimaalarmisté tvrdili, že je strašně teplo, jak nikdy v historii. Když se im ukázalo, že Mannova hokejka je artefakt, přišli s tím, že tedy už bylo i tepleji, ale teď se ohřívá moc rychle, když se jim předvedou výkyvy 16. století, tak přepnou na "ale teď za to může člověk!". Proč, na základě čeho to určili, těžko říct.

Tak  mi nevykládejte, že "nikdo nezpochybňuje, že dřív bylo taky hodně teplo"! Pro Manna to bylo tak kruciální zjištění, že je zcenzuroval! Takže, pěkně prosím, račte nelhati!

S. Ševeček 21.6.2013 8:15

Trapné je, že pan Kremlík

musí uvádět climatologicko-změnové romány na pravou míru, aby to teplistům aspoň trochu sedělo.

B. Volarik 21.6.2013 0:37

Uz se tesim, co na to panove Rada a Sejna.....

Vzdyt to rikam porad, co je spatneho na zelenem Gronsku, aspon udela konecne zase jednou cest svemu nazvu. A ty zlate lany psenice na Aljasce!!! To bude chleba pro miliony hladovcu!!! I na Ukrajinu se zacne misto jenom z Kanady vozit psenka z Aljasky. Z Kanady se bude dovazet vino.

Pokud se Detroit nepostavi znovu na nohy v oboru vyroby automobilu, pomuze mu mozna cily export datli a fiku...

P. Rada 21.6.2013 7:52

Re: Uz se tesim, co na to panove Rada a Sejna.....

Pane Volariku na zeleném Gronsku (v jedné s lokalit) byl zelený mech - nikoli pšenka. Jedl jste někdy mech? Třeba se dočkáte. Trend cen potravin tomu nasvědčuje.

P. Joch 21.6.2013 8:43

Re: Uz se tesim, co na to panove Rada a Sejna.....

Pane Rada, cena potravin roste mimo jiné kvůli klima-alarmistum, na základě jejich zpráv se pěstuje čím dál víc plodin jako ekopaliva a ubývá potravin.

Dalšími důvody jsou - kvantitativní uvolňování FED - za nové dolary se po krizi nakupují hlavně komodity a potraviny mezi ně patří. Vyšší poptávka vede k růstu ceny.

A až na posledním místě za růst ceny může zvyšující se populace a neúroda.

Snaha pana Kremlíka je přestat podporovat nesmyslný boj proti změně klimatu, což může trend cen potravin zvrátit. O co se snažíte Vy?

M. Šejna 21.6.2013 9:22

pane Jochu

snaha pana Kremlíka přestat podporovat nesmyslný boj proti změně klimatu je shodná s mojí snahou. Ani já nehodlám podporovat boj proti klimatu. Jenže já narozdíl od pana Kremlíka nehodlám tuto moji snahu podepírat napadáním a kriminalizací klimatologů, odmítáním lidského vlivu na klima a zpochybněním skleníkového efektu.